Environmentální výchova je výchovou k odpovědnému zacházení s životním prostředím a měla by být součástí vzdělávání. Enviromentální výchova vede žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí a k poznání odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Cílem Enviromentální výchovy na základní škole praktické je naučit žáky pozorovat, citlivě vnímat, podílet se na přípravě akce, hodnotit důsledky chování lidí, poznat role různých profesí, účastnit se exkurzí a poznat tak školu z širšího pohledu. Problematika ekologie vede žáky k zaujetí aktivního postoje o dění kolem sebe a k zamyšlení nad vlastním životním stylem.
Zákon č. 17/1992 Sb., O životním prostředí, definuje životní prostředí takto: "vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje.
Naše škola se rozhodla pro celoškolský ekologický projekt, který bude v jednotlivých ročnících odstupňován dle rozumových i věkových schopností žáků. Žák od 1. ročníku projde postupně všemi úkoly a získá tak základní přehled o problematice životního prostředí. Dle RVP ZV by problematika enviromentální výchovy měla zahrnovat 4 základní oblasti: ekosystémy (les, vodní zdroje, kulturní krajina), základní podmínky života (voda, ovzduší, půda, energie), lidské aktivity (zemědělství, průmysl, odpady, Den Země) a vztah člověka k prostředí (naše obec, náš životní styl, prostředí a zdraví).
Typ projektu: celoškolský, dlouhodobý. Projektový den: Den Země (22. dubna). Věková kategorie: projekt se týká všech žáků školy. Obsah a cíl projektu: rozvoj ekologického myšlení u žáků všech ročníků, citlivosti k svému životnímu prostředí, schopnosti pozorovat, seznamovat, formulovat své názory, spolupracovat a projevovat svůj aktivní postoj.
Žáci přitom využívají činnostní orientaci výuky (příprava zavařenin, čajů, práce s přírodním materiálem, kompostování) a zkušenosti využívají v běžném životě. Stejně jako voda, tak i živé přírodniny jsou všude kolem nás a život bez nich bychom si těžko dokázali představit. Složitá a rozmanitá příroda je v různých formách s námi v každodenním kontaktu. Jedním z úkolů je prohlubovat zájem žáků o pobyt v přírodě, uskutečnit návštěvu chráněných oblastí našeho okresu, vypěstovat kladný vztah ke zvířatům a podílet se na jejich ochraně.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Možné je také aktivní zapojení celé školy např. K aktivitám a činnostem můžeme také využít vhodné karty ze souborů Pracovní karty a šablony pro činnostní učení Čj v 0. - 5. ročníku.
Osobně si spojuji environmentální vzdělávání především s rozvíjením vědomostí a pozitivních postojů k přírodě a zejména s přípravou na k ní šetrné a odpovědné jednání. Vyučování tedy hraje roli prostředku k budování kvalitních, citlivých a odpovědných vztahů k přírodnímu prostředí. Program významné české Konference k environmentální výchově Konev 2018 reflektoval výhradně téma učení venku. Příspěvky, ať už odborné výzkumy a statistiky, nebo příklady úspěšných realizací venkovního vyučování, dokládaly, že venkovní výuka se stává významným trendem v kontextu současných progresivních vyučovacích forem a metod. V západním světě existuje poměrně rozsáhlá odborná diskuse na téma „učení venku“. U nás máme jistý skluz, ale v současnosti se i zde tato diskuse úspěšně rozvíjí. A to především díky několika významným publikacím.
Například Jana Dlouhá ve své recenzi v časopisu Envigogika upozorňuje na knihu Petra Daniše Děti venku v přírodě: ohrožený druh? jako na publikaci, která má „zásadní význam v době, kdy děti do přírody chodí zřídka nebo vůbec ne“ (Dlouhá, 2016).
Rodiče se domnívají, že jejich děti tráví venku příliš málo času, přičemž za hlavní překážku pobytu venku považují elektronická média. Průměrný český školák ve všední den stráví průměrně 4 hodiny a 14 minut u elektronických médií (TV, DVD, počítačové hry, internet, poslech hudby), zatímco pobytem venku stráví ve všední den 1 hodinu a 41 minut.
S učením venku (popřípadě přímo v přírodním terénu) počítá koncepce environmentálního vzdělávání na škole, kde vyučuji, od svého počátku. Toto téma již bylo nastíněno v článku pro Metodický portál RVP Komplementární přístup k environmentálnímu vzdělávání.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Přírodní učebna tak, jak jsme ji pojali v praxi, je prostor na pozemku školy, který je přizpůsobený pro výuku žáků pod širým nebem a má především dva účely. Za prvé je to nejjednodušší varianta útočiště pro učitele, kteří se rozhodli mít hodinu s žáky venku. Za druhé je celá zahrada realizovaná jako vzdělávací pomůcka. Její koncepce byla navržena jako dendrologická stezka s představou, že „přírodu přiblížíme škole“. Na obou částech zahrady (na prvním i druhém stupni) jsou vysázené dřeviny popsané čísly, přičemž čísla se dají přiřadit ke klíči s názvy dřevin. Je tedy poměrně snadné učit se poznávat některé typické dřeviny české přírody v různých vegetačních obdobích. K jednotlivým dřevinám jsme navíc vyrobili „naučné listy“ tedy informační fólie, kde jsou uvedeny základní informace o dané dřevině (výskyt, popis s fotografiemi větví, listů, pupenů, květů, popř. plodů). Didakticky zajímavější je pak ještě druhá sada materiálů (pracovních listů), kde jsou navrženy úkoly (které mají často podobu her).
V rámci tvorby koncepce environmentální výchovy na naší škole se nám podařilo prosadit teambuildingové pobyty v přírodě pro žáky šestých ročníků, tedy ročníků, ve kterých se sestavují nové kolektivy při přechodu žáků na druhý stupeň. Tyto pobyty si sami organizujeme (učitelé vyškolení jako lektoři spolupracují s třídními učiteli, školními psychology a speciálními pedagogy. Prvním cílem je dát třídu dohromady jako kolektiv (mezi žáky navzájem a mezi žáky a třídním učitelem) a nastavit pravidla pro harmonické vztahy ve třídě. Druhým cílem je vystavit žáky přírodnímu prostředí v souladu s RVP, kde se v kontextu cílů průřezového tématu uvádí, že EV podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí.“ (RVP 2016; s. 136) Pro některé žáky je delší pobyt v přírodě úplně novou zkušeností (pro některé dokonce představuje novou zkušenost i samotná cesta vlakem, pěší túra krajinou nebo delší čas strávený bez mobilního telefonu).
Jestliže (jak alespoň usuzujeme z toho, co nám žáci sami řekli) představuje teambuildingový kurz pro naše absolventy významný milník v rámci vzpomínek na naši školu, pak druhým podobným zážitkem bývá Kurz přežití pro osmé ročníky. Zase se jedná o třídenní pobyt „venku“ s celou řadou aktivit v přírodním prostředí. Když jsem před několika léty psal závěrečnou práci, která byla zaměřená na environmentální vzdělávání v České republice, začal jsem v médiích registrovat první zprávy o lesních školách a školkách v zahraničí. Zdálo se tehdy mimořádně nepravděpodobné, aby se tento trend v dohledné době přenesl i k nám. Učení venku, jak mi tehdy připadalo, nebylo na pořadu dne. Dnes už pro nás lesní školky ani jiné způsoby vzdělávání venku nejsou nic překvapivého.
Jednou ze základních občanských i lidských potřeb je cítit se dobře v prostředí, ve kterém žijeme. Občanské sdružení TEREZA, z jehož dílny vyšel tento manuál, usiluje o to, aby děti měly rády přírodu a místo, kde bydlí, aby rozuměly životnímu prostředí a aby aktivně dělaly něco pro udržitelný rozvoj. Na základech konstruktivistického modelu vzdělávání ve třech krocích (evokace-uvědomění si významu informací-reflexe) nabízí tato publikace postup pro vytváření aktivizujících výukových hodin na environmentální témata. Třífázový model učení E-U-R je uplatněn v ukázkách 15 výukových hodin na témata, jako jsou biopotraviny, domácí ekologie, znečištění životního prostředí či biodiverzita. Podrobné popisy jednotlivých hodin jsou doplněny veškerými materiály potřebnými pro výuku: pracovními listy, texty pro žáky či obrázky. Petra Šebešová je externí spolupracovnice Sdružení TEREZA, autorka pracovních listů a metodik environmentální výchovy.
Kromě velkého obrázku najdete v balení vždy také malé obrázky na vystřižení, které ten velký doplní či rozpohybují. Útlá inspirativní publikace neobvyklého formátu přináší tipy na využití hravých technik land-artu během venkovních aktivit v každém ročním období. Je určena především pedagogům a lektorům environmentální výchovy, ale inspiraci pro pobyt v přírodě v ní nalezne každý. Najdete zde praktické příklady realizací uměleckých děl v krajině, scénáře tří uskutečněných workshopů, mnoho barevných fotografií i bohatý doprovodný text. Dozvíte se, proč a jak právě land-art přispívá k tvorbě vztahu k životnímu prostředí a krajině. V přírodě děti mohou zakusit spoustu smyslových vjemů - vidět odstíny barev, tvary, slyšet zvuky, cítit vůně, osahat si, ochutnat.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Vedení k úctě a ohleduplnosti k přírodě je jedním z úkolů současné mateřské školy. Praktické návody a tipy, jak realizovat ekologickou výchovu s dětmi v mateřské škole. Vhodné pro předškolní vzdělávání dětí. Obsah je strukturován na jednotlivých kartách, rozdělených na 12 měsíců. Na každý měsíc nabízí činnosti, tvoření, témata a hry, které s dětmi můžete probírat. Dotýká se osobnosti dítěte, sociální výchovy, rodiny, vztahu k okolnímu světu. V rámci poznávání království vody, země, vzduchu a slunečního království se děti seznamují s obyvateli jednotlivých říší, jejich nároky na život, zvláštnostmi daných životních prostředí. Jako bonus vás čeká dramatická hra Civilizace.
Žák rozliší úrovně, na kterých je možné vybrané environmentální konflikty řešit (úroveň jednotlivce, skupiny lidí, státní, mezinárodní, tj. Hodinu lze rozdělit na dvě samostatné navazující hodiny. Ukázky z filmů mohou diváky otřást a podněcují dlouhou a emotivní diskusi.
tags: #environmentalni #hra #vyuziti #ve #vyuce #priklady