Environmentální katastrofy 20. století

Environmentální katastrofu, kterou můžeme definovat jako extrémní událost způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného ekosystému.

Environmentální katastrofa se liší od živelní katastrofy (natural disaster), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv. Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů.

Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobených nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou).

Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné), můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změně klimatu, úbytkem biodiverzity a narušením původní rovnováhy.

Životní prostředí v 80. letech

V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Devastace životního prostředí a znečištění ovzduší v 70. a 80. letech 20. století doléhaly na zdraví občanů tehdejšího Československa.

Komunisté si uvědomovali, že selhávají v tom, co bylo jejich cílem, a sice zvyšovat kvalitu života. Režim proto záměrně lhal a zamlčoval veřejnosti informace o skutečném stavu životního prostředí, aby neposkytoval lidem argumenty, s kterými by se následně mohli proti vládnoucí straně obrátit.

Režim také zamlčoval lidem informace, které se úzce dotýkaly jejich zdraví. Stavu ovzduší navíc nepřispívaly ani geografické charakteristiky české kotliny.

Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“.

Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Pohrdání životním prostředím se mísilo s nerespektem k jednotlivým krajinným složkám.

Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot.

Ekologické hnutí v 90. letech

Stav životního prostředí patřil bezprostředně po sametové revoluci mezi největší potíže, které první demokratické vlády musely řešit.

V občanské společnosti zároveň kvasily nové aktivity se silnými environmentálními tématy doby: demolice Libkovic, Nové Mlýny, Temelín, Šumava, prolomení těžebních limitů v Horním Jiřetíně.

Postupně však začal na síle nabírat proud ekonomického pragmatismu, který aktivity environmentálních hnutí odsuzoval jako extremistické, a ochrana životního prostředí se kvůli vládám V. Klause a M. Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Přírodní katastrofy

Přírodní katastrofa je přírodním procesem, který je rychlý a zanechal po sobě lidské oběti a materiální škody. Přírodní katastrofy jsou zcela normálními geologickými pochody, které se odehrávaly od samotného začátku geologické historie Země. Ve střetu s lidskou populací se ovšem na ně díváme zcela jinak, z hlediska obětí, škod, jejich předpovědi a ochraně před nimi. Klasifikujeme je podle prostředí jejich vzniku.

Zemětřesení

Je to nejhrozivější přírodní katastrofa, neboť celá polovina lidstva žije v zemětřesných oblastech. Říkáme jim seismicky aktivní oblasti. Zemětřesení vzniká nahromaděním napětí v zemské kůře a jeho náhlým uvolněním. Místo, kde zemětřesení vzniká, je ohnisko (někdy se mu říká hypocentrum). Epicentrum je místo na zemském povrchu nejbližší ohnisku.

Epicentra jsou na zemském povrchu rozložena nerovnoměrně, v hlavně v pásech podél hranic tektonických desek. Desky se totiž nepohybují souvisle, ale episodicky a většina náhlých rychlých pohybů je doprovázena otřesy.

Velikost, čili magnitudo zemětřesení se označuje podle Richterovy škály písmenem M a číslem. Čísla nad 6 už značí zemětřesení velké. Při magnitudu 8,6 se uvolňuje třímilionkrát větší energie, než měl výbuch první atomové bomby. Ničivé zemětřesení v Indonésii v roce 2004 mělo magnitudo až 9.

S magnitudem se nepleťte intenzitu, to je posouzení jeho účinků podle subjektivního pozorování. Intenzitu značíme písmenem I a škála je od 1 do 10. Od stupně 4 může dojít k větším škodám a nad 8, to už je opravdová zkáza.

Zemětřesení v Haiyuanu (Čína, 1920)

Zemětřesení v Haiyuanu v Číně v roce 1920, které mělo sílu asi 8,5 stupně Richterovy škály (M = 8,5). Problematický byl sesuv půdy - druhotný faktor -, následnou škodou došlo až k 32 000 úmrtí. Mapa sesuvů souvisejících se zemětřesením od Xu et al. (2020) zahrnuje řadu shluků sesuvů a dalších zemětřesení, která mohla tuto katastrofu zapříčinit. Odhady obětí dosahují podle autorů 200 000 a více osob a jsou pravděpodobně nadhodnocené.

Zemětřesení v Byzantské říši (526 n. l.)

Zemětřesení v Byzantské říši, 526 n. Jednalo se o opakovaný jev - zemětřesení (pravděpodobně 7 stupňů Richterovy škály). Podle Needhama (1985) docházelo k měření seismické činnosti od roku 132 v Číně, popsáno v roce 1773, zařízení mělo varovat před zemětřesením. Seismická činnost byla zaznamenána již v roce 115, 134 a 458 n. l. Během jediné vteřiny přišlo o život 13 750 lidí.

Zemětřesení v Tchang-šanu (Čína, 1976)

Zemětřesení v průmyslovém a hustě osídleném městě Tchang-šanu s hloubkou ohniska 15 kilometrů, M = 7,8 s epcientrální intenzitou XI (nová čínská stupnice seismické intenzity), způsobilo vážné škody - město bylo de facto srovnáno se zemí (85 % budov - škoda 10 mld. jüanů) a ztráty na životech podle oficiálních zpráv dosahují počtu 240 000 osob.

Zemětřesení na Haiti (2010)

Uličný (2021) z Geofyzikálního ústavu AV ČR uvádí, že „Haiti je součástí tzv. antilského oblouku, spjatého s rozhraním dvou litosférických desek, severoamerické a karibské. Četné otřesy v malé hloubce ložiska 10 km o síle M = 7, komplikované tropickou bouří Grace a následnými zemětřeseními, způsobilo v hustě obydlené oblasti rozsáhlé škody.

IADB (2021) odhadla rozsah škod na 260 mld. Kč, a i navzdory rozsáhlé humanitární pomoci bylo deset let po katastrofě bohatství lidí o 30 % nižší než před katastrofou.

Vulkanismus

Vulkanismus ohrožuje na světě přibližně desetkrát méně lidí než zemětřesení. Asi 200 milionů jich žije v nebezpečné blízkosti sopek. O každé sopce, která v historické době vybuchla, musíme předpokládat, že vybuchne znovu.

Nejnebezpečnější jsou však smrtonosné pyroklastické proudy, čili pyroklastické vlny. To jsou žhavá sopečná mračna, směs sopečného materiálu s plyny, přes 100 stupňů Celsia horká a valící se ze svahů sopky a spalující vše v cestě. I celá města!

Erupce Vesuvu (79 n. l.)

Erupci Vesuvu předcházely otřesy půdy, první fáze erupce je provázena explozí, při níž se vytvořil a oblak sopečného prachu a kamenů, který okruh 10 km pokryl vrstvou silnou 2−4 m a zničil domy a vše, co mu stálo v cestě. Následoval pyroklastický proud tekuté lávy o teplotě 398 C, šířící se 100 km rychlostí, který definitivně zničil Pompeje.

Požáry

Požár Říma (64 n. l.)

Požár Říma, 64 n. Požár byl založen na trzích na Cirku Maximu - sportovním stadionu s kapacitou 250 tis. diváků. V suchém letním počasí se požár šířil celým městem, podstatnou roli hrály přeplněné dřevěné budovy. Požár trval devět dní (po šesti dnech byl částečně uhašen, ale opět se rozhořel).

Velký požár Londýna (1666)

V pekařství v ulici Pudding Line propukl požár, který se následkem silného větru rychle šířil. Zničeno bylo 13 000 domů a několik tisíc lidí přišlo o život. Neočekávaným přínosem bylo vyhubení velké části krys, což redukovalo šíření moru. Velký mor londýnský probíhal v letech 1665-1666. Jako důsledek požáru vypukl v Londýně hladomor (zemřelo 70-100 lidí).

„Po požáru byl Londýn rekonstruován, byly vybudovány širší ulice a přístaviště na Temži, byla snížena hustota obydlí, byly položeny základy kanalizace a také stavební materiál už nebylo jen dřevo, ale především kámen.“

Povodně

Povodně jsou u nás velmi známé, podrobně prostudované a popsané v odborné i jiné literatuře. Každý porozumí tomu, že na vznik a velikost povodní má úhrn dešťových srážek za určitou dobu a dopadající na určitou plochu. Navíc, vliv má i tvar povodí rozvodněné řeky, nadmořská výška, sklonitost svahů, členitost povrchu a hustota vegetace. Mnoho znamená výraz retence krajiny.

Povodně na Žluté řece (Čína, 1887)

Příčinou byly po dlouhém období sucha přívalové srážky trvající téměř pět měsíců, zvednutí hladiny toku a vylití ze břehů. Zaplaveno bylo 108 000 km2. Při povodních zahynulo 140 000 lidí, zaplaveno bylo 3,3 mil. ha země.

Konečný počet obětí se blíží 4 mil. lidí. (McNab, 2010).Hegar (2017) uvádí, že se řeka v minulém tisíciletí vylila ze břehů 1593krát a způsobila povodně, uvádí, že kolem břehů byly jako zábranná činnost postaveny náspy, které musely být kvůli sedimentu navyšovány.

Jako preventivní opatření - zábrannou činnost − proti povodním museli lidé sledovat počasí a stav vody v řece. Jakmile by hladina vody byla příliš vysoká, měla na místo přispěchat armáda lidí a zvýšit hladinu hrází.

Tropické cyklony

Bangladéš je území, které po celou svou historii čelí následkům extrémního počasí. Tropické cyklony jsou periodické, vyskytují se v jarním období a podílejí se téměř 5 % na všech cyklonech. Jedná se o rovinatou oblast, otevřenou Bengálskému zálivu s velkým množstvím masivních vodních toků.

V roce 1970 dosáhl cyklon rychlosti 200 km/hod. a byl provázen přívalovými dešti. Cyklon z moře hnal vlnu o výšce 7 m.

Při tzv. coringském cyklonu zahynulo více než 300 000 lidí. Ničivý cyklon přinesl bouřkovou vlnu o výšce 12 m, zničil přístav a cca 20 000 plavidel.

Další katastrofy

Černobylská havárie (1986)

První reaktor v Černobylu byl spuštěn v roce 1977. Chybou nedostatečně proškoleného personálu došlo při zkouškách bezpečnostních systémů k přehřátí reaktoru a přetlaků páry. Jednalo se jednoznačně o událost způsobenou člověkem. Perforací víka reaktoru došlo k úniku radioaktivních částic, které se následně šířily po Evropě. Personál nebyl vybaven dostatečnými ochrannými prostředky.

Teroristické útoky na World Trade Center (2001)

Stavba budov byla započata v roce 1968, dokončena byla v roce 1985. Konstrukce budov nebyla na podobnou možnost devastace projektována. V roce 1993 byl podniknut první atentát islamistickými teroristy, byla odpálena téměř 700kg nálož. Výbuch způsobil otvor cca 30 m, zabil šest lidí a dalším více než tisíci lidem způsobil zranění.

O osm let později, 11. září 2001, zaútočila dvě letadla s plnými nádržemi do věží WTC. Obrovský požár způsobil zhroucení obou věží (vysoká teplota tavila ocelové konstrukce) a zdemoloval nebo narušil budovy v okolí.

Statistiky hazardů pro 20. století

Následující data podávají statistiky přírodních hazardů ve 20. století. Klimatické hazardy - tornáda, povodně a tropické cyklóny - jsou nejfrekventovanějšími událostmi. Až čtvrté a páté místo zaujímají geologické hazardy, tedy tsunami resp. zemětřesení. Klima je příčinou zhruba 86,2% všech větších událostí ve 20. století.

Tab. 1: Frekvence přírodních hazardů během 20. století

Tab. 2: Výlohy (škody, obnova apod.) spojené s následky přírodních hazardů ve 20. století

Tab. 3: Počet lidí, kteří zahynuli, byli zraněni, nebo přišli o střechu nad hlavou v důsledku přírodních hazardů v průběhu 20. století

Největší hrozbou byly podle statistik povodně, které si vyžádaly téměř 7 milionů obětí a o domov připravily přes 123 tisíc lidí.

Tab. 4: Největší katastrofy podle počtu obětí ve 20. století

Největší z nich jsou povodně v Číně v roce 1931, které připravily o život téměř 4 miliony lidí.

tags: #environmentální #katastrofy #20. #století

Oblíbené příspěvky:

• Zdravotní benefity sušených fíků
• Účinná dezinfekce obuvi
• Recepty na čištění mastného odpadu
• Recenze tamponů šetrných k přírodě
• Zóny s omezeným provozem v Itálii