Ekonomické zájmy a ochrana přírody v České republice

Kromě resortu zemědělství má úzký vztah k lesnímu hospodářství i resort životního prostředí. Vlastníkům lesa a ostatním osobám lesního hospodářství jsou důvěrně známy finanční nástroje pod vlivem Ministerstva zemědělství ČR.

Cíle dotační politiky v ochraně přírody a krajiny

Dotační a ekonomické nástroje vůbec doplňují nástroje administrativní. Snažíme se o stále větší pokrytí objemu potřeb v ochraně přírody a krajiny ekonomickými nástroji, které působí motivačně, a tím jsou z hlediska vztahu veřejnosti a ochrany přírody lepší než nástroje administrativní, restriktivní.

Potřeby ve vztahu k ochraně přírody a krajiny, na které se dotační politika snaží reagovat, vyplývají jednak z mezinárodních závazků a jednak ze strategických dokumentů resortu. Základními strategickými dokumenty pro oblast ochrany přírody jsou „Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR“, „Státní program ochrany přírody a krajiny“ a „Státní politika životního prostředí pro léta 2004-2010“.

Základním cílem resortu životního prostředí je podpora biodiverzity na úrovni druhů, ekosystémů a genofondu. Šetrné hospodaření na zemědělských, lesních i vodních ekosystémech je projevem snahy o zachování rovnováhy mezi zájmy ochrany přírody a krajiny (OPK) a zájmy ekonomickými.

Lesní hospodářství a ochrana přírody

Obecné cíle v oblasti lesního hospodaření jsou shrnuty v Národním lesnickém programu - zde jsou obsažena celoevropská kriteria a indikátory trvale udržitelného hospodaření v lesích, přijatá na 3. ministerské konferenci o ochraně evropských lesů v Lisabonu z roku 1998.

Čtěte také: Česká republika a ochrana ovzduší

Z hlediska zájmů ochrany přírody je potřeba rozdělit lesy do několika skupin. Za prvé jsou to lesy na území národních parků (NP) a národních přírodních rezervací (NPR). Zde je na prvním místě podpora přírodních procesů v ekosystémech. MŽP vykonává státní správu lesů na území národních parků.

V ostatních zvláště chráněných územích, tedy národních přírodních památkách (NPP), přírodních rezervacích (PR), přírodních památkách (PP) a chráněných krajinných oblastech (CHKO) je hospodaření s lesními ekosystémy vázáno na zachování hodnot, pro které bylo území vyhlášeno. Tyto lesy jsou z většiny v kategorii lesů zvláštního určení a lesů ochranných. V těchto územích je tedy potřeba sladit zájmy hospodářské a zájmy ochrany přírody.

To znamená, že např. CHKO má za předmět ochrany zachovat krajinný ráz. K tomu je nutné zachovat i vhodné způsoby hospodaření. Např. jihočeská krajina je charakteristická střídáním lesů, luk a rybníků, lidská sídla mají specifické znaky jihočeského selského baroka apod. CHKO Třeboňsko tedy ochraňuje celý tento soubor, a to i se zachováním způsobu obhospodařování.

V rezervacích či památkách je chráněn určitý druh, ekosystém či geologická zajímavost, hospodaření je tedy určováno zachováním, případně rozvojem tohoto chráněného fenoménu.

Natura 2000 a hospodářská omezení

V tomto případě je důležité upozornit na snahu o maximální využití ekonomických nástrojů a podporu činností k naplnění požadavků směrnic pro tyto oblasti. Natura 2000 bude financována integrovaným přístupem, tzn. že Evropská unie nevytvořila nový speciální fond pro financování Natury 2000, ale členské státy EU byly vyzvány, aby využily možností, které nabízejí strukturální fondy EU. Evropská unie Naturu 2000 vnímá jako jeden z důležitých nástrojů OPK, a proto v těchto fondech pro nové programové období EU (2007-2013) je prostor pro nastavení dotačních titulů na podporu Natury 2000.

Čtěte také: Ekonomika, společnost a Ahold

Financování zájmů ochrany přírody a krajiny

Jsou to jednak národní zdroje, a to:

• Podprogram péče o nezcizitelný státní majetek v ZCHÚ ve správě organizací MŽP;
• Příspěvky na hospodaření v lesích národních parků a jejich ochranných pásem;
• Program péče o krajinu;
• Program revitalizace říčních systémů;
• Program péče o přírodní prostředí - pod Státním fondem životního prostředí ČR; a zdroje evropské:
• Operační program Infrastruktura;
• Program LIFE III;
• HRDP (Horizontální plán rozvoje venkova) - v rámci něj zejména Agroenvironmentální programy a podpora oblastí s environmentálními omezeními;
• Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.

Podprogram péče o nezcizitelný státní majetek v ZCHÚ

Podprogram péče o nezcizitelný státní majetek v ZCHÚ ve správě organizací MŽP v celkové výši cca 100 mil. Kč ročně je určen na opatření vyplývající z plánů péče o ZCHÚ. Žadatelem jsou správy národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jako příklad využití můžeme uvést redukci borovice vejmutovky v Národním parku České Švýcarsko.

Program péče o krajinu

Program péče o krajinu disponuje cca 200 mil. ročně. Má dva podprogramy, z nichž jeden slouží k podpoře realizace opatření v tzv. volné krajině (tj. bez zvláštní územní ochrany) pro vlastníky, nájemce a podnájemce pozemků, a druhý podporuje ochranářský management ve zvláště chráněných částech přírody.

Pro lesní ekosystémy jde o úpravu druhové a prostorové skladby lesa směrem k přírodě blízkému stavu, opatření k bezpečnému ponechání dřeva k zetlení, zajišťování původního osiva, vysazování stanovištně původních MZD nad minimální podíl stanovený LHP (LHO), udržování nevýznamných druhů lesní hospodářské skladby (jedle bělokorá, topol černý, jasan úzkolistý atp.), používání k přírodě šetrných technologií (lanovky apod.) aj.

Také sem patří péče o významné aleje a památné stromy.

Čtěte také: Finanční přínosy udržitelného lesního hospodářství

Pro podprogram určený do volné krajiny je ročně vyčleněno kolem 80 mil. korun. Do lesa putuje asi čtvrtina, tedy 20 mil. Kč.

Program péče o životní prostředí (pod SFŽP)

Program péče o životní prostředí (pod SFŽP) je národním programem. V současné době je čerpání z něj pozastaveno.

Nové financování

Pro nové programové období Evropské unie 2007-2013 vznikají transformací současných fondů nové fondy, ke každému fondu existuje nařízení Rady, které specifikuje, jakým způsobem se z fondu dá čerpat. Zároveň každý stát dostane z každého fondu přiděleny určité prostředky. Teď nastává fáze, kdy vezmeme nařízení, formulované dost obecně, a uděláme k němu strategický dokument, kde popíšeme, jaká je v ČR situace, jaké jsou problémy, uděláme analýzu a definujeme cíle v dané oblasti. Pak vytvoříme programový dokument, kde už definujeme konkrétní dotační tituly.

Využití dotací v národních parcích

Než byly vyhlášeny národní parky, nebyly na jejich území všechny lesy zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Pouze v nich byly vyhlášeny rezervace. Z ostatních lesů, tedy hospodářských, měly obce příjem do svého rozpočtu formou daně z lesních pozemků. Tím, že byly vyhlášeny národní parky, obce o tento příjem přišly. Proto MŽP poslední tři roky kompenzuje obcím tuto „újmu“. Ze státního rozpočtu je vyčleněno 6 mil. Kč, které jsou určeny ke kompenzacím těchto daní obcím.

Co se týče příspěvků na hospodaření v lesích národních parků a jejich ochranných pásem, ministerstvo se snaží přednostně uspokojovat žádosti ze strany fyzických osob a obcí. Teprve ve druhém pololetí vyzve k předložení požadavků jednotlivé správy národních parků.

Hospodaření národních parků

Je třeba si uvědomit, že máme dva hospodářské typy národních parků. První tři (KRNAP, Šumava, Podyjí) jsou příspěvkové organizace, ty mohou vytvářet vlastní zisk - především z prodeje dřeva. NP České Švýcarsko je organizační složkou státu a je stoprocentně závislý na prostředcích ze státního rozpočtu.

Je to trochu nešťastná věc, protože na jednu stranu tvrdíme, že v národních parcích máme zajišťovat přírodní procesy, na druhou stranu máme složení porostů většinou takové, že se tam intenzivní lesnická činnost musí provádět. Bez ní by na některých lokalitách nikdy (nebo za příliš dlouhou dobu) nedošlo ke změně druhové skladby.

Vývoj podpory

Některé tituly klesaly, některé naopak stoupaly, ale obecně se dá říci, že celkově se výše držela na stejné úrovni.

Pan ministr L. Ambrozek považuje krajinotvorné programy za svou prioritu a snaží se v rámci rozpočtového snižování, které přichází každoročně, programy držet zhruba na stejné úrovni.

Forma financování ochrany přírody

Je třeba ještě zmínit jeden významný nástroj, který ovlivňuje i úroveň náhrad vlastníkům. Naší snahou je, aby zejména na území národních parků a těch nejcennějších územích v rezervacích a památkách, případně v I. zónách chráněných krajinných oblastí, byly pozemky ve správě státu (správě národního parku a pod.) a existující státní organizace v ochraně přírody se o převody majetku snaží.

V případě, že byly majetky převedeny nebo navráceny obcím na území národního parku, se snažíme jednat o zpětném vykoupení do státního vlastnictví, aby kompenzace nemusela být vyplácena. Dalším významným nástrojem jsou směny pozemků, kdy se jedny státní pozemky mění za druhé, tzn. např. lesní pozemky, které jsou teď na území národních parků, se smění s LČR, které spravují státní pozemky mimo národní parky.

Subjekty čerpající dotace

Čerpat mohou všichni vlastníci, nájemci a podnájemci pozemků.

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Hlavním smyslem ÚSES je působit jako základní prvek ekologické sítě, posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.

Ochrana přírody v Česku

Krajina v Česku byla lidskou činností v průběhu staletí výrazně změněna, na mnoha místech i značně poškozena. V současnosti existují zákony na ochranu životního prostředí, které platí všeobecně. Na území Česka se nacházejí zvláště chráněná území o celkové rozloze 13 393 km² (2025), což představuje 17 % území.

• velkoplošná - národní parky (4, celková rozloha 1190 km²) a chráněné krajinné oblasti (27, celková rozloha 11 507 km²)
• maloplošná - 2 683 území o celkové rozloze 1219 km² ve 4 kategoriích: národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka

Kromě zvláště chráněných území se vyhlašují také přírodní parky a památné stromy, které vytvářejí významné krajinné prvky.

Legislativa ochrany přírody

Současná ochrana přírody v Česku se řídí zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon doplňuje prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.

Zákon rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. Obecná ochrana přírody je ochranou všech druhů rostlin včetně hub a živočichů před vyhubením (včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich ekosystému).

Ekonomické nástroje v ochraně přírody a krajiny

Ochranu životního prostředí včetně ochrany přírody a krajiny prosazuje stát různými nástroji. Účelem ekonomických nástrojů je stimulace žádoucího chování subjektů, anebo naopak omezení chování nežádoucího. Na základě toho je dělíme na pozitivní (např. dotace, některé daňové úlevy - pro stavby s ekologickým provozem apod.) a negativní (např. poplatky).

V ochraně přírody a krajiny v České republice se uplatňují zejména následující ekonomické nástroje:

1. pozitivně stimulující (pozitivní netržní nástroje)
   • finanční příspěvky
   • dotace
   • půjčky
2. negativně stimulující (negativní netržní nástroje)
   • poplatky za vjezd do národních parků
   • odvody za kácení dřevin

Zásadní význam mají nástroje dotační, pro jejichž vznik v devadesátých letech 20. století byla právní úprava finančních příspěvků v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který (§ 69) umožňuje platit finanční příspěvky na opatření ke zlepšení přírodního prostředí.

Na národní úrovni mají zásadní význam tzv. krajinotvorné programy - Program péče o krajinu a Program podpory obnovy přirozené funkce krajiny.

Po vstupu do Evropské unie se spektrum dotačních nástrojů využitelných pro ochranu přírody a krajiny výrazně rozšířilo, a to zejména díky nástrojům společné zemědělské politiky. Zásadní úlohu dnes sehrávají agroenvironmentální programy, které umožňují platit zemědělským subjektům za šetrné způsoby hospodaření.

Financování soustavy Natura 2000

Evropská komise předložila v roce 2004 sdělení Radě a Evropskému parlamentu týkající se strategie financování evropské soustavy chráněných území Natura 2000. V něm uvedla, že se nebude vytvářet žádný speciální finanční nástroj pro financování soustavy Natura 2000, ale v programovém období 2007 - 2013 jsou využívány existující nástroje, zejména fond rozvoje venkova, strukturální fondy, kohezní fond, nástroj LIFE+ a prostředky CAP - tzv. integrovaný přístup. Obdobně bude postupováno v programovém období 2014 - 2020.

Tabulka: Přehled finančních zdrojů a programů pro ochranu přírody a krajiny

tags: #ekonomické #zájmy #a #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální archeologie - konference
• Ochrana přírody vs. doprava
• Návštěva muzea v Londýně
• Pohled do estonské divočiny
• Úbytek sněhu v ČR v důsledku klimatu