Základní principy tvorby pozitivního třídního klimatu

Klima ve třídě má významný vliv na motivaci žáků, jejich prožívání a celkové vzdělávací výsledky. Pozitivní klima přirozenou cestou podporuje spolupráci, empatii a vzájemný respekt mezi žáky a mohou tak přispívat k rozvoji mezilidských vztahů a soudržnosti kolektivu.

Diagnostika klimatu třídy

Ve třídách, které navštěvují žáci se sociálním znevýhodněním, může mít skupinová dynamika specifický náboj. Prvním krokem k prevenci i řešení konfliktů je diagnostika třídního klimatu. Zjistit, jaké je klima ve třídě, můžete nejen každodenním kontaktem se žáky ve třídě, ale i standardizovanými metodami. Tyto poznatky pak umožní zvolit nejvhodnější postupy k řešení problému.

Příklad z metodiky, která je určena pro školy zapojené do sítě „Škol podporujících zdraví“ ukazuje, jak mohou vypadat jednoduchá kritéria pro příznivé a individualizované klima školy a třídy.

Škola si stanovila obecný cíl: „Atmosféra ve škole je přátelská, důstojná a plná porozumění.“

Kritéria si škola formulovala pomocí otázek:

Čtěte také: Více o vztahu člověka a přírody

Při tvorbě prostředí třídy a školy si můžete klást následující otázky:

• Podporuje uspořádání třídy komunikaci a spolupráci všech žáků?
• Mají všichni žáci místo, které je podporuje v práci?
• Neruší se někteří žáci navzájem?
• Není některý z žáků svým místem v lavici vylučován z kolektivu?
• Pokud někdo sedí sám nebo na okrajovém místě, je to pro něj vhodné? Potřebuje skutečně sedět sám?
• Jakým způsobem se žáci v naší škole podílejí na tvorbě a organizaci prostředí třídy a školy?
• Jak postupujeme při tvorbě pravidel společně s žáky?
• Jak zajišťujeme, že všichni žáci nastaveným pravidlům rozumějí a dodržují je?
• Pracujeme ve škole s materiály a pomůckami podporujícími myšlenku kulturní rozmanitosti?

Tvorba třídních pravidel

Společné vytváření pravidel posiluje bezpečné klima ve třídě. Zachovejte formulace pravidel tak, jak je formulovali žáci svým vlastním jazykem. Daleko lépe jim rozumí a jsou schopni je lépe přijímat a řídit se jimi.

Soustřeďte se jen na podstatná pravidla. Obecně platí, že čím méně pravidel, tím snáze se v nich žáci orientují. Ani na 2. stupni základní školy by jich nemělo být víc než deset.

Formulujte pravidla pozitivně. Pozitivní formulace vysílá k žákovi informaci o tom, jaké chování se od něho očekává, je jakýmsi vodítkem k žádoucímu chování.

Příklad: „Ve třídě se oslovujeme křestním jménem nebo vyžádanou přezdívkou.“

Čtěte také: Úvod do krajinné ekologie

Vyhodnocujte průběžně chování žáků - jejich konkrétní činy vztahujte k pravidlům. Práce s pravidly je denní součástí života třídy, která vede žáky k sebekázni a kultivaci sociálního chování. Využívejte ji zejména při společném hodnocení práce kruhu, v rámci třídnických hodin atd.

Všímejte si průběžně zejména takového chování, které je v souladu s třídními pravidly, komentujte ho a tím povzbuzujte další žáky k následování dobrého příkladu.

Příklad: Když si všimnete, že Petr dává pozor, když Katka vypráví svůj příběh, pozitivně okomentujte jeho chování: „Petře, líbilo se mi, že jsi při Katčině vyprávění opravdu aktivně naslouchal. Když jsi jí pak položil otázku, dal jsi jí tak najevo, že tě její příběh zajímá, že o něm přemýšlíš.“

Reflektování stereotypů a předsudků

Zkušenosti žáků a jejich zážitky jsou velice důležitým zdrojem učení. Proto vytvářejte prostor, v němž se žáci o tyto svoje zkušenosti mohou podělit. Zvlášť vhodné momenty nastávají v hodinách osobnostně sociální výchovy, dramatické výchovy a v rámci průřezového tématu multikulturní výchovy.

Můžete se cíleně zaměřit na reflektování stereotypů a předsudků, velmi užitečné aktivity najdete v metodických příručkách projektu Varianty, které přehledně ukazují na nebezpečí kulturně standardního přístupu a které zároveň představují přístup stavějící na individuálním chápání identity jakožto něčeho, co se v průběhu života mění. Zmíněné příručky se zabývají tématy interkulturality, mezilidských vztahů a nahlížení na sociální realitu způsobem, který je slučitelný s „protipředsudkovým“ vzděláváním. Pojetím i konkrétními lekcemi vede práci pedagogů směrem k oceňování žáků jako jedinečných individualit s originální osobní historií.

Čtěte také: Úvod do tropické ekologie

Tyto nabízené lekce jsou vždy vedeny tak, že žáci jsou vybídnuti ke sdělování svých zkušeností vztahujících se k určitému problému nebo tématu. Pokud mají žáci příležitost obohatit učební proces svými zkušenostmi, snadněji hledají vztah školního učení k reálnému světu, ke svému životu.

Na dobré klima třídy a školy působí také významnou měrou variabilita a autentičnost zdrojů k učení. Například do výuky dějepisu můžete velmi snadno zařadit romské reálie, které kromě samotného seznámení s romskou historií pomáhají žákům zasazovat informace do kontextu. To může pomoci hlubšímu pochopení souvislostí a předcházení zjednodušujícím stereotypům.

tags: #zakladni #principy #tvorby #pozitivniho #tridniho #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Koloběh živin v ekosystémech
• Střední školy s přírodovědným zaměřením
• Turistické možnosti v ČR
• Udržitelné Městské Prostředí
• Zajímavosti Ukrajiny