Nejlepší dokumenty o změně klimatu: Přehled a doporučení

V současné době nás od klimatické katastrofy dělí pouhé dva stupně Celsia. Jestliže se tempo oteplování nezmění, do čtyřiceti let nastanou v našem životním prostředí nezvratné změny. Ale zmíněný proces můžeme ještě zastavit. V této oblasti musíme čelit největší výzvě všech dob.

Klimageddon: Co když už je pozdě?

Pokud už nemáme naději na řešení klimatické krize, potom se musíme zabývat samotným přežitím lidí. Taková je perspektiva připravovaného dokumentárního filmu Klimageddon režiséra Ivo Bystřičana. Snímek proniká do politické sféry, vědecké obce, k ekologickým aktivistům i širší veřejnosti s otázkou, kterou si vzhledem k vývoji klimatu překvapivě neklademe - co když už je na dosavadní řešení pozdě?“

Ohledně klimatické krize jsme zvyklí sunout před sebou naději, že to nakonec nějak zvládneme. Děláme to už desítky let. Musíme ale počítat s variantou, že obávaný planetární kolaps se již odehrává, protože jsme překročili body zlomu. Pak zcela jistě nebudou stačit opatrné kroky v průmyslu a energetice,” vysvětluje autor snímku.

Chystaný film se zabývá nepopulárním předpokladem, že současné společnosti budou nuceny se adaptovat na kolaps ekosystémů, který nelze zastavit, ani příliš zpomalit. To vytvoří neúprosné nové nároky na provoz států jako takových, správu veřejných záležitostí, management migrace, mechanismy udržování sociálního smíru i celý ekonomický systém.

Není vůbec předčasné připravovat svět na nové a pro lidskou existenci nepříliš příhodné fungování planety. Režisér začíná vyprávění ve svém domově, v rodinném domku na kraji malého města. Město obepíná průmysl a individuální volby nemají žádný konkrétní dopad. Potřebujeme upřít naši pozornost na sféry, kde se kolektivně rozhoduje,” upozorňuje Tereza Swadoschová ze společnosti Era Productions, která film Klimageddon vyvíjí.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Studentské filmy o změně klimatu ke zhlédnutí online

Přesně před rokem, na začátku prosince loňského roku, se v Praze konal bezplatný workshop pro studenty vysokých škol, kteří měli zájem natočit krátký film k tématu změny klimatu. Workshopu se účastnili i dokumentaristé Tereza Reichová a Jan Sacher, kteří účastníkům pomohli s dramaturgickou výstavbou a byli jim k dispozici i pro konzultace během tvorby filmu.

Autoři šesti vybraných scénářů poté získali finanční mini-grant, díky kterému mohli natočit své krátké filmy. Ty můžou být dále využity při přípravě výukových lekcí nebo při osvětě o změně klimatu.

Šestice jedinečných krátkých filmů, které vytvořili mladí čeští filmaři a filmařky studující na FAMU, UMPRUM, Filmové Akademii Miroslava Ondříčka v Písku a FTF v Bratislavě, byla v premiéře uvedena 22. června v Kině Kavalírka. Několik z nich bylo uvedeno i na podzimním festivalu Prague Science Film fest. Filmy jsou nyní ke shlédnutí na youtube kanále Člověka v tísni v české i anglické verzi s titulky a prohlédnout si je můžete i na online platformě Dafilms Junior.

• Radixxx (Denisa Langrová, Jana Chmelařová) - Snímek odráží marnost, paralýzu a absurditu individuálního boje, ale i sílu přátelství. Dystopický sci-fi výlet do světa, v němž aktéři zažívají naplno důsledky klimatické změny.
• Plašte neplašte (Lucie Bečvářová, Martin Fischer) - Klimatické věřte nevěřte. Uvidíte dva příběhy o planetě a lidech. Nechaly jsme se inspirovat krutou skutečností klimatické krize, nebo jsme si vymyslely kachnu?
• Film o žížalách (Adéla Kaiserová, Barbora Aradská) - Žížala jako produkt a zároveň producent. Jaký by byl svět bez ní, byl by? Cesta po stopách malého tvora a po stopách, které vytváříme my lidé. Má to žížala v moderním světě těžší než kdy dřív, anebo si dokáže se všemi nástrahami poradit sama a po svém?
• Farma zvířátek (Adam Závodský, Adam Růžička) - Orwellovská animovaná parodie klimatických mezinárodních vyjednávání skupiny politiků o opatřeních k uhašení požáru emisí C02.
• 10 tisíc pro klima (Valerie Vítů, Michaela Kozáková) - Co se dá udělat s grantem deseti tisíc korun pro klima? Dokumentární sociologická etuda o tom, zda a jak může tato částka mírnit následky klimatické změny.
• PRIRODA_2.0 (Radek Ševčík, Petr Chromčák) - V době, kdy se mnohý člověk již nepovažuje za součást přírody, vyrostla uprostřed valašské krajiny budova se stálou expozicí „Trezor přírody“. Film observuje skupinku hrajících si dětí v izolovaném prostoru plném umělých reprodukcí přírody.

Top filmy na téma změna klimatu

Změna klimatu představuje trvalou transformaci globálních vzorců počasí. V posledních desetiletích byly pozorovány rychlejší a neobvyklé změny v klimatu, které vědci přičítají lidským činnostem, zejména emisím skleníkových plynů z průmyslových procesů, spalování fosilních paliv a odlesňování.

Ve filmovém žebříčku pro téma změna klimatu s celkovým počtem 38 titulů vede těchto 5 nejlepších filmů:

Čtěte také: Střední Amerika: ráj pro milovníky přírody

1. David Attenborough: Život na naší planetě
2. Domov aneb Kam směřuje naše cesta
3. Prolomit hranice: Naše planeta je věda
4. Oceán s Davidem Attenboroughem
5. K zemi hleď!

Dokument "Nepříjemná pravda" a jeho pokračování

Určitě vás zaujme úspěšný film prezentovaný na festivalu v Sundance, "Nepříjemná pravda," který režíroval Davis Guggenheim, a který získal cenu Oskara za nejlepší dokumentární celovečerní film. Dokument popisuje vášnivý boj jednoho muže s mýty a nepravdami spojenými s fenoménem globálního oteplování a jeho plán na uniknutí ze slepé uličky. Deset let po filmu "Nepříjemná pravda" k nám přichází dojetím nabité a poutavé pokračování, které odhaluje, jak blízko skutečně jsme k pravé energetické revoluci.

Lobbisté klimatického skepticismu

Dánský investigativní film o lobbistech za klimatický skepticismus... Jeden zásadní příklad odporu proti opatřením za lepší klima. Jejími představiteli jsou pochopitelně největší hráči ropného průmyslu. Jejich cílem je, aby běžný občan „pochopil“, že ve vědě o klimatu existuje mnoho pochybností, že je stále vše nejasné, nepodložené.

Podle dokumentů chce ropný průmysl, aby veřejnost pochybovala o vědeckých nálezech týkajících se klimatických změn. Na vrcholné schůzky nejsou zváni vědci. Program pro národní média, navrhuje osm způsobů jak ovlivňovat média tím, že zaplatí a vyškolí „vlastní“ vědce. Dále vysvětluje, jak se budou snažit ovlivnit novináře.

2073: Vize dystopické budoucnosti

Nezávislé studio Neon pro nás připravuje velice zajímavě vyhlížející projekt jménem 2073, který by měl být určitým mixem dystopiké sci-fi a dokumentu, nicméně jak je v samotném traileru řečeno, nejedná se ani o fiktivní příběh, ani o dokument. Především se jedná o varování.

Příběh by nás měl zavést do roku 2073, ve kterém je svět téměř zcela zničen jak klimatickými změnami, tak i autoritářskými režimy. Veškeré obavy moderního života se tak naplnily. Snímek tak prostřednictvím skutečných záběrů prezentuje dnešní globální problémy, mezi které patří vzestup autoritářství, nedostatečně regulované technické firmy, nerovnost a klimatická změna. Film se tak pokusí svým divákům dát jasně najevo, že pokud se s těmito problémy nezačne něco dělat, vize chmurné a dystopické budoucnosti se může naplnit.

Čtěte také: Ekologické e-shopy: Kde nakupovat udržitelně

Režisér Asif Kapadia taktéž odhalil, že na filmu začal pracovat po Brexitu, respektive poté, co viděl, jak se k němu určití britští politici dopracovali skrze lži a korupci.

Saúdská Arábie, Austrálie a další země se snaží otupit klíčovou vědeckou zprávu pro OSN, která se zabývá změnou klimatu

Podle BBC to ukazuje únik více než 32 tisíc dokumentů, z nichž je patrné, jak některé země apelují na pomalejší odklon od fosilních paliv či zpochybňují příspěvky na přechod k zelenějším technologiím pro chudší země. Lobbování přináší pochybnosti před klimatickým summitem v Glasgow, píše BBC.

BBC měla možnost nahlédnout do dokumentů, jimiž vlády, firmy a další zainteresované strany oslovují tým vědců, který připravuje klimatickou zprávu pro OSN. Ta má za cíl shromáždit nejlepší vědecké poznatky o tom, jak se ke změně klimatu postavit. Reporty připravuje každých šest až sedm let Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).

Vědecká zpráva má posloužit vládám jako vodítko pro rozhodování o klimatické agendě a bude také klíčovým dokumentem směrem ke klimatickému summitu, který odstartuje na konci října v Glasgow. Od summitu se očekávají významné závazky, aby se oteplování planety udrželo pod 1,5 stupně Celsia. Jak ale ukazují uniklé dokumenty, řadě zemí se doporučení OSN nezamlouvá.

Ropa a uhlí

Například Saúdská Arábie požaduje, aby z vědecké zprávy zmizely formulace o tom, že je potřeba konat urgentněji a rychleji na všech úrovních, nebo pasáž o nutnosti aktivního odchodu od fosilních paliv. Saúdská Arábie patří mezi největší producenty ropy na světě, tamní ropný průmysl vytváří zhruba 42 procent HDP a téměř 90 procent příjmů do státního rozpočtu.

Vysoce postavený představitel australské vlády zase odmítá, že je nutné uzavřít uhelné elektrárny, přičemž právě odstup od uhlí je jedním z ústředních témat glasgowského summitu. Austrálie je největším světovým exportérem uhlí, v roce 2020 vyvezla materiál za 32,7 miliardy dolarů - téměř 40 procent světového exportu.

S důrazem na přechod k bezemisním zdrojům energie nesouhlasí ani Argentina, Norsko nebo země Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Norsko, stejně jako Japonsko, Čína či právě Saúdská Arábie, vidí cestu v zachytávání a ukládání oxidu uhličitého pod zemí. Návrh vědecké zprávy roli zachytávání emisí nevylučuje, vyjadřuje ale pochybnosti o jeho proveditelnosti. Jisté podle reportu není ani to, že tato metoda přispěje k udržení oteplování v rámci cílů Pařížské dohody.

„Naše postupy jsou takové, abychom byli ochráněni od lobbování z jakéhokoliv směru,“ cituje BBC reakci IPCC.

Maso, peníze, jádro

Poznámky mají i další země a netýkají se pouze fosilních paliv. Kupříkladu Brazílie a Argentina, dva z největších producentů hovězího, silně nesouhlasí s vědeckými závěry, že ke snížení emisí je potřeba snížit konzumaci masa.

Švýcarsko zase chce změnit pasáž, v níž panel píše, že pokud svět chce snížit emise, je potřeba mimo jiné finančně přispět chudším zemím. Už na klimatickém summitu v dánské Kodani před dvanácti lety účastníci odsouhlasili, že za tímto cílem rozvinuté země do roku 2020 přispějí sto miliard dolarů ročně, cíle se ale nepodařilo dosáhnout.

BBC poukazuje i na postoj Česka, Polska nebo Slovenska. Středoevropské země apelují na větší důraz na jadernou energii, zatímco Indie poznamenává, že vědecká zpráva je vůči jádru zaujatá.

Listopadová konference OSN si klade za cíl vyvolat mnohem ambicióznější globální opatření na ochranu klimatu a peníze na jejich zaplacení.

Změna klimatu a Evropská unie

Ochrana klimatu je jednou z prioritních oblastí politiky EU. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z jejích klíčových priorit - Zelená dohoda pro Evropu, která představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku. V rámci Dohody se všech 27 členských států shodlo na legislativním balíčku „Fit for 55“, který představil mimo jiné i Evropský právní rámec pro klima. Ten je zavazující pro všechny členské státy a stanovil cíle snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a zároveň k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.

Adaptace na změnu klimatu je pak řešena v rámci Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie EU). V EU jsou politické přístupy ke změně klimatu koordinovány tak, aby na mezinárodních jednáních Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vystupovala jednotně, zároveň má ale vyjednávací sílu 27 hlasů.

Klimatická krize a knihovny

Knihovny už dávno nejsou jen místem, kde si půjčíte knížku. Víc než kdy dřív fungují jako centra vzdělanosti, setkávání, komunitního života a přístupného učení pro všechny generace. Eliška Bartošová ze Sdružení knihoven České republiky vysvětluje, jakou roli dnes knihovny hrají v dekarbonizaci a v hledání řešení klimatické krize - od zpřístupňování důležitých informací přes vytváření prostoru pro dialog a sdílení zkušeností až po podporu komunity v porozumění změně klimatu a možnostem, jak se na ni adaptovat.

Emise a průmysl

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR.

tags: #nejlepší #dokumenty #o #změně #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Složení a využití Sidolux Ekologická Řada
• Ekologické lahve na vodu
• Ekologický bambusový hrnek tyrkys – recenze
• Dětský sběr odpadu v ČR
• Prodej kovového odpadu a daně v ČR