Na okraji sídliště Olšava v Uherském Brodě byly ještě na začátku roku 2019 jen neudržované křoviny skrývající skládku. Dnes už ale místo vypadá úplně jinak. Neudržované křoviny připomínající skládku na okraji sídliště Olšava se proměnily v květnatý park s řadou nově vysazených stromů, které doplňují melké tůně.
Park navazuje na Mlýnský potok a tvoří přechod mezi urbanizovanou a zemědělskou krajinou u začátku cyklostezky. Rozprostírá se hned vedle panelového sídliště a slouží tak k rekreaci místních lidí. Místo se stalo blízkým zázemím pro zdejší obyvatele, kteří si rychle do lokality našli cestu.
Pás nevábné a místy neprostupné zeleně na okraji sídliště Olšava v Uherském Brodě byl donedávna tak trochu zemí nikoho. Oblast svažující se k Mlýnskému potoku vybízela spíše k černým skládkám než k příjemným procházkám. Za ní už navazovala intenzivně obhospodařovaná půda a také silnice I/50 vedoucí na Slovensko.
Vedení města se proto rozhodlo pro revitalizaci lokality tak, aby lépe zadržovala vodu a pohlcovala hluk a prach z obchvatu. Nově proměněný pás odděluje intenzivně zastavěné území od plochy intenzivně obhospodařované zemědělské půdy a poskytuje tak prostor pro trávení volného času v zeleni.
Na místě dříve neudržovaného porostu město Uherský Brod vymodelovalo nový terén a vytvořilo 4 sezónně vysychající mělké tůně pro vlhkomilné rostliny a živočichy, které pojmou až 500 kubíků vody. Po vyčištění náletů vysadili 57 stromů jako třešně, duby, olše či vrby, 60 keřů a okrasné trávy. To vše protínají pískované pěšiny. Místní betonový mostek opravili a pokryly dřevěným obložením. Nyní slouží jako velká lavička, na které se mohou lidí i opalovat.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Dřeviny navazují na zbytky starých hlavatých vrb doprovázejících bývalý Mlýnský náhon. Samozřejmostí bylo zřízení broukoviště, líhniště a zimoviště pro obojživelníky, k jejichž tvorbě se využilo staré dřevo z místních pokácených náletů. Nyní zde objevíme skokany či vážky. Město si také hraje s přesným načasováním seče, aby se květnaté louky stihly vysemenit.
Přispívají tak společně k lepšímu zadržování vody v místě, jako například při přívalových deštích. Spolu s nově vymodelovaným terénem přispívají k lepšímu zadržování vody v místě například při přívalových deštích. Nechybí broukoviště, líhniště a zimoviště pro obojživelníky.
Původní stavNa okraji sídliště Olšava byly dříve náletové dřeviny, neudržované travnaté plochy a přestárlé stromy. Nepropustné křoviny často skrývaly skládky zeminy a jiné občasné skládky.
Celkové náklady jsou vyčíslené na 818 087 korun. Návratnost investice vedení města nezvažovalo. Předpokládaná živostnost opatření je 50 let. Projekt měl být původně financován z dotace Operačního programu životní prostředí. Ve výběrovém řízení na zhotovitele však nebyly včas podány nabídky. Realizace za dotační prostředky se kvůli tomu nestihla.
Projekt je realizován v blízkosti sídliště a stal se přírodě blízkým zázemím pro zdejší obyvatele. Ti si rychle do lokality našli cestu. Část lokality byla ponechaná vlastnímu vývoji, aby si lidé sami vyšlapali oblíbené zkratky a cestičky napříč parkem. Díky tomu, že oblast nyní lépe zadržuje vodu, klesly náklady na nutné zalévání. Neudržovanou zeleň nahradily retenční plochy, díky čemuž nedojde k výraznému navýšení nákladů na údržbu zeleně.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Environmentální park Škrlovec si museli jeho zastánci těžce vybojovat. Území bylo v původním územním plánu určené pro zástavbu, proto se v zastupitelstvu objevovaly hlasy proti parku. V nivě však není zástavba ideální volbou, muselo by se navážet podloží, a proto se nakonec od zástavby upustilo.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
tags: #environmentalni #park #skrlovec #informace