Ekonomické argumenty pro obnovitelné zdroje v České republice

Vysoké náklady na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech odpovídají zhruba sumě, jež Česko za pět let zaplatí za obnovitelné zdroje. S tímto tvrzením vládní zmocněnec pro jádro Ján Štuller notně popudil příznivce obnovitelných zdrojů na debatě o budoucnosti jaderné energetiky.

Hlavním hostem diskuse, pořádané v Praze Aliancí pro energetickou soběstačnost, byl britský profesor Stephen Thomas z Greenwichské univerzity. Ten se mezi příznivce jaderné energetiky nepočítá a má k tomu především ekonomické argumenty.

Náklady na jadernou energii vs. Obnovitelné zdroje

Podle britského experta Stephena Thomase sice jádro plní požadavek na nízké emise uhlíku, jinak je podle něj problematické. „Náklady za jádro rostou, náklady na obnovitelné zdroje naopak klesají. Pro Česko jsou to potenciálně obrovské sumy,“ říká Stephen Thomas.

„Jde o největší chystanou investici v dějinách Česka, ale česká vláda vsadila na špatného koně. Na trhu je mnoho nejaderných možností, které jsou spolehlivější, levnější a efektivnější v naplňování cílů snižování emisí skleníkových plynů pro Českou republiku,“ je přesvědčen britský profesor.

S jeho názorem ale vládní experti nesouhlasí. Upozorňují, že Česká republika nemá zdaleka tak příznivé přírodní podmínky jako jiné země. „Nemáme moře, nemáme intenzitu slunečního svitu, nemáme ani ideální povětrnostní podmínky. Názory, že je možné s existujícími technologiemi pokrýt energetické požadavky ČR jen z obnovitelných zdrojů, jsou daleko od reality,“ říká Ján Štuller.

Čtěte také: Česká republika a ochrana ovzduší

Fakta o nákladech

Česko platí ze státního rozpočtu zhruba 28 miliard na podporu obnovitelných zdrojů, dalších více než 14 miliard připlatí ve svých účtech odběratelé, celkem jde asi o 43 miliard. Podle Štullera tedy cena za nový jaderný blok odpovídá pěti letům plateb za obnovitelné zdroje.

„Na fotovoltaiku jde ročně 28 miliard, nepokrývá přitom ani pět procent spotřeby. Jeden nový reaktor bude dodávat cca 15 % spotřeby bez nutnosti dalších investic,“ říká Štuller.

Ekologové s takovými výpočty ale nesouhlasí. „Čistě ekonomicky - nové bloky za ekvivalent pěti let podpory obnovitelné energetiky určitě nepostavíme; 200 miliard nestačí, bude to dvakrát, možná třikrát tolik. Investice bude enormní,“ namítá Edvard Sequens z hnutí Calla.

Podle něj je rozvoj fotovoltaiky v Česku „administrativně zastaven“, Česko ani neplní své vlastní cíle v energetické efektivitě. „Cíleně si tak vytváříme prostor k tomu, abychom mohli říct, nemůžeme jinak, potřebujeme jádro,“ je přesvědčen Sequens.

Podle Štullera si současná česká společnost nemůže a ani nechce přechod na zelenou energetiku dovolit: „Musíme realisticky hodnotit odhodlání obyvatel k změnám a jejich finančních možnosti. Máme v Česku milion lidí v exekuci, na průměrný plat většina lidí nedosáhne, máme starý vozový park - to vše ilustruje to, jaká asi bude reálná chuť platit za zelenou energetiku. Jsme v úplně jiné situaci než třeba lidé v Německu.“

Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold

I přesto se má v Česku v příštích patnácti letech podle odhadů výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů oproti dnešku zvýšit zhruba na dvojnásobek.

Platná česká energetická koncepce počítá s tím, že zhruba polovinu budoucí domácí spotřeby bude pokrývat právě elektřina z jádra. Následovaná obnovitelnými zdroji a postupně odstavovanými uhelnými elektrárnami.

Jasno však stále není o způsobu, jakým by stavba nových jaderných bloků v Česku měla být financována.

Problémy uchazečů o stavbu nových jaderných bloků

Těch je aktuálně šest: Americko-japonský Westinghouse (reaktor AP 1000), francouzská Areva (reaktor EPR), stejná firma v konsorciu s japonským Mitsubishi (reaktor Atmea One), ruský Rosatom (reaktor AES-2006) jihokorejské Kepco (APR1400) a čínský CGN (Hualong One).

„Ruská strana nedisponuje úspěšnými projekty nových reaktorů po světě, její stavby se zpožďují a je známa mnoha nehodami při výstavbě. Americký Westinghouse a francouzská Areva jsou ve finančních problémech na hranici bankrotu a čínské společnosti nemají žádnou zkušenost s budováním jaderných elektráren v zahraničí,“ vypočítává Stephen Thomas.

Čtěte také: Finanční přínosy udržitelného lesního hospodářství

„Jižní Korea si zvolila prezidenta, který připravuje plán ústupu od jaderné energetiky a její reaktory by potřebovaly značnou revizi technologie. Jihokorejské jaderné projekty navíc momentálně nevyhovují bezpečnostním standardům Evropské unie,“ dodává Thomas.

Hodnocení aktuální kondice uchazečů o českou energetickou zakázku se vládní zmocněnec Ján Štuller vyhnul.

„Nyní se realizují přípravné práce, transportní sítě, trasy, jednáme s potenciálními dodavateli. Nedovolím si je nyní hodnotit, nemáme ani detailní informace o cenách, ani o zdraví těchto firem. Zavázali jsme se k tomu, že nebudeme dělat žádný ranking, dodané informace vypovídají hlavně o ochotě s námi spolupracovat,“ podotýká Štuller.

Jak ve světě staví reaktory zájemci o Dukovany

• Westinghouse, USA (reaktor AP 1000): firma se nyní potýká v USA s bankrotem. Výstavba reaktorů AP 1000 je na projektech v Číně a USA zpožděna v průměru o čtyři roky. Stavba jaderné elektrárny Summer 2, 3 (USA) byla letos v létě dokonce zrušena po proinvestování několika miliard dolarů.
• Areva, Francie (reaktor EPR): zpoždění projektu výstavby jaderné elektrárny v Olkiluoto (Finsko) dosahuje 9 let, cena narostla oproti původnímu rozpočtu na trojnásobek: 8,5 miliardy euro. Problémy mají také staveniště ve Francii a Číně. Cena se zvyšuje i u zatím nezapočaté stavbě reaktoru v Hinkley Point C (Velká Británie).
• Rosatom, Rusko (reaktor AES-2006): jako jediný z dodavatelů může nabídnout dokončený reaktor, i ten se potýká s technologickými problémy. Finský jaderný dozor například kritizuje špatné personální zajištění nebo nízký počet odborníků.
• Kepco, Jižní Korea (APR1400): reaktor tohoto typu je provozován v Jižní Koreji, další tři jsou rozestavěné. Se změnou vlády ale podpora jaderné energetiky v Jižní Koreji klesá.

Potenciál obnovitelných zdrojů

Obnovitelné zdroje energie v roce 2024 vyráběly podle Global Electricity Report již 32 % světové elektřiny. Nárůst výroby zejména solárních a větrných elektráren byl jen za minulý rok rekordních 858 TWh (což je patnáctinásobek celkové spotřeby Česka v roce 2024). Obnovitelné zdroje jsou dominantním trendem v globální energetice a vyrábí již téměř třetinu elektřiny. V České republice jsme zatím stále pozadu, přestože máme velký potenciál a evropské peníze na investice.

Problémem jsou složité a zdlouhavé povolování, nepružné podmínky pro připojování do sítě a malý důraz politiků. Několik změn energetického zákona v posledních třech letech slibuje zlepšení, ale stále chybí například akcelerační zóny pro větrné elektrárny a další zjednodušení povolovacích procesů.

Současná vláda by si měla pospíšit a ta příští na ni navázat, rozvoj větrných elektráren je nejdůležitějším krokem k energetické bezpečnosti a příznivým cenám elektřiny.

Investice do obnovitelných zdrojů

Zelené projekty, obnovitelné zdroje energie a obecně ESG investice byly v uplynulých letech v hledáčku řady investorů. Jedním z hlavních důvodů je větší ekologická odpovědnost firem i jednotlivců či tzv. investiční taxonomie EU. Dokonce i navzdory pandemii zájem o udržitelné investice poměrně konstantně roste. Dle výsledků výzkumu ČVUT je v ČR nicméně potřeba investice v oblasti obnovitelné energie do roku 2030 až zšestinásobit, aby dosáhla svých klimatických cílů. Ačkoliv je tedy potenciál obnovitelných zdrojů obrovský, současná výše investic je zatím nedostatečná.

Investice do obnovitelných zdrojů energie se stávají celosvětově jednou z nejstabilnějších investičních příležitostí. Nyní se každým dnem potvrzuje, jak fatální může mít energetická nesoběstačnost následky, kvůli které řada zemí také nedobrovolně financuje Rusku jeho válečné tažení proti suverénnímu státu. Obnovitelné zdroje jsou tak v podstatě jedinou možností, jak spolehlivě a bezpečně doplnit energii získanou z jádra a zemního plynu.

Lidé vyhledávají nové a stabilní možnosti zhodnocení svých financí. Děje se tak mimo jiné i s ohledem na výrazný pokles poptávky na hypotečních a nemovitostních trzích. Oproti tomu jsou obnovitelné zdroje vzhledem k evropské i domácí legislativě a zároveň narůstající spotřebě energie čím dál nezbytnější.

Výrobcům energie se nyní obecně daří a tento trend lze předpokládat i do budoucna. Obzvláště, pokud se jedná o zelenou energii a investice do sektoru ESG. Podle odhadů PwC by celková hodnota aktiv v rámci společensky udržitelného investování měla během následujících pěti let v Evropě dosáhnout 7,6 miliardy euro. Investice do výroby obnovitelné energie jsou bezpochyby výhodné pro všechny strany. Čím více energie se podaří získat z obnovitelných zdrojů, tím větší bude naše soběstačnost. Udržitelnost je v tomto ohledu současně velmi účinným nástrojem, jak odvrátit energetický kolaps a zároveň snížit ceny.

tags: #ekonomické #argumenty #pro #obnovitelné #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Historie fosforu
• Druhy bytostí přírody
• Zábava pro batolata v přírodě
• Kontejnery na odpad - instalace
• Technologie pro úpravu vody