Německo čelí řadě environmentálních problémů, které vyžadují komplexní řešení. Mezi tyto problémy patří dopady klimatických změn, znečištění ovzduší a vody, a také otázky spojené s energetickou politikou a přechodem na obnovitelné zdroje.
Zvýšení teploty bylo obecně větší v jižních regionech Německa, než na severu. Srážky vykazovaly regionální rozdíly, ale také se výrazně lišily při zapracování jednotlivých scénářů.
Ve většině regionů se úhrn ročních srážek nelišil v meziročním srovnání (v souhrnu), ale docházelo spíše k sezónním posunům a výkyvům. Autoři vyhodnotili i prahové hodnoty extrémních srážek a teplot, které mohou být dále využity jako indikátor znovuobjevení takových událostí (teplotní vlny veder, silné letní bouřky).
Ve všech zapracovaných scénářích se četnost těchto událostí zvyšuje. Počet nadprůměrně teplých dní roste, spolu s obecným trendem průměrné teploty. Počet dní v roce se srážkami vyššími než 30 mm se v rámci jednotlivých scénářů a konkrétních regionů stává také velmi proměnlivým. Zvyšuje se i citlivost vůči povodním.
Prostorová analýza dopadů územního plánování na projevy klimatických změn pro scénáře A2, A1B a B1 (a údobí 2011-2040, 2041-2070 a 2071-2100) vykazovala pro jednotlivé indikátory regionálně i časově odlišnou intenzitu působení. Relativně malé procento objektů na pobřeží je ohroženo vlnobitím a příboji, což se nemění ani v dalších scénářích.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Kvůli nesrovnalostem v údajích o emisích oxidu uhličitého (CO2) u vozů koncernu Volkswagen zřejmě Německo letos nezískalo na daních zhruba 1,8 miliardy eur (48,7 miliardy korun).
Ekologické hnutí Deutsche Umwelthilfe zakládá své tvrzení na tom, že vyšší emise CO2 naznačují vyšší spotřebu paliva, od níž se odvíjí daň z vlastnictví vozu. „Podle našich měření je reálná spotřeba deseti nejprodávanějších značek aut v Německu o 42 procent vyšší, než jsou oficiální údaje,“ řekl šéf Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch.
„Rozdíl znamená, že letos vybere stát na dani z vlastnictví motorového vozidla o 1,8 miliardy eur méně, než by měl,“ doplnil. Pokud by se nic nezměnilo, tak podle Resche přijde Německo v příštím roce na daních o 2,2 miliardy eur.
Volkswagen nyní bude muset oznámit, u jakých typů motoru jsou odchylky v objemu emisí CO2. Stát následně vyměří majitelům těchto vozů dodatečnou daň. „V ideálním světě by měl tuto daň zaplatit Volkswagen, ale neexistuje právní základ, který by to automobilce nařizoval,“ řekl Resch.
Nové nesrovnalosti se týkají i menšího počtu benzinových vozů. Skandál se zatím týkal údajů o emisích oxidů dusíku a zahrnoval asi 11 milionů naftových vozů. Nově zjištěné nesrovnalosti kolem emisí oxidu uhličitého se podle mluvčího firmy týkají převážně naftových automobilů, včetně vozů Škoda Octavia. Zahrnují ale i menší počet benzinových automobilů.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Nejnověji firma Volkswagen agentuře Reuters také potvrdila, že i její luxusní naftové automobily prodávané v Evropě jsou vybaveny stejným softwarem, který byl podle pondělního prohlášení amerických úřadů využíván k falšování emisních testů ve Spojených státech. Automobilka nicméně již v pondělí popřela, že by tento software emise zakázaným způsobem ovlivňoval.
Odhalování problémů u vozů automobilky Volkswagen a jejích koncernových značek už mělo několik následků. Nejnověji mu mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti automobilky ze známky A2 na A3.
Volkswagenu to ale také přechodně srazilo tržní hodnotu podniku asi o třetinu, což se rovná částce asi 24 miliard eur. K odchodu byl donucen generální ředitel společnosti a vede se vyšetřování po celém světě.
Na základě neúplných údajů z některých zemí a vlastních odhadů přišla konzultační firma LMC Automotive s tím, že prodej automobilů německé skupiny Volkswagen v západní Evropě v říjnu klesl, zatímco celý trh mírně rostl. Registrace nových vozů se obvykle uskuteční několik týdnů od jejich nákupů, takže dopad skandálu může být zřetelnější v listopadových číslech.
Celkový počet registrací nových osobních vozů v západní Evropě se oproti září zvýšil o 2,7 procenta na 1,06 milionu aut.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Německo zřejmě čeká tichá, ale zásadní energetická revoluce. Podle průzkumu sdružení komunálních služeb VKU chce každé páté město, respektive místní podnik veřejných služeb (19 %), nejpozději do roku 2045 zcela odstavit svou plynovou síť. A téměř polovina provozovatelů (46 %) ještě neví, zda přejde na takzvaný zelený (ekologický) plyn, nebo infrastrukturu úplně zruší.
Pouze osm procent měst mimo jiné už nyní ví, že chce infrastrukturu upravit pro dodávky zeleného plynu pro domácnosti. „Kdo v roce 2045 nebude moci topit plynem ani olejem, musí mít jistotu, že existují dostupné alternativy,“ uvedl pro deník Bild šéf VKU Ingbert Liebing. Podle něj musejí být do té doby běžně dostupné tepelné čerpadla, dálkové vytápění a zelené plyny.
Energetický přechod ale nebude levný. A hrozí, že náklady zůstanou především na zákaznících, varuje VKU. Odborníci ze sdružení odhadují, že výměna topení a úpravy domů mohou stát desítky tisíc eur na domácnost. Přechod se dotkne i průmyslu - na plynové rozvody je připojeno asi 1,4 milionu malých a středních firem.
Některá německá města už každopádně mají jasno. Mannheim chce plyn odpojit do 2035, Augsburg, Hannover a Würzburg do 2040, Mnichov a Řezno nejpozději do 2045. Zatímco města hledají cesty, jak se plynu zbavit, federální vláda jde opačným směrem a spoléhá na něj při především budoucí výrobě elektřiny.
Ministryně hospodářství Katherina Reiche oznámila plán na výstavbu plynových elektráren s výkonem 20 gigawattů, které mají sloužit jako záloha pro obnovitelné zdroje a být později přestavitelné na vodík. Tento plán ale může mít zásadní problém.
Berlín se čtyřmi miliony obyvateli nebude klimaticky neutrálním městem už v roce 2030. Tento cíl nadále platí pro něj jako pro celou zemi pro rok 2045, v případě celé EU pro rok 2050.
Podstatnou roli hrály nepochybně odhadované náklady 110 miliard eur (2,65 bilionu korun), jimiž by se měly všechny budovy v Berlíně, doprava a vytápění změnit na bezemisní. Zadlužení versus nutné ekologické investice jsou velkým tématem také v koaličním jednání o nové berlínské vládě (Senátu).
Kvůli rostoucím nákladům na bydlení, energii, potraviny a také další produkty a služby vinou vysoké inflace (za rok 2022 v průměru 7,9 %, stejná jako v lednu 2023 - pro porovnání v ČR v lednu 17,5 %) je 319 913 Berlíňanů předluženo. Bezmála každý 10. obyvatel metropole nezvládá své finanční závazky.
Německá spolková vláda letos vyčlenila do dubna 2024 na zastropování cen energie 300 miliard eur, tedy v přepočtu 7,2 bilionu korun (dokázala je snížit přibližně na úroveň českou s ještě nižšími cenami pro německý průmysl). Vlastně tak svým voličům neměla odvahu říct, co je bude zelená tranzice v cenách elektřiny a plynu stát.
Podle průzkumů chce až 23 % firem podnikajících v automobilovém průmyslu zemi opustit. Argumentují, navzdory zastropování, obrovským růstem cen energie, ale v pozadí je nepochybně také obava z Bruselem násilně prosazovaného přechodu na bezemisní auta v roce 2035.
Podnětem k dalšímu sporu ve vládní koalici SPD, Zelených a FDP se stal cílený únik do médií, v němž liberálové zřejmě pod „zeleným kotlem“ trochu provokativně zatopili. Ukázalo se, že po roce 2024 Zelenými plánovaný zákaz prodeje kotlů na zemní plyn a topný olej, který je v německých domácnostech dominantním způsobem vytápění, bude spojen s průměrným výdajem 13 000 eur (312 000 Kč) za jedno nové tepelné čerpadlo.
Jestliže se ve zpravodajství široce proklamuje, že Německo v roce 2022 zvýšilo podíl tzv. čistých zdrojů energie hlavně ze slunce a větru už na 46 %, týká se to jen elektroenergetiky. Ta má ovšem na spotřebě primárních zdrojů energie v Německu a shodně také ve světě podíl pouhých 17 procent, 83 procenta světové spotřeby energie včetně té německé kryje ropa, zemní plyn a uhlí s tím, že spotřeba primárních zdrojů v celém světě přinejmenším do roku 2050 podle EIA vzroste o polovinu.
Země Evropské unie mají podíl na světových emisích kolem 8 procent. „Ambiciózně“ se chtějí v příštích 28 letech (Němci o 5 let dříve) vydat směrem k nule. Zatím se ale destabilizuje celý energetický sektor v podstatné části členských zemí Unie natolik, že se v řadě států plánují opatření proti možnému blackoutu.
Protože obrovské množství spotřeby primární energie, příkladně v elektrifikaci dopravy a ve vytápění domů, má nahradit elektřina. Vládou schválené plány regulace spotřeby v Německu ale současně zahrnují dálkové odpojování nabíjení elektrických aut a provozu tepelných čerpadel.
Problémem tedy není počet větrných elektráren, ale jejich stáří, tj. jejich technologický stav a související možnosti skladování a distribuce. Podle Trabera a Fella by se v Německu muselo do roku 2030 instalovat přibližně 24 000 turbín, pokud by mělo být plně zásobováno 100 % z obnovitelných zdrojů energie ve všech energetických odvětvích - elektřina, teplo, doprava i průmysl.
Německo se stává zelenějším - zda je to díky dobrým politickým opatřením, nebo krátkodobým pozitivním efektem klimatických změn, se teprve uvidí. V současné době je všude vidět vlhká půda, zelené stromy a spousta vody. Naše zahrada letos vypadá spíš jako deštný prales.
Zatímco dříve Německo 55 až 60 % veškeré potřeby zemního plynu dováželo z Ruska, úplná ztráta dříve „nenahraditelných“ dodávek plynu byla kompenzována během osmi měsíců. Byly vyvinuty alternativní zdroje energie, zvýšila se energetická účinnost a dokonce se investovalo do infrastruktury, jako jsou terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG).
Poprvé se v Evropské unii vyrobilo mnohem více elektřiny z větrné a solární energie než z fosilních paliv a v čele EU je Německo - o 21 % více solární energie a o 9 % více větrné energie ve srovnání s předchozím rokem. S téměř 60 % celkového mixu elektřiny bylo v roce 2023 vyráběno „udržitelně“ tolik energie, jako dosud nikdy předtím. Množství elektřiny vyrobené z fosilních paliv kleslo na úroveň 60. let 20. století.
Německo v minulém roce odstavilo své poslední jaderné elektrárny, které ještě na začátku století produkovaly okolo 156 TWh elektřiny, a tedy okolo 30 % německé produkce. Hlavně bavorský průmysl tak přišel o dominantní část svých stabilních zdrojů elektřiny.
Francie i Německo čelí rostoucímu množství důkazů o negativních dopadech větrných parků na lidské zdraví a životní prostředí. Zásadní zlom v přístupu k větrné energetice nastal ve Francii v březnu 2024. Francouzská Státní rada, plnící funkci nejvyššího správního soudu, zrušila povolení pro výstavbu nových větrných elektráren a zpochybnila i ty stávající.
Soudní verdikt odhalil systémovou chybu v normách z roku 2011. Ty se totiž soustředily výhradně na slyšitelné frekvence (125-4000 Hz) a zcela ignorovaly nízkofrekvenční hluk a infrazvuk (pod 20 Hz). Vědecké poznatky přitom dlouhodobě naznačují, že i tyto pro lidské ucho neslyšitelné frekvence mohou způsobovat poruchy spánku, stres a snižovat kvalitu života v okolí turbín.
Ještě závažnější zjištění přicházejí z Německa, které má v provozu téměř 30 000 větrných elektráren. Kromě známých problémů s úhynem ptactva a netopýrů se nově otevírá téma chemické kontaminace. Podle odhadů se z jedné turbíny může ročně uvolnit 30 až 150 kilogramů materiálu.
Německý portál Iniciativa pro demokracii a osvětu (IDA) upozornil na alarmující výsledky testů divokých prasat v Porýní-Falci. Analýza 60 vzorků prokázala, že játra všech testovaných zvířat ulovených v blízkosti větrných elektráren výrazně překračovala limity EU pro obsah PFAS. Maso z těchto zvířat bylo označeno za nepoživatelné.
Spolkový námořní a hydrografický úřad navíc potvrdil, že z provozu turbín se uvolňuje až 228 chemických látek, z nichž 62 je klasifikováno jako obzvláště škodlivé.
Německo letos razantně pocítilo dopady své Energiewende. V létě se významně zvýšil počet a délka období se zápornými cenami. Německo v té době nevědělo, co s přebytkem elektřiny. Naopak v zimě jsme pocítily dvě delší období bez větru, s minimálním svitem slunce a velmi vysokými cenami elektřiny, kdy Německo dováželo vše, co bylo k dispozici.
Již druhá letošní Dunkekelflaute, tedy období, kdy nesvítí a nefouká v našem regionu, je dalším zásadním varováním. Ukazuje, kam nás zavede spoléhání čistě na obnovitelné zdroje a odstavení fosilních zdrojů dříve, než bude dokončena jejich nízkoemisní náhrada.
Německo vybudovalo velmi velké nominální výkony v obnovitelných zdrojů. Fotovoltaické zdroje mají celkově nominální výkon přes 90 GW, větrné pak mají nyní nominální výkon přes 70 GW. Ideální podmínky pro větrné elektrárny jsou na severu Německa na mořském pobřeží.
Je tak vidět, že nominální výkon fotovoltaiky i větrníků překračuje potřeby. Pokud jsou ideální podmínky pro oba zdroje zároveň, je překročení potřebného výkonu až násobné. Je pravda, že ne všechny fotovoltaické zdroje jsou zamířeny stejným směrem a mají maximum výkonu ve stejnou dobu, i větrné zdroje ne všechny jsou na nominálním výkonu ve stejnou dobu.
I tak už jsou však období, kdy má Německo obrovské přebytky elektřiny z větru a slunce, neví kam s nimi a způsobuje záporné ceny na okamžitém trhu u sebe i sousedů.
Výroba elektřiny v Německu v minulém týdnu, kdy nastaly tři dny dunkelflaute, kdy v Německu elektřinu zajišťovaly vlastní fosilní zdroje a dovoz jaderné a fosilní elektřiny. Ke konci týdne se situace překlopila a Německo mělo velký přebytek větrné elektřiny.
Pokud je však u nich dotovaná cena 100 EUR/MWh, vyplatí se jim provoz i při záporné ceně -90 EUR/MWh. V takovém případě se nám vyplatí dovážet elektřinu z německých obnovitelných zdrojů a nechat si za to platit penězi německých daňových poplatníků. Jiná situace je, když se to týká naší fotovoltaiky a dotované ceny za ní musí platit náš stát.
Kvůli stále většímu výskytu období se zápornými cenami na spotovém trhu roste problém s kanibalizací nedotovaných zdrojů. Je třeba zdůraznit, že se to týká pouze právě fotovoltaických a větrných zdrojů. Záporné ceny vznikají pouze na spotovém trhu.
tags: #environmentální #problémy #Německa