Nejzelenější obec v Česku a odpadové hospodářství


12.03.2026

Ostrava náleží mezi nejzelenější města v České republice. Obec Cebiv na Tachovsku je příkladem, že skutečně chytrá a k přírodě šetrná řešení mohou vzniknout na ploše pár metrů čtverečních a bez milionových investic.

V České republice se v současné době skládkuje 41 % odpadů. V tomto článku se zaměříme na bioodpad nacházející se v našich černých popelnicích. Tento bioodpad nejčastěji končí svou cestu právě na skládce nebo ve spalovně.

Bioodpad v číslech

Ve směsném komunálním odpadu skončilo za rok 2023 téměř 3,2 tun odpadu. Z něho je přibližně 30 % tvořeno právě bioodpadem. Další významnou složkou našich černých popelnic je tzv. podsítná frakce. Té je v našich popelnicích okolo 20 %. Jsou to všechny malé odpadky, které propadnou sítem o určité velikosti ok (40 mm, 20 mm a 10 mm). Podsítnou frakci tvoří zejména bioodpad. Proto konzervativně připočítáváme ještě nějakou část podsítné frakce k celkovému množství bioodpadu ve směsi a počítáme se 40 % (hm.) bioodpadu v našich popelnicích.

Celkem tedy ročně do směsi vyhodíme 1,28 tun bioodpadu. To představuje 96,4 kg bioodpadu/os./rok. Potravinový odpad na jednoho člena domácnosti v České republice přitom představuje až 70 kg. To je odpad, kterému se dá do velké míry předejít, např. plánováním jídelníčku, uvědomělým nakupováním a správným skladováním potravin.

Složení bioodpadu v našich popelnicích se liší podle typu zástavby. Bioodpad od obyvatel z rodinných domů obsahuje převážně zelený odpad ze zahrad a v menší míře pak kuchyňský odpad z domácností. U bytové zástavby je to především kuchyňský odpad. Kuchyňský odpad můžeme pomyslně rozdělit na kompostovatelný a nekompostovatelný. Jejich poměr je víceméně 1:1. Ve směsném komunálním odpadu od občanů v dlouhodobém průměru nacházíme 17 % kuchyňských bioodpadů. V odpadu z hotelů a restaurací bývá tento podíl mnohem vyšší (i nad 50 %).

Čtěte také: Nové metody nakládání s odpady

Kam s bioodpadem?

Odpověď na příslovečnou otázku „Kam s ním?“ není vždy jednoznačná. Tam, kde je to možné, bioodpad kompostujeme. Týká se to především bioodpadu rostlinného původu. Všechny odřezky z ovoce a zeleniny, zahradní odpad nebo květiny či uschlé listy z pokojovek patří na kompost! Na kompost mimo to patří i strukturní uhlíkatý materiál. Ani pro ten nemusíte v domácnosti chodit daleko. Vítaným přídavkem do kompostu jsou natrhané ruličky od toaletního papíru, proložky od vajíček, natrhaný či skartovaný karton, hobliny, piliny nebo i kuchyňské papírové utěrky. Umaštěné papíry, které nepatří do kontejneru na papír můžeme rovněž zkompostovat!

Pokud rostlinný bioodpad nemůžete kompostovat, třiďte jej a pořiďte si hnědou popelnici. Ve většině obcí je poskytována občanům zdarma. V Praze si o biopopelnici můžete požádat zde. Pokud nejste vlastníkem nemovitosti a jste obyvatelem bytového domu, požádejte vlastníka objektu.

S kuchyňským odpadem obsahujícím živočišnou složku a zbytky jídel na kompost raději nechoďte, pokud si nejste jistí, že ve vašem kompostu probíhá tzv. horká fáze. Zkušení mistři kompostáři, kteří se horkým kompostováním zabývají, zvládnou doma kompostovat i tyto materiály. Pokud tuto možnost nemáte nebo máte na zahradě jen klasický plastový kompostér, raději se kompostování kuchyňského odpadu živočišného původu vyhněte. Tento odpad nepatří ani do komunitního kompostéru!

V některých obcích a městech se již rozbíhají pilotní projekty svozu veškerých kuchyňských odpadů. Ty pak putují na kompostárnu s hygienizační jednotkou nebo do bioplynové stanice. Pokud tato možnost ve vaší obci není, bohužel nezbývá nic jiného, než takový odpad vyhodit do směsi.

Závěrem

Je tedy zřejmé, že správné nakládání s bioodpadem je klíčové pro snížení produkce skleníkových plynů a pro udržení zdravého životního prostředí. Kompostování a třídění bioodpadu jsou efektivními způsoby, jak zmírnit negativní dopady nesprávného nakládání s odpadem. Dobrá zpráva je, že každý z nás může přispět ke změně tím, že bude plánovat nákup potravin, správně skladovat jídlo a třídit odpad. Pokud máte zahradu, kompostujte rostlinný bioodpad a využívejte hnědé popelnice pro zbylý bioodpad. Pokud byste se rádi zapojili do komunitního pěstování a kompostování, můžete se porozhlédnout na mapko.cz. Společnými silami můžeme vytvořit udržitelnější budoucnost pro naše komunity a planetu.

Čtěte také: Harmonogram svozu odpadu Chýnice

Mnoho věcí hodnocených v anketě je řešitelných z pozice vlády a kraje. Jediný přínos ankety, který bych pro město viděl, je nezbytné vyhlášení dotačního programu pro Orlovou na úrovni vlády. Komu jinému pomoci, než tomu poslednímu.

V zákoně o ochraně ovzduší je napsáno, že ve vyšším zájmu občanů je dýchat čistý vzduch. Na území města nemáme, kromě malých domovních (lokálních) topenišť, většinou dnes už plynových a dopravy, žádného velkého znečišťovatele. Analýza bere v potaz znečišťovatele vzdálené od města až třicet kilometrů. Samospráva je ochotná jít se svou námitkou proti budování nových emisních zdrojů, případně, i k ústavnímu soudu.

Čtěte také: Ludgeřovice a odpady

tags: #nejzelenejsi #obec #v #cesku #odpadové #hospodářství

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]