Environmentalní aktivisté: Zbyva 12 let – Co to znamená?

Výroční konference o změnách klimatu v brazilském Belému má konstatovat, že lidstvo zřejmě nedokáže naplnit cíl Pařížské dohody a udržet oteplení planety pod 1,5 °C.

V brazilském Belému u ústí Amazonky na okraji deštného pralesa se koná klimatická konference OSN nazvaná COP30.

Na úvod letošního jednání zaznělo od předsedy mezivládního panelu pro změny klimatu, že globální oteplení téměř jistě překročí 1,5 °C. Právě udržení oteplení pod touto hranicí bylo cílem pařížské dohody z roku 2015.

Poradce prezidenta pro oblast životního prostředí Ladislav Miko shrnuje: „To, že jsme nad 1,5 °C, znamená, že jsme nesplnili jednu část závazku a že máme o to větší problém s dosažením cíle těch 2 °C.“ To znamená, zatím ten fakt, že jsme nad 1,5 °C, pokud to není fluktuace - třeba se to v příštích letech trošku zase vrátí, to uvidíme.

Nicméně tady je důležité podotknout, že často lidi říkají: Tak jsme to nedali, tak se na to vykašleme. To ale nepřichází do úvahy ze dvou důvodů. Jeden je, že ke 2 °C se stále ještě můžeme přiblížit. A jednak podle všech analýz ekonomických dopadů vychází, že jak přímé dopady, tak náklady třeba na adaptaci se s každou desetinou stupně nad těch 1,5 °C zvyšují.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Každá desetina nás stojí víc než předchozí desetina. Takže má smysl se snažit dosáhnout co nejnižšího nárůstu, tedy aspoň na 1,5 °C a co nejvíc pod 2 °C.

Aktuální prognózy

Jak vypadají aktuální prognózy? Jaký výsledek je v tuto chvíli reálný, pokud už to tedy není 1,5 °C?

Prognózy zatím nesměřují k tomu, že bychom dosáhli cíle 2 °C. Teď směřujeme mezi 2,5 a 3,5 °C. Někteří experti, kteří se zabývali produkcí lidmi vyráběných aerosolů, které jsme dramaticky snížily, které ale z hlediska oteplování planety mají opačnou roli, že planetu ochlazují, respektive nezadržují tolik tepla na povrchu planety, tak se započtením této produkce jsme na víc než 2,5 °C.

To znamená, že pokud jenom prodloužíme úsilí, které máme teď a nezintenzivní se zapojení všech ostatních regionů světa, tak se ke 2 °C nemůžeme dostat.

Důsledky oteplení

Jaké důsledky by to oteplení, ať už o 2 nebo o 2,5 °C, pro zeměkouli mělo? To je velmi komplexní otázka. Musíme se na to dívat z pohledu daného regionu. Ve střední Evropě jsme už víc než nad 1,5 °C a za druhé dopady u nás nejsou tak dramatické.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

To, jak se mění klima u nás, způsobuje problémy s extrémním počasím, zejména se suchem, distribucí vody, dopady na biodiverzitu atd. Společnost ale v takovém zhoršení umí žít. Globální oteplování ale znamená dramatické změny třeba v oblastech, kde dochází k dezertifikaci, to znamená, že roste počet oblastí, ve kterých se nedá dále produkovat a žít.

Dramaticky se mění situace malých ostrovních zemí. Mění se rozvrstvení srážek, které je z hlediska výživy, zemědělství atd. naprosto klíčové, a to zejména v tropických oblastech a poblíž obratníků.

Dramaticky se mění situace zejména v Arktidě, to znamená na pólech. To jsou všechno věci, které mají dalekosáhlé dopady na rybářství, na to, jak může lidská společnost fungovat. Nejde jenom o stoupající hladiny moří.

My máme často tendence zvýrazňovat katastrofické aspekty, ale toto jsou plošné dopady do běžného života lidí, které se musí řešit.

Klimatické konference a závazky

Očekávám, že se výrazněji rozeberou národní adaptační plány a jejich naplňování. Členské země se vůči svým závazkům ještě stále nedostaly na to, čemu měly dostát.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

A potom jako vždycky není COPu, aby nebylo významných dohadů o finančních tocích pro celou řadu rozvojových zemí, pro které je klimatická agenda mnohem dražší, než si můžou dovolit. A pokud rozvinutý svět od toho rozvojového něco chce, oni automaticky říkají: Tak nám ale pomozte finančně. Vy máte zisky z dosavadního vývoje, z fosilních paliv atd. a teď po nás chcete, abychom toto vypnuli a dělali něco jiného. Ale my ty zisky nemáme a potřebujeme vaši pomoc.

Evropský parlament podpořil nový klimatický cíl EU k roku 2040. Očekávám, že se dozvíme o nových závazcích tímto směrem. Řeč byla minule třeba o sto miliardách dolarů ročně a jsme někde na dvaceti nebo třiceti. Prostě je to daleko pod závazkem.

Diskuse bude určitě o transferu technologií. Tam by mohla hrát roli Čína, protože na nových technologiích postavila svoji ekonomiku a výrazně na tom v uvozovkách vyhrává klimatickou diskusi. Otázkou bude, do jaké míry se v této diskuzi podaří chytnout Evropě a dalším zemím, aby byly taky na straně těch, kteří vyrábějí a případně dodávají.

Je to role původních obyvatel, zejména v tropických zemí. Ti se dožadují většího uznání svých vztahů k ekosystémům, protože tvrdí, že to dělají udržitelně a že by jim v tom nemělo být přinejmenším bráněno.

Reakce na klimatické změny a aktivismus

Výsledkem byly chilliastické titulky v novinách: Prý na záchranu světa zbývá už jen 12 let! Jiní píší, že nás čeká klimatická „genocida“.

V listopadu v Londýně aktivisté zorganizovali demonstrace s názvem Extinction Rebellion. To tedy jako že protestují proti vyhynutí lidstva. Místo obvyklého grínpísáckého lezení na komíny (které už je trochu nudné) se nyní zaměřili na naštvání co nejvíce řidičů a cestujících MHD. Hnutí občanské neposlušnosti tady spočívá v zablokování mostů.

Akci zorganizovala neziskovka Rising Up!, která požaduje „mobilizaci“, vyhlášení výjimečného stavu a zavedení válečné ekonomiky. Následně v polských Katowicích začíná další klimatická konference OSN, kde vlády jednají o tom, jak se vyzout z plnění klimatických závazků z Paříže 2015.

Francouzský president Macron, který si na siláckých řečech o boji s klimatem postavil kampaň, čelí vzpouře národa. Jsou to největší nepokoje od roku 1968 (zdroj). Lidé protestují proti klimatickým daním, které jim zdražují naftu do aut. A úspěšně. Vláda demonstrantům ustoupila a oznámila, že plánované zvýšení klimatické daně v roce 2019 nebude.

Po celé dva týdny se ve všední dny scházeli aktivisté a aktivistky z Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí, dále XR), aby pokaždé na pár minut zablokovali provoz na některé z pražských silnic a dováděli tak nejednoho ze smolných řidičů k nepříčetnosti.

Situace se dokonce vyhrotila natolik, že už minulé pondělí jeden z agresivních řidičů zlomil žebro Arne Springorumovi, který je jedním z původních zakladatelů české odnože XR.

Kampaň 3 °C pro Ukrajinu

Čeští XR se nechali inspirovat relativními úspěchy svých britských protějšků a rozhodli se vytvořit podobný projekt, který v jejich podání apeluje na vládu, aby v reakci na Putinovo válečné tažení snížila naši energetickou závislost na ruském plynu.

Požadavkem probíhající kampaně XR nazvané 3 °C pro Ukrajinu je omezení naší spotřeby ruského plynu tím, že v závěru topné sezóny snížíme průměrnou teplotu ve vytápěných budovách o tři stupně, nebo na zákonem stanovené minimum.

Nejsmutnější na celé věci ale je, že část XR zřejmě bude výsledek proběhlých blokád považovat za úspěch, a bude se snažit na něj navázat sérií dalších akcí podobného druhu.

V případě kampaně 3 °C pro Ukrajinu by se jednalo o nařízení vlády „podle něhož až do konce topné sezóny 2021/2022 všechny firmy a instituce vytápějící plynem musí nastavit teplotu svých místností a provozoven na zákonem dané teplotní minimum.“

„Fungovat“ v podání XR v podstatě znamená naštvat milion lidí, ke kterým se namísto věcné a realizovatelné výzvy, dostane jen video s několika aktivisty blokujícími vozovku, na něž útočí rozhořčení automobilisté.

Alternativní přístupy a řešení

Když aktivisté z iniciativy Zastavme špinavé prachy žádají stopku pro financování fosilního průmyslu, chodí přímo do bank. Když aktivisté z hnutí Limity jsme my požadují co nejrychlejší zastavení těžby uhlí, jdou do dolů a blokují přímo uhelnou infrastrukturu.

V sobotu se v Horním Jiřetíně setkali místní obyvatelé, aktivisté a aktivistky a zástupci a zástupkyně ekologických organizací, aby se společně u příležitosti blížícího se konce velkolomu ČSA ohlédli za bojem o těžební limity.

Jak přiblížil zastupitel Horního Jiřetína a bývalý pracovník na dole Petr Dvořák, v době propouštení už nemálo zaměstnanců mělo být ve starobním důchodu, do nějž po přerušení těžby mohlo odejít.

„Boj za klimatickou spravedlnost se pro hnutí Limity jsme my posunul od tématu uhlí k boji proti fosilnímu průmyslu a jím předkládanými řešeními klimatické krize, která jsou společensky, ekonomicky a environmentálně nezodpovědná.

Starost o planetu je pro některé naše spoluobčany pořád aktivistickou záležitostí. „Za 12 let se dostaneme do kritického bodu,“ konstatuje stejně jako zpráva OSN František Vosecký, jeden z organizátorů happeningů a člen iniciativy Pro planetu.

„Kdybychom nezačali okamžitě jednat, přijdou nevratné změny. Chceme veřejnost informovat, chceme ukázat, jak se lidé sami můžou do řešení problémů zapojit, chceme upozornit na problémy, které spousta z nás stále bagatelizuje.

Sám jste byl členem Strany zelených, proč jste odešel? Po sedmi letech v aktivní politice jsem si uvědomil, že bych chtěl věci, které považuji za důležité, prosazovat mimo stranické struktury. To byl také jeden z důvodů, proč jsem se zapojil do přípravy happeningů.

Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Bydlí na Praze 7, kde byl v komunálních volbách v roce 2014 zvolen zastupitelem městské části Praha 7 za Stranu zelených.

Můžeme nakupovat lokální a sezónní potraviny, které nemusí cestovat přes polovinu světa, rozbité věci opravovat a nevyhazovat... Ostatně, změna klimatu v důsledku lidské činnosti je stejně vědecky prokázaná jako třeba gravitace. Týká se každého z nás, a tím pádem i každý z nás může přispět k řešení.

Jako velké téma zmínilo Hnutí Duha například nutnost investic do obnovy krajinné struktury a ochrany proti vodní erozi. "Stínový" návrh ekologických opatření pro Národní plán obnovy představilo Hnutí Duha.

Expert na energetiku Karel Polanecký představil návrh na instalaci 300 000 nových solárních střech dotovaný téměř 57 miliardami korun.

Hnutí Duha navrhuje například revitalizaci 2000 kilometrů toků, tedy asi desetiny z celkového počtu výrazně upravených toků, za 20 miliard korun. Skalík doplnil, že by se tím snížily povodňové vlny i dopady sucha a podpořila biodiverzita.

Ekologická organizace také počítá s obnovou jedné třetiny rozlohy bývalých mokřadů mimo zemědělské plochy a vyčleněním zemědělské půdy o rozloze asi jednoho milionu hektarů pro zasakovací pásy vegetace, příkopy či tůně.

tags: #environmentalni #aktiviste #zbyva #12 #let #co

Oblíbené příspěvky:

• Význam třídění odpadu
• Jak vybrat popelnici na tříděný odpad
• Podpora obnovitelných paliv
• Ekologie severní Čechy
• O recyklaci obalů od vajec v ČR