Environmentální gramotnost: Výsledky výzkumu na pražských gymnáziích

Příspěvek je věnován zjišťování vlivu determinantů z oblasti sociodemografických proměnných na kognitivní a afektivní aspekt environmentální gramotnosti žáků druhého stupně Základní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny. Výzkumný vzorek byl tvořen 87 respondenty z 6. až 9. ročníků.

Studie předkládá výsledky týkající se vlivu pohlaví, bydliště, věku respondentů a realizovaných volnočasových aktivit na naměřené hodnoty environmentálních vědomostí a proenvironmentálních postojů, k jejichž zjišťování byl využit výzkumný nástroj složený z testu MSELS a dvoudimenzionální škály 2-MEV.

Vztah mezi vědomostmi a postoji byl identifikován jako nepříliš těsný na rozdíl od středně silné pozitivní korelace mezi oběma faktory škály 2-MEV. V případě pohlaví a velikosti bydliště nebyl prokázán signifikantní vliv těchto proměnných ani u jednoho ze zkoumaných aspektů. Totožné závěry byly potvrzeny u věku respondentů a volnočasových aktivit ve vztahu k vědomostem, ovšem u postojů byl zaznamenán významný vliv obou determinantů.

Postoje žáků a studentů k médiím

Přibližně tři čtvrtiny žáků a studentů předpokládají silnou přesvědčovací efektivitu sociálních sítí a domnívají se, že se jimi většina Čechů nechá snadno zmanipulovat. S tímto tvrzením souhlasí 75 % středoškoláků a 71 % základoškoláků.

Zároveň mezi středoškoláky vzrostlo ve srovnání s rokem 2018 vnímání ohrožení demokracie nepravdivými zprávami na internetu (o 8 %) a útoky hackerů (o 7 %). Nadpoloviční většina respondentů se kloní k tomu, aby byly nepravdivé zprávy na internetu odstraňovány (54 % středoškoláků a 61 % základoškoláků).

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Podíl středoškoláků, kteří se vyjádřili pro odstraňování nepravdivých zpráv, však ve srovnání s výzkumem z roku 2018 poklesl o 11 %, a to ve prospěch řešení pouhým označováním (k tomu se přiklání 27 % středoškoláků). Za ohrožení demokracie lze podle žáků považovat i zpochybňování důvěryhodnosti médií a novinářů politiky.

Respondenti označili za nejčastější nositele této praxe Andreje Babiše (32 % středoškoláků a 26 % základoškoláků) a Tomia Okamuru (14 % středoškoláků a 8 % základoškoláků). Ačkoliv většina dotazovaných (65 % středoškoláků a 59 % základoškoláků) souhlasí s tvrzením, že média vlastněná politiky jsou méně důvěryhodná, pokleslo ve srovnání s rokem 2018 mezi středoškoláky vnímání problematičnosti vlastnictví médií politiky o 8 % (ze 74 % na 66 %).

Ve srovnání s průzkumem z roku 2018 významně ubylo těch, kteří se domnívají, že nezávislá média jsou potřebná pro fungující demokracii. Za důležitá je aktuálně považuje 60 % středoškoláků a polovina základoškoláků. Přitom v roce 2018 je za důležitá považovalo o 14 % středoškoláků více (74 %).

Nejsilněji si uvědomují význam nezávislých médií pro fungující demokracii respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti (85 %). Respondenti jako celek vykázali silnou důvěru v moc médií a relativně vysokou míru ostražitosti k průzkumům volebních preferencí. Téměř polovina z nich (47 % středoškoláků a 46 % základoškoláků) se domnívá, že předvolební průzkumy mají velký vliv na to, koho lidé volí.

Přibližně stejný podíl respondentů (46 % středoškoláků a 41 % základoškoláků) přitom zastává názor, že když se většina českých médií rozhodne pro podporu jednoho z kandidátů na prezidenta, je jisté, že volby vyhraje.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Vnímání médií dokresluje i míra souhlasu s tvrzením, že velká média (včetně veřejnoprávních) záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace. Souhlas s ním vyjádřila bezmála polovina dotázaných středoškoláků (49 % středoškoláků a 42 % základoškoláků). Nadprůměrně s tímto výrokem souhlasí učňové ze středních odborných učilišť.

Přes 60 % středoškoláků i základoškoláků sdílí názor, že většině médií záleží více na finančním zisku než na kvalitě publikovaných informací. Nejvíce důvěřují středoškoláci i základoškoláci médiím veřejné služby - České televizi (77 % středoškoláků, 79 % základoškoláků) a Českému rozhlasu (60 % středoškoláci, 64 % základoškoláci).

Důvěryhodnost obou médií veřejné služby je přibližně o třetinu vyšší mezi gymnazisty, než mezi studenty nematuritních oborů (SOU). Nejvíce jim důvěřují respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti. Zároveň respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti nejvýrazněji souhlasí s tvrzením, že lidé, kteří nesledují zprávy o politice v hlavních médiích, jsou politiky snadněji manipulovatelní (60 %).

Chování na internetu

Přibližně polovina dotazovaných konzumuje stabilně oblíbený okruh médií, kterým věří a jiné informační zdroje nevyhledává. Nadprůměrně tak činí gymnazisté (57 %).

Zároveň 44 % středoškoláků a 39 % základoškoláků uvedlo, že klasická média (TV, rádio, tisk) pro ně nejsou důležitá; vše důležité se dozvědí na internetu. Nejčastější aktivitou žáků a studentů na internetu je procházení sociálních sítí. Denně nebo minimálně jednou týdně na nich tráví čas 87 % středoškoláků a 88 % základoškoláků. Na sociálních sítích se nepohybují shodně 2 % středoškoláků i základoškoláků.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Nejčastěji zveřejňovaným osobním údajem na sociálních sítích je mezi dotazovanými celé jméno a příjmení, které uvádí 60 % středoškoláků a 47 % základoškoláků. Své osobní telefonní číslo zveřejňuje 13 % středoškoláků a 12 % základoškoláků, adresu bydliště 3 % středoškoláků a 1 % základoškoláků, intimní fotografie 2 % středoškoláků a 1 % základoškoláků. Ve skupině respondentů, kteří o sobě nezveřejňují žádné osobní údaje, je vyšší podíl chlapců (23 %) než dívek (11 %).

Uživatelské dovednosti

V dovednostech souvisejících s ovládáním počítače nebo chytrého telefonu nejsou mezi srovnávanými skupinami velké rozdíly. Deklarované dovednosti jsou v případě ovládání chytrého telefonu vyšší než v případě počítače. Ze seznamu osmi vybraných dovedností, deklaruje praktickou zkušenost se sedmi z nich: 53 - 77 % žáků a studentů na počítači, 66 - 93 % žáků a studentů na chytrém telefonu.

Skór mediální gramotnosti

Na základě několika vybraných úloh testujících znalosti a dovednosti žáků a studentů byl stanoven tzv. skór mediální gramotnosti. V jedné z otázek měli také respondenti možnost posoudit své schopnosti a míru jistoty, s jakou odpovídali na testové úlohy vlastním sebehodnocením. Zhruba tři čtvrtiny žáků (74 % na středních školách, 73 % na základních školách,) odhadly svou kompetenci v dané oblasti přiměřeně.

Dosažená hodnota skóru mediální gramotnosti nejvýrazněji souvisela s typem školy, kterou žáci a studenti navštěvují. Nejvíce bodů získali žáci nižšího stupně gymnázií. Rozdíl oproti studentům z vyššího gymnázia byl v absolutní hodnotě zanedbatelný. V průměru vyřešili studenti gymnázií správně 64 % úloh, žáci 8. a 9. tříd ZŠ méně než polovinu úloh, stejně jako studenti SOU bez maturity, kteří získali nejméně bodů. Skóre studentů SOU bez maturity je zároveň o více než třetinu nižší než u žáků víceletých gymnázií.

U několika úloh, zařazených jak v aktuálním průzkumu, tak v průzkumu z roku 2018, je možné ze srovnání podílů správných a chybných odpovědí vyčíst, zda se sledované znalosti a dovednosti zhoršily, či zlepšily. Žáci základních škol vyřešili v průměru 50 % těchto vybraných úloh správně, studenti středních škol 54 % úloh. U úloh zařazených ve stejné podobě i v roce 2018 vykazují středoškoláci mírné zhoršení. Žáci základních škol se letos do výzkumu zapojili poprvé.

tags: #environmentalni #gramotnost #vysledky #vyzkumu #prazska #gymnasia

Oblíbené příspěvky:

• Recenze ubytování Proseč pod Ještědem
• Boj proti světelnému znečištění v ČR
• Čištění dřezů ekologicky
• Uzdravující síla přírody
• Poplatek za komunální odpad v ČR