Co je to ekotřídění odpadu a jak funguje?

I když v Česku třídí tři čtvrtiny lidí, ne vždy je to na jedničku. Přesto na jednu hlavu připadá o 350 kg odpadu ročně více, než by bylo optimální, a ne každý třídí správně. Vše má totiž pravidla, takže pokud netřídíte jen pro dobrý pocit, je dobré vědět, co kam patří a jak jednotlivé odpady připravit.

Samotné třídění odpadu je důležité z několika ohledů. První z nich je, že přírodní zdroje nejsou nekonečné. Možná vás překvapí, že i písku začíná být nedostatek (mrkněte na pojem písečná mafie, vážně to existuje). Recyklací se šetří nejen suroviny, ale také energie (díky čemuž se snižuje produkce skleníkových plynů). Ve zkratce je tak třídění důležité pro úsporu zdrojů, energie a pro podporu udržitelného rozvoje.

Některá pravidla platí celoplošně, jinde mají obce svá specifika. Vyplatí se proto číst popisky na kontejnerech na tříděný odpad, kde vždy stojí, co tam patří a co by se tam vhazovat nemělo. Některé obce třídí nápojové kartony zvlášť, někde se hází do žlutého kontejneru s plasty, jinde zase do modrého. V jakém stavu tam odpady patří je ale všude stejné.

Jak správně třídit odpad?

Správné třídění plastů spočívá ve zmenšení objemu (například sešlápnutí lahví) a také v tom, aby v recyklovaných obalech nezůstávaly zbytky jídel, kosmetiky a podobně. Nepatří sem mastné obaly se zbytky potravin, obaly se zbytky čisticích prostředků a obaly od barev nebo nebezpečných látek. Také sem nepatří podlahové krytiny, stavební polystyren, novodurové trubky a podobně. Některé lahve na sobě mají tzv. rukávek z PVC, který recyklaci znemožňuje. Recyklace plastů ještě není na takové úrovni, jaká by byla potřeba, přesto jejich třídění smysl má.

Do kontejneru na papír patří pouze papírové obaly, které nejsou nijak znečištěné (třeba mastné), zato sponky na papír nebo celofánová okénka na obálkách nevadí. Papír je možné v průměru recyklovat 5 až 7krát. Kromě toho, že se z něho vyrábí recyklovaný papír, nachází využití i jako tepelná izolace, příměs do stavebních hmot, přísada do kompostu i k energetickému využití. Jedna tuna vytříděného papíru dokáže ušetřit téměř 2 tuny dřeva a až 31 tisíc litrů vody.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Dobrá zpráva pro lenochy, sklo před tříděním nemusíte vymývat ani zbavovat etiket nebo sundávat víčka! Mezi recyklovatelné sklo patří veškeré lahve, sklenice, tabulové sklo z oken nebo dveří. Do nádob na sklo nepatří varné neboli borosilikátové sklo (zapékací mísy i třeba některé eko lahve na pití a pipety u různých pleťových rozmazlovačů), autosklo, laboratorní sklo, zrcadla, pozlacené a postříbřené sklo, drátěné sklo nebo keramika. Recyklované sklo představuje ohromnou úsporu energií i zdrojů, protože písek začíná být nedostatkovým zbožím.

Tetrapaky od džusů nebo mléka patří do tříděného odpadu dobře vymyté a sešlápnuté. Víčka na nich klidně můžete nechat, ta ničemu nevadí. Pokud nemáte ve městě oranžový (nebo někdy i červený) kontejner na tetrapaky, mrkněte se, jestli nepatří do žlutého nebo modrého.

Recyklace kovů je u nás na vzestupu, což je dobře. Znovupoužití kovu je pro životní prostředí mnohem menší zátěž, než jeho těžba. Do šedého kontejneru patří vše od víček od jogurtu až po staré hrnce.

Zatímco kontejnery na papír, plast a sklo jsou prakticky na každém kroku (konkrétně je to v průměru 89 kroků), s bioodpadem je těžší pořízení a je tak černou ovcí všech tříditelných odpadů. Ve směsných odpadech tvoří celou třetinu. Něco jsou vyhozené zbytky jídel, kterým je lepší předcházet, velkou část ale tvoří zbytky zeleniny a ovoce, které na kompostu udělají větší parádu než v popelnici. Pokud máte zahradu, je nakládání s organickým odpadem nejjednodušší, stačí si založit kompost a další roky benefitovat z výživného organického hnojiva, které použijete na okrasné i užitkové zahrádce. Kompost ale lze mít i v paneláku - když si pořídíte vermikompostér s trochu netypickými obyvateli - kalifornskými žížalami. Chcete rozjet kompost na plné obrátky? I bez domácího kompostéru si lze poradit. Nevytříděný bioodpad znamená na skládkách velký problém. Než s bioodpadem zaběhnete na kompost, skladujte ho doma v nádobě, která větrá, ale zároveň se do ní nedostane hmyz, který by se rychle namnožil.

Pro jednoho odpad, pro druhého poklad. Ano, mluvíme o oleji, a to zejména o tom, který ve vaší kuchyni dávno svou službu dokončil. Nikdy olej nevylévejte do odpadu nebo do záchodu. Nejenže hrozí ucpání trubek kanalizace, ale také můžete způsobit kontaminaci vody a půdy. Třídit lze zbytky oleje po smažení, grilovací marinády, olej z konzervovaných potravin i zbytky másla a rostlinných tuků.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Co s elektronikou, která vám dosloužila? Pokud je ještě funkční, nebo by se z ní daly použít součástky, nabídněte ji na bazaru nebo swapovacích skupinách. Jestliže odešla do křemíkového nebe, nezbývá než si udělat cestu ke kontejneru na elektroodpad. Spotřebiče nemusíte rozebírat ani z nich vyndávat akumulátory. Velké elektrospotřebiče rozhodně nenechávejte postavené vedle sběrné popelnice s tím, že se o to někdo postará.

Zmenšilo se vám oblečení, nebo už prostě dosloužilo? Neházejte ho do směsného odpadu, ale udělejte si cestu na charitu nebo do kontejneru na textil (pokud nevíte, kde se u vás takový kontejner nachází, mrkněte na mapu KlokTex nebo TextilEco, které najdete po celé republice). Recyklace textilu je náročná a většina končí ve spalovnách, ideální je tak nepodléhat impulzivním nákupům. Do kontejneru na textil patří oděvy zásadně v igelitce nebo v pytli. Vždy byste tam měli dávat pouze nositelné oblečení (roztrhané nebo znečištěné kousky jen celý proces komplikují).

Kromě výše zmíněných existují další druhy odpadů, které by se do směsného odpadu neměly v žádném případě dostat. Prošlé nebo nespotřebované léky (tablety, sirupy, masti a podobně) nepatří do koše. Kdyby se dostaly na skládku nebo do spalovny, mohly by ohrozit zdraví lidí, zvířat i životní prostředí. Léky také nikdy nesplachujte do záchodu! Pěkně byste zavařili vodním organismům.

Kam s použitými bateriemi? Ať už vám dosloužila klasická AAčka, nebo potřebujete vyhodit baterii z notebooku, na koš ani nemyslete. Na každém rohu najdete sběrná místa pro použité baterie, mrkněte na portál kamsnim.cz, kde si snadno vyhledáte nejbližší místo. Pokud nechcete běhat s bateriemi každou chvilku, volte znovunabíjecí baterie, které vydrží mnohem déle. Nejvhodnější jsou do pravidelně používaných věcí (například ovládání, myš a podobně) v přístrojích, které používáte jen občas, se jim tolik nelíbí.

Barvy, lepidla, rozpouštědla a další chemikálie je potřeba odvézt do sběrného dvora, nebo využijte mobilního sběru, které některé obce pořádají.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Recyklace a inovace

Stejně jako každé odvětví, i odpadové hospodářství podléhá určitému vývoji. A že vás trápí plýtvání jídlem? Recyklování postupuje každým rokem kupředu a setkat se můžete s hromadou nečekaných výrobků, které odpadu vdechly nový život. Díky tomu si dneska klidně pořídíte oblečení vyrobené z odpadních rybářských sítích vylovených z oceánu, nebo si můžete nechat vytisknout vizitku na papír vyrobený recyklací starých džín. Takové recyklované pneumatiky lze využít na podklad pro dětské hřiště, stejně tak z nich najdete doplňky do domácnosti.

V třídění odpadů, zejména odpadů z obalů, patří Češi mezi evropské premianty. O tom není vůbec pochyb. Jak ale lidé celkově hodnotí stávající systém třídění odpadů v tuzemsku? Jak vypadá typický třídič nebo netřídič? To a mnoho dalších poznatků zjišťují pravidelné průzkumy zveřejňované společností EKO-KOM, která má zdejší systém třídění na starosti.

Odpady většinou třídí lidé ze společensky vyšší třídy, často mají dům se zahradou, u něj vlastní nádoby na tříděný odpad a zpravidla se aktivně zajímají o životní prostředí. Lidé, kteří pravidelně třídí odpady, od této činnosti jen tak něco neodradí. Dokázalo to nejen několik vln koronavirové pandemie, ale potvrdili to i v průzkumech. Zatímco 73 % lidí v ČR pravidelně odpady třídí, zhruba pětině obyvatel tato činnost zatím nic neříká. V této skupině tzv. netřídičů převažují muži, nejčastěji mají základní nebo středoškolské vzdělání, jsou z nižší nebo nižší střední třídy, většinou žijí v bytě v panelovém domě a zajištují chod celé domácnosti. Pozitivní je zjištění, že zhruba 6 % těchto netřídičů považuje za pravděpodobné, že v budoucnu třídit začnou. 65 % občanů, kteří třídí odpady, přiznává, že v domácnosti mají pro separovaný odpad velmi omezený prostor. Ani to je však neodradí od toho, aby odpady třídili. Řeší to třeba častějším vynášením separovaného odpadu do barevných kontejnerů. K nim to většinou není v ČR daleko, průměrná docházková vzdálenost se loni zkrátila na 89 metrů.

Statistiky a čísla

Na podnět posluchače vás zajímalo, co se s vytříděným odpadem děje dál? Na to jsme vám už odpověděli a také jsme mluvili o tom, že Češi třídí odpad ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie velmi aktivně. Za tou stojí společnost EKO-KOM, která má na starosti koordinaci veškerého nakládání s obalovými odpady v České republice. Řečí oficiální je to autorizovaná obalová společnost.

To se dá nejlépe dokázat na množství vytříděného odpadu, které každým rokem narůstá. Já pro porovnání udám pár čísel. To je v roce 1990 každý občan za rok vytřídil 9 kg odpadu. V roce 2002 už to bylo 24 kg a loni jsme, podle výzkumu, zjistili, že je to 36 kg na osobu a rok.

No, s porovnání s ostatními státy Evropské unie je Česká republika v recyklaci na předním místě. Úplně, protože třeba v recyklaci plastových obalů jsme na 2. místě. Já bych řekla, že co se týče České republiky, tak ta tradice je tady krátkodobá oproti ostatním zemím jako je Německo, Rakousko. Takže skutečně máme pořád co dohánět. My máme závazek od Evropské unie, že musíme v roce 2012 recyklovat 60 %, takže máme opravdu co dělat. Je potřeba více zasíťovat. Momentálně je v republice asi 128 tisíc kontejnerů na tříděný sběr. Takže ještě více kontejnerů.

Míra recyklace obalů v Česku se podle nových údajů společnosti EKO-KOM meziročně zvýšila o 4 procentní body, jejich celkové využití je vyšší o 5 procentních bodů. Díky aktivnímu přístupu Čechů se loni z celkového množství vyprodukovaných obalových odpadů podařilo předat 75 % k recyklaci a dalších 11 % k energetickému využití. Firmy v ČR uvedly navíc loni na tuzemský trh méně baleného zboží, což znamenalo i méně obalů. A častěji oproti předcházejícím rokům pro své produkty volily opakovaně použitelné obaly. To se spolu s dalšími faktory projevilo na celkovém množství vzniklého obalového odpadu.

Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru 75,6 kilogramu odpadu. K dispozici je více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad a ze svého bydliště to k nim měli Češi v průměru 90 metrů. V některých obcích třídí lidé místo do nádob na ulicích do pytlů přímo v domácnosti.

Český statistický úřad uvádí nejnovější údaje za rok 2022. V tom roce bylo v Česku vyprodukováno 39 191 940 tun odpadu, stejně jako v roce předešlém. V přepočtu na jednoho obyvatele se jednalo o 3 643 kg odpadu. Recyklováno bylo z tohoto množství 17 502 356 tun, tedy necelá polovina. Skládkováno bylo 4 515 330 tun, tedy více než desetina.

V České republice již třídí 75 % obyvatel, každý Čech pak v průměru vytřídil bezmála 78 kilogramů odpadů. Věděli jste také, že tříděním a recyklací odpadů jsme v roce 2022 ušetřili 24,5 milionů GJ energie? Tolik energie spotřebuje v průměru za rok zhruba 376 tis. českých domácností. Tím jsme přispěli ke snížení emisí celkem o 902 970 tun CO2 ekvivalentu. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů spoříme každoročně i významné množství vody. V roce 2022 to bylo 335 mil. m³. Takový objem vody pojmou vodní nádrže Slapy a Vranov dohromady.

V našem městě se vytřídilo celkem 782,403 tun odpadu. V loňském roce v České republice vzniklo celkem 1 312 804 tun obalových odpadů, z tohoto celku se podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití 81 % (tedy 1,065 milionu tun obalů).

Ve srovnání s uplynulým rokem vytřídil průměrně každý obyvatel ČR do barevných kontejnerů o 5 kilogramů odpadu více.

Vloni tak mohli obyvatelé ČR třídit své odpady do více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob v ulicích i přímo u rodinných domů - pro zajímavost jsme v roce 2020 měli k dispozici 558 000 nádob.

Tříděním a recyklací obalových odpadů snižujeme zátěž životního prostředí - vloni jsme zachránili cca 30 km2 přírody a do ovzduší nebylo vypuštěno 980 000 tun CO2ekv.

Praktické tipy pro třídění odpadu doma

Jak třídit odpad doma? Vytvořte si efektivní systém, se kterým si třídění zjednodušíte. Úplný základ je zřízení oddělených košů pro jednotlivé druhy odpadu. Pokud máte místo třeba pod dřezem, nebo máte samostatnou technickou místnost, je to úplně ideální. Kromě košů na jednotlivé typy odpadu nabízí některá města možnost pořízení znovupoužitelných tašek na nejběžnější recyklovatelný odpad. Samotné třídění ale také není samospasné, vždycky je o chlup lepší odpad vůbec nevytvořit nebo ho alespoň minimalizovat (nakoukněte do naší blogové rubriky o zero-waste, kde se dozvíte, jak na to). Případně se nabízí upcyklace, díky které starým věcem vdechnete nový život. Ne vždy je to možné, přírodě tak ulevíte i správným nakládáním s odpadem.

Materiály a obaly před vyhozením co nejvíce stlačte, aby se jich do koše vlezlo co nejvíce. U obalů od potravin a jídel je nezapomeňte zbavit zbytků jídla a vymýt.

Barvy kontejnerů stále přibývají, ale nemusí vám z toho jít hlava kolem! Většinou se u svých domů setkáte s kontejnerem modrým, žlutým a tmavě zeleným. Pro tyto tři si můžete doma hravě vyrobit samostatné koše, abyste si pak následné vyhazování ulehčili.

Co patří do jednotlivých kontejnerů?

• Modrý kontejner (papír): papírové obaly, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka. Nevadí kovové svorky ani foliová okénka na obálkách - vše se odstraní při recyklačním procesu. Nepatří sem jakkoliv znečištěný nebo mokrý papír, termopapír (účtenky) a mastný papír.
• Žlutý kontejner (plasty): PET lahve, plastové obaly od potravin a kosmetiky, fólie, sáčky. Nepatří sem plastové obaly znečištěné chemikáliemi (např. od motorového oleje), jednorázové plasty.
• Zelený kontejner (sklo): sklenice, lahve, skleněné obaly od potravin.
• Šedý kontejner (kovy): víčka od jogurtu až po staré hrnce, plechovky od nápojů.
• Hnědá popelnice (bioodpad): zbytky ovoce a zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr.
• Oranžový kontejner (nápojové kartony): krabice od mléka, krabicového vína, džusů, protlaků apod. Nepatří sem kartony se zbytky nápojů a potravin nebo měkké sáčky.
• Černý kontejner (směsný odpad): všechny odpady, které nelze recyklovat a nepatří do ostatních kontejnerů.

Pozor, při třídění se vždy na kontejneru přesvědčte o tom, že to, co do něj házíte, zde patří. Například u nápojových kartonů jsou hned dvě možnosti - můžete je hodit do žlutých i modrých popelnic, ale vše se odvíjí od vaší konkrétní obce či části města. Zároveň už někde najdete samostatné kontejnery na nápojové kartony, do kterých můžete krabice od mléka, džusu nebo jiných nápojů bez obav vhodit.

Informace o třídění najdete i na samotných kontejnerech, které vám řeknou, co do nich házet a co naopak ne. Vidíte? Jedním z nejběžnějších symbolů je trojúhelník se třemi šipkami, které značí, že daný materiál je recyklovatelný. Vždy si ale ověřte, zda má vaše městská sběrná služba možnost tento materiál skutečně zpracovat. Plastové obaly jsou popsány čísly, které označují konkrétní typ plastu. Některé obaly jsou označeny symbolem listu, což znamená, že jsou biologicky odbouratelné a mohou být kompostovány.

Věřte nám, že jakmile si uděláte vlastní systém, který bude fungovat, bude pro vás správné roztřídění odpadu hračkou a automatickou záležitostí. Pro začátek vám určitě postačí tři oddělené koše - na směsný odpad, na papír a na plast. Je jedno, zda si je barevné odlišíte, popíšte nebo jinak zvýrazníte. Pro domácnosti, které nemají příliš prostoru, se hodí kompaktní nádoby s víky, které zabraňují zápachu.

Plastů je kolem nás bohužel stále velké množství, a tak doporučujeme, aby byl kontejner na plastový odpad největší. Pokud se chcete do třídění odpadů opravdu ponořit, můžete vyzkoušet také vytvoření kompostu. Kompost je nejen skvělou cestou, jak ekologicky zpracovat bioodpad, ale také cesta k vytvoření vlastního kvalitního hnojiva.

Na každodenní bázi je třídění jednoduché, většinou se vám druhy obalů budou opakovat. Přesto existují určité typy odpadů, které nepatří tak nějak nikam. Tak co s nimi?

Kam s nebezpečným odpadem?

• Baterie, elektroodpad, staré léky a nepotřebný textil: nepatří do běžného odpadu!
• Léky: likvidujte ve sběrných boxech v lékárnách, protože mohou být nebezpečné pro vodní ekosystémy a zvířata.
• Oblečení: využijte secondhandy či různé organizace, které jej znovu využijí.
• Nebezpečný odpad (chemikálie, rozpouštědla, oleje, barvy nebo staré léky): nikdy by neměl skončit v běžném odpadu, protože může být nebezpečný pro lidi i přírodu.
• Plechovky od nápojů: vyhoďte do šedivých kontejnerů nebo je odvezte do sběrných dvorů. Nezapomeňte před vyhozením z plechovek odstranit plastové části.
• Použitý olej: nechte vychladnout a poté ho nalijte do plastové láhve. Plnou láhev poté můžete vyhodit do speciálního kontejneru na tuky.

Pokud chcete, aby i vaši blízcí začali s aktivním tříděním, je důležité jim ukázat, jaký má třídění pozitivní vliv na životní prostředí. Vysvětlete jim, jak správné třídění pomáhá snižovat množství odpadu na skládkách, šetřit přírodní zdroje a přispět k ochraně naší planety.

Co se děje s vytříděným odpadem?

Po vytřídění odpadu putuje materiál do recyklačních středisek, kde je pečlivě zpracován. Papír, sklo, plasty a kovy jsou odděleny a zpracovány tak, aby mohly být znovu použity pro výrobu nových produktů. Z recyklovaných materiálů vznikají nové výrobky, které mohou mít širokou škálu využití. Mezi časté výrobky, které se dělají z recyklovaných materiálů, patří právě i obaly či jednorázové nádobí.

Pokud se odpady dávají do nesprávného kontejneru, může to ztížit celý proces recyklace.

Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit.

Různé systémy sběru odpadu

• Systém sběru odpadu dům od domu: Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům.
• Pytlový sběr: Domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu.
• Nádobový sběr tříděného odpadu: Občané mají nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.
• Adresný sběr: Sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností.
• Kombinovaný sběr: Spojením pytlového a nádobového sběru.

Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.

Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.

Nové zákony mají motivovat výrobce k využívání sekundárních zdrojů a na druhé straně podporovat poptávku (například úpravou pravidel pro zadávání veřejných zakázek) po výrobcích z druhotných surovin.

Chcete i ve vašem městě či obci fungující a efektivní odpadové hospodářství? Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany.

Třídění odpadu má primární cíl snížit negativní dopad produkce průmyslu na tzv. životní prostředí. Účelem třídění odpadu je vytřídit z komunálního odpadu ty složky, které je možné dále využívat nebo recyklovat a poskytnout je tak zpracovatelům k využití.

Recyklovat lze jen některé materiály. To, že recyklace je z velké části obchod zaručuje funkčnost celého procesu. Je těžké si představit, že by sběr odpadu provozoval a organizoval stát nebo neziskovky. A recyklace má své limity. Technologické i ekonomické.

V České republice je v současnosti k dispozici zhruba 1 000 000 sběrných nádob na tříděný odpad autorizované obalové společnosti Eko-kom. Do systému je zapojeno přes 6000 obcí a svoz tříděného odpadu zasahuje v ČR přes 21 200 firem, které na trh uvádějí jakékoli balené zboží. Podle zákona musí každá z nich zajistit zpětný odběr svých obalů.

Mimo to ještě odevzdáváme do kontejnerů textil. Zde se však nejedná o kolektivní systém. Kontejnery na textil jsou provozovány soukromými firmami a organizacemi.

Budeme-li těchto možností využívat, uděláme pro tzv. životní prostředí více, než když budeme sázet stromky a jezdit elektromobily.

tags: #ekotrideni #odpadu #co #to #je #cisla

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram Svozu Odpadu
• Legislativa odpadového hospodářství
• Tipy pro třídění olejů a tuků
• Odpadové hospodářství v Úholičkách
• Emise skleníkových plynů za 10 let