Environmentální bezpečnost v České republice a související legislativa

Environmentální bezpečnost je stav, při kterém je pravděpodobnost vzniku krizové situace vyvolané narušením životního prostředí ještě přijatelná. Základním dokumentem, který vymezuje environmentální bezpečnost je Koncepce environmentální bezpečnosti 2021-2030 s výhledem do roku 2050.

Role státních orgánů a mezinárodní spolupráce

Gestorem za oblast environmentální bezpečnosti je samostatné oddělení bezpečnosti a krizového řízení. Zajišťuje pravidelnou aktualizaci Koncepce environmentální bezpečnosti a přípravu a aktualizaci krizové dokumentace, včetně Databáze zdrojů rizik v oblasti krizového řízení. Dále spolupracuje na přípravě strategických dokumentů v působnosti MŽP, které se dotýkají environmentální bezpečnosti. Oddělení rovněž působí jako gestor v rámci implementace Rámce ze Sendai pro snižování rizika katastrof, přijatého na 3. světové konferenci o snižování rizika katastrof.

Národní platforma pro snižování rizika katastrof byla ustavena v roce 2005 v rámci plnění závazků přijatých ČR na 2. světové konferenci o snižování rizika katastrof v japonském Hyogo. Cílem bylo vytvořit platformu s určenými odpovědnostmi pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými sektory, včetně zachování širokého dialogu na národní i regionální úrovni za účelem zvyšování povědomí mezi příslušnými sektory.

Pod pojmem „národní platforma“ se rozumí národní mechanismus pro koordinaci a politická doporučení týkající se snižování rizika katastrof, který musí být mezisektorový a interdisciplinární, s účastí veřejných, soukromých a občanských společností, zahrnující všechny dotčené subjekty v rámci země.

Snižování rizika katastrof

Od konce 20. století je stále častěji pozorován zvýšený výskyt přírodních katastrof jak geologického, tak hydrometeorologického původu (např. extrémní srážky, bouře, extrémní vítr, extrémně vysoké teploty, povodně, sesuvy půdy) a došlo v důsledku toho k řadě závažných havárií průmyslových podniků. Za jednu z příčin vzrůstající frekvence katastrof je považována změna klimatu.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Snaha mezinárodních organizací o snížení rizika katastrof vyústila ve vyhlášení Mezinárodní dekády pro snižování následků přírodních katastrof (1990-1999). Hlavní aktivitou desetiletí bylo uspořádání 1. světové konference o omezování přírodních katastrof v roce 1994 v japonské Jokohamě. Byla přijata „Jokohamská strategie pro bezpečnější svět“, která zahrnovala základní principy pro snížení rizika katastrof, zmírňování jejich následků a adaptaci a Akční plán na následující, desetileté období. Spolupořadatelem konference byl Úřad Organizace spojených národů pro snižování rizika katastrof (UNDRR).

V roce 2005 se konala 2. světová konference o snižování rizika katastrof v japonském Kobe. Jednání a diskuze v rámci konference vyústily v přijetí zásadního dokumentu, a to „Budování odolnosti národů a společenství vůči katastrofám: Akční rámec z Hyogo pro období 2005-2015“, jehož úkolem bylo posílit schopnosti zemí v oblasti identifikace rizika, zvyšování resilience a investování do připravenosti na katastrofy.

Cílem 3. světové konference o snižování rizika katastrof v japonském Sendai, která se konala v roce 2015, bylo vyhodnotit zkušenosti z uplatňování Akčního rámce z Hyogo pro období 2005-2015 a formulovat základní dokumenty na další, patnáctileté období. Lidská činnost přináší celou řadu rizik nejenom pro fungování ekosystémů, ale také ohrožujících kvalitu lidského života, životy samé a lidské zdraví. Tato rizika jsou často posilována přírodními procesy. Vztah mezi kvalitou lidského života a ekosystémy je podmíněn mnoha faktory.

Součástí koncepce je i návrhová část, která navrhuje rozšíření existujících opatření, která povedou ke zvýšení environmentální bezpečnosti z hlediska zdrojů rizik antropogenního původu (např. usnesení Bezpečnostní rady státu č. ze dne 20.

Hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)

Záměry podléhající posouzení podle tohoto zákona jsou zároveň předmětem jednotného environmentálního stanoviska. Závazné stanovisko podle § 9a odst. 1 se v takovém případě vydává současně jako jednotné environmentální stanovisko za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy; to neplatí pro záměry, u nichž oznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní dědictví, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

Předmětem posuzování jsou:

1. stavby, zařízení, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 2.
2. právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst.
3. podlimitním záměrem záměr uvedený v příloze č.
4. záměry uvedené v příloze č.
5. změny záměru uvedeného v příloze č.
6. záměry uvedené v příloze č.
7. záměry podle § 3 písm.
8. změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadu vydaného podle § 9a odst.
9. části, etapy nebo varianty záměru podle § 9a odst.

Vláda může dále ve výjimečném případě rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru. Součástí návrhu na postup podle věty první je vždy vyjádření Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).

Rozhodne-li vláda podle odstavce 3 o tom, že záměr není předmětem posuzování, použijí se § 11 až 13 přiměřeně. U záměrů podle § 4 odst. 1 písm. f) oznamovatel zajistí zpracování posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace. Závěry tohoto posouzení zahrne orgán příslušný ke schválení záměru do svého rozhodnutí; § 45i odst.

Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho případné ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Legislativní rámec a připravované předpisy

V oblasti environmentální bezpečnosti je klíčové sledovat aktuální legislativní vývoj. Ministerstvo životního prostředí pravidelně připravuje nové zákony, nařízení vlády a vyhlášky, které upravují různé aspekty ochrany životního prostředí.

Příklady připravovaných předpisů (listopad 2025):

• Vyhláška o vyhlášení národní přírodní rezervace Žofínský prales a stanovení jejích bližších ochranných podmínek.
• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (implementace nařízení EU o přepravě odpadů).
• Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny.
• Nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti (v souladu se zákonem o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie).

Další návrhy předpisů se týkají například snižování emisí metanu v energetice, kritérií udržitelnosti biopaliv, registru výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových a ochrany zemědělské půdy před erozí.

Environmentální management na úrovni podniku

Ochrana životního prostředí je jednou ze základních zásad podniku. Stejně důležité je plnění cílů v ochraně životního prostředí, jednotlivé úkoly a kompetence. Cílem je, aby jeho výroby, v rámci zpracovatelského průmyslu i poskytování služeb, byly šetrné k životnímu prostředí. Každý pracovník podniku je zodpovědný za ochranu životního prostředí. Důležitá je i odpovědnost pracovníků za stav životního prostředí a dodržování předpisů na ochranu životního prostředí. Podnik se snaží využívat (v rámci technických možností a hospodárnosti) nejlepší dostupné techniky na ochranu životního prostředí a dbá na to, aby jeho činnosti nebo výrobky neměly negativní vliv na životní prostředí. Péče o vzhled areálu patří k nepřímo řízeným aspektům ochrany životního prostředí. Cílem je trvalé zlepšování úrovně životního prostředí a zvyšování zásad a funkčnost systému managementu životního prostředí. Důležitá je i environmentální hlediska v projekční činnosti podniku.

Je důležité, aby aspekty, jako jsou např. odpady (v ČR tzv. systémem EMAS), byly brány v potaz. Reálné podmínky v organizaci a dodržování norem dle OHSAS 18001 jsou také důležité. Výhody jednotlivých prvků jsou uvedeny v čl. integrovaných systémů managementu, resp. např. v čl. managementu kvality a ochrany životního prostředí. Norma ISO 14001 přinesla rozvoj environmentální problematiky na úrovni firem nejrůznějšího zaměření. Je důležité, aby firma byla v souladu s environmentální politikou a cíli a snižovala dopady své činnosti, výrobků či služeb. Cílem je neustálé zlepšování svého systému environmentálního managementu. Ochrana životního prostředí by měla být neoddělitelnou součást celkového systému managementu organizace.

Jaké jsou hlavní principy norem řady ISO 14000? Jsou obecně zaměřené a aplikovatelné pro všechny typy organizací. Norma ISO 14001 je určená pro certifikaci třetí stranou. Dále pak zejména environmentálních značek a environmentálních prohlášení. Důležitá je informace o životním prostředí spotřebiteli a dalším zúčastněným stranám.

Prevence a ekonomické aspekty environmentálního managementu

Zavedení systému řízení slouží jako prevence nákladů spojených s porušováním environmentálních předpisů. Neinformovanost podnikatele neomlouvá. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, v platném znění, stanovuje např. pokuty za správní delikty. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, stanovuje sankce za porušení povinností v odpadovém hospodářství.

Zavedení systému řízení - např. slouží jako prevence těchto nákladů. Dosáhnout např. ostatního odpadu (např. suť, zemina...) není vůbec žádný problém. Tyto případy jsme zmiňovali. Pak následně firma může ve vhodných případech prokazovat. Není certifikát, ale "vlastní prohlášení“ uživatele.

EMAS - Systém environmentálního managementu a auditu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 se týká systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS). Dnem 11. 1. 2005 vstoupilo v platnost nařízení ES č. 761/2001 a nahradilo jej - EMAS III. EMAS je určen pro organizace, ve kterém je podávána zpráva o tzv. životní prostředí (jedná se např. odpady, emise...). Podmínkou je registrací u agentury EMAS při MŽP. V ČR je poměrně malý počet registrovaných organizací v systému EMAS. Alternativou k EMAS je získat certifikát environmentálního managementu externí organizací. Nutno ovšem říci, že možnosti uvedené pod písm. prakticky nepoužívají. Důležitá je pozitivní image, kterou si takto organizace vytváří. Důraz je zdůrazněn, rozhodne-li se firma tzv. environmentálních aspektech“ (např. profilu na internetu a v jiných médiích) a minimalizovat dopady správních orgánů. Důležité jsou i náklady potřebné na zavedení EMS a jeho certifikaci. Cílem je minimalizovat prevenci a snížení nákladů na povinné pojištění - např.

Jednotné environmentální stanovisko

Zákon č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stanoví mj. nápravných opatření. Jednotné environmentální stanovisko je závazné stanovisko, které se vydává namísto více správních aktů v oblasti ochrany životního prostředí. Žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska musí obsahovat obecné náležitosti stanovené správním řádem a zároveň všechny náležitosti stanovené jinými právními předpisy pro vydání jednotlivých správních úkonů, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko.

Neobsahuje-li žádost všechny náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve správní orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska žadatele bez zbytečného odkladu k odstranění vad žádosti. Lhůtu pro vydání jednotného environmentálního stanoviska může příslušný orgán usnesením prodloužit nejvýše o 30 dní, je-li s ohledem na okolnosti záměru nezbytné obstarat další podklady, provést ohledání na místě nebo jedná-li se o zvlášť složitý případ. Platnost jednotného environmentálního stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí vydaného v následném řízení, platnost jednotného environmentálního stanoviska neuplyne dříve než 60 dnů po dni, kdy ke zrušení takového rozhodnutí došlo.

Dojde-li v době platnosti jednotného environmentálního stanoviska ke změně okolností, které byly předmětem vyhodnocení vlivů záměru příslušným orgánem, může žadatel požádat příslušný orgán o změnu jednotného environmentálního stanoviska. Příslušný orgán zpřístupní jednotné environmentální stanovisko, včetně jeho změny nebo prodloužení jeho platnosti, způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to bez zbytečného odkladu od jeho vydání, po dobu nejméně 15 dnů.

V případě jednotného environmentálního stanoviska vydaného krajským úřadem podle § 14 odst. 1 písm. a) nebo ministerstvem podle § 12 písm. se odvolání podává k ministerstvu. Krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují činnosti podle § 14 odst. 1 a § 15 prostřednictvím úředníka, který prokázal zvláštní odbornou způsobilost podle zákona o úřednících územních samosprávných celků. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2015.

tags: #environmentalni #bezpecnost #v #Ceske #republice #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání zatahovacích pytlů
• Praktické plastové koše
• Středisko ekologické jezírko
• Právní aspekty kempování
• Dokumenty o globálním oteplování