Znečištění vody ve světě: Globální problém

Znečištění vody představuje bezprecedentní výzvu pro všechna společenství světa. Důsledky znečištění mohou vést ke ztrátě identity a kulturního bohatství, pokud by kontinenty přišly o část svého území, tj. o některé své státy.

Pesticidy jako významný zdroj znečištění

Prostředky na ochranu rostlin (pesticidy) jsou syntetické organické látky, které patří do skupiny chemických sloučenin nazývaných „Emerging organic contaminants“ (EOC). Jsou nezbytné pro současnou intenzivní zemědělskou výrobu, používají se proti houbám, plevelům a škůdcům z řad mikroorganismů, hmyzu, živočichů nejen na zemědělských plodinách, ale i v lesnictví. Díky plošnému využívání zasahují významnou část životního prostředí, kde následně mohou narušovat stabilitu ekosystémů. Bohužel se reálně často nadužívají či nevhodně používají a tím ještě dále stoupá jejich nebezpečnost pro životní prostředí.

Zvýšené koncentrace pesticidů představují problém jednak pro vodní a na vodu vázané ekosystémy z hlediska toxicity vůči přítomným organismům a narušování stability těchto ekosystémů, ale také pro člověka, který vodní zdroje využívá k odběru surové vody pro úpravu na vodu pitnou.

Zatímco PPCPs, farmaka a těžké kovy se do vodního prostředí dostávají převážně z bodových zdrojů znečištění, vnos pesticidů do vod se děje zejména prostřednictvím plošných zdrojů znečištění, z intenzivně zemědělsky a lesnicky obhospodařovaných pozemků.

V celosvětovém měřítku se ročně využije přibližně 3 mil. tun pesticidů. Produkce pesticidů v rámci světa stoupla od 50. let 20. století o 11 %, což znamená z 0,2 milionů tun na přibližně 5 milionů tun v roce 2000. Bez použití pesticidních látek by docházelo k velkým ztrátám na výnosech, například u obilovin by to mohlo činit až 32 %, u ovoce až o 78 %.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Ve světě existuje více než 1 200 registrovaných aktivních látek s pesticidním účinkem ve více než 100 skupinách, v České republice je používáno zhruba 450 z nich ve formě některého z komerčních přípravků na ochranu rostlin, kterých je u nás požíváno kolem 900. Nejčastěji se vyskytují pesticidy na bázi glyfosátu, kvarterních amoniových solí, chloracetanilidové, močovinové, karbamátové, fenoxylkanové, triazinové atd. Pesticidy se aplikují jako návnady pevné či kapalné, spreje, aerosoly, v práškové formě, jako impregnace či povrchový film.

Důležitými vlastnostmi pesticidů, kvůli kterým se stávají velmi nebezpečími, je, že jsou vysoce mobilní a také schopné bioakumulace. Některé pesticidy vytváří během degradace tzv. metabolity. Biologická aktivita těchto látek může a nemusí mít pro životní prostředí význam, mnoho metabolitů je však pro životní prostředí více ohrožující než látky mateřské.

Do vod se pesticidy většinou dostávají povrchovým smyvem ze zemědělské půdy, průsakem do podzemních vod nebo také z průmyslových odpadních vod. Velkým problémem je vysoká mobilita pesticidů ve vodách, díky čemuž dochází k znečištění vodních zdrojů.

Šíření pesticidů a jejich metabolitů prostředím vychází ze vztahu mezi retencí, transformací a transportním procesem. Dynamika a intenzita vyplavování pesticidních látek z půdy souvisí s řadou fyzikálních a chemických vlastností půdního prostředí, počasím a dále s parametry pesticidů, zejména s jejich dávkami a načasováním aplikace, mobilitou, resp. potenciálem vyplavení.

Významným faktorem v souvislosti s šířením a akumulací pesticidů je adsorpce na půdních částicích. Vysoká adsorpce vede k akumulaci v půdě, přičemž se snižuje biodostupnost a biologická degradace pesticidu.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Schopnost pesticidů kontaminovat podzemní vody a jejich vyluhovací potenciál je možné hodnotit dle tzv. GUS skóre (Groundwater Ubiquity Score).

Legislativa a ochrana vod

Přistoupením České republiky do Evropské unie vznikla ČR povinnost řídit se evropskou legislativou. Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES usiluje o postupné omezení emisí, vypouštění a úniků nebezpečných látek do vody po celé Evropě a zajištění jejího dlouhodobého a udržitelného využívání. Směrnice se zabývá povrchovými vodami, pobřežními vodami a podzemními vodami a usiluje o zajištění dobrého chemického stavu útvarů povrchových i podzemních vod v celé Evropě.

Rámcová směrnice o vodě požaduje také dobrý chemický stav podzemních vod. Pro jednotlivé pesticidy nebo jejich metabolity je zde určen limit 0,1 µg/l a pro sumu jednotlivých stanovených pesticidů a jejich metabolitů platí limit 0,5 µg/l v podzemních vodách. Oblast pitných a teplých vod reguluje Směrnice 2020/2184 ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu (implementace do vyhlášky 252/2004 Sb. v platném znění) která stanovuje limit 0,1 µg/l pro každý jednotlivý pesticid nebo jeho metabolit.

Příklady z praxe: Moravský kras a vodárenská nádrž Švihov

Monitoring povrchových, podzemních a skapových vod v CHKO Moravský kras, který probíhal v letech 2018-2021, potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí na krasových plošinách do krasového podzemí. Po vyhlášení CHKO Moravský kras byly projednány konkrétní kroky vedoucí k zatravnění, jako je geodetické zaměření I. zóny, označení kůly, složení travních směsí a termíny zatravnění. Celkem bylo zatravněno 114 ha orné půdy.

Změna hospodaření se výrazně projevila ve snížení koncentrací některých pesticidních látek a jejich metabolitů. Zatravnění nad jeskyněmi a kolem závrtů přispělo nejen k ochraně krasového podzemí a vod před znečištěním, ale také k rozčlenění zemědělské krajiny a snížení plošné eroze.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Cílem projektu je omezení aplikace prostředků na ochranu rostlin na zemědělských pozemcích v ochranném pásnu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce v rámci určité úrovně (řádu) uceleného povodí, kdy intenzivní zemědělské hospodaření vede ke zvýšenému výskytu živin, pesticidů a jejich metabolitů ve vodárenské nádrži Švihov. Vzhledem k tomu, že zemědělské hospodaření u vodárenských nádrží má přímý dopad na kvalitu zdroje pitné vody, je nutné, aby zemědělci používání přípravků na ochranu rostlin, zejména pesticidů, omezovali na nezbytně možnou míru.

Globální oteplování a stoupající hladina moří

Podle vědců se právě vlivem globálního oteplování může ztratit několik států z povrchu zemského. "Je to největší tragédie, jaké může lid, země, národ čelit," uvedl Mohamed Nasheed, bývalý prezident Malediv. Právě Maledivy jsou jednou ze zemí, kterým toto nebezpečí hrozí.

Hladina oceánů a moří se neustále zvyšuje. Za více než 130 let se tedy hladiny moří zvýšily o zhruba 25 cm. Hladiny moří rostou i nadále a tempo růstu se zrychluje. Nejvíce ohrožené jsou tropické oblasti. Vědci varují, že pokud bude globální oteplování pokračovat stále stejným tempem, mohla by voda v Tichém a Indickém oceánu stoupnout až o jeden metr. Tím by jistě ohrozila všechny ostrovy, které se zde nacházejí.

Riziko neobyvatelnosti a následného zmizení z povrchu zemského hrozí převážně státům s rozvinutým cestovním ruchem, zmizí turistické ráje jako jsou jako Maledivy, Tuvalu, Marshallovy ostrovy, Nauru a Kiribati. Pokud se prognózy vědců skutečně potvrdí a lidstvo nezasáhne a nezmírní dopad klimatických změn, může rok 2100 být pro těchto 5 států fatálním koncem.

Znečištění vody v Evropě

I jiné státy v Evropě mají problémy s pitnou vodou. Studie dokazují, že Španělsko za posledních 20 let ztratilo 20% svých zdrojů pitné vody (jedná se o průměr celé země, v některých oblastech to bylo až 40%). Až 33% španělských sladkovodních řek je velmi znečištěných a kontaminovaných. V oblasti vody se považuje Španělsko za jednu z nejvíce znečištěných zemí v Evropě.

Kvalita vody v Řecku je výrazně ovlivněna okolními zeměmi, neboť 30% zdrojů pitné vody Řecka pochází z oblastí mimo jeho hranice. Studie, která byla v Německu provedena v roce 2011, ukázala, že sladkovodní zdroje v zemi jsou znečištěny až 331 různými typy škodlivin včetně bakterií, sedimentů či pro člověka jedovatých látek (např. olovo, arsen).

Na území Anglie se každoročně vyskytuje více než tři tisíce případů znečištění ropou a dalšími palivy, která způsobují výrazné znečištění vodních zdrojů a úhyn populace ryb, ptáků a rostlin v těchto oblastech. Podle studií, které byly v Anglii provedeny agenturou pro životní prostředí v roce 2015, je jen 17% všech řek v zemi v dobrém stavu a nepředstavují zdravotní rizika.

Na základě studie provedené v roce 2014 bylo zjištěno, že přibližně 1,5 milionu lidí žijících ve Francii používá dennodenně znečištěnou vodu, přičemž v 63% šlo o pitnou vodu kontaminovanou pesticidy. Jednou z hlavních příčin znečištění vodních zdrojů ve Francii jsou řasy na březích Bretaně, jejichž množství se zvyšuje kvůli stále vyššímu obsahu dusičnanů ve vodě pocházejících z blízkých zemědělských oblastí.

tags: #znečištění #vody #mapa #světa

Oblíbené příspěvky:

• Ekosystém zvířat
• Složení a Použití Ekologického Spreje
• Kovový odpadkový koš 45 l: Podrobná recenze
• Zlomeniny v přírodě
• Environmentální odkaz Elišky Leblové