Ekologie Neničí Průmysl: Fakta a Perspektivy

Pokračující devastace přírodního prostředí stále budí značné obavy o udržitelnost života na naší planetě. Příroda je přetvářena a využívána pro uspokojení rostoucích nároků lidí. Ztráta ekosystémů a biodiverzity však doposud nebyla vnímána jako překážka prosperity.

Proto mezinárodní úsilí směřovalo již delší dobu k hledání cest, jak začlenit hodnotu přírody a „přírodního kapitálu“ do ekonomických účtů. Tato snaha vyvrcholila nyní v březnu, kdy Statistická komise OSN na svém výročním zasedání schválila nový rámec pro měření hodnot přírody.

Ekosystémové účetnictví a hodnota přírody

Hodnota přírody není redukovatelná na peníze, ale bez zohlednění služeb přírody bude docházet k jejímu pokračujícímu úbytku. Ekosystémové účetnictví jakožto součást mezinárodně uznávaného Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA EA) poskytuje návod, jakým způsobem mají státy začleňovat hodnotu přírody a jejích přínosů do svých statistických systémů a národních účtů.

Podstatou ekosystémového účetnictví je důkladné zaznamenání stavu ekosystémů, stejně jako jejich proměn a navazujících příspěvků přírody společnosti. Například opylování podporuje produkci potravin. Lesy a mokřady zásobují vodou celá města a vodní elektrárny, a šetří životy a majetek při omezení povodňových vln. Stromy ve městech filtrují znečišťující látky a stíní v horkých dnech. Horská chráněná území či vodní nádrže poskytují rekreační požitky lidem a zisk místní ekonomice.

Koncovkou ekosystémových účtů je převod těchto přínosů na ekonomickou hodnotu a integrace s environmentálními a národními účty. Ekonomické hodnocení přírody ale stále vzbuzuje určité rozpaky. Mnoho lidí má přírodu rádo a její hodnotu považuje zcela oprávněně za nevyčíslitelnou. Hodnotu přírody lze nahlížet z různých perspektiv a všechno rozhodně nelze přepočítat na peníze. Ne všechny typy hodnot přírody jsou směnitelné za finanční náhradu.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Vyjádření ekonomické hodnoty přírody rozhodně neznamená, že z přírody uděláme komoditu, se kterou budeme bezohledně obchodovat a drancování přírody bude posvěceno trhy. Naopak doplňuje tradiční eticky motivované úsilí o ochranu přírody a pomáhá rozšířit naše pojetí „bohatství“, které bylo počítáno bez ohledu na přírodu a její význam pro společnost.

Mezinárodní hodnocení a ekonomika biodiverzity

Mezinárodní hodnocení jako nedávno ve Velké Británii zveřejněná rozsáhlá zpráva o ekonomice biodiverzity (tzv. Dasgupta review) či hodnocení Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) zdůrazňují, že ekonomická hodnota není jediným způsobem vyjádření významu existence a rozmanitosti přírodního prostředí.

Zároveň však nelze přehlížet příspěvek přírody ekonomice a její roli v zajišťování širokého spektra přínosů a „služeb“, které podporují produkci potravin, vody a materiálů, usměrňují klimatické výkyvy stejně jako kvalitu prostředí a poskytují zdravé prostředí pro odpočinek a turistiku. Bez odpovídajícího ocenění příroda zpravidla ustupuje ekonomickému zisku a biotopy jsou přetvářeny na skladiště či dálnice, protože jsou vnímány jako bezcenné či postradatelné.

Význam ekosystémového účetnictví

Ekosystémové účetnictví představuje významný krok k pochopení toho, že ztráta přírodního bohatství má svoji cenu. Zároveň poskytuje politikům podklad pro zohlednění významu přírody, protože tato hodnota byla často nahlížena jako „virtuální“ a ekonomické argumenty pro ochranu ekosystémů nebyly zohledněny v rozhodování. Život v harmonii s přírodou bez zohlednění hodnoty přírody v současném ekonomickém systému, který vede v součtu k úbytku živé přírody, není možný.

Ekosystémové účetnictví rovněž poskytuje dlouho očekávaný podklad pro vytváření spravedlivých plateb za ochranu přírody. Tyto kompenzační platby za „služby přírody“, jako je ochrana zdrojů vody pro sídla či zachování cenné přírody pro návštěvníky, mohou podpořit rozvoj místních komunit, v současnosti často marginalizovaných. Započítání hodnoty přírody tak staví její ochranu na roveň dalším ekonomickým možnostem a rozšiřuje hranice tradičního ekonomického systému.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

SEEA EA představuje významnou odezvu na pokračující ztrátu rozmanitosti přírodního světa, ale nepochybně bude vyžadovat další pozornost ministerstev, statistických úřadů a výzkumných organizací. V českém prostředí se významem a přínosy přírody v kontextu soustavy chráněných územích Natura 2000 a péče o ní zabývá mimo jiné první český Integrovaný LIFE projekt Jedna příroda koordinovaný Ministerstvem životního prostředí či evropský projekt H2020 MAIA, na jehož řešení se podílí CzechGlobe.

Přijetí ekosystémového účetnictví je bezpochyby jedním z mezníků, který napomůže zviditelnění a zohlednění hodnot přírody v ekonomickém systému a pomůže nám znovu si uvědomit, že příroda není pouze spotřební zboží, ale křehký a rozmanitý systém, bez kterého naše společnost nemůže doopravdy prosperovat.

Staré ekologické zátěže v Česku

Celkem stát eviduje přes 10 tisíc kontaminovaných míst nebo míst, u kterých je na kontaminaci podezření. Nápravu brzdí nedostatek financí bez výhledu na navýšení i obtížné zjišťování skutečného rozsahu škod.

Závažná kontaminace horninového prostředí či podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s rizikovými látkami. Zjištěná kontaminace je považována za starou ekologickou zátěž, pokud vznikla před privatizací nebo původce kontaminace neexistuje či není znám. Medializovanými příklady jsou ostravské laguny, pardubický areál Synthesia nebo právě Nelahozeves.

Podle Zdeňka Suchánka, vedoucího Národní inventarizace kontaminovaných míst ve státní agentuře Cenia, se při tvorbě databáze inspirovali v západních zemích. „My jsme opisovali od nejrozvinutější země v tomto oboru, a to od Spojených států, které mají vypracovanou metodiku určování míry rizika a výběru vhodného nápravného opatření,“ říká.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Podle Jindřicha Petrlíka z organizace Arnika, který se problematikou dlouhodobě zabývá, je problém hlavně v tom, že pokud se ekologické zátěže nevyřeší, jsou často rezervoárem trvalého znečišťování. Petrlík dále upozorňuje, že se tyto kontaminace pravidelně dostávají na povrch například u velkých řek, jako je Labe. „Úseky našich velkých řek jsou kontaminované a tím zdrojem mohou být v řadě případů právě tyto staré ekologické zátěže. A proto je nutné je řešit. A to tak, že je vyčistíme.“

Zelené stavebnictví a ekologické materiály

Přestože ještě donedávna bylo všechno s nálepkou eko odsuzováno jako fundamentální špás nadšenců, v posledních letech začíná být ochrana životního prostředí brána velmi vážně i v segmentech průmyslu, kde bychom to dříve nečekali. Proměna neminula ani stavebnictví.

Pod pojem zelené stavebnictví patří ekologicky šetrné materiály či alternativní zdroje energie. Tyto technologie hýbou poslední roky světem, a jsou stále častěji skloňované i u nás. Spadají pod Green Building nebo chcete-li přírodní stavitelství. Už i velcí developeři nabízejí ke koupi byty v domech se zelenou střechou, se systémem zachytávání dešťové vody nebo s alternativními zdroji energie.

Ekologické stavebnictví (zkráceně ekostavitelství) usiluje o minimalizaci vlivu na životní prostředí od realizaci po užívání, až po likvidaci domu. Jedním z možných kvalifikovaných přístupů k ekologické výstavbě je posuzování životního cyklu (LCA) a jeho vliv na jednotlivé složky životního prostředí.

Proto se upřednostňuje nejenom přírodní materiály, např. dřevo, hlínu a nepálenou cihlu, ale také celé technologie. Cihla také patří mezi ekologické výrobky. Životní cyklus, výroba, ale i demolice a recyklace cihelného materiálu zatěžuje životní prostředí stále méně. Obsah přírodních radionuklidů je v případě cihly pod povolenými hodnotami. A co se týká vyzařování radonu, je na tom lépe než ostatní běžně používané stavební materiály.

Dovoz květin a ekologické dopady

Většina řezaných květin, které se prodávají v Česku, jsou výpěstky afrických dělníků. Jsou pěstovány s hromadami chemie, aby přežily dlouhé cestování a skladování. Po přeletu do Holandska jsou pomocí květinové burzy rozprodány a rozvezeny po celé Evropě. Po tisících kilometrů letu a dalších stovkách kilometrů projížďky v kamionech jsou prodávány v našich květinářstvích.

Podle mě je skutečnost, že jsou africké kytky finančně výhodnější oproti lokálním, ekonomický zázrak. Jak vznikl? V Africe je podstatně levnější pracovní síla, dodnes tam běžně pracují i děti. Vlády chudých zemí se předhánějí, jak by jen mohly vyhovět západním investorům.

Komerční způsob pěstování květin je založen na vysoce intenzivním používání pesticidů, fungicidů a fumigantů. Agrochemikálie se používají na všech stupních výroby. Jedná se o zemědělské odvětví, v němž není používání pesticidů nijak regulováno nebo omezováno.

V okolí květinových farem bývá pesticidy kontaminována nejen půda a voda, ale i vzduch. Mnozí z nás nad původem kytek vůbec nepřemýšleli, o hromadách agrochemikálií ani o převážení kytek z Afriky nevědí.

Aktuálně je v Česku jen několik větších sezónních květinářství a pár skvělých iniciativ, které pěstování květin obnovují. Zpravidla pěstují v sezóně, v malém množství a ekologicky.

My spotřebitelé se musíme ptát po původu květin, které chceme kupovat. Vyjadřovat svůj zájem a podpořit lokální pěstitele. Upřednostnit nákupy v alternativních květinářstvích na trzích, vybírat sezónní kytky.

tags: #ekologie #neznici #prumysl #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Zdravotní způsobilost - škola v přírodě
• Požadavky na referenta ochrany přírody
• Dovolená na EkoFarmě Sádky
• Náklady na kanalizační přípojku
• Udržitelnost skla