Environmentální etika Bohuslava Binka a dopad klimatické krize na duševní zdraví

14.03.2026

Pokud máte pocit, že prožíváme jednu krizi za druhou, nejste sami. Pandemie covidu, ruská válka na Ukrajině i klimatická krize v lidech může vyvolat pocit, že svět je čím dál tím méně bezpečný. Lidé reagují na krizové situace a s nimi spojený stres různě. Zatímco někteří se od krizí emočně distancují, jiní je naplno prožívají. Nepřipouštět si emoce a potlačovat je v sobě naopak v takové situaci neprospívá.

Právě projevení smutku je pro duševní zdraví důležité. U mladých lidí může tento pocit vyvolávat i klimatická krize a s ní související jevy jako třeba mizení lesů nebo extrémní projevy počasí.

Pedagog Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka ilustruje: „Pro 60 procent lidí to nějak na pozadí problém je. A pro 20, možná něco přes 30 procent lidí je to závažný problém.“

Nedostatečná připravenost vzdělávacího systému

Jenže mladí lidé se nemají kde naučit, jak se s rostoucí emoční zátěží a škálou pocitů vypořádat. „Český vzdělávací systém není příliš dobře připravený na to, aby se s tím dobře vyrovnal,“ všímá si pedagog. „Tipoval bych, že ta emocionální zátěž se bude zvětšovat. A my mladé lidi nevybavujeme kompetencemi, schopnostmi, aby s tím mohli dobře být,“ zamýšlí se a pokračuje: „Je dobré umět rozbor češtinářské věty, zvládnout nějaké základy matematiky, ale zároveň bychom na základních a středních školách měli mít prostor poznávat to nejdůležitější, co na světě je - a to jsme my sami.“

Strategie zvládání negativních pocitů

S negativními pocity a úzkostí, kterou měnící se klima vyvolává, se někteří vypořádávají díky setkávání s podobně smýšlejícími lidmi či hledáním všemožných aktivit. Podle terapeuta je dobré umět se i od problému odpoutat.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

„Ta pestrost toho, co všechno tvoří můj svět, je z dlouhodobé udržitelnosti hodně důležitá,“ připomíná. „Nejděme úplně na dřeň. Respektive když chceme jít na dřeň, jděme - ale v aktivitách, které jsou jádrově naše. Které nás hřejí, když je děláme“.

Komunikace o klimatické krizi

Komunikovat problém správně a efektivně ale může být někdy obtížné. Někteří lidé totiž prokazatelnou změnu klimatu popírají a nepřipouští si ji.

„Klimatická krize je zákeřná tím, že je nás 10 miliard v oteplujícím se bazénu a každý držíme drobounkou trubičku, ze které jde ten plyn, který ho ohřívá. A když já vypnu plyn, tak ovlivním strašně málo,“ přibližuje expert, proč je složité problém formulovat. Klimatickou krizi je proto podle něj potřeba rámovat i jako možnost k smysluplným akcím s viditelnými výsledky.

„Myslím, že v nějakých vrstvách k zásadní změně systému opravdu musí dojít. A zároveň bych to neformuloval vůči české veřejnosti jako revoluci, protože tím můžeme odradit lidi, pro které by nějaká jiná formulace byla bezpečnější,“ uzavírá etik.

Osobnost Bohuslava Binka

doc. Mgr. Bohuslav Binka (* 4. ledna 1973 České Budějovice) je český environmentální etik, filosof a gestalt terapeut, laureát Ceny Josefa Vavrouška v kategorii vědecko-výzkumné (disertační) práce. Od roku 2004 působí na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií a od roku 2012 do roku 2019 byl vedoucím této katedry. V letech 2019 až 2021 působil jako proděkan pro vnitřní a vnější komunikaci Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentální #etika #Bohuslav #Binka