Proč studenti stávkují za klima: Důvody ekologických demonstrací

V poslední době se studenti stávají hybnou silou veřejného mínění, což se jiným aktivistům nedaří. Globální oteplování bylo označeno pro rok 2019 jako téma číslo jedna různými médii, a dokonce i v Česku ukázal průzkum agentury Median prudký vzestup zájmu o tuto hrozbu. Přesto se v českých velkých médiích stále o studentských stávkách nedozvíme prakticky nic, i když se ve skutečnosti jedná o hnutí daleko širší a masovější, než jsou tak často medializované protesty “žlutých vest”.

Studentské hnutí za klima

Hnutí, které bylo iniciováno stávkou mladé dívky před švédským parlamentem, po půl roce postupně rozrostlo do celosvětových rozměrů. Nejbližší stávka 15. března proběhne na více než 1 300 místech v téměř 100 zemích světa - někde to bude pár lidí, v jiných městech se bude pravděpodobně jednat o desetitisíce studentů.

Vznik hnutí má příčiny, které zatím sociologové příliš nezkoumali, ale určitě se na něm podílí soubor vědeckých informací, publikovaných v druhé polovině roku 2018. Mezi ně patří Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C a Výroční zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF), která odhalila, jak závratným tempem vymírají volně žijící živočichové.

V důsledku toho pak nejprve v Austrálii, brzy však i v jiných zemích, si začali mladí lidé uvědomovat, že tady něco nehraje. Viděli, že se nejedná o žádné alarmistické blogy, ale o seriózní vědecké práce, které jim říkají, že jejich budoucnost není vůbec tak růžová, jak jim možná plánovali jejich rodiče.

Během ledna a února 2019 se začali aktivizovat také studenti v Evropě - a tak každý čtvrtek prochází Bruselem průvod tisíců žáků a studentů, kteří na svých ručně zhotovených transparentech požadují, abychom se my, dospělí začali více zajímat o jejich budoucnost a přestali s ničením planety. Na začátku února se k nim připojili také holandští školáci. Každý pátek pak k podobným demonstracím dětí a mládeže dochází v mnoha německých a švýcarských městech, kde je celková účast odhadována každý týden na 50 tisíc studentů.

Čtěte také: Nápady na hry a aktivity do školy v přírodě

Reálné výsledky studentských stávek

Stávky studentů mají již své první reálné výsledky - v Belgii musela odstoupit ministryně životního prostředí Joke Schauvliege poté, co se ukázalo nepravdivé její tvrzení, že podle rozvědky stávky organizují “určité síly v pozadí” - toto prohlášení zcela popřely samy tajné služby. Podle místních obyvatel stávky také zcela změnily obsah volební kampaně pro belgické parlamentní volby. Původně měla být hlavním tématem diskuse o řešení vlámsko-valonských vztahů.

Velmi zajímavé na celém hnutí je to, že se středoškoláci ve velké většině zorganizovali zcela samostatně, nejen bez pomoci jakýchkoliv oficiálních struktur, ale i zcela mimo tradiční ekologické nevládní organizace. Ty dokonce velmi často hodně tápou, jak se k celému novému hnutí postavit.

Klimatolog Ladislav Metelka správně píše, že tvrzení, které studenti uvádějí na svých stránkách - tedy že na základě zprávy IPCC můžeme za 12 let očekávat katastrofu - se nezakládá na pravdě. Je škoda, že se klimatologové neozvali hlasitěji v době, kdy byla na podzim zveřejněna zpráva IPCC SR15 a různá média u nás i ve světě ji takto interpretovala. Ale chyba v počtu let, které nám zbývají pro nápravu, není v rámci studentských stávek nic moc zásadního.

Důležitý je požadavek, který formulovala Greta Thunberg: “Začněte konečně plnit Pařížskou dohodu a řiďte se vědeckými výsledky klimatologů”!. Myslím si, že bude velmi důležité, jakým způsobem bude celé hnutí dál pokračovat - protesty v ulicích dnes často nechávají politiky dosti chladnými, takže pokračují dál ve své činnosti formou “business as usual”. Je proto třeba pokračovat dál v tlaku na ně - a první konkrétní dopady by hnutí mohlo mít na květnové volby do Evropského parlamentu.

Kritika a pokrytectví

Na jednu stranu je správné, že se mladí lidé zajímají o správu věcí veřejných, ale současně v jejich konání vidím jeden velký problém. A to pokrytectví. Veškerá komunikace mladých aktivistů je vedena stylem: Politici zanedbali, politici nám zničili planetu, kvůli politikům hrozí zkáza klimatu a přírody. Nemohu se ubránit dojmu, že mladí lidé po vzoru mnoha generací před nimi opět hází vykutáleně odpovědnost na jiné. Za vše můžou zlí politici, ostatně ti, které zvolili jejich rodiče.

Čtěte také: Nápady pro ekologické projekty

Pokud chce někdo zachránit planetu - měl by začít se snížením spotřeby zejména u sebe. Uvědomují si, že rekordní spotřeba textilu, který se zpravidla převáží přes půl planety, vede mimo jiné k tomu, proti čemu protestují? Bral bych také, pokud by šli mladí lidé proti trendům a výrazně by omezili cestování. Vždyť máloco nechá na klimatu takový šrám jako let letadlem, ale i ostatní druhy dopravy hodně zatěžují přírodu. Příkladů, kdy za svůj životní styl více či méně platíme poničením klimatu a přírody, lze uvést stovky.

Důsledky a řešení

Pokud by akce vedla k úspěchu, může se paradoxně otočit proti mladým. Například tím, že politici zavedou různé nové ekologické daně a omezení a milým dorostencům (a nejen jim) zdraží vše - nejen citované cestování a oblečení. Popravě řečeno nevím, co jiného než další daně a regulace by politici mohli vymyslet? Možná kdyby si to mládežníci uvědomili, tak by jich do ulic vyšlo 15. března mnohem méně.

Nejošklivější ze všech dětí je Greta Thunberg, která jedla salát z plastového kelímku. Tyto komentáře se nám snaží vsugerovat, že individuální spotřebou můžeme něco změnit. Na toto téma se dokonce i v Česku občas objeví nějaký komentář, ale představa, že zachráníme planetu, když si koupíme kartáček z bambusu a nebudeme používat plastové obaly, je tu pořád zažitá.

Problém je nejen v tom, že za znečištění mohou hlavně velké korporace, ale i v tom, že dokud budeme žít ve společnosti, kde je potřeba všechno zpeněžit - tedy i vodu -, kde se vyrábějí plasty ruku v ruce se spalováním fosilních paliv, kde je někdy i násobně levnější do evropských měst letět než jet vlakem, budou lidé kupovat vodu v lahvích, lítat letadlem a používat plasty.

Dokud velké znečišťující společnosti nebudou ekonomicky tlačeny k tomu, aby hledaly k planetě šetrnější řešení, nic zásadního se nezmění. Ti, kdo posílají děti sázet stromky nebo čistit les, chtějí hlavně, aby něco dělaly potichu a stranou - aby to nikoho nerozčilovalo, aby nebyly moc vidět.

Čtěte také: Kreativita v denících z přírody

tags: #nechodi #do #skoly #ekologie #demonstrace #duvody

Oblíbené příspěvky:

• Kapitoly a Obsah Ekologického Přírodopisu
• Recenze odpadkových košů
• Příspěvek na obnovitelné zdroje energie
• Využívání obnovitelných zdrojů
• Energetický trh a BdB