Ekologie obnovy: Důležitost antropogenních stanovišť a příspěvek Kláry Řehounkové

Na toto téma se zaměřila Klára Řehounková ve svém příspěvku na konferenci "Diverzita přístupů v krajinné ekologii: přírodní a společenské vědy, ekologie obnovy a plánování krajiny" pořádané Českou společností pro krajinnou ekologii, která proběhla 12. února v Českých Budějovicích.

Následná diskuze pak poukázala na to, že s plánováním obnovy na krajinné úrovni stojíme ještě před startovní čárou a že bez obnovy antropogenních stanovišť se do cíle nedostaneme.

Antropogenní biotopy, zejména ty plošně rozsáhlejší, jsou klíčem k obnově na krajinné úrovni a mohou doplnit již existující sítě chráněných území.

A co víc, i například v území po těžbě nerostných surovin mohou přírodními procesy nebo pomocí asistované obnovy vzniknout vzácné biotopy, které z naší krajiny mizí.

Nařízení o obnově přírody je tady od roku 2024, ale jak jsme na tom s přípravou Národního plánu na obnovy přírody, který musí Česká republika předložit na podzim? A na co se zaměřit? Nepřehlížíme něco?

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

RNDr. Klára Řehounková:

• Vystudovala obor Ochrana a tvorba životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci a poté postgraduálně obor Botanika na Přírodovědecké fakultě JU v Českých Budějovicích.
• Už od diplomové práce se zaměřuje na studium sukcese na postindustriálních stanovištích, zejména v pískovnách.
• V současné době pracuje na katedře botaniky PřF JU, kde se věnuje především oboru ekologie obnovy těžebních prostorů a dalších člověkem narušených stanovišť.
• Aktuálně se zabývá také využitím usměrňované sukcese, zejména při obnově suchých trávníků, a využitím rekreačních aktivit v managementu písčin.

Při katedře botaniky PřF JU v Českých Budějovicích existuje již řadu let neformální skupina, zabývající se tématem ekologie obnovy. Vedoucí skupiny.

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty JU, Botanický ústav Akademie věd ČR.

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty JU.

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty JU (studium PhD).

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty JU.

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty JU (studium PhD).

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty JU a Českomoravský štěrk a.s.

Botanický ústav Akademie věd ČR.

Zabývá se multitrofickými interakcemi v sukcesi na těžbou narušených místech (především na Sokolovsku), funkční diverzitou, ekologií lučních společenstev.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty JU.

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty JU.

Aktualizovali jsme nabídku našich diplomek.

Nabízíme nově akreditovaný kurz celoživotního vzdělávání v oblasti ekologické obnovy. Letošním tématem je ekologická obnova květnatých luk.

Na začátku února jsme přijali milé pozvání od Církevní ZŠ a SŠ Plzeň, abychom pro jejich žáky třetího a čtvrtého ročníku přednášeli o ekologii obnovy.

Pro žáky třetího ročníku jsme si připravili program o obnově druhově bohatých luk pomocí regionálních směsí semen.

Po krátké přednášce o různých možnostech a způsobech obnovy druhově bohatých luk následovala interaktivní aktivita s lupami a poznáváním semínek.

Tato aktivita má vždy obrovský úspěch.

Nakonec si žáci ještě ověřili nově získané znalosti v krátkém úkolu, kde měli navrhnout a především zdůvodnit, jakou metodu by použili pro obnovu lučních porostů v modelových příkladech.

Máte zájem o naše přednášky?

Na začátku února jsme se zúčastnili konference Dva dny s didaktikou biologie s cílem načerpat inspiraci a zejména prezentovat a propagovat projekt TEAM#UP a platformu DERTO, aby se povědomí o její existenci a o možnosti využití jejích výukových zdrojů rozšířilo mezi středoškolské pedagogy.

Konference, kterou každoročně pořádá Pedagogická fakulta UK, jsme se zúčastnili již potřetí.

Tentokrát jsme vyrazili v silné sestavě a hlavní slovo dostali letos naši dva studenti.

Šimon ve svém 45-minutovém workshopu nejprve shrnul možnosti využití virtuálních prohlídek ve výuce a pak účastníky workshopu provedl krok za krokem vytvořením jejich vlastní virtuální prohlídky.

O chvíli později představila Janča plné posluchárně učitelů ve své prezentaci projekt TEAM#UP, platformu DERTO, její zdroje a jejich využití ve výuce na příkladu pracovního listu o rozdílech v druhové bohatosti bezobratlých na intenzivně a extenzivně sečených městských trávnících.

Nabídka diplomových prací:

• AJAYI Tobiloba: Participation of alien invasive species in vegetation succession across terrestrial biomes.
• BARTOŠOVÁ Alena: Analýza vegetace a růstových parametrů druhu Dryas octopetala na transektu v arktické tundře na Špicberkách.
• BARTOŠOVÁ Alena: Dlouhodobé změny vegetace ve vápencových lomech Českého krasu.
• BASTL Marek: Ekologie borovice blatky (Pinus rotundata LINK) ve vztahu k regeneraci blatkových borů.
• BUFKOVÁ Ivana: Relationships between vegetation and environment within a montane floodplain.
• CAIS Šimon: Obnova pramenišť na Šumavě: využití virtuální prohlídky ve výuce na středních školách.
• ČEJKOVÁ Alžběta: Dendrochronologie vybraných autochtonních dřevin na gradientech prostředí.
• ČERNÁ Ivana: Vliv krajinného kontextu na průběh obnovy bělokarpatských luk.
• CHLUMSKÁ Zuzana: Problematika expanze jasanu v NPR Vyšenské kopce.
• DRDA Vlastimil: Šíření invazního druhu Quercus rubra L. na Třeboňsku a Českobudějovicku.
• DUDÍKOVÁ Tereza: Sukcese vegetace na výsypkách po těžbě uranu na Příbramsku.
• DVOŘÁKOVÁ Helena: Sukcese vegetace na kladenských haldách.
• DVOŘÁKOVÁ Helena: Vliv okolní vegetace na průběh sukcese na kladenských haldách.
• EBERMANNOVÁ Petra: Kolonizace zatravněných luk cílovými druhy ve vztahu k jejich výskytu v okolí.
• GRAMBALOVÁ Anna: Ze země na střechu - botanický průzkum lokality a návrh řešení pro realizaci stavby s biodiverzitní střechou v Karlových Varech.
• HASMANOVÁ Agáta: Zelené střechy - podpora diverzity stanovišť ve městech?
• HEROVÁ Zdenka: Obnova vegetace revitalizovaného úseku řeky Stropnice.
• HESSOVÁ Laura: Obnova pramenišť na Šumavě - monitoring vegetace pramenišť.
• JÍROVÁ Alena: Vegetation succession in old fields at broad landscape scales.
• JONÁŠOVÁ Magdalena: Natural regeneration and Vegetation Changes in Disturbed Norway Spruce Forests.
• KABRNA Martin: Praktické možnosti uplatnění přírodních obnovních procesů při rekultivaci krajiny po povrchové těžbě uhlí.
• KAREŠOVÁ Petra: Spontánní sukcese vegetace v opuštěných lomech v Českém krasu: Porovnání výskytu druhů v lomech a okolí.
• KOPTÍK Jiří: Změny vegetace ve východní výtopě rybníka Rožmberka v posledních dvaceti letech a jejich časový a prostorový kontext - studie s využitím vegetačního mapování a GIS.
• KOSTOHRYZOVÁ Anna: Obnova vegetace v bývalém vojenském prostoru Milovice.
• KOTTOVÁ Šárka: Obnova luk na orné půdě v krajinném kontextu.
• KRESÁČ Martin: Experimentální iniciální stádia sukcese na různých substrátech: analýza pokryvnosti rostlin, vybraných půdně biologických charakteristik a jejich vzájemného vztahu.
• LABURDOVÁ Jitka: Vegetace lučních pramenišť západočeské zřídelní oblasti.
• LEŠÁKOVÁ Jana: Produkce a désť semen na experimentálních sukcesních plochách.
• MÁLKOVÁ Lucie: Porovnání diverzity spontánně zarostlých a technicky rekultivovaných výsypek na Mostecku.
• MÁLKOVÁ Lucie: Srovnání spontánně zarostlých a technicky rekultivovaných ploch na Radovesické výsypce na Mostecku.
• MICHNOVÁ Radka: Sukcese vegetace na hnědouhelných výsypkách - vliv chemismu substrátu.
• MIČKA Vít: Vegetační změny na lokalitě Zbudovská blata na přelomu 20. a 21. století.
• MÜLLEROVÁ Anna: Rozšíření a vybrané ekologické vlastnosti druhu Echinocystis lobata.
• MÜLLEROVÁ Anna: Sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách.
• MÜLLEROVÁ Anna: Sukcese vodní a mokřadní vegetace v těžebnách.
• NOVÁK Jan: Spontánní sukcese v lomech Českého středohoří.
• OPATRNÁ Pavla: Sukcese vegetace na opuštěných železničních tratích.
• OVSÍKOVÁ (Možná) Barbora: Sukcese dřevin do neobhospodařovaných mokrých luk na Třeboňsku.
• PALATKOVÁ Ivana: Sukcesní změny na mladém opuštěném poli.
• PIXA Jan: Význam kvetoucích travnatých porostů a květnatých pásů ve městech pro vybrané indikační skupiny organismů.
• POSPÍŠILOVÁ (Konvalinková) Petra: Spontaneous vegetation succession in mined peatlands.
• PROŠKOVÁ Miloslava: Uchycení vybraných pozdně sukcedních a invazních druhů dřevin na lesnicky rekultivovaných a spontánních posttěžebních stanovištích.
• PROŠKOVÁ Miloslava: Uplatnění nepůvodních dřevin na narušených stanovištích: vliv stanovištních a krajinných faktorů.
• ŘEHOUNKOVÁ Klára: Variability of spontaneous vegetation succession in disused gravel-sand pits: importance of environmental factors and surrounding vegetation.
• ROLKOVÁ Jana: Vegetační změny v nivě řeky Lužnice během dvou desetiletí.
• ROTTENBORN Jan: Historický vývoj a vegetační změny nivy dolního úseku řeky Labe.
• SEDLÁČKOVÁ Šárka: Mapování pramenišť ve vybraném povodí na Šumavě (bude upřesněno).
• SLABA Michal: Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin.
• SLABA Michal: Využití mapování biotopů pro stanovení ochranářského potenciálu těžeben: vegetační pohled.
• STRNAD Adam: Možnosti obnovy luk ve vybraném úseku nivy střední Moravy.
• STUDENÁ Magdaléna: Dlouhodobé změny podbrdských luk (bude upřesněno).
• SVĚTLÍKOVÁ Petra: Impact of local heat leakage on vegetation and participation of non-native species.
• SVĚTLÍKOVÁ Petra: Vegetace teplovodů a uplatnění invazních druhů.
• ŠEBELÍKOVÁ Lenka: Přírodě blízka obnova vs. technická rekultivace těžbou narušených míst na různé prostorové škále.
• ŠEBELÍKOVÁ (Schmidtmayerová) Lenka: Spontánní sukcese vs. technická rekultivace na třeboňských pískovnách.
• ŠÍMOVÁ Štěpánka: Vliv požárů na psamofytní vegetaci.
• ŠPRDLÍKOVÁ Anna: Využití regionální luční směsi pro dosévání chudých travních porostů. Míra narušení travního drnu a uchycování lučních druhů.
• ŠTUDENT Vojtěch: Sukcese vegetace na rybničních deponiích ve vztahu ke zdrojům diaspor v okolí.
• ŠŮSOVÁ Ester: Mokřadní vegetace v krajině ovlivněné těžbou uhlí na příkladu severočeské pánve: vizualizace sukcesních změn.
• TRNKOVÁ Romana: Faktory ovlivňující průběh sukcese vegetace v opuštěných kamenolomech v oblasti Českomoravské vysočiny.
• TRNKOVÁ Romana: Sukcese vegetace v opuštěných kamenolomech v oblasti Českomoravské vysočiny.
• VANĚČEK Zdeněk: Sukcese vegetace na říčních náplavech vzniklých po povodni roku 2002.
• VEJVODOVÁ Kateřina: Dlouhodobé sukcesní změny vegetace na výsypkách po těžbě uranu.
• VELICHOVÁ Václava: Sukcese vegetace na výsypkách v oblasti Sokolovské hnědouhelné pánve.
• VÍTOVCOVÁ (Lencová) Kamila: Spontánní sukcese na mladém opuštěném poli.
• VÍTOVCOVÁ (Lencová) Kamila: Sukcese na zatravněných a spontánně zarostlých polích v Pošumaví: krajinný a detailní pohled.
• VÍTOVCOVÁ (Lencová) Kamila: Sukcese vegetace na člověkem narušených stanovištích - vliv faktorů prostředí na průběh sukcese na širších prostorových škálách.
• VITTEK Petr: Samovolná obnova drobných mokřadů na orné půdě.
• VITTEK Petr: Spontánní obnova drobných mokřadů na orné půdě.
• VLACHOVSKÁ Anna: Iniciální stádia sukcese na odlišných substrátech. Vývoj vegetace a semenné banky na experimentálních plochách.
• VLKOVÁ Ludmila: Reintrodukce dvou cílových druhů na vytěžené rašeliniště.
• VLKOVÁ Ludmila: Reintrodukce vybraných rašeliništních druhů na vytěžené rašeliniště Soumarský most.
• ZAHRADKA Aleš: Kolonizace opuštěných lomů v Českém krasu vybranými cílovými druhy rostlin z okolí.
• ZEMEK František: Geographical information systems and remote sensing in ecosystem and landscape assessment.

tags: #ekologie #obnovy #rehounkova

Oblíbené příspěvky:

• Informační systémy skládky Čermná
• Nebezpečí skládek pro přírodu
• Chlazení z obnovitelných zdrojů
• Pád Bangladéše
• Dům 9. května v Dačicích a zero waste