Vliv elektrických sloupů na životní prostředí v přírodě

Pod elektrickým vedením vysokého a velmi vysokého napětí jsou tzv. ochranná pásma, kde by kvůli ochraně vedení neměly růst stromy.

Distribuční společnost EG.D, člen skupiny E.ON, připravila ve spolupráci s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně nový pilotní projekt řízené výsadby rostlin v ochranném pásmu kolem elektrického vedení vysokého i velmi vysokého napětí.

První takovou výsadbu provedla specializovaná firma v tomto týdnu v lokalitě Obora poblíž Netolic na jihu Čech. Cílem je minimalizovat nutnost kácení dřevin a přispět k rozvoji rostlin i živočišných druhů v těchto oblastech.

„Základním posláním distributora energií je, abychom zajistili bezpečnou a stabilní dodávku elektrické energie všem našim zákazníkům," říká David Šafář, člen představenstva EG.D. Dodržení ochranného pásma kolem elektrického vedení je jednou ze zásad bezpečného provozování distribuční soustavy.

Řídí se podle Energetického zákona, kde je jasně definováno, jak daleko od vodičů může porost být. U vedení vysokého napětí je pásmo vymezeno vzdáleností sedmi metrů od krajního fázového vodiče a u vedení velmi vysokého napětí dokonce dvanáct metrů od krajního fázového vodiče.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Pod vodiči by neměla růst zeleň vyšší než tři metry a zároveň je pro energetiky důležité z důvodu rychlého odstraňování poruch a provádění plánovaných provozních prací udržovat podél vedení čtyři metry široký pojízdný pruh.

„Při zajišťování ochranného pásma často zůstávají vykácené lesní průseky. Skladba rostlin je navržená tak, aby splňovala nároky ochranného pásma a díky tomu nebude nutný žádný pozdější výraznější zásah do vegetace.

"Další efekt, který tento projekt má, je pak vyšší bezpečnost, protože v blízkosti vedení bude probíhat mnohem méně pracovních činností, než bylo dosud nutné," říká Denisa Litvanová.

Jako lokalitu pro pilotní projekt si společnost EG.D vybrala lesní průsek u osady Obora u Netolic. Pro osazení plochy vybrali odborníci z Mendelovy univerzity v Brně rostliny, kterým je místní prostředí vlastní.

Jedná se o šípek, pámelník bílý, kalinu obecnou a svídu krvavou. Takto vytvořené křovinné patro bude posléze doplněno lučními travinami, které budou mít kaskádovitý vzhled a vytvoří samostatné bylinné patro. Spojena bude i s celou řadou dalších mimoprodukčních funkcí, jako je protierozní ochrana či poutání oxidu uhličitého.

Čtěte také: Udržitelná Budoucnost

"S ohledem na mimoprodukční funkce byla zvolena i druhová skladba použitých jetelotravních směsí, které by měly snášet zastínění, produkovat menší množství nadzemní biomasy a být suchovzdorné. Po osazení se bude specializovaná firma o porost ještě nějakou dobu starat a kontrolovat růst rostlin.

Problematika vlivu elektrického vedení na ptáky se projevuje ve dvou základních podobách. K první patří zraňování a usmrcování ptáků způsobené nárazem do vodičů elektrického vedení.

Riziko nárazu je závislé na konkrétních podmínkách, zejména na typu biotopu, povětrnostních podmínkách, výšce vodičů nad zemí apod. Obecně je zvýšené v úsecích, kde vedení přetíná větší vodní toky, prochází nad vodními plochami, rozsáhlými mokřady nebo protíná území častých přeletů mezi těmito plochami.

Rizikové jsou také linky přetínající významné tahové koridory (horská sedla, průsmyky, výrazná údolí) a místa tahových zastávek a linky v blízkosti hnízdišť a hnízdních kolonií (např. čápů, kvakošů). K úrazům dochází velmi často za snížené viditelnosti, tedy za mlhy, deště či sněžení.

Ohrožené jsou zejména druhy s noční nebo soumračnou aktivitou létající rychlým přímočarým letem (např. potápky, vrubozobí, krátkokřídlí, bahňáci) a ptáci větších rozměrů s omezenými manévrovacími schopnostmi (např. čápi, labutě).

Čtěte také: Zelená energie ve Španělsku

Obecně lze riziko nárazů do vodičů minimalizovat zvýrazňujícími doplňky, které umožní ptákům zaregistrovat vodič z dostatečné vzdálenosti.

Druhým závažným problémem je zraňování a usmrcování ptáků na nevhodných konstrukcích vysokého napětí (22-35 kV, příp. VVN 110 kV) v důsledku přeskoku elektrického výboje. Elektrický výboj vzniká propojením vodiče a konzoly nebo propojením dvou vodičů tělem ptáka.

Z hlediska ochrany volně žijících druhů ptáků jsou obzvláště nebezpečné linky vedoucí otevřenou krajinou (ptáci využívají sloupy jako jediné vyvýšené místo v bezlesé krajině k usednutí) a linky vedoucí oblastmi zvýšené koncentrace ptáků (migrační koridory, tahová shromaždiště, koncentrace u potravních zdrojů apod.).

Nejčastěji dochází k úrazům běžných druhů ptáků (poštolka obecná, káně lesní), ale byly zaznamenány případy úrazů či úhynů i velmi vzácných druhů, jako jsou například orel mořský, orlovec říční, sokol stěhovavý, raroh velký, luňák červený a řada dalších.

Ptáci zasažení elektrickým výbojem mnohdy nezahynou na místě, ale často až za mnoho dnů v důsledku vysílení či infekce nekrotických tkání. Během této doby se dokážou vzdálit od místa i řadu kilometrů.

I proto je velmi obtížné zjistit a s jistotou identifikovat typy sloupů VN, které jsou pro ptáky skutečně nebezpečné. Údaje stanic o počtech ošetřených jedinců dávají však možnost učinit si představu o počtech usmrcených ptáků: jestliže se do těchto zařízení dostává každoročně cca 400-500 ptáků poraněných elektrickým proudem, je zřejmé, že celkové počty usmrcených ptáků se budou pohybovat nejméně v tisících, spíše v desetitisících jedinců.

Systematický výzkum míry nebezpečnosti jednotlivých typů sloupů se v ČR dosud neprováděl, naše poznatky vycházejí tedy spíše z náhodných pozorování. Je přitom zřejmé, že takto získané údaje nedávají dostatečně přesnou představu o nebezpečnosti jednotlivých typů sloupů (konzol).

Míra rizika je totiž dána jak četností dosedání ptáků na daný typ konstrukce, tak pravděpodobností úrazu při dosednutí. Existují typy sloupů, které ptáci využívají velmi často a kde jen v ojedinělých případech končí pokus o dosednutí úrazem (např. sloupy s rovinnou konzolou), naproti tomu existují konzoly, na které se ptáci snaží dosedat jen zcela výjimečně, ale riziko úrazu je zde nepoměrně vyšší (např. konzoly typu Pařát).

Úrazy elektrickým výbojem způsobuje řada typů v současnosti provozovaných sloupů. Obecně je nebezpečný takový typ elektrorozvodného zařízení, kde se pták dosedající na uzemněnou část konzoly může částí těla (nejčastěji křídlem) dostat do blízkosti vodiče (v úvahu je nutno brát i přeskokovou vzdálenost elektrického proudu pro jednotlivá používaná napětí).

Legislativní rámec a aktuální kroky k zajištění ochrany ptáků vychází ze zákonů č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, konkrétně z novely tohoto zákona č. 158/2009 Sb., a ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK).

Z těchto právních úprav vyplývá, že do 6. 6. 2024 provozovatel distribuční soustavy je povinen provést technická opatření k ochraně ptactva nejen u nových a rekonstruovaných linek, ale i u stávajících zařízení elektrického vedení vysokého napětí. V praxi to znamená zajistit výměnu nebo opatřit ochrannými prvky všechny konstrukce vysokého napětí, které představují nebezpečí pro ptáky.

Iniciativa Příroda pod dráty chce vyvolat debatu u kulatého stolu o údržbě ploch pod vedením vysokého napětí. Podle iniciativy jsou plochy pod elektrickým vedením specifickými stanovišti, která mají zásadní vliv na udržení rozmanitost krajiny.

Plochy pod dráty vysokého napětí, které se nevyužívají k zemědělskému ani lesnickému hospodaření, tvoří liniové koridory. Jsou domovem řady ohrožených druhů rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků, ještěrek či ptáků, navíc umožňují migraci mnoha druhů rostlin i živočichů a propojení metapopulací.

Metody údržby ploch pod elektrovody se podle iniciativy v posledních letech mění, energetické společnosti využívají k přírodě nešetrné technologie, například frézování dřevin.

"To je metoda, která nadrtí nejen dřeviny, ale i všechno živé, co se dostane mezi nože půdní frézy. Vzniká tak kaše ze směsi půdy, rostlin, rozdrceného hmyzu, rozsekaných ještěrek, slepýšů, ježků, plchů či ptačích mláďat," uvedli.

tags: #elektricke #sloupy #v #prirode #vliv #na

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem kočičí toalety
• Bezdotykový koš Lamart LT 8021
• Přírodní krásy v ohrožení
• Řešení odpadků v Českém Švýcarsku
• Aktuality v Brně