Podle zákona č. 309/1991 Sb. a zákona č. 211/1994 Sb. se znečišťování ovzduší člení na zdroje stacionární a mobilní. Látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. hydrometeorologického ústavu.
Mezi nejvýznamnější zdroje emisí základních znečišťujících látek patří spalování paliv a technologické zdroje. Inventarizace zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) v posledních letech klesá. Dále se rozlišují:
Údaje o zdrojích jsou ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) pro rok 1997, tj. skutečnosti roku 1996. Data jsou aktualizovány dodavateli paliv a energií (Plynárenská a.s., Energetická a.s. podniky) na rok 1996.
Podíl tuhých paliv klesl od roku 1985 do roku 1996 z 89,7 % na 35,7 %). Snižování spotřeby tuhých paliv z území města a nárůst spotřeby plynných paliv je patrné především po roce 1992. Podíl kapalných paliv se snížil z roku 1985 do roku 1996 na cca 14 - 17 %. Podíl plynných paliv vzrostl přibližně na třetinu. Hlavní škodlivinou u plynu je NOx.
Celkové emise hlavních znečišťujících látek v hl. m. Největší zastoupení mají kotelny s výkonem 0,2 - 5 MW, tj. topeniště (cca 59 %).
Čtěte také: Měření emisí Rychnov
Doprava v hl. m. Prahy stále stoupá a tím vzrůstá i stupeň motorizace a automobilizace. Zatímco v 80. letech činil průměrný roční nárůst počtu osobních automobilů cca 6 000, z toho za rok 1996 činil tento nárůst 53 000 osobních automobilů. Vývoj po roce 1990 ukazuje na zásadnější změnu dosavadních trendů.
Nárůst motorových vozidel se začal výrazně zvyšovat až po roce 1990. Hustota automobilizace v hl. m. je ve srovnání s ostatním územím státu téměř 3x vyšší.
Podíl bezolovnatého benzinu v ČR v roce 1996 činil 54,7 % oproti 46,7 % v roce 1995. Vozidla jsou vybavována třícestnými katalyzátory.
Atmosférická depozice je tok látek z atmosféry k zemskému povrchu. Jedná se o významný proces přispívající k samočištění ovzduší, na druhé straně je však vstupem znečišťujících látek do jiných složek prostředí. Atmosférická depozice má mokrou a suchou složku. Mokrá složka je spojena s výskytem atmosférických srážek, a je tedy epizodická.
Atmosférická depozice většiny sledovaných látek se v Evropě za posledních dvacet let významně snížila, v řadě regionů však stále zůstává problémem. V roce 2020 byla do databáze Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) dodána data o chemickém složení atmosférických srážek celkem ze 39 lokalit v ČR.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Průměrná hodnota depozičního toku síry v roce 2020 byla 0,388 g.m-2.rok-1. V roce 2020 byla hodnota celkové depozice síry 30 577 t. Nejvyšších hodnot celkové depozice síry bylo dosaženo v oblasti Krušných hor a Ostravska.
Mokrá depozice síry (S_SO42-) dosáhla v roce 2020 hodnoty 13 793 t. Nejvyšších hodnot mokré složky pak bylo dosaženo v horských oblastech. V roce 2020 činila suchá depozice síry (S_SO2) 16 784 t. Nejvyšších hodnot suché složky bylo dosaženo na území Krušných hor a Moravskoslezských Beskyd.
Podkorunová depozice síry (S_SO42-) na zalesněný povrch ČR dosáhla v roce 2020 hodnoty 7 492 t, přičemž maximálních hodnot bylo dosaženo v horských oblastech.
Průměrná hodnota depozičního toku dusíku v roce 2020 byla 0,715 g.m-2.rok-1. Celková depozice dusíku na plochu České republiky byla v roce 2020 rovna hodnotě 56 396 t. Nejvyšších hodnot celkové depozice dusíku bylo dosaženo na území Jeseníků, Moravskoslezských Beskyd, Orlických hor, Šumavy a Novohradských hor.
Mokrá depozice oxidovaných forem dusíku (N_NO3-) dosáhla v roce 2020 hodnoty 14 382 t. Mokrá depozice redukovaných forem (N_NH4+) se v roce 2020 zvýšila na hodnotu 28 617 t. Nejvyšší hodnoty celkové mokré depozice dusíku byly zaznamenány v oblasti Šumavy, Krkonoš, Jizerských hor, Orlických hor, Českomoravské vrchoviny, Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd. Hodnota suché depozice oxidovaných forem dusíku (N_NOX) dosáhla v roce 2020 hodnoty 13 397 t. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo na území větších měst a podél významných komunikací.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Průměrná hodnota depozičního toku vodíku v roce 2020 byla 0,028 g.m-2.rok-1. Celková depozice vodíkových iontů na plochu České republiky byla v roce 2020 rovna hodnotě 2 224 t. Mokrá složka dosáhla v roce 2020 hodnoty 218 t. Suchá složka byla v roce 2020 rovna hodnotě 2 006 t.
Mokrá depozice olova byla v roce 2020 (31 t) stejná v porovnání s rokem 2019 (31 t). Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v oblasti Jizerských hor, Orlických hor, Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd. Stejně tak je srovnatelná suchá depozice olova, kdy v roce 2020 dosáhla hodnoty 17 t. Nejvyšších hodnot pak bylo dosaženo v oblasti Ostravska, Moravskoslezských Beskyd a Brd.
Mokrá depozice kadmia dosáhla v roce 2020 hodnoty 2 t, což meziročně znamená zvýšení oproti roku 2019 (1,6 t). Naopak suchá depozice byla v roce 2020 (0,9 t) nižší oproti roku 2019 (1,1 t). Dlouhodobě dosahují depozice kadmia nejvyšších hodnot na území okresu Jablonec nad Nisou.
Roční mokrá depozice nikelnatých iontů dosahuje nejvyšších hodnot na lokalitách Lesní potok, Červík, Loukov, Uhlířská a Souš. Mokrá depozice chloridových iontů nabývá vyšších hodnot v horských oblastech.
V devadesátých letech 20. století byly hodnoty celkové roční depozice síry výrazně vyšší než 100 000 t. Od roku 2000 lze pozorovat klesající vývoj. Od roku 2011 hodnoty roční depozice síry nedosahují 50 000 t, od roku 2015 klesly pod 40 000 t na plochu ČR. Hodnoty mokré depozice síry se v letech 2000-2007 pohybovaly v rozsahu 30 000-50 000 t. Od roku 2008 depozice nepřekračuje hodnotu 30 000 t, po roce 2015 pokračuje sestupný vývoj pod hodnotu 20 000 t. Hodnoty suché depozice se do roku 2006 pohybovali kolem hodnoty 30 000 t, v letech 2007 a 2008 došlo k výraznému poklesu na hodnoty pod 20 000 t.
Roční depozice síry na zalesněný povrch České republiky vykazuje od roku 2001 spíše klesající vývoj. Hodnota celkové depozice i podkorunové depozice v roce 2020 je nejnižší od roku 2001. Na některých územích našich hor jsou dlouhodobě hodnoty podkorunové depozice vyšší než hodnoty celkové depozice síry stanovené součtem mokré a suché depozice z SO2.
Celková roční depozice dusíku se od roku 2000 pohybuje v rozmezí 40 000-50 000 t. Od roku 2013 pak lze pozorovat klesající vývoj s výjimkou roku 2017. U mokré ani suché depozice oxidovaných forem dusíku lze od roku 2000 pozorovat výrazný vývoj.
Od roku 2000 nelze sledovat žádný vývoj depozice vodíkových iontů. Hodnoty celkové depozice se pohybují v rozmezí 2 500-4 500 t ročně.
Ve druhé polovině 90. let došlo na vybraných stanicích ČR k poklesu mokré depozice některých látek (převážně SO42-, H+ a Pb2+). Od roku 2000 hodnoty spíše stagnují, po roce 2010 pak dochází u některých látek opět k mírnému poklesu.
Silniční motorová vozidla podléhají měření emisí podle zákona č. 56/2001 Sb. STK Rychnov, s.r.o. nabízí kompletní služby v oblasti emisí a STK.
Ekologické plakety regulují vjezd motorovým vozidlům do ekologických zón ve městech v Německu a Rakousku. Povinnost označení vozidla ekologickou plaketou se vztahuje na všechny osobní a nákladní automobily, autobusy, tahače návěsů a přívěsů. Povinnost se vztahuje i na vozidla přijíždějící ze zahraničí.
Plakety jsou rozděleny do 4 emisních stupňů podle úrovně znečišťování ovzduší vozidlem:
| Látka | Průměrná hodnota |
|---|---|
| Síra | 0,388 |
| Dusík | 0,715 |
| Vodík | 0,028 |
tags: #emise #Rychnov #nad #Kněžnou #znečištění