Okres Písek se potýká s řadou ekologických problémů, které vyžadují pozornost a aktivní řešení. Mezi hlavní výzvy patří odpadové hospodářství, plánovaná výstavba spalovny odpadu (ZEVO), nedostatek stavebních surovin a zajištění kvalitní pitné vody. Tento článek se zaměří na tyto problémy a navrhne možná řešení.
Díky významné investici bude v Písku na dlouhá léta zajištěna stabilizace dodávek kvalitní pitné vody. Za objekt vybavený nejmodernější technologií na úpravu vody město zaplatilo přes 181 milionů korun bez DPH. Stavba nové úpravny byla zahájena v květnu 2017. Vloni dokončené zařízení bylo letos uvedeno do zkušebního provozu, a probíhaly zde laboratorní zkoušky vyráběné vody. Podle sdělení Romana Honzíka, jednatele Vodárenské správy Písek, zkušební provoz potrvá jeden rok a po jeho vyhodnocení bude úpravna zkolaudována a uvedena do provozu trvalého. „Ve zkušebním provozu se kontroluje kvalita vyráběné vody a funkčnost zařízení,“ vysvětluje Roman Honzík.
Nová úpravna je vybavena nejmodernější technologií. Automatický systém umožní řízení procesu úpravy a výroby pitné vody i při výrazných výkyvech kvality surové vody. „Díky napojení na vizualizaci potrubí a propojení systému s matematickým modelem vodárenské sítě významně omezíme úniky vody, a tak budeme tuto čím dál dražší surovinu také šetřit,“ doplňuje Roman Honzík. Město má uzavřenu koncesní smlouvu s provozovatelem vodárenské sítě firmou ČEVAK, a. s. Náklady na stavbu byly primárně hrazeny z nájemného za vodohospodářský majetek, které činí 55 milionů korun ročně. Písek je zásobován vodou ze dvou zdrojů. Osmdesát procent tvoří upravená říční voda z Otavy a zbytek zajišťuje jihočeská vodárenská soustava z nádrže v Římově.
Veřejné projednání záměru výstavby spalovny v městské části Smrkovice, eufemisticky nazvané ZEVO („zařízení na energetické využití odpadu“) Písek (pod kódem OV 2078), ukázalo, že i opakovaně přepracovaná dokumentace záměru obsahuje nejenom závažné, ale i ve střednědobém horizontu neodstranitelné nedostatky a závady. Není proto divu, že šestihodinové veřejné projednání neobsahovalo ani jedno vystoupení z řad veřejnosti, které by obhajovalo, byť jen částečně, tento zbytečný záměr v již nyní neúměrně zatížené části města s nedostatečnou dopravní infrastrukturou, s frekventovanou nákladní dopravou a očekávaným nárůstem osobní dopravy do budované rezidenční čtvrti s 50 novými domy. Původně bylo ze strany budoucího provozovatele spalovny přislíbeno posílení dopravní infrastruktury, a i když se jednalo o jediný větší ústupek směrem k místním obyvatelům, bohužel i z něj nakonec sešlo.
Je politováníhodné a zcela nepochopitelné, že vedení města Písku se rozhodlo upřednostnit jiné zájmy, než jsou zájmy občanů Písku i celého Jihočeského kraje, jelikož již realizované zařízení ZEVO v Novém Vrátě by mělo do budoucna pokrýt kapacitu dostupného spalitelného odpadu z celého kraje. Navíc kromě ZEVO Vráto s kapacitou 160 000 tun odpadu/rok obdrželo kladné stanovisko k EIA také EVO Planá nad Lužnicí s kapacitou 80 000 tun odpadu/rok. S těmito dvěma záměry je již výrazně přesažena kapacita spalitelných odpadů v Jihočeském kraji. Ve stejnou chvíli probíhá posuzování EIA u dalších dvou záměrů na výstavbu spaloven v Jihočeském kraji (Písek, Domoradice). Ze všech záměrů v kraji má navíc ZEVO Písek nejnižší kapacitu, jedná se tedy v kontextu odpadového hospodářství kraje o zcela nepotřebný záměr. Jako občané nesouhlasíme s tím, aby se k nám odpad dovážel z jiných krajů, nebo dokonce ze zahraničí. Ačkoliv druhá možnost není v ČR zatím legálně možná, jedna novela zákona může tuto situaci snadno změnit.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Velmi znepokojivým faktem je, že v záměru neexistuje dlouhodobá perspektiva nakládání s toxickým odpadem, který spalovna vyprodukuje (15 000 t škváry a nebezpečného popílku/rok). Samostatnou kapitolou, vztahující se k přislíbené dotaci Státním fondem pro životní prostředí, je ekonomická neudržitelnost projektu. Jako občané Písku a České republiky a zároveň daňoví poplatníci, nechceme dopustit nejen kolaps financí města, ale ani marné plýtvání veřejnými prostředky. Nedokážeme pochopit, jak může Státní fond životního prostředí přislíbit dotace v celkovém objemu desítek miliard Kč na ekonomicky neudržitelný počet spaloven či zařízení ZEVO.
Argumenty odpůrců ZEVO, navlečené do hávu ekologie, včetně údajné nepotřebnosti a nedostatku vznikajícího komunálního odpadu v regionu vlivem třídění odpadů, tito odpůrci používají u všech projednávaných záměrů výstavby ZEVO. Dalšími jejich argumenty jsou například: dopravní zatížení stávajících komunikací, hlučnost kamionů a „kuka“ vozů, emise rtuti, dioxinů, furanů a z toho plynoucí zdravotní rizika - rakoviny, neplodnost, astma dětiček, atd. Tím si v řízení EIA a obstrukcemi v následném stavebním řízení, prošli všichni investoři.
Zrušit skládku . Kam s ním? To je úplně jednoduché, budované spalovny JČK již přesahují kapacitu spalitelných odpadů v kraji, není tedy nic ekologického na stavění zařízení, které nepotřebujeme. Ekologičtější a dokonce i levnější by bylo vozit odpad vlakem do Vráta. “realizované zařízení ZEVO v Novém Vrátě by mělo do budoucna pokrýt kapacitu dostupného spalitelného odpadu z celého kraje. Navíc kromě ZEVO Vráto s kapacitou 160 000 tun odpadu/rok obdrželo kladné stanovisko k EIA také EVO Planá nad Lužnicí s kapacitou 80 000 tun odpadu/rok. S těmito dvěma záměry je již výrazně přesažena kapacita spalitelných odpadů v Jihočeském kraji.
Vyřešit odklon odpadů ze skládek řeší města a obce napříč celým Českem. Písecko a Strakonicko není výjimkou. Obě města řeší svá odpadová hospodářství podobně, protože mají společnou koncovku, skládku Smrkovice. A odpady chtějí společně řešit i v budoucnosti.
Města Písek a Strakonice si v roce 2021 si nechala zpracovat studii proveditelnosti, která měla posoudit zda je možné vybudovat zařízení EVO v lokalitě Písek nebo Strakonice. Ze studie proveditelnosti vzešlo, že je možné v této lokalitě podobné zařízení vybudovat a že nejefektivnější bude, aby se vybudovalo vedle stávající teplárny v Písku s napojením na síť centrálního zásobování teplem (CZT). Dalším bonusem bude i všemi stále skloňovaný odklon energetických zdrojů od fosilního uhlí a jeho náhrada energetickým využitím odpadu. Tím dojde k rozšíření energetického mixu paliv Teplárny Písek, a.s. a kromě biomasy, plynu a ELTO, přibudou odpady. Dojde tak k žádoucí stabilizaci zdrojové základny. Prospěch pro lokalitu je zásadní, omezení skládkování odpadů v obci Smrkovice (spádová obec pod Pískem) a odstavení hnědouhelného zdroje v Teplárně Písek, která také navazuje na katastrální území Smrkovic.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Projekt Zevo Písek počítá s maximální kapacitou 50 tis. tun odpadů. Již nyní jsou zajištěné dodávky odpadů prostřednictvím podepsaných memorand s městy Písek, Strakonice, Blatná, Milevsko, Vodňany, Horažďovice a k tomu i příslib v podobě memoranda s jimi vlastněných svozových společností: Městské služby Písek s.r.o., Technické služby Strakonice s.r.o., Technické služby města Blatné s.r.o., Služby města Milevska spol. s.r.o. a Rumpold 01 - Vodňany s.r.o.. Odpady budou sváženy přímým svozem z těchto měst a obcí, což představuje plánovaný akční rádius přibližně 35 km od plánovaného ZEVO Písek. Dopravní zátěž se od té nynější prakticky nezmění, protože po stávajících komunikacích je dovážen odpad na současnou skládku odpadů Písek - Smrkovice. V budoucnu je naplánované dopravní napojení z průtahu městem Písek (Plzeň - České Budějovice), které je prioritou města Písku.
Při realizaci ZEVO Písek by se měly náklady na odpadového hospodářství obou měst udržet na podobné cenové hladině jako dnes, při skládkování odpadů a cena tepla pro město Písek na cenové hladině jako při výrobě tepla z hnědouhelného zdroje. Celý projekt je od začátku nastaven jako projekt měst, který nemá tvořit primárně zisk, ale je především službou pro občany měst. Výše investice projektu je plánována na 2136 milionů Kč. Z dotačních prostředků města počítají s 1313 miliony Kč. Zbytek bude financován bankovním úvěrem. Příjemcem investičních prostředků ze všech zdrojů bude přímo ZEVO Písek. Cena za odstranění jedné tuny odpadu je plánována ve výši 1370,- Kč, což je v porovnání s dnešní cenou za likvidaci SKO na skládce Smrkovice pro města srovnatelné. Nyní platí 1355,- včetně poplatku s recyklační slevou.
V případě nerealizace projektu budou města řešit alternativní cesty. A to jak v oblasti nakládání s odpady, tak samozřejmě v oblasti energetiky a plnění cílů odklonu od uhlí a jeho náhrady environmentálně přijatelnými zdroji. V případě odpadů jsou možné dvě varianty. Jednou je využít důsledně a bezezbytku legislativních možností, jak co nejdéle ukládat odpad na skládky, což je ale z hlediska životního prostředí regionu nezodpovědné. Další variantou je dovoz odpadů do jiného ZEVO s dostatečnou kapacitou. V tomto případě bude muset být zbudováno překladiště v lokalitě stávající skládky Smrkovice a odtud dále odváženo ke koncovce.
Z pohledu energetiky bude mít nerealizace projektu ZEVO Písek přímý vliv na teplárnu a to nejen legislativní, ale především ekonomický. S útlumem těžby zásadně roste cena uhlí. Útlum těžby, který již probíhá, dělá z uhlí nejen drahou, ale i obtížně dostupnou komoditu a pokud teplárna u využívání tohoto fosilního paliva zůstane, bude muset hradit velmi drahé povolenky. V současné době plánovaný konec provozu uhelného kotle by byl tedy otázkou. Každopádně to z pohledu zákazníků přinese zásadní zdražování tepla. Diversifikace výroby do více zdrojů zajišťuje nejen větší bezpečnost dodávek, ale také fakt, že si mezi sebou konkurují a mohou se částečně zastupovat.
Ekonomická krize v důsledku pandemie covid-19 se stále silněji odráží také ve stavebnictví a dodávkách těženého stavebního materiálu. Těžební unie, která těžaře stavebního materiálu sdružuje, hlásí až 30% propad dodávek. Dočasný útlum investičních akcí ale není jediný, co stavebnictví a těžbu stavebních materiálů ohrožuje. V horizontu několika let dojdou zásoby v dosud činných kamenolomech a přírodní stavební materiál jako je kámen, písek či štěrk se stane nedostatkovou komoditou. Navzdory proklamacím, že České republika se musí z krize proinvestovat, stavební odvětví ani dodavatelé stavebních materiálů zatím podporu investic ze stranu státu nepociťují. „Firmy sdružené v Těžební unii avizují pokles o 20% - 30%. Stát zatím vypsal a vysoutěžil jen velmi malý počet veřejných zakázek na výstavbu silnic a dálnic a příprava zakázek je zdlouhavá. Neprojevilo se zatím a ni slibované navýšení rozpočtu pro Ministerstvo dopravy ČR na investice do komunikací a železnic,“ vysvětluje předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Investiční akce omezily také kraje a obce. Důsledky pandemie tak závažně ohrožují jak stavební firmy, tak i těžební společnosti, které dodávají potřebné suroviny. „Prodáváme o 20-30% méně. Ceny jsme ale museli zachovat, nelze přistoupit k žádným dalším slevám. Kvůli sníženým prodejům se nám zvyšují jednotkové fixní náklady,“ vysvětluje zásadní problémy Otakar Veselý, výrobně-technický ředitel společnosti Kámen a písek, spol. s.r.o Český Krumlov. Postupný propad očekávají dodavatelé těženého stavebního materiálu ještě v příštím roce. Podle Těžební unie by ohroženým firmám pomohl zejména stabilní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, rychlejší projekční příprava i lepší plánování a vypisování zakázek již na začátku stavební sezóny a ne až ve druhé polovině roku. Stavebnictví však kromě koronavirové krize čeká další problém. Hrozí totiž nedostatek stavebních surovin.
Většina obyvatel města vzala za své shromažďování a důsledné třídění odpadu. Výsledky a také nezanedbatelný finanční přínos do rozpočtu města se již dostavují. O sběr a následnou recyklaci drobného elektrozařízení se stará neziskově hospodařící společnost Asekol. Partnerem jejího charitativního projektu Korunu za kilo byla roadshow Prima jede za vámi. Při zastávce v Písku návštěvníci přinesli 557 kilogramů elektrozařízení. „Za celé období roadshow od 2. května do 1. srpna se vybralo 4408 kilogramů elektrozařízení. Za toto prvenství věnovala společnost Asekol městu Písek finanční dar ve výši 30 tisíc korun. Město Písek spolupracuje se společností Asekol již od roku 2007, kdy byla uzavřena smlouva o zajištění zpětného odběru elektrozařízení. „V posledních letech se množství odevzdaného elektrozařízení v Písku pohybuje mezi padesáti až šedesáti tunami za rok, což představuje částku více než 200 tisíc korun. Na území Písku je rozmístěno na veřejných prostranstvích celkem dvanáct stacionárních kontejnerů na drobné elektrozařízení, tzv. červených kontejnerů. Navíc mají občané města možnost odložit vysloužilé elektrozařízení ve sběrných dvorech odpadu, kterých má Písek celkem sedm. Nově vybudované sběrné dvory Portyč, Hradiště a u kompostárny jsou otevřeny dokonce sedm dní v týdnu. „I když současný počet kontejnerů na drobné elektrozařízení v kombinaci se sběrnými dvory odpadu je dostačující, je možné v budoucnu uvažovat o dalším rozšíření jejich počtu. V tom případě budeme občany včas informovat. Zároveň se připravuje vybudování nového sběrného dvora v lokalitě Sv. Václav," doplnil David Schwedt.
Asekol je neziskově hospodařící společnost, která v zastoupení výrobců a dovozců elektrozařízení organizuje celostátní systém zpětného odběru elektrozařízení. Zajišťuje sběr, dopravu a recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů včetně financování celého systému. Asekol je tzv. kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení.
Řešení ekologických problémů v okrese Písek vyžaduje komplexní přístup a spolupráci všech zúčastněných stran. Důležité je hledat inovativní a udržitelné způsoby nakládání s odpady, podporovat recyklaci a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Investice do moderních technologií a osvěta veřejnosti jsou klíčové pro dosažení dlouhodobé udržitelnosti a ochrany přírody pro budoucí generace.
tags: #ekologie #okres #Písek #problémy