Environmentální aspekty rizika ekologických nehod a jejich definice

Environmentální aspekty hrají klíčovou roli v posuzování a řízení rizik ekologických nehod. Organizace by měly být podněcovány k dobrovolné účasti na programu EMAS, přičemž mohou z této účasti získat výhody, pokud jde o právní kontrolu, úsporu nákladů a obraz, který si o nich utvoří veřejnost.

Je důležité, aby se na programu EMAS podílely malé a střední podniky, jejichž účast by měla být podporována usnadněním přístupu k informacím, ke stávajícím podpůrným fondům a k veřejným institucím a vytvořením nebo podporou opatření týkajících se technické pomoci.

Údaje poskytnuté členskými státy by měla Komise využít ke stanovení potřeby rozvoje zvláštních opatření s cílem dosáhnout větší účasti organizací v programu EMAS, zejména malých a středních podniků.

Průhlednost a důvěryhodnost organizací zavádějících systémy řízení z hlediska ochrany životního prostředí se zvyšuje, když je přezkoumán jejich systém řízení podniku, program auditu z hlediska ochrany životního prostředí a prohlášení o stavu životního prostředí, aby se ověřilo, zda splňují odpovídající požadavky tohoto nařízení, a když jsou jejich prohlášení o stavu životního prostředí a jeho aktualizace schvalovány akreditovanými ověřovateli stavu životního prostředí.

Proto je nezbytné zajistit a neustále zlepšovat odbornou způsobilost ověřovatelů stavu životního prostředí, a to na základě nezávislého a neutrálního akreditačního systému, rekvalifikace a vhodného dohledu nad jejich činností, aby byla zajištěna důvěryhodnost programu EMAS. Proto by měla být zajištěna úzká spolupráce mezi vnitrostátními akreditačními orgány.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Organizace by měly být podněcovány, aby vypracovávaly a zpřístupňovaly veřejnosti pravidelná prohlášení o stavu životního prostředí, která by veřejnosti a dalším zúčastněným osobám poskytla informace o vlivu jejich činnosti na životní prostředí.

Členské státy by měly mít možnost podněcovat organizace k účasti v programu EMAS. Komise by měla poskytnout kandidátským zemím technickou podporu při vytvoření struktur potřebných pro použití programu EMAS.

Kromě základních požadavků systému řízení podniku z hlediska ochrany životního prostředí přikládá program EMAS zvláštní význam těmto prvkům: souladu s právními předpisy, zlepšení celkového vlivu činnosti organizace na životní prostředí a také externí komunikaci a zapojení zaměstnanců.

Komise by měla upravit přílohy tohoto nařízení s výjimkou přílohy V, uznat evropské a mezinárodní normy týkající se životního prostředí, které jsou relevantní k EMAS, a vytvořit obecné zásady pro partnerství osob zúčastněných na programu EMAS za účelem zajištění soudržného provádění požadavků EMAS v členských státech.

Opatření potřebná k provedení nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Komise 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6].

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Cíle programu EMAS

Cílem programu EMAS je podporovat neustálé zlepšování celkového vlivu činnosti organizací na životní prostředí:

• vytvářením a zaváděním systémů řízení podniků z hlediska ochrany životního prostředí, jak je popsáno v příloze I;
• systematickým, objektivním a pravidelným hodnocením výkonu těchto systémů, jak je popsáno v příloze I;
• poskytováním informací o vlivu činnosti organizace na životní prostředí a otevřeným dialogem s veřejností a ostatními zúčastněnými osobami;
• aktivním zapojením zaměstnanců v organizaci a vhodným počátečním a dalším výcvikem, který jim umožní aktivní účast na úkolech uvedených v písmenu a). Na žádost se zapojí také zástupci zaměstnanců.

Definice pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

• politikou životního prostředí: celkové cíle a zásady jednání organizace ve vztahu k životnímu prostředí, včetně dodržování všech souvisejících právních požadavků na ochranu životního prostředí, a rovněž závazek neustále zlepšovat vliv činnosti organizace na životní prostředí; politika životního prostředí poskytuje rámec pro stanovení a přezkoumávání obecných a specifických cílů ochrany životního prostředí;
• neustálým zlepšováním vlivu činnosti organizace na životní prostředí: proces každoročního zlepšování měřitelných výsledků systému řízení podniků z hlediska ochrany životního prostředí, které souvisejí s tím, jak organizace řídí významné environmentální aspekty, založený na politice životního prostředí a na obecných a specifických cílech ochrany životního prostředí organizace; zlepšení přitom nemusí nastat ve všech oblastech činnosti zároveň;
• vlivem činnosti organizace na životní prostředí: výsledky řízení organizace, pokud jde o environmentální aspekty;
• prevencí znečištění: použití postupů, technik, materiálů nebo výrobků, které zabraňují, snižují nebo regulují znečištění, což může zahrnovat recyklaci, zpracování, změny postupů, kontrolní mechanismy, účinné využití zdrojů a nahrazení materiálů;
• přezkoumáním stavu životního prostředí: úvodní podrobná analýza problémů ochrany životního prostředí, dopadů a vlivu na životní prostředí souvisejících s činnostmi organizace (příloha VII);
• environmentálním aspektem: prvek činností, výrobků nebo služeb organizace, který může mít vliv na životní prostředí (příloha VI); významným environmentálním aspektem je environmentální aspekt, který má nebo může mít podstatný dopad na životní prostředí;
• dopadem na životní prostředí: změna životního prostředí jak negativní, tak pozitivní, zcela nebo částečně vyplývající z činností, výrobků nebo služeb organizace;
• programem ochrany životního prostředí: popis opatření (odpovědností a prostředků) učiněných nebo plánovaných k dosažení obecných a specifických cílů ochrany životního prostředí a lhůty pro jejich dosažení;
• obecným cílem ochrany životního prostředí: celkový cíl ochrany životního prostředí vyplývající z politiky životního prostředí, který si organizace sama stanoví, a který je pokud možno kvantifikován;
• specifickým cílem ochrany životního prostředí: podrobný požadavek na výkon, který je pokud možno kvantifikován, který se uplatňuje v organizaci nebo její části, vyplývá ze stanovených obecných cílů a je třeba jej stanovit a splnit pro dosažení těchto obecných cílů;
• systémem řízení z hlediska ochrany životního prostředí: ta část celkového systému řízení, která zahrnuje organizační strukturu, plánování, odpovědnosti, techniky, postupy, procesy a zdroje pro rozvoj, provádění, dosažení, posouzení a podporu politiky životního prostředí;
• auditem ochrany životního prostředí: nástroj řízení, zahrnující systematické, dokumentované, pravidelné a objektivní hodnocení výkonu organizace, systému řízení a postupů ochrany životního prostředí s cílem: usnadnit provozní kontrolu způsobů chování, které mohou mít dopad na životní prostředí, posouzení dodržování politiky životního prostředí, včetně obecných a specifických cílů organizace, týkajících se ochrany životního prostředí (příloha II);
• cyklem auditu: období, ve kterém se provádí audit všech činností v organizaci (příloha II);
• auditorem: osoba nebo tým, interní nebo externí, jednající jménem vedení organizace, které mají individuálně nebo kolektivně odbornou kvalifikaci uvedenou v bodě 2.4 přílohy II a jsou dostatečně nezávislé na činnostech, pro které provádějí audit, aby mohly provést objektivní posouzení;
• prohlášením o stavu životního prostředí: údaje uvedené v bodě 3.2 písm. a) až g) přílohy III;
• zúčastněnou osobou: jednotlivec nebo skupina včetně orgánů, na které se vztahuje nebo kterých se týká vliv činnosti organizace na životní prostředí;
• ověřovatelem stavu životního prostředí: osoba nebo organizace nezávislá na ověřované organizaci, která získala akreditaci v souladu s podmínkami a postupy uvedenými v článku 4;
• akreditačním systémem: systém pro akreditaci a dohled nad činností ověřovatelů stavu životního prostředí provozovaný nestrannou institucí nebo organizací určenou nebo vytvořenou členským státem (akreditační orgán) s dostatečnými zdroji a odbornou způsobilostí, která disponuje vhodnými postupy pro výkon funkcí stanovených tímto nařízením;
• organizací: společnost, korporace, firma, podnik, orgán nebo instituce, jejich část nebo kombinace, která je či není právnickou osobou, veřejná nebo soukromá, která má své vlastní funkční strukturu a správu. Jednotka, která má být zaregistrována jako organizace účastnící se programu EMAS, se dohodne s ověřovatelem stavu životního prostředí a případně s odpovědnými orgány při zohlednění pokynu Komise vydaného postupem podle čl. 14 odst. 2, přičemž nesmějí být překročeny hranice členského státu. Nejmenší jednotkou, která může být vzata v úvahu, je místo. Za výjimečných okolností stanovených Komisí postupem podle čl. 14 odst. 2 může být subjekt, který má být posouzen kvůli zaregistrování do programu EMAS, menší než místo, např. pododdělení s vlastními funkcemi;
• místem: celé území v určité lokalitě, které podléhá kontrole určité organizace a na kterém probíhají činnosti, vyrábějí se výrobky a poskytují se služby. To zahrnuje veškerou infrastrukturu, vybavení a materiál;
• příslušnými subjekty: jmenované členskými státy, celostátní, regionální nebo místní, v souladu s článkem 5 k provádění úkolů uvedených v tomto nařízení.

Účast v programu EMAS

Pro zaregistrování do programu EMAS musí organizace:

• provést přezkoumání svých činností, výrobků a služeb z hlediska ochrany životního prostředí podle přílohy VII zaměřené na problémy uvedené v příloze VI a s ohledem na výsledky tohoto přezkoumání zavést systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí, který zahrne všechny požadavky uvedené v příloze I, zejména dodržování odpovídajících právních předpisů na ochranu životního prostředí.
• provést nebo nechat provést audit ochrany životního prostředí podle požadavků stanovených v příloze II. Audity by měly vyhodnotit vliv činnosti organizace na životní prostředí;
• vypracovat prohlášení o stavu životního prostředí podle bodu 3.2 přílohy III. Prohlášení musí věnovat zvláštní pozornost výsledkům, kterých organizace dosáhla s ohledem na své obecné a specifické cíle ochrany životního prostředí, a požadavku neustále zlepšovat celkový vliv činnosti organizace na životní prostředí, přičemž musí zvážit informační potřebu dotyčných zúčastněných osob;
• nechat ověřit, zda přezkoumání stavu životního prostředí, pokud bylo provedeno, systém řízení, postup auditu a prohlášení o stavu životního prostředí splňují příslušné požadavky tohoto nařízení a nechat schválit prohlášení o stavu životního prostředí ověřovatelem stavu životního prostředí, aby bylo zajištěno, že splňuje požadavky přílohy III;
• předat schválené prohlášení o stavu životního prostředí příslušnému subjektu členského státu, v němž je usazena organizace, která žádá o registraci, a po registraci toto prohlášení zpřístupnit veřejnosti.

K udržení registrace v programu EMAS musí organizace:

• nechat ověřit systém řízení a audit z hlediska ochrany životního prostředí v souladu s požadavky bodu 5.6 přílohy V;
• předávat potřebné roční schválené aktualizované prohlášení o stavu životního prostředí příslušnému subjektu a zpřístupnit je veřejnosti.

Akreditace a dohled

Členské státy vytvoří systém pro akreditaci nezávislých ověřovatelů stavu životního prostředí a pro dohled nad jejich činností. Ověřovatelé stavu životního prostředí akreditovaní v jednom členském státě mohou provádět ověřování systému řízení v každém jiném členském státě v souladu s požadavky stanovenými v příloze V.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Příslušné subjekty

Členské státy udělí příslušným subjektům pokyny pro pozastavení a zrušení registrace organizací. Příslušný subjekt je příslušný pro registraci organizací v programu EMAS. Příslušné subjekty ze všech členských států se scházejí nejméně jednou za rok v přítomnosti zástupce Komise. Cílem těchto schůzí je zajistit soudržnost postupů týkajících se registrace organizací v programu EMAS, včetně pozastavení a zrušení registrace. Příslušné subjekty vypracují proces vzájemného hodnocení za účelem jednotného přístupu k registraci v praxi.

Příslušný subjekt zaregistruje organizaci žádající o registraci a udělí jí registrační číslo. Registrace organizace se pozastaví nebo zruší v závislosti na druhu a rozsahu nedostatku. Zamítnutí registrace, její pozastavení nebo zrušení vyžaduje konzultaci s příslušnými zúčastněnými osobami, aby měl příslušný subjekt podklady potřebné k rozhodnutí. Příslušné subjekty vytvoří a vedou seznam registrovaných organizací ve svém členském státě a měsíčně jej aktualizují.

Logo EMAS

Organizace účastnící se programu EMAS mohou používat logo uvedené v příloze IV, jen pokud mají platnou registraci v programu EMAS.

Podpora účasti malých a středních podniků

K podpoře účasti malých a středních podniků, včetně těch, které jsou soustředěny v určitých zeměpisných oblastech, mohou místní orgány za účasti průmyslových svazů, obchodních komor a zúčastněných osob poskytovat pomoc při vymezování podstatných dopadů na životní prostředí. Malé a střední podniky toho mohou využít při vytváření svých programů ochrany životního prostředí a obecných a specifických cílů svých systémů řízení EMAS.

Kromě toho mohou být na regionální nebo vnitrostátní úrovni vyvinuty programy na podporu účasti malých a středních podniků, například programy postupného přístupu, který časem povede k registraci do programu EMAS.

Odpovědnost Komise

Komise odpovídá za podporu programu EMAS na úrovni Společenství. Zejména posuzuje po konzultaci s členy výboru uvedeného v čl. 14 odst. 3, jak funguje program EMAS, a zveřejňuje a pravidelně aktualizuje seznam uznaných norem.

Úprava příloh a zrušení nařízení

Všechny přílohy tohoto nařízení s výjimkou přílohy V upravuje Komise postupem podle čl. 14 odst. 2. Nařízení (EHS) č. 1836/93 se zrušuje. Vnitrostátní akreditační systémy a příslušné subjekty vytvořené podle nařízení (EHS) č. 1836/93 zůstávají zachovány. Členské státy změní postupy pro akreditační systémy a příslušné subjekty podle odpovídajících ustanovení tohoto nařízení.

Systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat program či programy pro dosažení obecných a specifických cílů. Vedení zajistí dostupnost zdrojů potřebných pro vytvoření, zavedení, udržování a zlepšování systému řízení z hlediska ochrany životního prostředí. Organizace stanoví potřeby pro výcvik spojené s environmentálními aspekty a svým systémem řízení z hlediska životního prostředí. Organizace zváží, zda bude své podstatné environmentální aspekty oznamovat externě, a své rozhodnutí zaznamená. Dokumenty požadované systémem řízení z hlediska životního prostředí a touto mezinárodní normou budou řízeny.

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat dokumentovaný postup nebo postupy pro pravidelné sledování a měření klíčových charakteristik svých operací, které mohou mít podstatný dopad na životní prostředí. Organizace zhodnotí dodržování shody s ostatními požadavky, k nimž se zavázala. Vedení organizace musí ve stanovených intervalech přezkoumat systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí, aby byla zajištěna jeho další vhodnost, přiměřenost a účinnost.

Organizace musí být schopny prokázat, že systém řízení a postupy auditu jsou zaměřeny na skutečný vliv činnosti organizace na životní prostředí s ohledem na aspekty uvedené v příloze VI. Hodnocení vlivu činnosti organizace na životní prostředí z hlediska jejích obecných a specifických cílů je součástí procesu auditu řízení. Organizace se také musí zavázat k neustálému zlepšování vlivu své činnosti na životní prostředí.

Interní audity a cyklus auditu

Interní audity zajišťují, aby činnosti organizace byly prováděny v souladu s vytvořenými postupy. Audit může rovněž stanovit problémy související s vytvořenými postupy nebo možnosti, jak tyto postupy zlepšit. Rozsah auditů prováděných v rámci organizace může sahat od zjednodušeného auditu až ke komplexnímu auditu. V určitém časovém období podléhají všechny činnosti v jednotlivé organizaci auditu.

Cyklus auditu označuje časové období, které je zapotřebí k provedení komplexního auditu všech činností určité organizace. Interní audity provádějí osoby dostatečně nezávislé na činnostech, pro které provádějí audit, aby bylo zajištěno nestranné posouzení. Audity ochrany životního prostředí musejí provádět osoby nebo skupiny osob s odpovídajícími znalostmi z oborů a oblastí, kterých se audit týká, včetně znalostí a zkušeností z oblasti ochrany životního prostředí, řízení, technických a právních otázek a s dostatečnou přípravou a způsobilostí v oblasti specifických dovedností při provádění auditů, aby bylo dosaženo stanovených cílů.

Činnosti při provádění auditu zahrnují pohovory s pracovníky, kontrolu provozních podmínek a zařízení a přezkoumání záznamů, písemných postupů a ostatní příslušné dokumentace s cílem vyhodnotit vliv činnosti organizace na životní prostředí, pro kterou se provádí audit, aby se zjistilo, zda splňuje platné normy, nařízení nebo stanovené obecné a specifické cíle a zda stávající systém řízení z hlediska ochrany životního prostředí je účinný a přiměřený. Audit nebo cyklus auditu se provádí podle potřeby v intervalech nejdéle tří let.

Prohlášení o stavu životního prostředí

Účelem prohlášení o stavu životního prostředí je poskytnout veřejnosti a dalším zúčastněným osobám informace o dopadu na životní prostředí a vlivu činnosti organizace na životní prostředí a neustálém zlepšování tohoto vlivu na životní prostředí. Prohlášení je rovněž prostředkem pro přihlédnutí k zájmům zúčastněných osob, stanoveným jako výsledek přílohy I - oddílu B.3 a považovaným organizací za podstatné (bod 6.4 příloha VI). Informace o životním prostředí musí být předloženy jasným a logickým způsobem v tištěné podobě pro ty, kdo nemají jiné prostředky, jak tyto informace získat.

Prohlášení o stavu životního prostředí je nástrojem pro komunikaci a dialog s veřejností a dalšími zúčastněnými osobami o vlivu činnosti organizace na životní prostředí.

Prohlášení musí obsahovat přehled dostupných údajů o vlivu činnosti organizace na životní prostředí vzhledem k jejím obecným a specifickým cílům ochrany životního prostředí a s ohledem na její podstatné dopady na životní prostředí. Přehled může zahrnovat číselné údaje o emisích znečišťujících látek, produkci odpadů, spotřebě surovin, energie a vody, hluku a další aspekty uvedené v příloze VI.

Organizace aktualizuje informace uvedené v bodě 3.2 a nechá každoročně schválit veškeré změny ověřovatelem stavu životního prostředí.

tags: #environmentalni #aspekty #riziko #ekologickych #nehod #definice

Oblíbené příspěvky:

• Petice proti recyklaci stavebních odpadů
• Dopady zákona o ochraně přírody na stavební zákon
• TORO koš na tříděný odpad
• Cena skladování stavebního odpadu
• Sběrný odpad Ludgeřovice