Environmentální důvod migrace

Migrace lidí může mít různé důvody, od občanské války po propad ekonomiky. V několika případech ale tyto příčiny souvisejí nebo se doplňují s klimatickou změnou a jejími následky. Klimatická změna dopadá především na rozvojový svět. Migrace, kterou vyvolává, ale zasáhne celou planetu.

Do roku 2050 by na světě mohlo být přes 216 milionů klimatických uprchlíků. To jsou lidé, kteří opouštějí své domovy kvůli extrémnímu počasí, přírodním katastrofám a dalším dopadům klimatické změny. Už teď je jich víc než běženců, kteří prchají před válkami. Na světě jsou místa, kde lidé čekají dlouhé měsíce na déšť. Jinde nečekaně přijdou ničivé záplavy nebo monzunové deště zničí celé vesnice.

Čím dál větší vedro, postupně ubývající voda v půdě, častější a ničivější požáry - to vše způsobuje, že na mnoha takových místech se zhoršují podmínky k životu, obdělávání polí či chování dobytka. Sucho omezuje možnosti v pěstování potravin. Stoupající hladina moří zaplavuje vesnice na pobřeží.

Klimatičtí uprchlíci jsou lidé, kteří jsou nuceni opustit svůj domov kvůli náhlým nebo postupným změnám v přírodním prostředí souvisejícím s dopady klimatické změny. Vedle nich existuje ještě nadskupina environmentálních migrantů, kteří odcházejí dočasně nebo trvale kvůli dlouhodobým změnám životního prostředí. Pojem environmentální migrant se používá od 70. let minulého století, zatímco klimatický migrant či uprchlík je pojem novější.

Výbor pro lidská práva OSN před dvěma lety vydal prohlášení, podle kterého by členské země neměly vracet klimatické uprchlíky zpět do vlasti.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Příčiny environmentální migrace

Dlouhodobý tlak na životní prostředí nebo přírodní katastrofa mohou zásadně zasáhnout do života lidí a přinutí je opustit domovy a hledat obživu jinde. Nastává environmentální migrace. Vymezení pojmu environmentální migrant postrádá jednoznačnou definici a ty nejčastěji používané trpí přílišným zjednodušením.

1. Environmentálně motivovaní migranti opouštějí místo svého bydliště relativně dobrovolně, preventivně, kvůli vážné environmentální hrozbě (např. znečištění životního prostředí). Migrace může být v tomto případě chápána jako strategie pro zvládnutí kritické situace, jako přizpůsobení novým či měnícím se podmínkám nebo jako uplatnění vyšších nároků na kvalitu života.
2. Environmentální přesídlenci jsou nuceni opustit své bydliště kvůli ohrožení života či živobytí vinou environmentálních procesů (půdní degradace, změny srážkového režimu) nebo přírodních katastrof (povodní, hurikánů, zemětřesení), popřípadě i lidské činnosti. Příkladem může být vyschnutí Aralského jezera, havárie jaderné elektrárny Černobyl (1986) nebo zemětřesení, tsunami a následná havárie jaderné elektrárny Fukušima (2011).
3. Plánovaní přesídlenci nuceně opouštějí své bydliště v důsledku plánovaného využití území, na kterém žijí nebo kde vykonávají hospodářskou činnost. Jejich území je využito k jiným účelům - pro stavbu říční přehrady, letiště, postupující urbanizaci ap. Příkladem megalomanské stavby vodního díla je přehrada Tři soutěsky.

Každá z těchto skupin migrantů má svá specifika.

Příklady environmentální migrace

Nedostatek vody, tedy vláhy a srážek, způsobuje vysychání zdrojů pitné vody, řek a jezer. Má ničivý dopad nejen na životní prostředí, ale také na zemědělství. Sucho je tak nejdůležitější příčinou migrace v severní Africe.

Mezi lety 2006 a 2010 postihlo Sýrii nejhorší sucho v moderních dějinách. Na 1,5 milionu farmářů se v té době rozhodlo odejít z venkovských oblastí do měst. Vlivem sucha několikanásobně zdražily potraviny, lidé přicházeli o práci. V roce 2011 odstartovaly demonstrace v rámci tzv. arabského jara, které pokračovaly až v krvavou občanskou válku. „Narušení klimatu posílilo a znásobilo politickou krizi, která se v Sýrii hromadila,“ komentoval to diplomat OSN Staffan de Mistura, který do roku 2018 působil jako zvláštní zmocněnec OSN pro řešení konfliktu v Sýrii.

Stoupající hladina oceánu ohrožuje obyvatele ostrovních států stejně jako hustě osídlená velkoměsta ležící na pobřeží. Na Kiribati žije přes 100 tisíc lidí, kteří v posledních letech pozorují, jak jejich zemi polyká oceán. Ioane Teitiota se sice stal celosvětovým symbolem klimatické migrace, ale dodnes žije na hlavním ostrově Kiribati v domě svého švagra. Bojuje s chudobou i příbojem moře. Před vzdouvajícími se vlnami jej chrání zeď, kterou už musel několikrát opravovat.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Indonéská metropole Jakarta se potápí tak rychle, že by podle odhadů mohla do roku 2050 zmizet naprostá většina desetimilionového města. Indonéská vláda se proto na začátku letošního roku rozhodla přestěhovat hlavní město z Jávy na ostrov Borneo.

Změny klimatu mají vliv na četnost výkyvů a extrémů v počasí, hurikánů a dalších přírodních katastrof. I ty vyhánějí lidi z domovů. Půjčili si proto peníze a vyrazili na cestu do Spojených států spolu s dalšími tisíci středoamerických uprchlíků. Před dopady klimatické změny ale už utíkají i ti bohatší.

Po neobvykle silné sezoně v roce 2020 ale vědci přišli se zjištěním, že na síle a četnosti hurikánů má svůj podíl i klimatická změna. „Je velmi pravděpodobné, že změna klimatu přispěla k tak anomálně teplému oceánu,“ komentoval hurikánovou sezonu před dvěma lety James P. Kossin z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Oteplující se klima ovlivňuje teplotu oceánského povrchu, množství deště na daném území, silnější vítr a chování bouří.

Bangladéš a klimatická migrace

Bangladéš leží na pobřeží Bengálského zálivu v jižní Asii. Velká část země se navíc nachází v deltě řek Brahmaputry a Gangy, takže třetina země bývá při letních monzunech velmi často zaplavována vodou z řek. Právě změna klimatu je vnímána jako významný spouštěcí faktor migračních procesů na globální úrovni, tedy včetně jižní Asie.

V roce 2007 tropická bouře Sidr a související pětimetrová přílivová vlna zničily v jižním Bangladéši stovky vesnic a zabily asi 3500 lidí, dalších 40 000 lidí bylo zraněno. Do humanitárních center či jinam muselo být evakuováno 600 000 lidí. Kromě toho bylo zničeno mnoho domů, úroda i osivo a zabita hospodářská zvířata.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Nejvíce devastují Bangladéš povodně, které vznikají především táním sněhu v Himálaji. Dokážou tuto nízce položenou zemi zaplavit až do vzdálenosti 60 kilometrů od pobřeží. Vlivem vodní eroze během každoročních povodní jsou často zaplaveny říční ostrovy v Brahmaputře. Každým rokem nějaké ostrovy zaniknou, jiné naopak vzniknou a lidé podle toho migrují. Každoročně je takto postiženo zhruba 60-80 tisíc lidí.

Dalším problémem je zvyšující se hladina moře. Například jihozápadní bangladéšská provincie Khulna zaznamenává od začátku minulého století vzestup hladiny moře v průměru o víc než 5 milimetrů ročně. Roku 2050 by nárůst dosáhl celkové hodnoty 85 centimetrů a moře by trvale zaplavilo významnou část regionu. Studie Světové banky zabývající se dopadem zvýšení hladiny moře na Bangladéš poukazuje na fakt, že nárůst hladiny moře o jeden metr do konce tohoto století způsobí trvalé zaplavení 15-17 % země.

Právě environmentální faktory (společně s ekonomickými) hrají v Bangladéši nejvýznamnější úlohu při rozhodování, zda migrovat, či nikoliv. Nejvíce obyvatel Bangladéše proto směřuje do Indie, s níž Bangladéš sdílí drtivou většinu hranice. Bangladéšané se nejčastěji usazují opět v oblastech, jimiž protéká Brahmaputra. Stále je tedy ohrožuje vodní eroze, povodně, ztráta půdy a navíc i sezonní nedostatek vody.

Globální souvislosti a řešení

V současnosti jsme svědky největší migrační vlny v historii. V roce 2020 bylo na světě přes 100 milionů uprchlíků, což bylo třikrát více než deset let předtím. Více než polovina světové populace navíc žije v chudobě.

Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost environmentální migrace do měst, což vytváří rostoucí výzvy pro plánování, především v rozvojových zemích. Rozvojové programy by se proto měly zaměřit na města jako útočiště pro klimatické migranty, nebránit jim v odchodu z míst, kde už místní podmínky nedovolují získat dostatečnou a pravidelnou obživu.

Lze očekávat, že migranti budou cestovat z méně životaschopných oblastí s nižší dostupností vody a produktivity plodin, jako je například Sahel nebo vnitrozemí Číny, či z oblastí zasažených stoupající hladinou moře a prudkými bouřkami, do urbanizovaných center. Změna klimatu je rostoucí hnací silou především migrace v rámci jednotlivých zemí, přesné informace o počtu environmentálních migrantů neexistují.

Řešení problémů spojených s vysídlováním v důsledku klimatické krize se elity globálního Severu pokoušejí hledat v přeměně migrantů v levnou pracovní sílu. Bohaté státy by přitom měly napravovat globální a zároveň asymetrické dopady klimatického dluhu, důsledky nespravedlivých obchodních a finančních dohod, vojenské nadvlády, vykořisťování pracujících i sekuritizace hranic.

tags: #environmentální #důvod #migrace

Oblíbené příspěvky:

• O hrozbách pro kosmické lety
• Nejvíce znečištěné oblasti plastem
• Co je hluboká ekologie a proč je důležitá?
• Kniha o fauně ČR
• Hailo odpadkové koše do kuchyně: Recenze