Environmentální a experimentální botanika

Studijní program Botanika zahrnuje všechny aspekty studia ekologie a evoluce cévnatých i bezcévných rostlin či hub. Specializaci si uchazeč volí při zápisu do 1. Předmětem zájmu jsou aspekty rostlinné ekologie a evoluce na úrovni jednotlivých organismů a jejich interakcí, na úrovni společenstev a na krajinné úrovni.

Organismální část botaniky zahrnuje biosystematiku, molekulární fylogenetiku, morfologii a geometrickou morfometrii jakožto vědu o biologickém tvaru. Interakce organismů zahrnuje studium populační ekologie s využitím fenotypových i molekulárních markerů. Studium rostlinných společenstev je základním přístupem při výzkumu vegetační ekologie. Dynamika rostlinných společenstev na krajinné úrovni je studována v kontextu výzkumu historie krajiny a antropogenních vlivů v krajině.

Absolvent programu Botanika je znalcem biologie a ekologie rostlin a vegetace. Má teoretické i praktické znalosti, které se opírají jak o terénní, tak experimentální metody získávání dat. Biosystematické a ekologické přístupy pokrývají všechny hlavní skupiny rostlin i autotrofních a houbových organismů se zaměřením na jejich fylogenetické, mikroevoluční, geografické či fytocenologické vztahy. Odtud plyne tradičně široké uplatnění vzhledem k přesahům do jiných biologických i nebiologických, badatelských i aplikovaných oborů.

Výzkumné směry a témata

Hlavním výzkumným zájmem je studium omezení, která morfologie rostlin představuje pro ekologické funkce rostlin. Využívá se rostlinná morfologie, anatomie a ekofyziologie. Rostliny začínají svůj život růstem ze semen a v období zvaném „uchycovací růst“ musí zajistit vývoj akvizičních orgánů, jako jsou listy a kořeny, aby mohly kvést a produkovat další generaci. Rostliny se však často spoléhají na vegetativní rozmnožování s využitím klonálních růstových orgánů, jako jsou oddenky.

Byliny se liší investicí do zásobních orgánů. Zjistili jsme, že investice do oddenků nezáleží na velikosti rostliny ani podmínkách prostředí nebo vlastnostech oddenků, ale na fenologii. Časně kvetoucí druhy spoléhají na zdroje, které získaly předchozí sezónu a uložily do zásob, pozdně kvetoucí druhy spoléhají na zdroje získané během vegetační sezóny.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Byliny spoléhají na podzemní zásobní orgány, oddenky, cibule, hlízy a kořeny, aby byly schopné přežít zimu nebo narušení. Podzemní orgány se liší svou morfologií a díky tomu také funkcemi, jako je klonální růst, vytrvávání na místě nebo zabírání nového prostoru, liší se množstvím zásob a pupenů, které nesou, a liší se také svou dlouhověkostí a tím i dlouhověkostí jemných kořenů, které z nich vyrůstají. Testovali jsme, jestli různá morfologie, a nepřímo i funkce, podzemních orgánů, ovlivňují rozšíření rostlin podél gradientů prostředí a narušení ve střední Evropě.

Odnožování z kořenů je výhodná, avšak vzácná vlastnost umožňující klonální růst a regeneraci rostlin po poranění, dokonce po fragmentaci kořenového systému. Schopnost je to typická pro vytrvalé plevele orné půdy. V experimentech s páry příbuzných rostlin lišících se schopností odnožovat z kořenů jsme potvrdili hypotézu, že kořenoodnožující druhy mají nižší poměr auxinu k cytokininu než jejich příbuzní.

Studie se také zaměřují na recyklaci zásobních cukrů z odumírajících oddenků. Rostliny využívají své listy a stonky nad zemí k získávání uhlíku pro růst a údržbu, zatímco přebytečný uhlík ukládají pro pozdější použití v zásobních orgánech. V současné době jsou zásoby uhlíku jako součást teorie strategií růstu rostlin většinou přehlíženy, proto víme jen málo o tom, jak velikost zásob reaguje na gradienty prostředí a narušení.

Rostliny se rozmnožují semeny, ale mnoho rostlin se rozmnožuje i klonálně pomocí šlahounů, oddenků nebo kořenů. Obecně se očekává, že klonální rostliny zvládají lépe narušení než rostliny neklonální. Mají totiž větší zásoby pupenů, ze kterých vyrůstají po ztrátě nadzemních částí, a také cukrů, které k vyrůstání po narušení dodávají energii a stavební látky.

Katedry a laboratoře

V rámci odborného studia systematické biologie a ekologie, molekulární biologie, biochemie, biofyziky, ochrany a tvorby životního prostředí a v učitelských kombinacích s biologií katedra zajišťuje výuku botanických a obecně biologických předmětů. Katedra spravuje Národní sbírku UPOC (fytopatogenní houby, řasy a sinice) a herbář. Součástí katedry je také unikátní kolekce masožravých rostlin.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Katedra garantuje a poskytuje studium oboru Molekulární a buněčná biologie v bakalářském, navazujícím magisterském a doktorském programu. Učivo zahrnuje progresivní, rychle se rozvíjející biologické disciplíny. Vědecká činnost se ubírá třemi základními směry. Jedná se o molekulární toxikologii a molekulární farmakologii se zaměřením na transkripčně regulační mechanismy systémů metabolizujících léčiva a škodliviny, molekulární biologie mikroorganismů se zaměřením na rostlinnou virologii a populační genetiku se zaměřením na ptáky.

Laboratoř růstových regulátorů (LRR), je společným pracovištěm Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Účelem pracoviště je integrovat kapacity pro společné řešení vědecko-výzkumných projektů v oblasti molekulárních a fyziologických mechanismů účinků růstových regulátorů u živých organismů. Laboratoř garantuje bakalářský a magisterský studijní program Experimentální biologie a magisterský studijní program Experimentální biologie rostlin.

Katedra chemické biologie je novou interdisciplinární katedrou, která pomáhá vzdělávat studenty v oblasti chemických a biologických věd. Hlavní zaměření je orientováno na studium biologických vlastností přírodních látek a jejich derivátů. Kromě vývoje a popisu nových derivátů se katedra zabývá také studiem mechanismů účinku těchto molekul a přenosem nových technologií do řady oblastí lidského života. S tím souvisí výrazná publikační i patentová aktivita.

Důležité termíny

• Den otevřených dveří: 16. - 17. 1.
• Přijímací zkoušky Bc.: 8. - 12. 6. 2026
• Přihlášky Bc.: 28. 2.

Školné

Poplatek za překročení standardní doby studia zvýšené o 1 rok:

• Biochemie, Chemie, Chemie a fyzika materiálů, Medicinální chemie, Speciální chemicko-biologické obory: 43 500 Kč
• Bioinformatika, Biologie, Evoluční biologie, Geobiologie, Geologie, Geotechnologie, Hydrologie a hydrogeologie, Vědy o Zemi: 35 000 Kč

Požadavky k přijímací zkoušce

Jednokolová ústní zkouška z předmětu Botanika. Zkouška zjišťuje úroveň zvládnutí základů předmětu přijímací zkoušky. Zkouška je hodnocena maximálně 100 body. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentální #a #experimentální #botanika

Oblíbené příspěvky:

• Odstraňování skvrn z vtoků odpadu
• Dopady znečištění vody
• Emise a STK Vsetín
• Oblast Břehyně-Pecopala
• Jak platit poplatek za odpad