Environmentální bezpečnost v Rumunsku: Výzvy a pokroky

Rumunsko, země s bohatou historií a rozmanitou přírodou, čelí v oblasti environmentální bezpečnosti řadě výzev. Od sucha a znečištění po ochranu karpatských lesů a divoké zvěře, je Rumunsko nuceno hledat cesty k udržitelnému rozvoji a ochraně svého přírodního dědictví.

Sucho a nedostatek vody

Stejně jako ve většině Evropy jsou léta v Rumunsku stále teplejší a sušší. Situace je zvláště akutní v severovýchodní oblasti známé jako Západní Moldávie, která je tradičně jednou z nejsušších částí země. Nedostatek vody ještě prohloubil rozdíly mezi bohatými a chudými, starými a mladými a taktéž městem a venkovem.

Během období sucha totiž vlády upřednostňují městská centra. Údajně z důvodu veřejné bezpečnosti, jak vysvětluje Ionut Minea, hydrolog a docent na univerzitě Alexandru Ioan Cuza v Iasi. Podle něj totiž vesničané mohou čerpat vodu ve studni nebo místním prameni, kdežto v městských čtvrtích s desítkami tisíc obyvatel vodu čerpat není kde.

Právě na vesnicích, které jsou historicky nejchudší a nejméně rozvinuté v Rumunsku, se nedostatek vody projevuje nejvíc. Vesničané tradičně vodu čerpali z vlastních studní, posledních několik let studny vybavili čerpadly, které vodu vyčerpávají nebývalou rychlostí. Bohatší zemědělci zase na nedostatek vody reagovali hloubením hlubších studní. Obojí zvýšilo tlak na zásoby podzemní vody.

V současnosti, když je vody málo, se o ni musí dělit - někdy ji dostanou zdarma, není ale neobvyklé, že za ní musí platit, nebo ji vyměňují za domácí víno a rakiji. Hrozí tak, že s velkým úbytkem vody přijdou i konflikty.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Jako varování pro ostatní evropské státy mohou sloužit regiony jako západní Moldávie. V kraji bývalo sucho maximálně každých pět let, kdežto nyní je sucho víceméně každý rok. Jak se změna klimatu zrychluje, můžou čelit nedostatku vody i vnitrozemské oblasti.

„Podzemní voda se doplňuje pomalu a včasná akce je důležitá,“ upozorňuje pro Balkan Insight Fanny Frick-Trzebitzky, specialistka na řízení vody z Institutu pro sociálně-ekologický výzkum ve Frankfurtu.

Téměř veškerá sladká voda na planetě, s výjimkou ledovců, pochází z vody, která se hromadí pod zemí.

Znečištění a ekologické katastrofy

Kyanid, který 30. ledna 2000 unikl ze zlatého dolu Aurul v severorumunském městě Baia Mare, způsobil jednu z největších ekologických katastrof v Evropě. Z odkaliště dolu uniklo asi 100 tisíc metrů krychlových kontaminované odpadní vody. Zamoření postihlo Rumunsko, Maďarsko, Srbsko a částečně i Ukrajinu. Znečištěna byla řeka Someš, ze které se kyanid dostal do druhé největší maďarské řeky Tisy a z té do Dunaje. Ve vodě jedovatá látka zničila většinu flóry a fauny. Do přírody unikly také tuny vysoce toxických těžkých kovů.

V Tise, která je vyhlášeným rybářským revírem, uhynulo více než 80 procent ryb, o práci přišlo na 15 tisíc maďarských rybářů. V Maďarsku havárie kontaminovala pitnou vodu pro dva a půl milionu lidí, v srbské části řeky Tisy bylo zničeno rovněž 80 procent podvodního života.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Podle maďarských odborníků dosáhla koncentrace kyanidu v místě nehody 7800 miligramů na litr, zatímco přípustná úroveň je 0,1 miligramu na litr. Ke stejnému závěru dospělo také rumunské ministerstvo životního prostředí.

Katastrofa se dostala i do světa hudby, v písni Donaukinder (Děti Dunaje) o ní zpívá německá skupina Rammstein.

Ochrana přírody a divoké zvěře

V Rumunsku, díky své geografické poloze, je příroda divoká a nebezpečná. Nepřístupný terén Karpat vytváří ideální podmínky pro život velkých predátorů. Koneckonců, polovina rozlohy lesů Karpat připadá právě na Rumunsko. Nepřekvapují proto jejich počty: medvědů se odhaduje na téměř 5000, vlků na 2500 a rysů na 1800 kusů.

Ačkoli rumunské Karpaty představují pouze 1,4 % evropských lesů na západ od Ruska, žije v oblasti 50 % populace medvědů, 35 % vlků a 30 % rysů. Fakt, že 50 % rozlohy lesů Karpat, ve své přirozené podobě, připadá na Rumunsko, podstatnou měrou zvyšuje biodiverzitu.

Rumunsko chovalo zvěř proto, aby jeho vládce mohl lovit podle libosti a překonávat tak rekordy. Po druhé světové válce žilo v Rumunsku 1000 medvědů. Za vlády Nicolae Ceausesca, se jejich počet zvýšil na osm tisíc v roce 1988. Stále rostoucímu počtu útoků medvěda na člověka nebyla věnována patřičná pozornost. Každý rok docházelo k několika případům smrtelných poranění způsobených medvědem.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Obnovitelné zdroje energie

Rumunsko bylo po vstupu do EU vnímáno jako země, která se nachází spíše na konci unijního pelotonu. Dnes už tomu tak není a v řadě ekonomických ukazatelů je nad průměrem zemí EU. Potvrzují to i aktuální data Eurostatu.

Vojenský konflikt na Ukrajině zesílil tlak na energetickou soběstačnost EU. Při snižování závislosti na ruských energetických zdrojích preferuje Evropská komise vyšší využití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Součástí balíku reformních opatření Fit for 55 je proto i cíl minimálního podílu OZE na celkové spotřebě energií, který směrnice stanovuje pro rok 2030 na úrovni 42,5 %.

Eurostat v závěru roku 2023 uveřejnil údaje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) za rok 2022 pro všechny ekonomiky EU. A to jak celkově, tak i v případě hrubé spotřeby elektřiny. Rumunsko se v obou případech umístilo nejen nad průměrem EU, ale dokonce v TOP desítce zemí s největším podílem OZE. Celkově vykázalo Rumunsko podíl OZE na úrovni 24,1 %, v případě hrubé spotřeby elektřiny elektřiny šlo o podíl 43,7 %.

Odklon od fosilních zdrojů a orientace na obnovitelné zdroje má nejen ekologický, ale i ekonomický význam.

Rumunsko má nejen ambice, ale i vysoký potenciál ve využívání zelené energie, především té sluneční. Cílem této ekonomiky je, aby se solární energie v roce 2030 podílela na celkovém instalovaném výkonu téměř 30 %.

Rumunsko má na většině území příznivé podmínky - vysoký osvit nad 1300 kWh/kWp. Má připravenou přenosovou soustavu a dostatečnou kapacitu na připojení do sítě. Tato země navíc disponuje dostatečným množstvím vhodných pozemků.

Digitální transformace

Rumunsko vypracovalo Plán obnovy a odolnosti, který se skládá ze 107 investičních opatření a 64 reforem, které Rumunsku pomohou stát se udržitelnějším, odolnějším a přizpůsobivějším ve vztahu k výzvám a příležitostem, které přináší ekologický a digitální přechod. Plán je podpořen granty v odhadované výši 14,24 miliardy EUR a půjčkami ve výši 14,94 miliardy EUR.

Mezi digitální výzvy Rumunska patří konektivita, zejména ve venkovských oblastech, chybějící digitální dovednosti, digitalizace škol, domácností, podniků a veřejných služeb, které jsou pod průměrem EU.

Aby Rumunsko dosáhlo digitálního přechodu, zahrnuje plán obnovy a odolnosti investice a reformy zaměřené na digitalizaci veřejné správy v klíčových oblastech, jako je spravedlnost, zaměstnanost, sociální ochrana, životní prostředí, státní správa, rozvoj dovedností, veřejné zakázky, kybernetická bezpečnost, daně a cla.

Reforma zaměřená na rozvoj digitálních kompetencí ve veřejné správě a digitální vzdělávání občanů usiluje o digitalizaci ekonomiky a transformaci průmyslu tím, že přizpůsobuje trh práce nejnovějšímu vývoji v tomto odvětví.

Investice zahrnují přeměnu 105 knihoven na centra pro rozvoj digitálních dovedností a další finanční prostředky jsou určeny na výměnu/modernizaci IT vybavení v 1030 knihovnách. Investice poskytne 100 000 občanům ze znevýhodněných komunit vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti, komunikace, mediální gramotnosti, tvorby digitálního obsahu, digitální bezpečnosti a digitálního podnikání.

Podpora českých krajanů v Banátu

Tou nejjednodušší pomocí Banátu je vaše milá návštěva českých vesnic a využití co nejvíce místních služeb. Dalším důležitým faktorem je pak přenášení banátského DNA na další potenciální nositele ve vašem okolí.

Naším poměrně dynamickým vývojem se u nás seskupovaly různé problémy, které jsme začali odbavovat. Po pár letech jsme zjistili, že Banát nepotřebuje jízdní kola, on se je potřebuje naučit vyrábět (prosím ty kola jsou nadsázkou).

Chceme v české oblasti vytvořit jasný systém, který bude obsahovat rozvoj turistiky, zemědělství a ochranu architektury, tradic a přírody. Naší snahou je vytvářet takové věci, které pomohou krajanům v tom, aby se do budoucna stali soběstační a nebyli odkázáni na cizí pomoc. Tímto chceme rozvíjet především „měkký“ rozvoj oblasti.

Jelikož české vesnice patří pod běžnou rumunskou samosprávu, ani ony nebyly výjimky. Naší snahou není jen vyčištění přírody, ale především edukace a uvědomění si důležitosti této oblasti, která je naprosto zásadně spojena s dalším rozvojem cestovního ruchu.

V roce 2021 došlo k první zásadní úklidové akci - výzvě „Ukliďme český Banát“. Zapojily se všechny české vesnice v Rumunsku i Srbsku a došlo k prvnímu vyčištění blízkého okolí českých vesnic.

GEOtest, a.s. a environmentální bezpečnost

GEOtest, a.s. je společnost s dlouhodobou tradicí a významným postavením na trhu služeb v oborech aplikované geologie a ochrany životního prostředí. Ochranu životního prostředí považuje nejen za podstatnou část svých podnikatelských aktivit, ale také za otázku postoje k základním obecným hodnotám. Veškeré činnosti společnosti řídí tak, aby nebylo ohrožováno zdraví a bezpečnost zaměstnanců společnosti ani dalších osob.

Vedení společnosti GEOtest, a.s. považuje naprosté uspokojení požadavků, potřeb a očekávání zákazníků za absolutní prioritu, kterou docilujeme poskytováním kvalitních služeb. Využíváme přitom metody a postupy šetrné k životnímu prostředí, doporučujeme tyto environmentálně šetrné postupy svým zákazníkům a vyžadujeme je od svých dodavatelů. Přitom vycházíme zejména z preventivních přístupů.

Integrovaný systém řízení jsme vybudovali integrací systémů managementu kvality, environmentálního managementu, managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, Compliance management systému a systému bezpečnosti informací. Uvědomujeme si význam, který má tento systém pro efektivní a úspěšné fungování naší společnosti. Vycházíme z principu neustálého zlepšování. Systém integrovaného řízení trvale udržujeme, rozvíjíme a dále zlepšujeme a k tomu vedení společnosti poskytuje potřebné zdroje.

Etický kodex chování společnosti GEOtest, a.s.

Etický kodex chování společnosti GEOtest, a.s. je soubor požadavků společnosti GEOtest, a.s. na chování zaměstnanců společnosti GEOtest, a.s. na pracovišti nad rámec závazků těchto zaměstnanců specifikovaných obsahem pracovních smluv; tyto požadavky představuji akcent společnosti GEOtest, a.s. na naplňování zásady dobrých mravů, definované obsahem obecně závazné právní úpravy ČR na úseku práva občanského.

Společnost se distancuje a netoleruje projevy diskriminace jakéhokoliv druhu, ať už jde o oblast národnostní, sexuální, genderovou, náboženskou nebo jinou. Společnost také netoleruje jakékoliv psychické, fyzické nebo sexuální obtěžování zaměstnanců, netoleruje jednání, které by mohlo být považováno za nedůstojné vůči jinému zaměstnanci, respektive kolegovi, a to ve smyslu příslušných ustanovení zákona číslo 198/2009 Sb.

Toto je základní premisa našeho jednání a vztahuje se jak na činnosti prováděné ve společnosti, tak i ve vztahu k dalším partnerům a zástupcům třetích stran. Společnost stejná pravidla a morální zásady chování očekává i u všech svých partnerů a dodavatelů.

Mor malých přežvýkavců

Na území Rumunska a Řecka se v druhé polovině července poprvé objevila nebezpečná nákaza zvířat - mor malých přežvýkavců. Na území obou států bylo postupně potvrzeno celkem již téměř 100 ohnisek této nákazy. Infekce není nebezpečná pro člověka. Nejvíce vnímavé k nákaze jsou kozy a ovce, pro které může být smrtelná.

Celkem bylo v průběhu července a dosavadním průběhu srpna (k datu 6. 8. 2024) v Rumunsku potvrzeno 56 ohnisek nákazy, většina z nich se nachází v župách Tulcea a Constanta. První ohnisko se objevilo na komerční farmě s více než 50 000 ovcemi v župě Tulcea. V Rumunsku se chová významné množství ovcí pro export. Vedle toho se nákaza objevila také v Řecku, kde bylo v průběhu července a srpna k datu 6. 8. 2024 potvrzeno 42 ohnisek.

Řecko vzhledem k aktuální nákazové situaci pozastavilo odesílání (certifikaci) zásilek ovcí a koz z celého území Řecka do členských států EU, a to až do odvolání.

Ekonomické ukazatele Rumunska

Rumunsko se může pochlubit podprůměrnou mírou nezaměstnanosti, která loni dosáhla 5,6 % (průměr EU byl na úrovni 6,0 %). Před deseti lety v roce 2013 byla míra nezaměstnanosti na úrovni 9,0 %.

Harmonizovaná inflace této ekonomiky dosáhla v roce 2022 úrovně 12 %, v roce 2023 hodnoty 9,7 %. A i přesto, že nárůst cen byl relativně rychlý, ve srovnání se zeměmi V4 (včetně SR a ČR) rostly ceny zboží a služeb v Rumunsku v uplynulých dvou letech pomaleji.

Veřejný dluh Rumunska za poslední dekádu vzrostl z úrovně 37,8 % HDP (v roce 2013) na 47,2 % HDP (v roce 2022). I přesto jde o nižší úroveň v porovnání s průměrem EU (83,5 % z HDP), ale i v porovnání se zeměmi V4.

tags: #environmentální #bezpečnost #Rumunsko

Oblíbené příspěvky:

• Orchidejím podobné květy ČR
• Vliv Makroekonomických Faktorů
• Likvidace autovraků v Příbrami a okolí
• Máchův kraj přírodní krásy
• Discover Czech Waterfalls and Natural Wonders