Nebezpečný odpad: Chemikálie, prezentace a likvidace

Jsme chemická laboratoř běžného typu provádějící především chemické analýzy. Při diskusích s jinými laboratořemi jsme zjistili, že není jisté, zda postupujeme při naší práci v souladu se zákonem o odpadech. Nejistota tkví v tom, že při práci vznikající roztoky chemikálií vyléváme do výlevky, která je napojená na běžnou městskou kanalizaci. Jsme na rozpacích, zda tyto pracovní a následně vypotřebované roztoky nejsou odpadem ve smyslu zákona a není proto nutné je shromažďovat odděleně a předávat oprávněné osobě.

V chemické laboratoři se pracuje jako se vstupními surovinami s velkým množstvím nejrůznějších látek a při práci vznikají další látky - movité věci. Různé látky ve smyslu hmotném, ale i právním.

Obaly od chemikálií

Začnu tím, co je nejjednodušší a co není v otázce ani uvedeno a to jsou obaly od chemikálií. Pokud nejde o vratné obaly, například velkoobjemové balony od kyselin, potom se v převážné většině případů jedná o odpad, kterému asi nebude problém přiřadit i příslušné katalogové číslo, zřejmě 15 01 10. Nebo také k využití, neboť většina obalů od chemikálií je skleněná či plastová - to bych se ale od otázky již příliš odchyloval, co s obaly oprávněná osoba dále udělá už není věcí tazatele. Co však ho může bezesporu zajímat je to, zda může tento obal vymýt, vypláchnout a považovat ho za obal bez zbytků nebezpečných látek, tedy katalogové číslo například 15 01 02 nebo 15 01 07. Vymýt například proto, že při předání takového "čistého" obalu platí daleko méně, případně nic. Pomineme-li právní statut kapaliny, která z obalu při mytí vyteče, to budeme řešit dále, potom nemohu vyloučit ani to, že bych takto "dekontaminovaný" obal mohl hodit do nádoby pro komunální odpad. Pochopitelně předpokládám, že laboratoř bude mít podle ustanovení § 17 odstavec (6) smlouvu s obcí. Nepovažuji takový postup za příliš elegantní, protože například sklo je pro mne velmi snadno recyklovatelná surovina a v komunále by končit nemělo, ale v zákoně nevidím nic, co by mně takový postup zakazovalo. Je nabíledni, že nebezpečnost pro životní prostředí je při takovém konání nulová. A navíc je všeobecně známo, že skutečný komunál od obyvatel obsahuje v sobě často složky, které jsou objektivně nebezpečné (barvy, čistící a úklidové prostředky apod.) aniž je možno tomu jakkoli reálně zabránit.

Likvidace chemikálií

Vraťme se ale k základu otázky. Prvním je situace, kdy se chemikálie přestane používat, například proto, že laboratoř přechází na jiný způsob stanovení (podle jiné metodiky), při kterém není tato chemikálie potřebná nebo analýza se přestává dělat vůbec. Ve skladu tedy zbudou chemikálie, které nepotřebuji, ve skladu mi překážejí a pokud je nelze předat nebo prodat do jiné laboratoře nebo na jiné využití (např.kyseliny a louhy nepotřebují jen laboratoře), potom se jich chci zbavit, jsou pro mne tedy odpadem. Nahlédnutím do katalogu zjistím, že na tuto eventualitu je pamatováno a to v podskupině 16 05, která se nazývá Chemické látky a plyny v tlakových nádobách a vyřazené chemikálie. Nepotřebné chemikálie chci skutečně "vyřadit" ze svého skladu, takže katalogová čísla 16 05 07, - 08 a - 09 jsou dle mého názoru na místě. I když jazyk český zde doslova pláče nad formulací " … chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky". Katalogové číslo 16 05 06 slovo "vyřazené" neobsahuje a protože nemohu předpokládat, že jde o omyl zákonodárce, tak se k mému případu nehodí. Jeho použití viz dále.

Druhým případem je situace, kdy se potřebuji zbavit chemikálie, která je již v užívání, v drtivém počtu případů ve formě roztoku. Jako příklad mohu použít v laboratoři připravené zásobní roztoky pro přípravu titračních směsí, živné roztoky pro dávkování živin při modelových pokusech, fotochemikálie připravené k práci. Tyto chemikálie přestanu potřebovat například proto, že pokus skončil a špatně jsem odhadl potřebné množství nebo se chemikálie (jejich účinná složka) vypotřebovala - například fotochemikálie. U některých z nich je však možný i jiný pohled, totiž pohled podle vodního zákona, který dosti přesně definuje odpadní vody (§ 38 odst. (1) zákona č.254/2001 Sb.).

Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice

Většina těchto pracovních roztoků totiž vznikla tak, že se vzala čistá voda a koncentrovaná chemikálie a výrobek byl hotov. Takže voda byla použita pro nějakou činnost "ve stavbě či zařízení" - viz definici odpadních vod. Je to podle mne analogie toho, když si do kbelíku s vodou či do přídavné nádrže tlakového čističe přidám chemikálii, například saponát či alkálii, a poté, když umyji auto, zbytek zlikviduji stejně jako tu část, kterou jsem na mytí aktivně použil. A protože nikdo (snad) nepochybuje o tom, že špinavá kapalina s obsahem chemikálie, které teče v umývárně z povrchu auta do kanálu, je odpadní vodou, pak nevidím důvod, proč by stejná látka, tedy voda s chemikálií, jen proto, že jsem ji nepoužil, měla mít jiný právní charakter než voda použitá.

Třetím případem, kterým se konečně blížím k meritu otázky, je situace, kdy s chemikáliemi, obvykle ve formě roztoku, běžně pracuji a po jejich použití je vylévám. Klasickým případem mohou být titrační analýzy, kdy tekutý vzorek, například pitné vody, titruji chemickým činidlem, čekám na změnu barvy, odečtu množství použitého roztoku a barevnou směs, která splnila svůj úkol, vylévám. Nádobku po vylití umývám od zbytků přítomného roztoku, mycí vodu vylévám rovněž a nádobku znovu používám. Zatímco v předchozím případu (přebytečných zásobních roztoků) uznávám, že pohled podle dvou zákonů je při troše dobré vůle možný, potom v tomto případě třetím jsem velmi přesvědčen, že jde o klasickou odpadní vodu a zákon o odpadech zde nemá místo.

Specifické případy a omezení

Má to ovšem háček. Existují odpadní vody (vzniklé výše uvedeným způsobem), jejichž vypouštění do kanalizace je prakticky omezeno až znemožněno pro známý obsah "neodbouratelných" nebezpečných složek v nich. Jako příklad mohou posloužit laboratorní činnosti, které ke svému průběhu potřebují katalyzátory s obsahem nebezpečných toxických kovů (V, Ag, Hg), které se z vody na běžné městské čistírně žádným způsobem neodstraní a přecházejí do čistírenských kalů, které tím znehodnocují. Je tedy potřebné takovému jednání zabránit, na což vodoprávní předpisy myslí a to především kanalizačním řádem veřejné kanalizace, který jasně stanovuje limitní koncentrace takto nebezpečných látek ve vypouštěných vodách.

Takto shromážděné vody s obsahem velmi nebezpečných látek je třeba likvidovat na speciálních zařízením s pracovním názvem například neutralizační stanice, která je na ně vybavena a převede nebezpečné složky do anorganických kalů, které se jako nebezpečný sekundární odpad ukládají na zabezpečené skládky. Na těchto stanicích, které mají obvykle statut jak vodního díla podle vodního zákona, tak i statut zařízení podle ustanovení § 14 odst.1 zákona o odpadech, se likvidují tyto kapaliny ať mají statut odpadní vody (pak se čistí) nebo odpadu (pak se odstraňují). Na absurdnost této dvoukolejnosti jsem již ve svých článcích několikrát upozorňoval a považuji za zbytečné to opakovat. Po právní stránce budou tyto kapaliny podle mého přesvědčení stále odpadní vody, byť budou na stanici dovezeny, třeba v kontejneru. A pokud se jejich producent neubrání tlaku úřadů na to, aby byly tyto kapaliny prohlášeny za odpady, potom by v úvahu připadalo katalogové číslo 16 05 06.

Práce s chemikáliemi a bezpečnost

Práce s chemikáliemi je obecně spojena se zvýšeným rizikem jak pro lidské zdraví, tak pro životní prostředí. Práce v laboratoři je prací rizikovou a je třeba se proto důsledně řídit obecně závaznými předpisy. Jak výše uvedený rozbor ale ukazuje, není snadné tyto předpisy převádět na konkrétní pracoviště. Proto bych tazateli doporučil si nechat zpracovat kvalifikovaným odborníkem či specializovanou firmou "laboratorní manuál", který konkrétně a zcela jasně stanoví povinnosti pracovníků při nakládání s chemikáliemi. Výše uvedený text by mohl být pro zpracovatele takového vnitřního dokumentu jedním z vodítek.

Čtěte také: Správné označení lahví s nebezpečným odpadem

Ing. Zdroj: Odpadové fórum č.

Skladování chemikálií

Skladování chemikálií - webinář, ON-LINE seminářON-LINE kurz, ve kterém projdete vše od bezpečnosti práce (ve skladech nebezpečných látek i na pracovišti), přes společné skladovaní, dohodu ADR, závadné látky (podle vodního zákona), po zákon o odpadech (shromažďování, skladování, označování nebezpečných odpadů) a požární ochranu (skladování hořlavých látek).Úplné zněníJedním z nich je nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Jedná se o prováděcí předpis k dnes již zrušenému zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.), přesto je nařízení pořád platné.

V příloze č. 1 v bodě 11 stanovuje nařízení podrobnější požadavky na sklady chemických látek takto:

1. Sklad pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv
   1. Provedení skladu musí splňovat požadavky zvláštních právních předpisů (například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně). Ve skladu, popřípadě na vstupu do něj, musí být viditelně umístěn seznam osob, oprávněných manipulovat s nebezpečnou látkou nebo přípravkem ve skladu, a místní řád skladu.
   2. Sklad musí být označen značkou zákaz vstupu nepovolaných osob a zákaz výskytu otevřeného ohně (Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů).
   3. Sklad pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv musí mít nepropustnou podlahu, chemicky odolnou proti skladované látce či přípravku.
   4. K umělému osvětlení skladu smí být použito pouze pevně umístěné svítidlo v nevýbušném provedení. Výrazně označený vypínač se umísťuje vně skladu.

Obecné požadavky na skladování chemických látek

• nebezpečné chemické látky skladujte vždy v originálních označených a uzavřených obalech
• při skladování nebezpečných chemických látek dodržujte pravidlo odděleného skladování kyselých a zásaditých látek
• nebezpečné chemické látky skladujte maximálně do výšky 1,80 m
• dodržujte skladovací teplotu uvedenou na etiketě nebo v bezpečnostním listě
• dodržujte veškeré skladovací pokyny uvedené v bezpečnostním listě
• dodržujte pravidlo zacházení s prázdnými obaly jako s plnými (požadavek vodního zákona)
• nebezpečné chemické látky skladujte tak, aby nemohlo dojít k poškození životního prostředí (přiměřené zabezpečení -např. záchytné vany, nepropustná podlaha, havarijní soupravy apod.)

skladovací místo musí být uzamčeno, viditelně označeno a vybaveno:

• veškerými výstražnými symboly, které jsou na etiketách všech nebezpečných látek, které se ve skladovacím prostoru nacházejí (požadavek NV 375/2017 Sb.)
• značkou sklad chemických látek
• značkou zákaz vstupu nepovolaným osobám
• značkou zákaz kouření a vstupu s otevřeným ohněm
• vodou či oční sprchou
• havarijní soupravou pro únik nebezpečných chemických látek
• bezpečnostními pokyny pro případ úniku nebezpečné chemické látky (havarijní plán)
• ochrannými pracovními pomůckami (rukavice, brýle, zástěra, holinky)

ve skladu platí zákaz otevírání obalů, přelévání či ředění nebezpečných látekmanipulovat s nebezpečnými chemickými látkami mohou pouze proškolené osoby

Čtěte také: Nebezpečný odpad Dobrovítov: Co potřebujete vědět

Další předpisy

Skladování chemických látek upravují další předpisy, např.

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
• vyhláška č. 450/2005 Sb., o o náležitostech nakládání se závadnými látkami
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
• zákon č. 224/20015 Sb., o prevenci závažných havárií
• norna ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci

Společné skladování chemických látek

Ne všechny chemické látky či směsi mohou být skladovány vedle sebe. Pravidla pro společné skladování chemikálií řeší bezpečnostní listy jednotlivých látek či směsí. Obecná pravidla jsou řešena např.

tags: #nebezpečný #odpad #chemikálie #prezentace #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Plastové koše 60l - recenze
• Komplexní průvodce řízením rizik
• Zdroje znečištění ovzduší
• Udržitelnější budoucnost
• Problémy s Emisemi u Škoda 1.6 TDI