Statistika znečištění ovzduší v Evropě: Alarmující stav a dopady na zdraví

Téměř všichni obyvatelé Evropy žijí v oblastech, kde je vzduch vysoce znečištěn jemnými prachovými částicemi. Na spoustě míst jejich koncentrace několikanásobně překračuje limit stanovený Světovou zdravotnickou organizací. Každý rok kvůli nim jenom v Česku umře kolem deseti tisíc lidí.

Velmi znečištěný vzduch dýchá 98 procent Evropanů, ukázala analýza satelitních dat Copernicus Atmospheric Monitoring Service. Přibližně dvě třetiny lidí žijí v oblastech, kde koncentrace PM2,5 překračuje limit Světové zdravotnické organizace více než dvojnásobně.

Prachové částice menší než 2,5 mikrometru (PM2,5) vznikají všude tam, kde se práší. Při spalování uhlí nebo dřeva, na stavbách, v dopravě i v zemědělství. Snižuje se tím totiž riziko, že se dostanou do plic a způsobí tam nemalé problémy.

Světová zdravotnická organizace doporučuje, že by jejich koncentrace ve vzduchu neměla překročit pět mikrogramů na metr krychlový. Státy Evropské unie si nicméně stanovily hranici na 20 μg/m3.

Česko normu stanovenou EU plní, ale Světové zdravotnické organizace ne. Největší hodnoty mikročástic naměřily stanice v aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek. „Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 tam byl v roce 2022 překročen na pěti stanicích. Nejvíce v Ostravě-Radvanicích bylo naměřeno 23,4 mikrogramu,“ říká Michael Lažan, předseda spolku Senzor vzduchu.

Čtěte také: Znečištění ovzduší ve městech: statistická analýza

Z výsledků studie vyplývá, že horší kvalita vzduchu je spíše ve východní Evropě. Téměř na celém území Srbska, Albánie, Rumunska, Severní Makedonie, Polska, Slovenska a Maďarska koncentrace PM2,5 překračuje limit Světové zdravotnické organizace. Nejhůře je na tom Severní Makedonie, kde se v hlavním městě Skopje koncentrace prachových částic pohybuje i na šestinásobku limitu.

„Špinavostí“ vzduchu se východní Evropě vyrovná jen Itálie. Více než třetina obyvatel Pádské nížiny na severu země dýchá vzduch, který čtyřikrát překračuje doporučený limit zdravotníků. Nejlépe v analýze dopadly severské státy. Například ve Švédsku žádná lokalita nepřekračuje doporučovaný limit více než dvakrát.

Britský deník The Guardian uvádí, že téměř 30 milionů Evropanů žije v oblastech, kde je koncentrace PM2,5 až čtyřikrát vyšší než doporučený limit.

Dopady znečištění ovzduší a snahy o zlepšení

Evropská unie hodlá do roku 2030 limit pro koncentraci jemných prachových částic upravit. Z dosavadních dvaceti by se měla snížit na deset mikrogramů na metr krychlový. Experti však požadují rychlejší postup a přísnější hranici.

Výzkumy ukazují, že mikročástice PM2,5 mohou ovlivnit téměř všechny orgány v těle a způsobit velkou škálu zdravotních problémů, jako jsou srdeční, plicní a nádorová onemocnění nebo cukrovka. Znečištěné ovzduší může souviset i s nízkou porodní váhou novorozenců.

Čtěte také: Aktuální data o znečištění ovzduší

„Limity EU nejsou jen o zdraví, ale berou v potaz i ekonomické otázky. Limity Světové zdravotnické organizace naopak stanovují odborníci, kteří hledí pouze zdravotní stránku,“ uvedl Mark Nieuwenhuijsen, ředitel Institutu globálního zdraví v Barceloně (ISGlobal) pro televizní stanici Deutsche Welle.

Podle zprávy o kvalitě ovzduší Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2019 zemře v Česku předčasně 10,2 tisíce lidí, protože dýchají nekvalitní vzduch. „Kvůli drobnému polétavému prachu dříve zemře 9 600 lidí, kvůli emisím dusíku 240 lidí, nadměrná koncentrace přízemního ozonu způsobí smrt 350 lidem,“ popisuje Lažan.

Nicméně, Česká republika dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí významně nad průměrem Evropské unie. Přesto investice vždy nepřinášejí očekávané dopady a v řadě oblastí zůstávají plánované strategické cíle nenaplněné. Stav životního prostředí v roce 2024 odpovídal 6. nejhorší pozici v rámci unijní sedmadvacítky. Například v oblasti recyklace komunálního odpadu Česko recykluje pouze 38,3 %, přestože cílem je dosáhnout 60 % do roku 2030. Skoro polovina odpadu stále končí na skládkách a kapacita recyklačních linek zůstává nedostatečná.

Významným zdrojem znečištění ovzduší je stále vytápění domácností, často v energeticky neefektivních budovách. Počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší se v celé Evropě snížil o 10 %. Příčinou předčasných úmrtí jsou tzv. jemné partikulární částice s průměrem do 2,5 mikrometru. Lidé zpravidla umírají v důsledku nemocí, k jejichž vzniku zásadně přispěje vdechování jemných částic. Jde nejčastěji o srdeční choroby a mrtvice, ale také onemocnění plic včetně rakoviny.

I když se situace zlepšuje, EEA varuje, že většina zemí Evropské unie stále překračuje doporučené limity znečištění. Evropská unie chce do roku 2030 snížit počet předčasných úmrtí způsobených jemným znečištěním ovzduší o nejméně 55 % ve srovnání s rokem 2005.

Čtěte také: Recycling in Europe: How the Czech Republic excels

Znečišťující látky a jejich zdroje

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.

Jedná se o skupinu látek, o polyaromatické uhlovodíky, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.

Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.

Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.

Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.

Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu.

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Dopady na zdraví a zranitelné skupiny

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

V roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Znečištění ovzduší je zdravotní a ekologický problém ve všech zemích světa, ale s velkými rozdíly v závažnosti. Nejvyšší úmrtnost na znečištění ovzduší evidujeme v zemích s nízkými až středními příjmy.

Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech. Ženy a děti, které jsou obvykle odpovědné za domácí práce, jako je vaření a sběr dřeva, nesou největší zdravotní zátěž z používání znečišťujících paliv a technologií v domácnostech.

Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností.

Vývoj znečištění ovzduší a evropské normy

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Normy, které bývají převážně právně závazné, musí zohledňovat technickou proveditelnost, náklady a přínosy jejich dodržování. Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku. Tyto limity sice do značné míry reflektují poznatky a pokyny WHO, i tak ale mnohonásobně Evropské limity převyšují a připouští tak vyšší míru znečištění.

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data. V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života.

Infografika

V první části infografiky uvádíme procentuální podíl emisí (znečišťujících látek) v ovzduší v EU v roce 2020. Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti představují 6,1 % území státu a jsou domovem přibližně 20 % obyvatel. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.

Lidé a životní prostředí v EU nadále trpí nadměrným znečištěním, které je v mnoha oblastech ve městech i na venkově stále příliš vysoké. Podle tohoto dokumentu jsou města obzvláště postižena škodlivým hlukem z dopravy. Přestože se samotné ovzduší celkově stalo o něco čistším, "počet úmrtí způsobených znečištěným ovzduším je stále příliš vysoký", uvedla Komise.

Problémem zůstávají také mikroplasty. Tyto umělé částice vznikají například při otěru pneumatik nebo se do životního prostředí dostávají prostřednictvím textilií či kosmetických výrobků. Podle zprávy se uvolňování mikroplastů do životního prostředí od roku 2016 zvýšilo přibližně o sedm až devět procent.

Navzdory snahám o oběhové hospodářství - například větší recyklaci a opětovné využití - se množství produkovaného odpadu nesnižuje, naopak objem odpadu v EU stále roste.

tags: #statistika #znečištění #ovzduší #Evropa

Oblíbené příspěvky:

• Klasika katastrofického filmu
• Vývoj obnovitelných zdrojů v EU
• Tipy pro domácí zeleň
• EIA v České republice
• Jak vybrat správný odpadkový koš Alveus