Environmentální migrace v Sahelu: Výzvy a řešení

Sahel, rozlehlý pás saharské oblasti v Africe, zahrnující státy Mali, Niger, Čad, Mauritánie, Burkina Faso a Senegal, čelí mnoha výzvám, které vážně ohrožují stabilitu a bezpečnost celého regionu. Zhoršující se klimatické podmínky připravily o domov už miliony lidí.

Podle údajů Světové organizace pro migraci (International Organization for Migration, IOM) bylo na konci roku 2020 ve světě více než 60 milionů nedobrovolných migrantů. Tato kategorie zahrnuje, vedle lidí prchajících z oblastí válečných konfliktů, také rostoucí počet osob, pro něž se postupně vžilo označení environmentální migranti (environmental migrants). Jedná se o osoby, které byly nuceny opustit své domovy buď z důvodů přírodní katastrofy, nebo kvůli dlouhodobým klimatickým změnám (globální oteplování, vysychání řek aj.). Odhady toho, jaký bude počet environmentálních migrantů za dvě tři desetiletí, se velmi různí - uvádí se od 200 milionů po jednu miliardu osob. Na tom, že počet bude narůstat a že environmentální migrace bude patřit mezi největší výzvy blízké budoucnosti, ovšem panuje shoda.

Příčiny environmentální migrace

Lidé odcházejí ze svých domovů jak pod vlivem postupných změn životního prostředí, tak v důsledku nenadálých přírodních katastrof. Kombinace různých faktorů je u migrace dokonce spíše pravidlem než výjimkou. Oblast či země, ze které člověk odchází, může být současně postižena zhoršujícím se stavem životního prostředí, přírodní katastrofou, ekonomickou krizí, ozbrojeným konfliktem i nedemokratickým režimem pronásledujícím politické odpůrce či určité menšiny.

• Klimatické změny: Rostoucí teploty, pokles ročních srážek, sucha a záplavy.
• Ozbrojené konflikty: Neklid v Sahelu, způsobený aktivitami džihádistů a ozbrojených skupin, narušil zemědělský cyklus, fungování trhů a ztížil pohyb lidí i zvířat.
• Politická nestabilita: Sociálně-politická nestabilita brání rozvoji a vede ke zhoršené dostupnosti potravin.
• Pandemie COVID-19: Vedle zdravotních problémů měl COVID-19 negativní dopad na Malijce pracující v zahraničí a snížil objem peněz zasílaných domů.

Dopady environmentální migrace

Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost environmentální migrace do měst, což vytváří rostoucí výzvy pro plánování, především v rozvojových zemích. Města v mnoha zemích jsou přitom už nyní přelidněná a lidé postižení dopady změny klimatu tak rozšiřují jejich chudinské čtvrti.

Podle vědců lze očekávat, že migranti budou cestovat z oblastí s nižší dostupností vody a produktivitou plodin, jako je například Sahel nebo vnitrozemí Číny, a také z oblastí zasažených stoupající hladinou moře a prudkými bouřkami.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Přesné informace o počtu environmentálních migrantů neexistují, liší se rovněž expertní odhady, jak se situace vyvine v budoucnu. Ale třeba podle letošní zprávy Mezinárodního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) bude v příštích 30 letech z domovů vysídleno pravděpodobně 143 milionů lidí.

Odhadovaný počet vnitřních migrantů v důsledku klimatických změn

Možná řešení

Podle společného vyjádření amerických expertů Alexa de Sherbinina z Columbia University, Sarah Rosengaertnerové ze Zolberg Institute On Migration and Mobility a českého odborníka Roberta Stojanova z Mendelovy univerzity v Brně už klimatickou migraci nelze zastavit a je zapotřebí se na ni připravit.

Rozvojové programy by se proto měly zaměřit na města jako útočiště pro tyto migranty a netlačit na ně, aby zůstali v místech, kde už místní podmínky nedovolují získat dostatečnou a pravidelnou obživu. Tyto projekty se sice zatím snaží migraci eliminovat a omezit počty lidí žijící v chudobě, podle těchto vědců ale nefungují příliš efektivně a často ani nepomáhají adaptovat se na dopady klimatických změn.

Pokud bude migrace dobře zvládnuta, může vytvořit pozitivní impuls, a to i v městských oblastech, které mohou těžit ze zvýšeného ekonomického růstu. Pro migranty může být příležitostí začít lepší a kvalitnější život - nalézt pravidelný příjem, získat kvalitnější vzdělání pro děti a přístup ke zdravotní péči. K tomu však musí být vytvořeno silné a příznivé prostředí podporované přímými pobídkami, jako jsou programy pro získávání nových dovedností a vytváření pracovních míst.

Řešení situace v Sahelu vyžaduje udržitelný, multidisciplinární přístup, který spojí vojenskou podporu, humanitární pomoc, posílení institucí a investice do vzdělání a infrastruktury. Bez komplexního a koordinovaného úsilí se Sahel nevyhnutelně stane ještě větší hrozbou, která ohrozí nejen místní obyvatelstvo, ale i globální mír a bezpečnost.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentální #migrace #sahel

Oblíbené příspěvky:

• Přirozený porod a ekologie
• Podmínky pro emisi nových akcií
• Likvidace vozidel v ČR
• Řešení pro odpad a komfort
• Cena instalace klimatizace