Emise: Výpočet PPM na G/KWH

Pro emise ze silničních vozidel byly postupně zavedeny přísné předpisy. Bylo již rozhodnuto, že tyto předpisy se ještě dále zpřísní. Pro emise ze silničních vozidel byly postupně zavedeny přísné předpisy.

Cílem programu Auto-ropa II bylo nalezení rentabilních strategií ke splnění cílů Společenství týkajících se jakosti ovzduší. Komise ve své zprávě o programu Auto-ropa II dospěla k závěru, že jsou potřebná další opatření týkající se zejména emisí ozonu a částic.

Dvouetapový přístup je použit jak ve směrnici 97/68/ES pro vznětové motory, tak v předpisech USA pro zážehové motory.

Musí se použít mazací olej, který splňuje údaje výrobce motoru pro určitý motor a určené použití. U dvoudobých motorů musí být poměrem směsi paliva a oleje poměr doporučený výrobcem. Měření emisí se musí zakládat na nekorigovaném výkonu na brzdě. Pomocná zařízení potřebná pouze k provozu stroje, která mohou být namontovaná na motoru, se musí před zkouškou odmontovat.

Výstup analyzátorů se zapisuje zapisovačem nebo se zaznamenává odpovídajícím systémem záznamu dat, kdy výfukový plyn prochází analyzátory po dobu nejméně tří minut v každém režimu. Během každého režimu se po stabilizaci motoru měří otáčky a zatížení motoru, teplota nasávaného vzduchu a průtok paliva. Po zkoušce emisí se k opakovanému ověření analyzátorů použije nulovací plyn a shodný kalibrační plyn pro plný rozsah.

Čtěte také: Výpočet emisí CNG

Plynné složky a částice emitované z motoru předaného ke zkouškám se musí měřit metodami popsanými v příloze VI. Musí se použít dynamometr pro zkoušky motorů, který má odpovídající vlastnosti, aby na něm bylo možno vykonat zkušební cyklus popsaný v bodě 3.5.1 přílohy IV. Systém k měření točivého momentu a otáček musí umožňovat měření výkonu na brzdě v rámci daných mezních hodnot.

Analyzátory musí mít měřicí rozsah odpovídající přesnosti požadované k měření koncentrací složek výfukového plynu (bod 1.4.1.1). Jestliže hodnota plného rozsahu stupnice je 155 ppm (nebo ppm C) nebo méně nebo jestliže indikační systémy (počítače, zařízení k záznamu dat) mohou zajistit dostatečnou přesnost a rozlišovací schopnost pod 15 % plného rozsahu stupnice, jsou také přijatelné koncentrace menší než 15 % plného rozsahu stupnice. Analyzátor se nesmí odchýlit od jmenovitého kalibračního bodu o více než ± 2 % údaje přístroje v celém rozsahu měření, s výjimkou nuly, a v nule o více než ± 0, 3 % plného rozsahu stupnice.

Principy měření, které je nutno používat, jsou popsány v bodech 1.4.3.1 až 1.4.3.5. Plyny, které je nutno měřit, se musí analyzovat dále uvedenými přístroji. Analyzátory se senzorem oxidu zirkoničitého se nedoporučují, jsou-li koncentrace HC a CO vysoké, jako je tomu u zážehových motorů poháněných ochuzenou směsí. U přímého odběru plynu musí být analyzátor uhlovodíků druhu vyhřívaný plamenoionizační detektor (HFID) s detektorem, ventily, potrubím atd.

Sonda pro odběr výfukového plynu musí být na vysokotlaké straně tlumiče hluku, avšak co nejdále od vyústění výfuku. Aby se zajistilo úplné promísení výfukového plynu před odebráním vzorku, může se volitelně vložit směšovací komora mezi výstup z tlumiče hluku a odběrnou sondu. Vnitřní objem směšovací komory nesmí být menší než desetinásobek zdvihového objemu zkoušeného motoru a musí být podobný krychli a mít přibližně stejné rozměry na výšku, šířku a hloubku.

Každý analyzátor musí být kalibrován tak často, jak je nutné, aby splňoval požadavky na přesnost podle této směrnice. Požadovaná čistota plynů je definována mezními hodnotami znečištění, které jsou uvedeny níže. Skutečná koncentrace kalibračního plynu a kalibračního plynu pro plný rozsah se smí lišit od jmenovité hodnoty v rozmezí ± 2 %. Plyny použité ke kalibraci a ke kalibraci plného rozsahu se mohou také získat přesnými směšovacími zařízeními (oddělovači plynů) a ředěním čištěným N2 nebo čištěným syntetickým vzduchem.

Čtěte také: Průvodce výpočtem emisí CO2

Sestava přístrojů se musí kalibrovat a kalibrační křivky se musí ověřit ve vztahu ke kalibračním plynům. Doba ohřívání by měla odpovídat doporučení výrobce. Pro všechny rozsahy přístrojů, s výjimkou pro nejnižší rozsah, se sestrojí kalibrační křivka z nejméně 10 kalibračních bodů (s výjimkou nuly) rovnoměrně rozložených. Pro nejnižší rozsah přístroje se kalibrační křivka sestrojí z nejméně 10 kalibračních bodů (s výjimkou nuly) rozložených tak, že polovina kalibračních bodů je pod hodnotou 15 % plného rozsahu stupnice analyzátoru a zbývající jsou nad hodnotou 15 % plného rozsahu stupnice.

Kalibrační křivka se vypočte metodou nejmenších čtverců. Jestliže se dá prokázat, že rovnocennou přesnost může zajistit alternativní technické zařízení (např. Jestliže se pro dva uvažované body liší zjištěná hodnota od uváděné referenční hodnoty nejvýše o ± 4 % plného rozsahu stupnice, je možno změnit parametry seřízení. Kalibrační křivka se sestrojí z nejméně 10 kalibračních bodů (s výjimkou nuly) rozložených tak, že polovina kalibračních bodů je v rozmezí od 4 % do 20 % plného rozsahu stupnice analyzátoru a zbývající jsou v rozmezí od 20 % do 100 % plného rozsahu stupnice.

Detektory CLD a HCLD se musí kalibrovat v nejčastěji používaném rozsahu nulovacím plynem a kalibračním plynem pro plný rozsah podle instrukcí výrobce (kalibrační plyn pro plný rozsah musí mít obsah NO, který odpovídá asi 80 % pracovního rozsahu, a koncentrace NO2 ve směsi plynů musí být nižší než 5 % koncentrace NO). Analyzátor NOx se musí nastavit na režim NO tak, aby kalibrační plyn pro plný rozsah neprocházel konvertorem. Přípojkou T se do proudu plynu kontinuálně přidává kyslík nebo nulovací vzduch, dokud není indikovaná koncentrace asi o 20 % nižší než indikovaná kalibrační koncentrace.

V případě sporu způsobeného nevyhověním plynových motorů při použití paliva obchodní kvality se musí zkoušky provést s referenčním palivem, s kterým byl zkoušen základní motor, nebo popřípadě s dalším palivem 3 podle bodu 4.1.3.1 a 4.2.1.1, s kterým mohla být provedena zkouška základního motoru. Výsledky se pak musí přepočítat s použitím odpovídajícího faktoru (faktorů) r, ranebo rb podle bodů 4.1.4, 4.1.5.1 a 4.2.1.2. Jestliže r, ranebo rb jsou menší než jedna, korekce se neprovádí.

Zkušební podmínky musí být uspořádány tak, aby teplota a vlhkost vzduchu v sání motoru odpovídaly v průběhu zkoušky běžným podmínkám. Normálem by mělo být 6 ± 0, 5 g vody na 1 kg suchého vzduchu při teplotě 298 K ± 3 K. V těchto mezích se neprovádí žádná další korekce NOx. Aby se určily netto koncentrace znečišťujících látek, musí se od změřených koncentrací odečíst střední koncentrace pozadí plynných znečišťujících látek v ředicím vzduchu.

Čtěte také: Faktory ovlivňující náklady emise dluhopisů

U systémů bez výměníků tepla se určí hmotnost znečišťujících látek (g/zkouška) výpočtem okamžitých hmotnostních emisí a integrováním okamžitých hodnot za celý cyklus. Také se použije přímo na okamžitou hodnotu koncentrace korekce pozadím.

tags: #emise #výpočet #ppm #na #g/kWh

Oblíbené příspěvky:

• Fortel ECO: Třídění odpadu
• Recenze čištění odpadu aktivním kyslíkem
• Průvodce tříděním odpadu
• Ochrana netopýra černého
• Elektroodpady – definice a význam