Ekologický právník: Definice a význam v ochraně životního prostředí

Ekologická újma představuje nepříznivou a měřitelnou změnu konkrétního přírodního zdroje nebo zhoršení jeho funkcí, způsobenou provozní činností. Tato definice, obsažená v zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, je základem pro pochopení role ekologického právníka.

Co je to ekologická újma?

V první řadě musí újma vzniknout na složce životního prostředí nebo přírodním zdroji, které zákon vyjmenovává:

• Biodiverzitě - na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin, kdy tato změna má nepříznivé účinky na udržování ochrany takových druhů nebo jejich stanovišť. Jedná se například o hynutí chráněných druhů živočichů v důsledku otravy nepovoleným postřikem proti škůdcům nebo záměrného odstřelu. Spadalo by sem také ničení českým nebo evropským právem speciálně chráněných přirozených stanovišť (př. ptačí oblasti).
• Vodních zdrojích - na povrchových nebo podzemních vodách, kdy dojde k závažné negativní změně množství, chemického složení nebo ekologického potenciálu. Jde například o znehodnocení kvality vody způsobené únikem nežádoucích látek.
• Půdě - znečištění půdy látkami, přípravky nebo organismy, které mohou mít závažný negativní vliv na lidské zdraví.

Další podmínkou využití zákona o ekologické újmě je, že újma musí být způsobena provozní činností. Seznam těchto provozních činností je uveden v příloze č. 1 k zákonu o ekologické újmě. Jedná se například o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, provozování stacionárních zdrojů znečištění ovzduší (př. elektráren) či vypouštění odpadních vod.

Z podmínky způsobení újmy provozní činností zákon stanoví výjimky. Splnění této podmínky se nevyžaduje u újmy na biodiverzitě. Dále se nevyžaduje odpovědnost za ekologickou újmu nevyžaduje zavinění provozovatele. To znamená, že provozovatel je za ekologickou újmu odpovědný vždy, když jsou splněny výše uvedené podmínky a mezi činností provozovatele a ekologickou újmou existuje příčinná souvislost, tj.

Povinnosti provozovatele

Provozovatelem je ten, kdo provozuje některou z činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu o ekologické újmě. Jeho činnost se musí řídit několika základními principy.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

• Princip prevence: Podstatou principu prevence je, že provozovatel má povinnost předcházet vzniku ekologické újmy a za tím účelem přijímat preventivní opatření. Zákon o ekologické újmě se vztahuje na preventivní opatření přijímaná v době, kdy provozovatel zjistí bezprostřední hrozbu vzniku škody na životním prostředí. V takovém případě by měl omezit, popř. zastavit svou činnost. O bezprostřední hrozbě vzniku ekologické újmy a přijatých opatřeních musí provozovatel neodkladně informovat příslušný orgán (viz níže).
• Pokud ekologická újma přesto vznikne, musí provozovatel neprodleně přijmout nápravná opatření. Nápravná opatření cílí na omezení, odstranění nebo jiné zvládnutí znečišťujících látek nebo jiných škodlivých faktorů. O přijatých nápravných opatřeních musí provozovatel, stejně jako u opatření preventivních, neprodleně informovat příslušný orgán. Zároveň musí bez zbytečného odkladu vypracovat návrh nápravných opatření. Pokud by přijatá nápravná opatření zůstala bez efektu, musí o tom provozovatel rovněž příslušný orgán uvědomit.

Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření

Toto řízení je klasickým správním řízením. Způsob zahájení tohoto řízení je dvojí.

• První možností je zahájení řízení na základě žádosti. Doposud nebylo žádné řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření v České republice zahájeno, přestože ekologické újmy na našem území vznikají.
• Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti podle zakladatelského právního jednání (př. Žádost zašlete České inspekci životního prostředí (v případě národních parků správě národního parku, v případě chráněných krajinných oblastí Agentuře ochrany přírody a krajiny). Tyto orgány jsou pro vydávání rozhodnutí o uložení preventivních nebo nápravných opatření příslušnými orgány. Příslušnými orgány mohou být ale i jiné orgány, pokud některé ze složkových zákonů obsahují speciální úprava ukládání preventivních či nápravných opatření. Může se jednat např.

Pokud je vaše žádost zamítnuta, můžete podat jako účastník řízení odvolání k Ministerstvu životního prostředí. Pokud žádost podáváte jako spolek, máte možnost požádat, abyste byli po dobu 1 roku ode dne podání žádosti informováni o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření. Žádost musíte místně specifikovat.

Účastník řízení disponuje řadou práv. Mezi tato práva patří možnost vyjadřovat se k podkladům ve spise, do spisu nahlížet či podávat opravné prostředky (např. odvolání). I v případě, kdy řízení nebude zahájeno na základě vaší žádosti, se však váš spolek může účastníkem stát.

V rámci řízení o uložení preventivních či nápravných opatření zákon uděluje určitá oprávnění i osobám, které účastníky řízení nutně nejsou. Osoby, které jsou újmou dotčeny nebo u kterých je dotčení pravděpodobné, případně spolky, mohou příslušnému orgánu předložit vyjádření související s ekologickou újmou nebo bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jíž jsou si vědomy.

Podnět k zahájení řízení

Nejste oprávněni podat žádost, ale přesto podle vás došlo k ekologické újmě nebo tato újma bezprostředně hrozí? Pokud chcete, aby správní orgán toto řízení zahájil, podejte podnět k jeho zahájení. Podnět podejte příslušnému orgánu - zpravidla ČIŽP (viz výše). Pokud byste se obrátili na nesprávný správní orgán, není to žádný velký problém. Podnětem upozorníte na situaci a správní orgán pak posoudí, zda řízení z moci úřední zahájí.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Toto rozhodnutí je na něm. Po podání podnětu řízení zahájit nemusí, pokud usoudí, že k tomu nejsou naplněny podmínky.

Pojem újma v právu

S pojmem újma se v českém právu setkáváme v mnoha různých podobách. Typicky jej zmiňujeme v souvislosti s náhradou škody v občanskoprávních sporech, nicméně výše způsobené škody či míra újmy má svůj význam i v právu trestním, kdy odůvodňuje použití vyšší trestní sazby. V rámci práva životního prostředí pak známe pojem ekologická újma.

Pojem újma je širší než relativně úzce chápaný pojem škoda, který se rovněž užívá. Jako újmu chápeme nejen ztrátu majetkovou, ale také nemajetkovou, která se vám mohla přihodit, jste li poškozeným či poškozenou v důsledku porušení určité právní povinnosti ze strany jiné osoby (škůdce).

• Majetková újma neboli škoda může znamenat jak přímou ztrátu na majetku poškozeného, tak také ušlý zisk.
• Nemajetková újma, které se týká buď vašich osobnostních práv nebo vaší osoby jako takové. Může se týkat jak fyzické, tak v určitých případech i právnické osoby.
• Psychická újma se týká duševního stavu člověka. Můžeme do ní zařadit například psychické utrpení, emocionální bolest, úzkost či depresi vyvolanou škodlivou událostí.
• Újma na zdraví pak přímo souvisí s fyzickým zdravím člověka. Patří sem zranění, nemoci nebo jiné fyzické následky způsobené škodlivou událostí, jako je právě autonehoda.

V řadě případů se ovšem dostáváme na tenký led s vyčíslením nemajetkové újmy. Zatímco pro bolestné existují určité tabulky, které nám pomocí bodově ohodnocených úrazů pomohou výši určit, neexistují žádné předpisy, které by nám jasně stanovily, jak ohodnotit například závažnost urážky na cti a výši způsobené újmy. Vychází se vždy z individuálního posouzení daného případu, rozsahu a závažnosti újmy.

S nemajetkovou újmou úzce souvisí ochrana osobnosti podle občanského zákoníku. Je zde stanoven okruh osobnostních práv, včetně určitých následků, k nimž dojde při jejich porušení. Ochrana jména člověka - vztahuje se především ke jménu a příjmení, případně i dalších jmen či rodného příjmení. Pseudonym - občanským zákoníkem je zakotveno právo fyzické osoby používat pseudonym - například pro určitý obor činnosti (typicky umělecké). Pokud pseudonym vejde v platnost (např.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Osobnost člověka - občanský zákoník přiznává ochranu všem přirozeným právům člověka. Důraz přitom klade na život, důstojnost, zdraví, vážnost, čest a soukromí.

Kromě ochrany osobnostních práv prostřednictvím civilního soudu se nabízí rovněž ochrana prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení. V příkladu parazitování na celebritách by se mohlo rovněž jednat o skutkovou podstatu trestného činu pomluvy. Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu je ovšem v případě trestního řízení nezbytné, aby se jednalo o nepravdivý údaj. Oproti ochraně v rámci civilního řízení se tak jedná o zásadní odlišnost.

Je zřejmé, že také trestní právo s pojmem újma pracuje, a to hned v několika kontextech. V rámci takzvaného adhezního řízení je pak umožněno, aby se poškozený domáhal jak majetkové újmy způsobené trestným činem, ale tak případně i újmy nemajetkové.

S pojmem újma pracují i další odvětví práva. Jmenujme alespoň právo životního prostředí, které začíná poslední dobou nabývat na významu. Definice ekologické újmy je obsažena v zákoně o životním prostředí jako „ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti“.

Také v tomto případě škody je ekologická újma chápána jako újma nehmotná, mnohdy těžko vyčíslitelná v penězích. Může se vztahovat i na ty složky životního prostředí, jež nejsou předmětem vlastnictví nikoho. Specifické je, že o její nápravu by měl usilovat stát, bez ohledu na to, kdo je reálným vlastníkem věci, jíž se ekologická újma týká.

Újma je širší pojem než škoda, která se vztahuje pouze na majetkovou ztrátu. Majetková újma zahrnuje přímou škodu, jako je poškození věci, a ušlý zisk, například ztrátu příjmů podnikatele kvůli nepojízdnému autu. Pojem újma se uplatňuje i v právu životního prostředí, kde ekologická újma označuje poškození ekosystémů lidskou činností.

Stará ekologická zátěž vs. ekologická újma

Pro správné určení odpovědnosti je naprosto zásadní rozlišit dva základní právní režimy. Podle definice Ministerstva životního prostředí se jedná o závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod (např. ropnými látkami, pesticidy, těžkými kovy), ke které došlo v minulosti. Právně nejdůležitější je, že tato kontaminace vznikla před nabytím účinnosti moderních zákonů. Z tohoto důvodu pro ni nelze ukládat nápravná opatření podle zákona o ekologické újmě.

Naopak "ekologická újma" je moderní právní institut. Je definována zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Tento zákon se vztahuje pouze na škody, které vznikly po nabytí jeho účinnosti, tedy po 17. srpnu 2008. Stanovení právního režimu kontaminace je prvním krokem k ochraně vaší investice. Naši právníci v ARROWS se specializují na právo životního prostředí a připraví pro vás právní stanoviska, která přesně určí váš rozsah odpovědnosti.

Princip "znečišťovatel platí"

Základním kamenem evropského i českého práva životního prostředí je princip "znečišťovatel platí" (polluter pays). Mnoho klientů se nás ptá: "Koupil jsem pozemek, přechází na mě automaticky odpovědnost za starou kontaminaci?" Odpověď je klíčová: Ne. Povinnosti původního škůdce k nápravě škody na životním prostředí automaticky nepřecházejí na nového vlastníka pouhým prodejem nemovitosti.

Problém nastává, když původce (typicky státní podnik z 80. let) už desítky let neexistuje a nemá právního nástupce. Ačkoliv obecná odpovědnost automaticky nepřechází, starší speciální zákony tuto situaci řešily nejednotně. Pro vás jako vlastníka to znamená obrovskou nejistotu. Právníci ARROWS mají zkušenosti ze stovek správních řízení a dokážou určit, pod který právní předpis vaše situace spadá. Aktivně vás zastoupíme u správních orgánů (ČIŽP, vodoprávní úřad) a budeme bránit vaše práva proti neoprávněnému přenesení odpovědnosti.

Co dělat při objevení kontaminace?

Co mám dělat, když na svém pozemku objevím kontaminaci (např. únik ropných látek)? Musíte jednat "bez zbytečného odkladu". Zákon ukládá povinnost hlásit i pouhé podezření na havárii, a to Hasičskému záchrannému sboru (HZS), České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a/nebo vodoprávnímu úřadu. Zatajení je přísně trestaný přestupek.

Ekologické smlouvy a státní garance

Termín SEZ je neoddělitelně spjat s privatizací státního majetku po roce 1991. Stát potřeboval rychle prodat podniky, které však byly plné "ekologických kostlivců". Aby byl tento majetek vůbec prodejný, stát zvolil specifický postup podle zákona č. 92/1991 Sb.. Na oplátku se stát (tehdy prostřednictvím Fondu národního majetku, FNM, dnes agendu spravuje Ministerstvo financí ČR) v tzv. "ekologické smlouvě" zavázal, že nabyvateli proplatí náklady na sanaci. Mnoho firem se domnívá, že pokud mají "ekologickou smlouvu", mají vyhráno. Opak je pravdou.

Zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) opakovaně ukazují na zásadní problémy. Státní garance často nestačí. NKÚ zjistil, že u řady lokalit byla sjednaná finanční garance zcela vyčerpána. Pro nabyvatele vzniká patová situace.

Environmental Due Diligence (EDD)

Pokud dnes jako developer nebo výrobní firma kupujete starý průmyslový areál (brownfield), žádné státní garance se vás netýkají. Vaší hlavní právní ochranou je institut skrytých vad. Environmentální zátěž, jako je kontaminace půdy nebo stará podzemní nádrž, je typickou skrytou vadou nemovitosti. Pětiletá zákonná ochrana zní dobře, ale má háček. Prodávající se bude téměř vždy snažit svou odpovědnost ve smlouvě vyloučit nebo omezit. Podpisem takové smlouvy se svých zákonných práv na náhradu škody dobrovolně vzdáváte.

Nikdy nepodepisujte kupní smlouvu na nemovitost, zejména u brownfieldu, bez hloubkové právní kontroly. Náš tým se specializuje na přípravu a revizi transakční dokumentace. Zajistíme, aby smlouva obsahovala taková prohlášení prodávajícího (representations & warranties), která vás plně ochrání a zachovají vaše práva ze skrytých vad.

Jak ale skrytou vadu odhalit včas, ideálně ještě před podpisem smlouvy? Odpovědí je provedení Environmental Due Diligence (EDD), neboli environmentální hloubkové kontroly.

• Fáze I (Phase I): Průzkum "od stolu". Zahrnuje analýzu historických map, leteckých snímků, databází kontaminovaných míst (jako je SEKM), archivů a prověření veškeré dokumentace.
• Fáze II (Phase II): Fyzický průzkum. Pokud Fáze I odhalí riziko, přichází na řadu technici. Provádějí se průzkumné vrty, odběr vzorků půdy a podzemní vody a jejich analýza v akreditované laboratoři.

Pokud Fáze II potvrdí kontaminaci, dalším krokem je Analýza rizik. Tento dokument je klíčový pro jednání s úřady (ČIŽP, MŽP). Na jeho základě úřad stanoví tzv.

Právní nejistota v environmentální legislativě

Zatímco se evropská legislativa v oblasti ochrany životního prostředí rychle vyvíjí a její požadavky se postupně zpřísňují, implementace těchto pravidel v České republice se často zpožďuje. Chybí dostatečně rychlá a srozumitelná adaptace národní legislativy a praxe dle unijní regulace, což mnohdy vytváří zmatek a nejistotu jak mezi podnikateli, tak mezi odbornou i laickou veřejností.

Podniky se tak ocitají v situaci, kdy se musí přizpůsobovat měnícím se pravidlům bez jasných metodik, předvídatelných lhůt a s vysokými náklady, které mohou následně negativně ovlivnit jejich konkurenceschopnost. V této souvislosti je důležité připomenout, že smyslem práva by mělo být nejen regulovat, ale především vytvářet stabilní a podpůrné prostředí pro udržitelný rozvoj a inovace.

Evropská unie v posledních letech výrazně posílila právní rámec environmentální politiky - ať už v podobě Green Dealu, nových emisních cílů nebo mechanismu CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism). Česká republika však implementuje unijní pravidla často na poslední chvíli, případně hledá vlastní cestu, která je často nad rámec požadovaného. Výsledkem jsou v některých ohledech přísnější pravidla a podmínky, než které jsou ze strany Evropské unie požadovány.

Doporučení pro zlepšení právního prostředí

Zkušenosti z každodenní právní praxe, a to jak na straně podnikatelských subjektů, tak ve vztahu ke státní správě, ukazují, že současné právní prostředí v oblasti ochrany životního prostředí je pro řadu adresátů nepřehledné, nejednotné a obtížně aplikovatelné. Tato situace zpomaluje investice, komplikuje projektovou přípravu a v konečném důsledku podkopává i důvěru ve smysluplnost environmentální legislativy jako celku.

Proto je na místě formulovat konkrétní a systémová doporučení, která by napomohla tomu, aby bylo právní prostředí srozumitelnější, stabilnější a skutečně funkční - tedy aby nejen stanovovalo povinnosti, ale současně podporovalo jejich efektivní plnění a motivovalo k odpovědnému přístupu podniky i jednotlivce.

• Především je nezbytné zpřesnit a sjednotit samotnou definici ekologické újmy, která je v současné právní úpravě formulována poměrně nejednoznačně, což významně komplikuje její praktické uplatnění.
• Dosavadní zkušenosti ukazují, že správní orgány i dotčené subjekty často tápou v tom, jaký zásah do životního prostředí už naplňuje zákonné znaky ekologické újmy a kdy jde pouze o jinou formu narušení chráněných složek životního prostředí.
• Vedle toho je nutné jasně vymezit vztah mezi obecnou právní úpravou ekologické újmy podle zákona č. 167/2008 Sb. a jednotlivými složkovými zákony (např. zákonem o ochraně přírody a krajiny, vodním zákonem či zákonem o odpadech), které samy obsahují vlastní definice pojmů újmy nebo škody.
• Bez takového vyjasnění hrozí duplicitní nebo naopak nekoordinované uplatňování odpovědnosti za újmu, což nejenže oslabuje účinnost těchto mechanismů, ale zároveň zvyšuje právní nejistotu regulovaných subjektů. Sjednocení a zpřesnění těchto pojmů a vztahů by tak významně přispělo ke srozumitelnosti a předvídatelnosti právního rámce v oblasti ochrany životního prostředí.
• Nezbytné je rovněž zajistit včasné vydávání prováděcích předpisů, metodik a výkladových stanovisek k nové legislativě, což podnikům umožní lepší plánování a předcházení rizikům.
• Významným krokem by byla podpora zavádění interních compliance programů prostřednictvím dostupných vzorů a praktických doporučení, dále zavedení pozitivních pobídek - kupříkladu zvýhodněných povolovacích režimů pro podniky, které aktivně předcházejí ekologickým rizikům.
• V neposlední řadě je důležité zabránit přílepkům a nesystémovým legislativním změnám, které oslabují důvěru v právní stabilitu a brání dlouhodobému plánování.

tags: #environmentalni #pravnik #definice

Oblíbené příspěvky:

• Zpracování hroznového vína
• Dopady znečištění ovzduší na zdraví v Evropě
• Katalog odpadů a keramika
• Odpadkové koše Rotho: Recenze
• Ekologické zemědělství v ČR