Environmentální hledisko liniových staveb a hodnocení vlivu na životní prostředí

Význam stabilní krajiny neustále narůstá s rozvojem lidské činnosti a se sílícím tlakem na využití krajiny.

Hodnocení zdravotních rizik (HIA)

Hodnocení zdravotních rizik (HIA) se provádí vždy u obligatorních záměrů (záměry, pro které se vždy zpracovává Dokumentace EIA), případně u záměrů, pro které tento požadavek vyplývá ze Závěrů zjišťovacího řízení.

Při identifikaci vlivů na obyvatelstvo se nejčastěji používají Rozptylové a Hlukové studie, které jsou součástí Dokumentace EIA, často také jako samostatné expertní přílohy.

Látky s prahovým účinkem, u nichž se předpokládá, že minimální dávky až do určité úrovně (prahu) nemají žádný nepříznivý efekt; nad prahovou hodnotou pak závažnost účinku roste s velikostí expozice.

Látky s bezprahovým účinkem, u nichž se předpokládá určitý nepříznivý efekt už od nejnižších dávek. Riziko tak roste s expozicí od její nulové úrovně, závislost dávky a účinku se v oblasti nízkých dávek vesměs považuje za lineární. Do této skupiny patří většina karcinogenních látek. Jejich účinek je stochastický, tj. některé látky mohou mít obojí účinek, prahový i bezprahový (toxický i karcinogenní).

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Rizikem se zde rozumí matematická pravděpodobnost, se kterou za definovaných podmínek dojde k poškození zdraví, nemoci nebo smrti.

Stupeň expozice závisí nejen na koncentracích látky ve složkách životního prostředí, ale i na místě pobytu a aktivitě lidí; u inhalačních expozic záleží např. na tom, kolik času příslušníci jednotlivých subpopulací (včetně rizikových) tráví venku a v budovách, jak intenzivně venku dýchají (při práci resp. sportu), u orálních expozic např. zpracovávání expozičních podkladů je mimořádně složitou záležitostí, nejobtížnější z celého procesu hodnocení rizika.

V praxi EIA se obvykle pro každý případ speciálně nevyhodnocuje, vychází se z expozičních modelů vypracovaných kompetentními institucemi (např. v tomto posledním kroku se předpovídá zdravotní dopad na populaci resp. její dílčí skupiny na základě integrace poznatků o nebezpečnosti jednotlivých látek a údajů o expozici.

Pro látky s prahovým účinkem se vypočte expoziční index ER (Exposure Ratio), tj. poměr odhadnuté expozice k příslušnému expozičnímu limitu.

Numerické výpočty při hodnocení rizika vytvářejí dojem spolehlivých exaktních výsledků. Vzhledem k povaze podkladů, z nichž byly odvozeny expoziční limity, k omezené spolehlivosti podkladů o expozicích a k dalším okolnostem jde však jen o přibližné odhady. Proces hodnocení rizika není soustavou exaktních důkazů, ale pouze prognózou, odborně fundovanou aproximací budoucího stavu.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Aby pro metodické nepřesnosti nedocházelo k nepřiměřeně příznivým závěrům, vycházejí mezinárodní metodiky hodnocení vlivu staveb na životní prostředí a zdraví (EIA) ze zásady předběžné opatrnosti, tj. z nejhorších možných variant (výsledky studií s nejzávažnějšími udávanými dopady, účinky na nejcitlivější druhy zvířat, na nejcitlivější vrstvy obyvatelstva, odvozování ukazatelů z horních hranic karcinogenního potenciálu aj.).

Výsledky pak charakterizují vždy nejhorší myslitelnou konstelaci a jsou vesměs horší než budoucí realita.

K tomuto metodickému přehledu je třeba doplnit, že stanovení rizika speciálními postupy je nezbytné tam, kde pro danou látku v příslušné složce životního prostředí (ovzduší, vodě apod.) není stanoven limit resp. tam, kde tento limit je překročen.

Limity jsou většinou vypracovány tak, aby s dostatečnou rezervou zaručovaly zdravotní nezávadnost resp. společensky přijatelnou míru rizika, a jsou-li dodrženy, daná situace z hlediska ochrany zdraví po právní stránce vyhovuje.

U některých škodlivin jsou ovšem v odborné literatuře udávány nepříznivé účinky i při úrovních podlimitních. Z běžných škodlivin se to týká především suspendovaných látek v ovzduší (prašnosti) a hluku. V těchto případech může být v rámci EIA vhodné na tyto skutečnosti poukázat.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Hodnocení klimatické změny

V případě hodnocení klimatické změny se jedná o nový fenomén, který do naší legislativy přinesla až tzv. Transpoziční novela ZEIA (viz výše) a dosud tedy nebylo toto hodnocení až na výjimky povinným obsahem Dokumentace EIA. Přesto je však možné prvky tohoto posouzení nalézt v projektové přípravě staveb, nikoliv však v jednotné a komplexní podobě.

Před přijetím tzv. Transpoziční novely bylo standardně řešeno například dimenzování odvodnění plošně rozsáhlých staveb formou retenčních nádrží s řízeným odtokem, výškové vedení (niveleta) důležitých pozemních komunikací nad hladinou stoleté vody (Q100), výběr povrchu komunikace ve vztahu k teplotním charakteristikám daného místa apod.

Současná situace v souvislostech globální změny klimatu přináší nové situace, které vyžadují komplexní a systémové řešení založené na principu prevence.

Státy Evropské unie v této oblasti přijímají strategie, které řeší zejména adaptaci na tyto globální změny a od toho se pak také odvíjejí požadavky na doplnění předprojektové a projektové přípravy záměrů.

Jde o identifikaci, popis a vyhodnocení klimatických jevů, které jsou relevantní pro dané území a pro daný záměr. Konkrétně se jedná například o přívalové deště, povodně, ledovku, extrémní teploty, požáry, laviny, sesuvy půdy, ad.

U každého záměru by se měla řešit opatření ke snížení jejich zranitelnosti a umožňující jejich adaptaci na změny klimatu. V praxi se jedná o opatření zcela eliminující či minimalizující škody způsobené projevy změny klimatu na záměrech.

V oblasti změny klimatu se jedná o opatření, které vedou ke snížení produkce skleníkových plynů. Z toho je zřejmé, že ne u všech záměrů bude možné tuto problematiku uchopit.

Migrační studie u liniových dopravních staveb

Součástí Dokumentace EIA bývá řada dílčích odborných studií a expertíz, které slouží jako podklad ke komplexnímu hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí.

U liniových dopravních staveb je jednou z nich migrační studie, která je významným nástrojem umožňujícím eliminaci či zmírnění jednoho z nejzásadnějších vlivů na životní prostředí a to fragmentaci krajiny.

V první fázi se v migračních studiích na základě analýzy území definuje jeho ekologický migrační potenciál (MPE), který vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je migrační cesta využívána bez stavby komunikace.

Kromě terénních průzkumů zaměřených na zmapování migračních tras živočichů v území je MPE určován také na základě struktury krajiny (kostra ekologické stability, ÚSES, legislativně chráněné prvky krajiny apod.).

V místě křížení komunikace a vylišených migračních tras jednotlivých kategorií živočichů (dle TP180 - velcí savci, střední savci - kopytníci, šelmy, obojživelníci, atd.) - v tzv. migračním profilu se zjišťuje zachování jeho prostupnosti posouzením technického migračního potenciálu (MPT) navržených mostních objektů nacházejících se v blízkosti migračního profilu.

Přímá legislativní opora pro Migrační studie je pouze přes institut ÚSES (ČR i Slovensko) a částečně při potřebě zachování spojitosti u velkoplošných chráněných území. Nově je snaha prosadit v této oblasti spojitost krajiny přes tzv.

Nejčastěji a nejúčinněji se používají v rámci projektových EIA (podkladem bývají technické studie), kdy se v území určují významné migrační profily a jejich význam pro jednotlivé skupiny živočichů.

Druhým nejvýznamnějším stupněm projektové přípravy, ve kterém mají migrační studie své uplatnění, je pak DÚR, který bezprostředně navazuje na stupeň posuzování vlivů na životní prostředí.

Zde se na základě výsledků a doporučení z procesu EIA a dalších průzkumů, již v konkrétních migračních profilech navrhují konkrétní parametry mostních objektů, včetně naváděcích pásů vegetace, překládání biokoridorů (ÚSES) apod.

Z Projektu opatření (součást DSP), jehož součástí by měla být také Migrační studie (např.

Zdrojem podkladů pro Migrační studie jsou kromě projektových podkladů a ustálených, běžně používaných dokumentů (územní plány, plány ÚSES, plány mysliveckého hospodaření atd.) také speciální podklady, vytvořené pro zpracování Migračních studií.

Prvním takovým podkladem pro území ČR byla „Mapa kategorizace území České republiky z hlediska výskytu a migrací velkých savců“ a dokument „Fragmentace krajiny ČR dopravou“.

Postupy pro omezení fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou nyní vycházejí pouze z informací o území a z etologie živočichů.

Nově se ovšem zvětšuje poptávka po výstupech typu, zda jsou finančně náročná opatření úměrná negativnímu dopadu fragmentace na jednotlivé populace a také po výstupech, které řeší vhodnost různých typů oplocení pro konkrétní části krajiny, kterou posuzovaná komunikace prochází.

Také chybí informace o kvalitě dotčených populací živočichů z hlediska genetiky (genetická variabilita populací), kterými by bylo možné zjistit citlivost dané populace na prostorovou izolovanost.

Pro získání těchto informací byly v rámci výzkumných projektů Technologické agentury ČR (TAČR) zpracovány komplexní metodiky, které umožňují vytvořit nové významné podklady pro Migrační studie a pro projektování pozemních komunikací.

Cílem projektu „Genobanka (TAČR TA02031259), bylo vytvoření základu genetické databáze savců, která bude kromě dopravy využitelná i v řadě dalších oblastí (zemědělství, územní plánování, ochrana přírody).

V úseku provozované dálnice D1 byla v rámci EIA dokumentace na rozšíření dálnice, ověřena migrační trasa velkých savců (v trase nadregionálního biokoridoru ÚSES), byl určen migrační profil a na něm doporučen ekodukt (přes dálnici) k dalšímu prověření.

V rámci aktualizace technické studie (rozšíření dálnice D1 na šestipruh) bylo zjištěno, že bude nutné zcela nahradit stávající most přes lesní cestu, který se nachází v blízkosti navrženého ekoduktu.

Na základě výsledků Migrační studie, zpracované, jako podklad pro DÚR, byla v místě tohoto mostu navržena estakáda o třech polích pro převedení migrační trasy pod dálnicí a od ekoduktu bylo upuštěno, což vedlo k značné úspoře nákladů (cena ekoduktu cca 210 mil. Kč; cena výsledného doporučeného mostu cca 70 mil.

Při přechodu vodní nádrže Nové Mlýny přetíná plánovaná rychlostní komunikace R52 významnou lokalitu výskytu a významnou migrační trasu vydry říční.

V místě zjištěných hlavních migračních tras byla v rámci Migrační studie pro DÚR navržena komplexní opatření kombinující oplocení, naváděcí bariéry, speciální propustky - vydrochody a byla také navržena úprava podmostí několika mostů pro zajištění maximální prostupnosti pro tento ohrožený druh.

Během zpracování Správy o hodnocení (dokumentace EIA) byl prováděn monitoring bioty v území, který byl podkladem pro Rámcovou migrační studii (zjištění migračních tras a návrh nutných opatření).

Na základě jejích výsledků bylo ověřeno a prokázáno, že pro typ krajiny v okolí Bratislavy není nutné na připravované dálnici budovat speciální migrační objekty - ekodukty.

V rámci předprojektové a projektové přípravy je vytvářeno mnoho studií zabývajících se dopadem stavby na flóru a faunu, únosností ztráty biotopů způsobenou záborem krajiny a jsou připravovány projekty záchranných transferů a kompenzačních opatření.

Správné odborné zpracování migrační studie, jehož nedílnou součástí je také projednání s orgány ochrany přírody, umožní nejen eliminovat nežádoucí fragmentaci krajiny, která se stává stále více významným negativním fenoménem v krajině a dodatečně se velmi těžko snižuje, ale také se stává důležitým nástrojem pro investora před přehnanými požadavky na předimenzované, případně zbytečné mostní objekty a estakády.

Krajinný ráz

Krajina je specifickou součástí životního prostředí, která je tvořena biotickými i abiotickými složkami a na jejíž výsledné podobě se výrazně podílí lidská činnost.

Za účelem ochrany krajiny v komplexním pojetí byl mimo jiné v ZOPK definován institut „krajinný ráz“ (§ 12) a ke všem zásahům, které by mohly krajinný ráz narušit, je potřebný souhlas orgánu ochrany přírody. Ten se uděluje formou závazného stanoviska.

Bohužel však k tomuto úkonu dochází velmi často příliš pozdě, konkrétně až v rámci územního řízení v momentě již připravené projektové dokumentace pro územní řízení (DÚR). V této fázi je však již jen velmi málo možností záměr ve vztahu ke krajinnému rázu ovlivnit a navrhnout zmírňující opatření v tomto smyslu.

tags: #environmentalni #hledisko #liniovych #staveb #hodnoceni #vlivu

Oblíbené příspěvky:

• Rizika koupání v přírodě
• Terénní ochrana přírody
• Co Znamená Dovol Přírodě, Aby Tě Naučila Klidu?
• Brněnská Přehrada: Znečištění
• Spalovny komunálního odpadu v ČR