Fotosyntéza a její význam v přírodě

Rostliny obvykle pomocí fotosyntézy vytvářejí látky bohaté na energii, ale také produkují kyslík nutný pro život většiny organismů. Samy provádějí i buněčné dýchání. V přírodě mají úzké vztahy s dalšími organismy, spoluutvářejí krajinu a zadržují v ní vlhkost. Jsou zdrojem potravy živočichů i člověka. Lze je využít jako energetickou surovinu či z nich získávat nejrůznější látky.

Při fotosyntéze z oxidu uhličitého (\mathrm{CO_2}) a vody (\mathrm{H_2O}) vznikají organické látky bohaté na energii (zejména cukry, např. glukóza). Organické látky vzniklé fotosyntézou samy rostliny využijí jako zdroj (zásobu) energie či stavební látky (např. dřevo je z látek, které vznikly fotosyntézou). Látky vzniklé fotosyntézou jsou též nositeli energie v potravních řetězcích (např. koza sežere pampelišku).

V rámci buněčného dýchání rostliny přeměňují živiny (např. glukózu) za přítomnosti kyslíku na energii potřebnou pro životní procesy. Rostliny mohou být jednobuněčné či mnohobuněčné. Buňky rostlin typicky obsahují chloroplasty zajišťující fotosyntézu, vně cytoplazmatické membrány jsou ohraničené pevnou buněčnou stěnou. Zásobní látky či barviva rozpustná ve vodě se skladují ve vakuolách.

Orgány rostlin

Tělo vyšších rostlin je rozlišeno na orgány. Vegetativní orgány, např. kořen (a), stonek (b), list (c), zajišťují získávání látek potřebných pro život rostliny a její růst.

Kořen

Kořen u cévnatých rostlin uchycuje rostlinu v půdě nebo na podkladu. Rostlina pomocí něj přijímá vodu a minerální látky. Kořen je nečlánkovaný, většinou nezelený a většinou roste ve směru působení tíhové síly. Kořenová čepička chrání dělivá pletiva na vrcholu kořene.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Kořeny mohou být zdužnatělé (a, např. u mrkve, petržele). Liány se přichycují podkladu tzv. příčepivými kořeny (b, např. břečťan). Tropické rostliny (např. epifytní orchideje) tvoří vzdušné kořeny (c), kterými přijímají vlhkost ze srážek. Mangrovy mívají chůdovité kořeny (d), aby se vyrovnaly s měnící se výškou hladiny. Parazitické rostliny (např. ochmet) mají haustoria, kterými se přichycují na hostitelskou rostlinu a odebírají jí živiny.

Stonek

Stonek zajišťuje rozvádění látek po těle rostliny, vyrůstají z něj listy a další orgány. Sám může provádět fotosyntézu (obsahuje buňky s chloroplasty). Přesouvání látek v rostlině (zejména prostřednictvím stonku) zajišťují cévní svazky, ty mají část dřevní (xylém) a lýkovou (floém). Dřevní část vede vodu s minerálními látkami od kořenů vzhůru. Lýková část přesouvá organické látky vzniklé fotosyntézou z místa vzniku (source, např. listy) na místo spotřeby (sink, např. kořeny, plody).

Podle podoby stonku se rostliny dělí na byliny (a, stonek nedřevnatí) a dřeviny (b-‍c, stonek dřevnatí, vytváří se u něj druhotná kůra a případně borka). Pokud jsou listy po celé délce stonku, označuje se tento stonek jako lodyha, naopak z přízemní růžice vyrůstá zpravidla bezlistý stvol.

Stonek se může přeměňovat na kolce (ostré zkrácené větvičky připomínající trny, např. u trnky - 1), hlízy (např. u lilku bramboru - 2), úponky (např. u vinné révy - 3) či oddenky (vodorovné stonky u povrchu půdy, často se zásobní funkcí, např. u pýru).

List

Listy vyrůstají ze stonku. Mají plochou čepel, která může ke stonku být připojena řapíkem. Listy obvykle fotosyntetizují. Pomocí průduchů v jejich pokožce dochází k výměně plynů s okolím.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Listy mohou být jednoduché (a), nebo složené z více menších lístků (b-‍d). Listy se mohou přeměňovat např. na úponky (1), trny (2), pasti masožravých rostlin (3), listeny (listy, v jejichž úžlabí vyrůstají květy či květenství - 4) či palisty (5). Přestože se ostrým výstupkům na stonku růže říká „trny“, botanicky to není správně. Jde o tzv. ostny, které vznikají přeměnou buněk pokožky, nikoli listů.

Rozmnožování rostlin

Vegetativní rozmnožování rostlin spočívá v tom, že přímo z těla původní rostliny vyroste rostlina nová. V přírodě se vegetativně rostliny rozmnožují např. oddenky, hlízami, šlahouny (u jahodníku) či pomocí listů (např. u বেগোনিয়া).

Vegetativní rozmnožování využívá i člověk (v zemědělství, zahradnictví), lze díky němu efektivně získat mnoho geneticky shodných rostlin (klonů). Dochází při něm k zachování vlastností rostlin a konkrétních odrůd (kultivarů). Mezi nejčastější způsoby vegetativního množení rostlin patří řízkování (oddělení např. části stonku a jeho zakořenění), hřížení (ohnutí a zahrnutí stonku do půdy, kde zakoření), roubování (přenesení roubu z jedné rostliny na podnož jiné rostliny) či тканевая культура (množení rostlin pomocí tkáňových kultur in vitro).

Květ a květenství

Samčí součástí květu jsou tyčinky (a), jejichž prašníky vytvářejí pyl. Samičím orgánem je pestík (b), v jehož semeníku jsou uložena vajíčka (c). Na semeník navazuje čnělka a jedna či více blizen, na které je přenášen pyl při opylení. Tyčinky a pestíky bývají chráněné květními obaly. Pokud obaly vypadají jednotně, jde o nerozlišené okvětí.

Květní obaly též mohou být rozlišené na kalich (d), který je zpravidla zelený, a korunu (e), která je mnohdy pestrobarevná. Části květu jsou umístěné na rozšířeném konci stonku, květním lůžku (f). Hmyzosprašné rostliny většinou pomocí medníků = nektarií (g) vytvářejí nektar a lákají hmyz barvou či vůní květů. V tropech a subtropech rostliny mohou opylovat i ptáci (např. kolibříci, strdimilové) či letouni. Větrosprašné rostliny mívají méně nápadné květy a redukované květní obaly.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Co se týče symetrie (souměrnosti) květu, pravidelné květy mají více rovin souměrnosti (např. u zvonku, I). Souměrné květy mají jednu rovinu souměrnosti (např. u hrachu, II), opylovači k nim mohou přistupovat zpravidla jen z jednoho směru. Stavbu květu lze popsat grafickými květními diagramy či textovými květními vzorci.

Rostliny většinou mívají oboupohlavné květy (a). Pokud jsou na jedné rostlině oddělené samčí a samičí květy, je rostlina jednodomá (b). U dvoudomých rostlin (c) jsou samčí a samičí květy na různých jedincích (např. u vrby, kopřivy dvoudomé).

Květy často bývají seskupené do květenství. Mezi typy květenství patří například úbor (a, u hvězdnicovitých, např. sedmikrásky), (složený) okolík (b, u miříkovitých, např. u kopru), klas (c, např. u ječmene), hrozen (d, např. u lilie zlatohlavé), lata (e, např. u ovsa), hlávka (f, např. u jetele) nebo jehněda (g, např. u lísky).

Opylení a oplození

Opylení (1) je přenos pylu na bliznu pestíku (u krytosemenných). Z pylového zrna vyklíčí pylová láčka, ta proroste do vajíčka. Zde proběhne oplození (2), splynutí pohlavních buněk. U většiny rostlin probíhá opylení pylem jiného jedince, takové rostliny jsou cizosprašné.

Plody a semena

Ze semen vyrůstají nahosemenné a krytosemenné rostliny. Zvnějšku je semeno kryto osemením. Uvnitř je zárodek nové rostliny, ten obsahuje děložní lístky (dělohy) se zásobními látkami (u krytosemenných 1-2, u nahosemenných může být děloh více). Semena vznikají oplozením vajíček. U krytosemenných rostlin jsou ukryta v plodu.

Plod mají krytosemenné rostliny, vzniká z pestíku (hlavně ze semeníku) a případně dalších částí květu. Obsahuje jedno či více semen. Semena chrání, vyživuje, může napomáhat jejich šíření. Plody lze dělit např.:

• bobule - Např. višeň
• peckovice - Např. třešeň
• malvice - Např. jabloň
• lusk - U bobovitých rostlin, např. hrách
• tobolka - Např. mák
• oříšek - Např. líska
• nažka - Např. slunečnice
• obilka - U lipnicovitých (např. pšenice)

Z jednoho květu s více pestíky vzniká souplodí (např. souplodí nažek u jahodníku - i, peckoviček u ostružiníku - j), z květenství vzniká plodenství (např. u ananasu - k).

Šíření semen

Semena či plody se mnohdy rozšiřují na větší vzdálenosti. Při přenášení větrem mívají křídla (l) nebo chmýr (m). Plody/semena přenášená vodou musejí být odolná proti vlhkosti, např. díky zesíleným stěnám či voskové vrstvičce (n). Plody/semena se též mohou šířit na těle živočichů (např. u lopuchu - o, mrkve), k tomu jim pomáhají háčky či lepkavé výrůstky. Při šíření uvnitř těla živočichů plody/semena procházejí trávicí soustavou (např. u jeřabin - p).

Některá semena (např. dymnivky - q, violek či vlaštovičníku) mají zvláštní lepkavé výrůstky, tzv. masíčko. To láká mravence, kteří semena pak přenášejí. Některé rostliny svá semena „vystřelují“ na určitou vzdálenost (např. бальзамин).

Na šíření rostlin se podílí i člověk. To může vést k zavlečení nepůvodních druhů na nová místa.

Délka života rostlin

Jednoleté rostliny vyrostou a vytvoří plody během jednoho roku (např. hrách). Dvouleté rostliny prvním rokem vytvářejí vegetativní orgány, druhým rokem kvetou a plodí (např. mrkev). Víceleté rostliny žijí déle než dva roky, kvetou a plodí pouze jednou (např. agave). Vytrvalé rostliny kvetou a plodí opakovaně, zpravidla od určitého věku (např. dub).

Environmentální výchova a výukové materiály

Lipka v rámci projektu Environmentální výchova pro školy v Jihomoravském kraji vydala množství publikací - jedná se o pracovní listy pro žáky navštěvující výukové programy Lipky, další výukové pomůcky pro pedagogy a řadu publikací. Pro všechny tvořivé pedagogy jsme vybrali 7 nejžádanějších ekologických výukových programů Lipky a podrobně zpracovali návod na jejich realizaci. Z metodik lze sestavit vyučovací hodinu, začlenit je do projektové výuky nebo využít jen jako inspiraci. Záběr témat je široký (např. voda v krajině, energie, odpady, potraviny, doprava, biodiverzita).

Příručka slouží jako příspěvek k naplnění průřezového tématu Environmentální výchova zejména pro žáky osmých a devátých tříd základních škol a pro žáky středních škol. Napomáhá získat základní přehled o složkách krajiny a procesech, které v krajině probíhají, či pochopit souvislosti mezi zákonitými ději v přírodě a lidskou činností.

Žákům 8. a 9. tříd základních škol, studentům středních škol a jejich učitelům je určena výuková pomůcka, která vznikla v návaznosti na projekt Krajina a lidé. Využít ji lze především v hodinách dějepisu nebo při naplňování průřezového tématu Environmentální výchova, ale i v mimoškolní výchově, například v rámci zájmových kroužků.

Sada ve sloze obsahuje třináct karet, na nichž jsou zachyceny výjevy z různých období historie lidské civilizace na území střední Evropy. Úkolem žáků je seřadit je chronologicky a popsat změny v krajině.

Publikace by měla sloužit učitelům jako pomocník při výuce geologie. Žáci se seznámí s geologickou historií Země, s proměna¬mi reliéfu území České republiky a změnami, které člověk způsobuje v krajině těžbou a využíváním ne¬rostných surovin.

Výuková pomůcka je určena zejména učitelům 1. stupně základních škol. Jejím cílem je pomoci pedagogům snáze zvládnout zavádění nových metod výuky a zároveň naplňovat průřezové téma Environmentální výchova.

Sloha obsahuje podrobnou metodiku a pracovní listy. V první části metodiky s názvem „Tematické dny“ naleznete zpracované náměty na rozmanité akce, které uskutečnili pedagogové Lipky z pracoviště Lipová spolu s žáky ZŠ Hroznová a jejich učiteli. Ve druhé části nazvané „Klub krysy Elisy“ uvádíme příklady aktivit k tématům „Stromy“ a „Odpady“.

Neobyčejné didaktické pexeso představuje osm druhů stromů - čtyři jehličnaté (smrk, borovici,jedli, modřín) a čtyři listnaté (dub, buk, habr, lípu). Se všemi 64 kartičkami lze hrát jak klasické pexeso, které jistě všechny děti znají, tak hru pro pokročilejší znalce dřevin. Ke každému druhu stromu totiž patří kartičky se čtyřmi jeho různými částmi - s listem či větvičkou, plodem, semenáčkem a kůrou.

Sada pracovních listů vznikla pro výuku stejnojmenného pobytového programu Rychty, určeného pro žáky 6.-9. tříd základních škol a pro studenty středních škol. Žáci se vžívají do kůže lovců doby ledové a pohybují se v přírodě i při náročnějších podmínkách. Dále zkoumají projevy života a adaptace organismů v zimním období.

Pracovní list vznikl ke stejnojmennému výukovému programu z cyklu O původu oblečení, vyučovanému na pracovišti Lipová a určenému pro žáky 6.-9. tříd ZŠ. Program vlnu představuje jako přírodní a obnovitelný materiál s úžasnými vlastnostmi. Žáci se seznamují s historií chovu ovcí, s plemeny a produkty.

Pracovní list vznikl ke stejnojmennému výukovému programu z cyklu O původu oblečení, vyučovanému na pracovišti Lipová a určenému pro žáky 6.-9. tříd ZŠ. Žáci již navštívili program Na vlně s vlnou a nyní se seznamují s dalšími druhy textilních materiálů, především se lnem a s jeho ručním zpracováním.

Pracovní list vznikl k cyklu výukových programů O původu oblečení, vyučovanému na pracovišti Lipová a určenému pro žáky 6.-9. tříd ZŠ. Žáci si tento list odnesou s sebou domů a vyplní ho za domácí úkol. Na základě podrobné prohlídky vlastního šatníku si uvědomí, jaké materiály nosí na svém těle a v jakých státech byla většina jejich svršků vyrobena.

Pracovní list vznikl k výukovému programu pracoviště Rozmarýnek 3D Brouci, kam se podíváš.

Pracovní list vznikl ke stejnojmennému výukovému programu pracoviště Rozmarýnek. První strana obsahuje základní informace o různých druzích obojživelníků a plazů žijících na území České republiky, a především o závažnosti jejich ohrožení a o možnostech ochrany.

Pracovní list vznikl k výukovému programu pracoviště Rozmarýnek 3D Pavouci. Výuková pomůcka vznikla k programu pracoviště Rozmarýnek 3D Vesmír pod našima nohama. Otáčením kolečka se na jedné straně zobrazují ilustrace živočichů žijících pod povrchem Země a několik základních informací o nich.

Pracovní list vznikl k výukovému programu pracoviště Rozmarýnek. Zabývá se tématem kompostování a časem potřebným k rozkladu různých materiálů. Pracovní list poskytuje informace o tom, co je přírodní zahrada a permakultura a popisuje jednotlivé prvky na zahradě na pracovišti Rozmarýnek, například bylinkovou spirálu, kořenovou čističku, vyvýšené záhony a další.

Pracovní list vznikl pro výukový program pracoviště Jezírko. Jak dlouhá je cesta krajíce chleba z pole až na náš prostřený stůl? Během výukového programu pracoviště Lipová, který je určený pro žáky 2.-4. tříd základních škol, se žáci seznamují s různými druhy obilí a s jejich využitím.

Co se žákům vybaví, když se řekne Mars? Metodické doporučení vám pomůže připravit diskuzní hodinu plnou nápadů a kreativity na téma Vesmír. Pracovní list určený pro žáky 1. stupně ZŠ ve kterém si procvičíte, co jste se naučili o vzniku života na Zemi.

Kdo byli první obyvatelé naší planety? Pracovní list inspiruje žáky a žákyně i jejich vyučující k aktivní participaci na dění ve škole, vzájemné spolupráci a ke způsobům, jak zlepšit školní prostředí. Pracovní list je určen pro žáky SŠ. Jeho cílem je osvětlit chemii kouření.

Procvičte si znalosti o zemích v Karibiku. Pracovní list s řešením pro učitele k námětu do výuky Včela medonosná. Pracovní list obsahuje metodické komentáře a tipy do výuky pro studenty, kteří si mohou porovnat znalosti z našich videí a zapojit se v hodině do skupinové práce.

tags: #environmentalni #hodina #fotosynteza #pracovní #list

Oblíbené příspěvky:

• Zelená obec a její přístup k odpadům
• Komořanské odpadkové koše: typy a projekty
• Bazarové stroje na čištění odpadů
• Poplatek za odpad Hodonín - průvodce
• Farma Branná a její historie