Likvidace odpadu z kuchyně: Postupy a legislativa v České republice

Kuchyňský odpad je neoddělitelnou součástí našich životů. Každý z nás vyhazuje zbytky potravin nebo slupky z ovoce a zeleniny. Správné nakládání s těmito odpady je zásadní nejen pro ochranu životního prostředí, ale i z hlediska efektivního využívání zdrojů.

Co tvoří kuchyňský odpad?

Kuchyňský odpad zahrnuje všechny organické materiály, které vznikají při přípravě jídel v domácnostech, restauracích či jídelnách anebo v potravinářském průmyslu. Patří sem například zbytky potravin, slupky a odřezky z ovoce a zeleniny, vaječné skořápky, kávová sedlina a čajové sáčky nebo starý chleba a pečivo.

Proč je správná likvidace kuchyňského odpadu důležitá?

Existuje mnoho důvodů, proč nakládat s kuchyňským odpadem správným způsobem. Nepřekvapivě mezi ty nejdůležitější patří ekologické důvody. Pokud je kuchyňský odpad neodborně likvidován na skládkách, stává se zdrojem metanu, silného skleníkového plynu. Jeho lepší využití snižuje emise skleníkových plynů.

Efektivní využívání těchto odpadu může dále přinášet ekonomické benefity, protože vede k úsporám nákladů. Kompostování například snižuje náklady na odvoz odpadu a produkce bioplynu může generovat energii.

V neposlední řadě může nevhodné skladování nebo špatné nakládání s kuchyňskými odpady představovati zdravotní rizika, jelikož láká hmyz a hlodavce, kteří přenáší infekční onemocnění. Během sběru odpadu proto musí být zabezpečeno, že nebude docházet k uvolňování zápachu, odpad se musí třídit do vhodných sběrných nádoby, které je třeba čištit a dezinfikovat.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Regulace nakládání s kuchyňským odpadem v ČR

Metody nakládání s kuchyňským odpadem jsou vymezeny existujícími technologiemi i platnou legislativou. V České republice regulují nakládání s kuchyňským odpadem regulováno následující právními předpisy:

• Zákon č. 541/2020 Sb, o odpadech, který stanovuje povinnosti a odpovědnosti pro nakládání s odpady, včetně kuchyňského odpadu.
• Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, která detailně popisuje postupy a požadavky pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, včetně kuchyňského odpadu.

Způsoby využití kuchyňských odpadů

Existuje několik možností, jak efektivně zpracovat kuchyňské odpady.

Kompostování

Během kompostování se organický odpad rozkládá a mění na humus, bohatý kompost, který lze použít jako hnojivo v zahradách a zemědělství. Obohacuje půdu a zlepšuje její strukturu.

Bioplynové stanice

Dále je možné tyto odpady zpracovat v bioplynových stanicích. Jedná se o zařízení, která přeměňují organický odpad na bioplyn prostřednictvím anaerobní digesce. Bioplyn lze následně využít jako zdroj energie, například k výrobě elektřiny nebo tepla.

Krmivo pro hospodářská zvířata

Některé druhy kuchyňského odpadu lze po hygienické úpravě využít jako krmivo. Použití kuchyňských odpadů tímto způsobem je relevantní zejména pro zemědělské oblasti, kde mohou zbytky potravin sloužit jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Odpady z veřejného stravování a legislativa

Odpady z veřejného stravování a kuchyňské odpady od obyvatel patří mezi biologicky rozložitelné odpady a současně podle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady ES č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě (dále jen N 1774), patří do vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.

Zákaz zkrmování odpadů z restauračních provozů hospodářskými zvířaty platí od 1. ledna 2001 na základě vyhlášky č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech. Již vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se prováděl zákon o krmivech, mezi zakázané látky řadila odpady z restauračních provozů, které nebyly ošetřeny způsobem usmrcujícím původce zvířecích nákaz.

Obecné požadavky na separaci, shromažďování a uskladnění odpadů v místě jejich vzniku jsou uvedeny Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Jedná se o horizontální právní předpis, kterým se stanovují obecné hygienické předpisy pro všechny stupně výroby, zpracování a distribuce potravin, včetně postupů k ověřování shody s těmito postupy.

Shromažďování odpadů

Shromažďovaní vedlejších produktů a odpadů má být v jednorázových sběrných prostředcích odolných proti netěsnostem nebo v řádně označených kontejnerech na opakované použití. Ty by měly být těsně uzavřeny nebo zakryty a odváženy z pracoviště, jakmile se naplní nebo po každé pracovní směně, a umísťovány (jednorázové prostředky) nebo vyprazdňovány (kontejnery na opakované použití) do zakrytých shromažďovacích kontejnerů, které se nikdy nesmějí dostat do kuchyně.

Sběrné prostředky na opakované použití je třeba čistit a dezinfikovat pokaždé, když se vracejí do kuchyně. Shromažďovací kontejnery mají být uchovávány v uzavřeném prostoru vyhrazeném pro tento účel a odděleném od skladů potravin. V těchto prostorech je třeba udržovat co nejnižší teplotu, dobře je větrat, chránit před hmyzem a hlodavci. Prostory by měly být snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Odpadní kontejnery je třeba čistit a dezinfikovat po každém použití. Krabice a obaly je třeba ihned po vyprázdnění odstranit za stejných podmínek jako odpad. Zařízení na kompresi odpadů by mělo být oddělené od veškerých prostor, v nichž se manipuluje s potravinami.

Další nakládání s odpady dle N 1774

N 1774 stanoví veterinární a hygienická pravidla pro shromažďování, přepravu, skladování, manipulaci, zpracování, použití a odstraňování vedlejších živočišných produktů za účelem zabránit tomu, aby představovaly nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí. Podle závažnosti možnosti kontaminace vedlejších živočišných produktů se produkty dělí do 3. kategorií.

Mezi produkty 3. kategorie podle N 1774 patří kromě jiných i „ kuchyňské odpady“. Celý cyklus nakládání, a to jejich třídění, shromažďování, úprava, využití a odstranění, se řídí specifickým režimem.

Zařízení určená pro nakládání s odpady, ve kterých se nakládá i s vedlejšími živočišnými produkty spolu s odpady, musí být schvalována a kontrolována nejen podle zákona o odpadech, ale i podle veterinárního zákona.

Možnosti odstranění materiálu 3. kategorie

Materiály 3. kategorie mohou být:

• přímo odstraněny jako odpady spálením ve spalovně schválené k tomuto účelu,
• zpracovány ve zpracovatelském závodě a odstraněny jako odpady spálením nebo spoluspálením ve spalovně nebo spoluspalovně schválené k tomuto účelu nebo zahrabány na skládce odpadů schválené podle směrnice 1999/31/ES,
• zpracovány ve zpracovatelském závodě, zpracovány v technickém závodě, použity jako suroviny v závodě na výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu,
• zpracovány v závodě na výrobu bioplynu nebo v kompostárně, v případě kuchyňského odpadu uvedeného v odst. 1 písm. l), zpracovány v závodě na výrobu bioplynu nebo kompostovány v souladu s pravidly stanovenými postupem podle čl. 33 odst.

Hygienické požadavky při nakládání s materiály 3. kategorie

Nařízení stanoví všeobecné hygienické požadavky, které v případě kuchyňských odpadů plně navazují na výše uvedené požadavky dané v oblasti výroby potravin.

• Vedlejší živočišné produkty musí být zpracovány co nejdříve po dodání. Do zpracování musí být vedlejší živočišné produkty správně skladovány.
• Kontejnery, nádoby a dopravní prostředky, používané k přepravě nezpracovaných materiálů, musí být ve vyhrazeném prostoru očištěny. Tento prostor musí být umístěn a konstruován tak, aby se zabránilo nebezpečí kontaminace zpracovaných produktů.
• Osoby, pracující v nečisté části, nesmí vstupovat do čisté části bez toho, aby si převlékly pracovní oděv a přezuly nebo vydezinfikovaly pracovní obuv.
• Vybavení a nástroje z nečisté části se nesmí přemísťovat do čisté části, aniž jsou vyčištěny a vydezinfikovány.
• Musí být zaveden režim pohybu zaměstnanců za účelem kontroly jejich pohybu mezi sektory a nařízeno řádné používání zařízení k dezinfekci obuvi a kol.
• Odpadní vody pocházející z nečisté části musí být upraveny způsobem zaručujícím zničení pokud možno všech patogenů.
• Musí být přijata systematická ochranná opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu a jiným škůdcům. K tomuto účelu musí být používán doložený program hubení škůdců.
• Pro všechny části provozů musí být zavedeny a doloženy čisticí postupy. K čištění musí být k dispozici vhodné vybavení a čisticí prostředky.
• Hygienický dohled musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení.

Dopravní prostředky, opakovaně použitelné nádoby a veškeré opakovaně použitelné součásti vybavení nebo zařízení přicházející do styku s vedlejšími živočišnými produkty nebo zpracovanými produkty musí být:

1. po každém použití očištěny, omyty a vydezinfikovány;
2. udržovány čisté; a
3. před použitím čisté a suché.

Opakovaně použitelné nádoby musí být vyhrazeny pro přepravu určených produktů v rozsahu nezbytném k zabránění křížové kontaminaci.

Třídění bioodpadu v domácnosti a restauraci

V případě bytových domů je hnědá nádoba na sběr bioodpadu obvykle společná pro všechny obyvatele a měli byste ji najít u ostatních kontejnerů. Pokud žijete v rodinném domě, existují dvě možnosti. Buď obec přidělí jeden kontejner pro celou ulici/vesnici, nebo dá do každého domu samostatný. Samosprávy si mohou samy určit, jak splní zákonem stanovené povinnosti.

Na gastronomické provozy se vztahují stejné podmínky sběru bioodpadu jako na domácnosti s tím rozdílem, že sběrné nádoby a odvoz nezajišťuje obec nebo město. Jako podnikatel musíte uzavřít smlouvu s firmou, která je na sběr bioodpadu certifikovaná. Tato firma se následně postará o jeho pravidelný odvoz.

Drtiče kuchyňského odpadu

Drtič kuchyňského odpadu je kuchyňský vestavný (pro menší počet jídel) nebo samostatný spotřebič, díky němuž likvidujeme organické zbytky v kuchyni. Samotné drcení probíhá tak, že pustíme studenou vodu, zapneme drtič a postupně do něj vhazujeme organické zbytky, které vzniknou při přípravě a po konzumaci jídla.

V drtiči se tyto zbytky rozmačkají na částečky o velikosti zrnka rýže. Tuto rozdrcenou část voda odplaví do kanalizace. Poměr vody a rozdrcených částeček je 3:1. V drtiči lze likvidovat veškeré zbytky jídel a odpad z vaření, ale také papírové ubrousky. Naopak nelze drtit syrové maso, vláknité zbytky a neorganický odpad.

Podle odpůrců této techniky způsobují drtiče zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, zejména mastnotou a tuky, a rozdrcené zbytky přitahují hlodavce do kanalizačních stok. Na čistírnách odpadních vod není tento odpad likvidovatelný a bylo by proto nutné odvážet všechny shrabky (i nezávadné) ke speciálnímu odstranění.

Vypouštění zbytků z jídelen, byť rozdrcených, je v rozporu se zákonem o vodách č. 254/2001 Sb., §38, odst.1 a zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., § 18, odst. 2.

Bakteriální přípravky pro likvidaci odpadu

Do odpadu se dostane v průběhu času organický materiál, jako jsou vlasy, zbytky potravin, tuky aj. Všechen tento organický odpad se pomalu, ale jistě usazuje na stěnách potrubí neno sifonu.

Pro stále čisté a průchozí potrubí, odpady a sifony, i když budou do nich stále padat vlasy a další organické zbytky, je velmi výhodné pravidelně (1x měsíčně) dodávat právě bakteriální přípravky, např. EnviLine Odpady a sifony.

Prospěšné bakterie jsou v přípravku „zmražené“ ve formě prášku. Při smíchání s vlažnou vodu (bez chlóru) na 20 minut dojde k aktivaci - probuzení těchto bakterií. Ty se pak mohou nalít do všech odpadů (umyvadel, dřezů, vany, sprchového koutu).

Aby účinek byl co nejlepší, je výhodně daný odpad min. 24 hodin nepoužívat. Během těchto prvních hodin totiž dochází k tomu, že bakterie se usazují na stěnách, kde jsou organické zbytky. A k tomu potřebují alespoň 24 hodin. Poté již začínají svoji činností organické usazeniny rozkládat až postupně zcela zmiznou.

Pro udržování stále „aktivních“ bakterií v potrubí je vhodné 1x za 3-4 týdny nalít další dávku čerstvých bakterií z přípravku (aktivace s vodou). Pro tyto udržovací dávky však stačí jen 1 polévková lžíce.

Při aktivaci bakterií, tj- v době kdy smícháte prášek s vodou a 20 minut čekáte na „aktivaci bakterií“ nesmíte používat kovové předměty nebo nádoby.

Pro aktivaci bakterií nepoužívejte chlorovanou vodu. Pokud máte vodu jen z řádu, tak ji nechte 30 min. odstát a až poté ji použijte pro smíchání s bakteriemi.

Po použití bakterií v domácnosti pak nepoužívejte (po určitou dobu) přípravky pro dezinfekci = ty mají za úkol hubit bakterie nebo viry. Což v našem případě, pokud byste takový přípravek spláchli do umyvadla, by mohlo být pro usazené prospěšné bakterie smrtící.

Příklady dobré praxe v ČR

V rámci České republiky existuje několik obcí a měst, které již zavedly účinné systémy pro nakládání s kuchyňským odpadem. Příkladem může být město Brno, které implementovalo systém separovaného sběru bioodpadu, zahrnující i kuchyňský odpad. Díky tomu se podařilo výrazně snížit množství odpadu ukládaného na skládky a zároveň produkovat kvalitní kompost pro městské parky a zahrady.

Dále je možné uvést Prahu, která zavádí programy na podporu kompostování a využívání kuchyňského odpadu v bioplynových stanicích. Nejenom, že tyto iniciativy přispívají k ochraně životního prostředí, vytvářejí i nové pracovní příležitosti a podporují lokální ekonomiku.

Obecně můžeme říci, že vést veřejnost k tomu, aby správně nakládala s odpady, je velmi důležité. Týká se to samozřejmě všech druhů odpadů, ovšem v případě kuchyňských odpadů ještě víc, jelikož jejich separace není v naší republice ještě tak rozšířená.

tags: #likvidace #odpadu #z #kuchyně #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická vize Jana Pokorného
• Složení ekologických kapalin do ostřikovačů
• Ekologické monitorování v České republice
• Vzory diplomů pro pobyt v přírodě
• IKEA Odpadkový Koš 3l