Mapa úložišť jaderného odpadu v ČR

21.03.2026

Problematika ukládání radioaktivních odpadů z jaderných elektráren není jen česká záležitost, ale dotýká se všech zemí provozujících jaderné elektrárny.

V České republice je v současné době vyhořelé jaderné palivo skladováno v areálech jaderných elektráren. Radioaktivní odpady je třeba oddělit od člověka a životního prostředí na dostatečně dlouhou dobu. K bezpečné izolaci slouží právě úložiště radioaktivních odpadů. Odpady jsou do úložišť ukládány dle aktivity a původu.

V České republice jsou nyní v provozu tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Úložiště Richard se nachází v bývalém vápencovém dole Richard II u Litoměřic, Bratrství ve stejnojmenném uranovém dole u Jáchymova a Dukovany v areálu jaderné elektrárny. Nejstarší úložiště Hostim u Berouna bylo v 60. letech minulého století uzavřeno.

Ještě před několika desítkami let se radioaktivní odpady shromažďovaly u jejich původců. Hned od počátku tu byla poptávka po místě, kde bude možné odpady bezpečně uložit. Proto v roce 1959 vzniklo první úložiště v Hostimi a poté i další. Právě zajišťování provozu těchto úložišť je jedním z našich nejdůležitějších úkolů.

Provoz úložišť je několikrát ročně kontrolován inspektory ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V případě důlních úložišť Richard a Bratrství také inspektory z Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů. Limity a podmínky bezpečného provozu schvaluje a aktualizuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Čtěte také: Lokality pro hlubinné úložiště

Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) spustila v rámci příprav hlubinného úložiště radioaktivních odpadů projekt tzv. pocitových map ve všech čtyřech potenciálních lokalitách. Tyto mapy umožňují obyvatelům daných oblastí upozorňovat na specifika a problémy jednotlivých míst. SÚRAO uvedla, že získané informace využije při rozhodování o umístění povrchového areálu a související infrastruktury budoucího úložiště.

Hlubinné úložiště má sloužit k trvalému uložení tisíců tun vyhořelého jaderného paliva půl kilometru pod zemí. SÚRAO aktuálně pracuje se čtyřmi lokalitami: Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u Temelína na jihu Čech a Březový potok na Klatovsku.

SÚRAO na začátku června spustila ve všech čtyřech potenciálních lokalitách připravovaného hlubinného úložiště radioaktivních odpadů projekt takzvaných pocitových map. Lidé z lokalit na nich mohou upozorňovat na specifika a problémy jednotlivých míst. SÚRAO uvedla, že výsledky z map chce následně využít při rozhodování o umístění povrchového areálu a infrastruktury budoucího úložiště.

"Inspirovali jsme se u jiných organizací a zásadních staveb. Řešení povrchového areálu s obcemi i veřejností je pro nás důležité a já jsem se vždy snažil, aby se lidé, pokud chtějí, mohli zapojit. Právě v této části projektu je to možné a z naší strany je také možné vyjít některým požadavků vstříc, později už prostor pro řešení umístění areálu nebude," uvedl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic.

Výsledky z pocitových map mohou ovlivnit nejen umístění povrchového areálu, ale také například příjezdové cesty a další infrastrukturu. "Pocitové mapy nám pomohou lépe porozumět tomu, jak lidé vnímají místo, kde žijí, a jaké mají názory na umístění povrchových areálů a jejich okolí.

Čtěte také: Bezpečnost jaderných úložišť

Původně mělo úložiště stát více než 100 miliard korun a být dokončeno do roku 2065. V souvislosti s zařazením jádra mezi zelené investice v EU se však uvažuje o urychlení výstavby. Podmínkou je to, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Vláda plánuje zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která má usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozu úložiště.

Poslední z navrhovaných lokalit pro možné umístění úložiště radioaktivních odpadů ČR dostala povolení k průzkumu. Místním se rozhodnutí nelíbí. Hrádek u Jihlavy je sedmou navrhovanou lokalitou pro možné budoucí úložiště radioaktivních odpadů. Ministr životního prostředí, Richard Brabec, na doporučení rozkladové komise potvrdil stanovení průzkumného území na lokalitě Hrádek.

Rozhodnutí o průzkumech již bylo jednou vydáno, ovšem po odvolání, které podaly místní obce, muselo dojít k opětovnému rozhodnutí. První etapa průzkumů bude zahrnovat povrchový odběr vzorků hornin a geofyzikálních měření bez zásahů do hloubky. Cílem první etapy je vybrat čtyři lokality, na kterých budou dále probíhat podrobnější zkoumání lokalit. Výsledkem by v roce 2020 mělo být navržení dvou kandidátních lokalit vládě.

Samotné hlubinné úložiště dle aktuálních plánů má zahájit provoz v roce 2065. „Přípravu na průzkumy zahájíme co nejdříve. V první řadě je nezbytné vytvořit projekt geologických prací, který podrobně popíše veškeré činnosti v rámci průzkumů.

Možnost vzniku úložiště jaderného odpadu ovšem s nelibostí snáší obyvatelé dotčených lokalit. „Příští týden ve čtvrtek 24. září se sejdeme v Hojkově s dalšími obcemi a budeme se rozhodovat, co podnikneme dál. Po této schůzce budu moci sdělit další kroky, které podnikneme. „Od začátku jsem proti tomu, aby se dělaly zásahy do území.

Čtěte také: Radioaktivní odpad: El Cabril

Monitorování a bezpečnost úložišť

Abychom zajistili bezpečný provoz úložišť, monitorujeme jejich vliv na okolní prostředí. Odebírají se vzorky vod z okolí a důlní vody z úložišť, sleduje se také ovzduší úložiště. Akreditovaná laboratoř potom stanovuje obsah vybraných radionuklidů. Každý, kdo do úložišť vstupuje, musí mít osobní dozimetr pro sledování dávky záření.

U všech úložišť pravidelně zajišťujeme rozbor vod z hydrogeologických vrtů a studní v okolí a povrchových vod z řeky či potoků. V případě úložišť Richard a Bratrství také rozbor důlních vod. Jejich analýza obsahu sledovaných radionuklidů dokazuje, že z uložených odpadů nedochází k žádnému úniku. Pravidelně jsou sledováni také pracovníci a každý, kdo vstupuje do úložiště.

Uvolnění radioaktivních látek z úložiště brání soustava bariér, které se vzájemně doplňují, ale zároveň jsou na sobě nezávislé. Jinými slovy, i v případě, že jedna z bariér přestane plnit svou funkci, jsou tu další, které úniku radionuklidů zabrání. V první řadě bereme v potaz informace o úložišti jako takovém. V praxi to znamená, že konkrétní podoba obalu, množství a druh radionuklidů v ukládaných odpadech, hmotnost obalových souborů a další kritéria, to vše se může v jednotlivých úložištích lišit.

Veličiny a radionuklidy, které se sledují, četnost odběrů i odběrová místa jsou stanovena pro každé úložiště zvlášť, v programu monitorování.

Studie vlivů na životní prostředí

Pro každou zvažovanou lokalitu jsou zpracovávány studie vlivů na životní prostředí (EIA). Tyto studie se opírají o současnou úroveň poznání environmentálních poměrů na lokalitě a současný stav projektových příprav samotného záměru - vybudování hlubinného úložiště v lokalitě. Součástí studie je popis záměru, údaje o stavu životního prostředí a střetech zájmů a hodnocení vlivu záměru na veřejné zdraví a životní prostředí.

Mezi lokality, pro které byly studie EIA zpracovány, patří: