Environmentální problémy Slovenska a snaha o zlepšení

Znečištění ovzduší představuje jeden z nejpalčivějších problémů životního prostředí nejen ve státech střední Evropy. Slovensko patří společně s Polskem, Českou republikou a Maďarskem mezi země s nejvíce znečištěným ovzduším.

Problémy se znečištěním má 14 oblastí po celém Slovensku včetně většiny krajských měst. Index kvality ovzduší v některých slovenských městech (např. Košice, Trnava) je špatný a oblasti trpí vysokým výskytem prachových částic, které zasahují horní cesty dýchací. Znečištění ovzduší patří mezi nejčastější příčiny předčasného úmrtí v Evropě. Ročně tak zemře více než 400 tisíc lidí, z toho na Slovensku 5,4 tisíce. Na vině je především doprava, energetika, průmysl a lokální vytápění domácností. Do ovzduší se kvůli nim dostávají prachové částice PM₂,₅ a PM₁₀ a oxidy dusíku.

Historické zátěže a snaha o řešení

Slovenské ministerstvo životního prostředí chce na sebe převzít odpovědnost za sanaci znečištěného území v areálu bývalé bratislavské chemičky Istrochem, kterou v roce 2002 koupil holding Agrofert Andreje Babiše. Příslušný návrh posoudí vláda. Bratislavská chemička, která vyráběla například umělá vlákna, trhaviny, chemikálie a plasty, patřila k největším znečišťovatelům podzemních vod ve slovenské metropoli. Dřívější studie ukázala, že v areálu Istrochemu se ve vysoké koncentraci nacházejí látky nebezpečné pro zdraví člověka a jejich odstranění by přišlo na zhruba 350 milionů eur (8,5 miliardy korun).

Ministerstvo uvedlo, že v příslušném řízení se nepodařilo zjistit, kdo je zodpovědný za environmentální zátěže v uvedené chemičce, která byla v minulosti známá jako Chemické závody Juraje Dimitrova (CHZJD). V souladu s příslušným zákonem v takovém případě má vláda rozhodnout o tom, které ministerstvo bude mít sanaci znečištěného území na starosti. Zástupci společnosti Istrochem Reality na dotaz ČTK uvedli, že sanaci chemičky ze strany státu vítají. Majitelem nemovitostí v areálu bratislavské chemičky je společnost Istrochem Reality, kterou vlastní Babišova firma SynBiol.

Slovenská republika se také zapojila do globálního programu s názvem Prokázání vhodnosti a odstranění bariér, které brání uplatnění a efektivní implementaci dostupných nespalovacích technologií pro zničení POPs. Cílem projektu je dodávka nespalovacího zařízení vysoké technické úrovně na zneškodnění chlórovaných znečišťujících látek, přičemž demonstrativní fáze zahrnuje zneškodnění iniciačního množství v objemu přibližně 2500 PCB odpadů a kontaminovaných zařízení.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Ministerstvo životního prostředí SR uskutečnilo v posledních letech několik opatření na zlepšení kvality ovzduší. V roce 2017 prosadilo přísnější emisní limity i pro středně velké znečišťovatele. Zlepšila se i informovanost občanů o smogové situaci a umožnil se vznik nízkoemisních zón ve městech a obcích. Nejnovějším opatřením je kotlíková dotace ve výši 35 mil. eur, která je určena na výměnu starých kotlů na tuhá paliva v domácnostech za nový kotel na zemní plyn. Na Slovensku je odhadem 120 tisíc domácností, které využívají topné zařízení starší než 30 let.

Nepříznivou situaci s kvalitou ovzduší by měl na Slovensku zlepšit projekt rozšíření a zkvalitnění monitoringu kvality ovzduší LIFE v hodnotě 15 mil. eur. Významný je rovněž projekt Slovenského hydrometeorologického ústavu, který zefektivní monitoring ovzduší prostřednictvím 15 nových kompletně vybavených automatických monitorovacích stanic napříč Slovenskem.

Mezinárodní spolupráce a legislativa

Ve dnech 28.-29.11.2019 se v Bratislavě uskutečnila konference EU Clean Air Forum, která navázala na stejnojmennou konferenci v Paříži v roce 2017. EU potřebuje kolektivní přístup k řešení tohoto problému zahrnující všechny sektory (doprava, průmysl, zemědělství, energetika). Udržitelnost rozvoje bude hlavním programem EK v dalších 5 letech pod názvem European Green Deal. Slovensko spoléhá na kohezní politiku EU a v letech 2021-27 chce modernizovat energeticky náročný průmysl s odhadovanými náklady 2,5 mld. eur.

Všechny tři země (Česko, Polsko, Slovensko) mají dostatečný právní rámec pro efektivní systém hodnocení a řízení kvality ovzduší. Platné právní předpisy EU ke kvalitě ovzduší byly kompletně transponovány ve všech třech státech. Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích byla kompletně transponována s tím, že všechny tři státy využily možnosti vypracovat přechodné národní plány pro velké spalovací zdroje. Všechny tři státy zavedly poplatky za znečišťování ovzduší, avšak zcela odlišnými způsoby.

Doporučení a závěry

Účastníci fóra EU Clean Air Forum se shodli, že dosáhnout lepší kvality ovzduší je možné pouze společným úsilím napříč sektory, koordinovaným vykonáváním politik a ve spolupráci s veřejností. Celkové emise do ovzduší se na Slovensku za posledních 30 let výrazně snížily, avšak všude se nedosahuje dobrá kvalita ovzduší. Limitní hodnoty pro pevné částice PM₁₀ bývají občas překračované ve větších slovenských městech. Velkým znečišťovatelem ovzduší jsou auta. Podle britského deníku The Guardian 98 procent evropské populace dýchá toxický vzduch. Obzvláště brutálně jsou znečištěným ovzduším zasaženy především státy východní a střední Evropy: Srbsko, Albánie, Maďarsko, Slovensko, Česko a zvláště pak území Polska. Proto je nutné i nadále vyvíjet úsilí ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

V roce 2023 uvedlo 12,2 % obyvatel EU, že znečištění, špína nebo environmentální problémy mají dopad na jejich domácnost. Ve srovnání se situací před čtyřmi lety došlo k poklesu o 2,9 p. b., neboť v roce 2019 si na různé formy znečištění ve svém okolí stěžovalo 15,1 % domácností. Nejvyšší podíl obyvatelstva, které uvedlo takové problémy, byl na Maltě (34,7 %), následované Řeckem (20,5 %) a Německem (16,8 %). Naopak nejnižší podíl (4,2 %) byl zaznamenán v Chorvatsku, následovaly Švédsko (5,0 %) a Slovensko (5,8 %). Česku s hodnotou 7,8 % patřila sedmá pozice. Na úrovni EU se vystavení znečištění, špíně nebo jiným environmentálním problémům zvyšovalo s mírou urbanizace.

Úřady na Slovensku podle nejsilnější opoziční strany Progresivní Slovensko (PS) neoprávněně zbavily českou skupinu Agrofert povinnosti odstranit rozsáhlé znečištění v areálu její bratislavské chemičky Istrochem. S odvoláním na dokumenty to dnes novinářům řekla poslankyně PS Tamara Stohlová. Ministerstvo životního prostředí ČTK napsalo, že opozice v čele s PS nerozumí rozhodnutím, která byla v minulosti ve věci přijata jinými úřady než tímto ministerstvem.

Podle dřívějšího rozhodnutí slovenských úřadů uvedené znečištění v Istrochemu vzniklo ještě před privatizací podniku a nový vlastník chemičky splnil závazek z privatizační smlouvy ve věci investic do rozvoje Istrochemu, zejména pak do ekologie. Z vyjádření slovenského ministerstva životního prostředí vyplývá, že odmítá svou odpovědnost v kauze. Ministerstvo v reakci zaslané ČTK mimo jiné obvinilo opozici, že svými zavádějícími vyjádřeními k případu dokazuje, že nechce odstraňovat tuto environmentální zátěž a navíc ani nerozumí dříve přijatým rozhodnutím ve věci.

"Toto není pomoc firmě, ale naplnění zákonné povinnosti státu. V případě změny rozhodnutí, tedy neplnění povinností ze strany státu, jsme připraveni se obrátit na soud a hájit naše práva," uvedl v dnešním prohlášení Istrochem Reality. Shodně se slovenskými úřady napsal, že znečištění v Istrochemu vzniklo dávno před rokem 2002. Dodal, že společnost investovala do svého rozvoje včetně ekologie areálu v souladu s privatizační smlouvou.

Evropská komise žaluje Slovensko kvůli kvalitě ovzduší a odpadních vod

Evropská komise podává žalobu na Slovensko kvůli špatné kvalitě ovzduší. Země překračovala povolené limity pro polétavý prach a nepřijala dostatečná opatření, která by kvalitu ovzduší zlepšila. Komise uvedla, že pokud dojde k překročení mezních hodnot stanovených v evropských právních předpisech o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnice 2008/50 / ES), jsou členské státy povinny přijmout plány týkající se kvality ovzduší a zajistit přijetí vhodných opatření, která by zkrátila trvání období překračování. Podle Komise se tak ale Slovensko nezachovalo.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Slovensko tak nečelí soudnímu řízení kvůli tomu, že překračovalo stanovené hodnoty znečištění, ale proto, že země nezareagovala včas a nezajistila, aby byly limity porušovány, co nejkratší možnou dobu. Dosavadní opatření dle Komise byla opožděná a nebyla dost účinná na to, aby snížila znečištění pod nejvyšší povolenou úroveň.

Znečištění částicemi PM 10 na Slovensku pochází především z domácností, které k vytápění využívají zastaralé kotle na tuhá paliva, například uhlí či dřevo. Podle Zprávy o stavu o životního prostředí v roce 2018 odpovídají domácnosti za více než 60% emisí těchto znečišťujících částic.

Evropská komise se proto po opakovaných apelech a roky trvajícím „infringementu“ rozhodla pro poslední krok. 16. prosince postoupila věc Soudnímu dvoru EU. Právním krokem Komise pro porušování směrnice o čištění městských odpadních vod už přitom Slovensko čelí i v jiném samostatném případě.

Směrnice vyžaduje, aby se v zájmu ochrany životního prostředí městské odpadní vody před vypuštěním do životního prostředí jímaly a čistily. odpadní vody mohou ohrozit lidské zdraví a znečistit jezera, řeky, půdu či podzemní vody.

Případ, který má nyní na stole Soudní dvůr EU se týká celkem 25 aglomerací na Slovensku, které nesplňují požadavky směrnice o čištění městských odpadních vod. Slovensko podle Komise v 17 z těchto aglomerací nezabezpečilo sekundární čištění odpadních vod před tím, než se vypustí do životního prostředí. V devíti aglomeracích se neprovádí žádná dodatečná biologická úprava komunální odpadní vody zahrnující odstranění dusíku anebo fosforu. V jedné aglomeraci se vyskytují oba tyto problémy.

Evropská komise také připomíná, že Slovensku se mimo jiné i pomocí spolufinancování ze zdrojů EU od zahájení tzv. infringementů podařilo dosáhnout souladu s pravidly ve více aglomeracích.

Slovensko a recyklace odpadů

Vláda schválila postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a zákaz skládkování využitelných odpadů v roce 2030. Takové nastavení totiž nemá potenciál naplnit závazné evropské recyklační cíle. Zavázali jsme se, že do roku 2035 přesuneme 65% všech komunálních odpadů do finální recyklace. S tímto bohužel nepomůže skládkovací poplatek. Takové řešení nalezli na Slovensku, které za jeho formu třídící slevy a poplatek dokonce pochválila Evropská komise. Slovensko analyzovalo, že pro odklon odpadů ze skládek stačí poplatek 1200 Kč, současně jejich třídící sleva pozitivně motivuje obce v rozvoji třídění. Naopak český návrh je pro obce nevýhodný.

Co se týká prioritního parametru „nízké produkce komunálních odpadů“, jsme dle srovnání Eurostatu na 3. místě. V recyklaci je průměr EU 45 %, jako ČR dosahujeme míry 38 %. Dostat se však musíme až na 65 %. Co se týká skládkování, jsme v lepší polovině států. Průměrně se v EU dle Eurostatu skládkuje 122 kg/osobu a rok, v ČR je to 166 kg. Rozdíl jsou tedy dvě popelnice. Důležité také je, že míra skládkování od roku 2009 v ČR stále klesá. Ke splnění cíle EU je třeba navýšit skládkovací poplatek, ale víme, že reálná funkční výše k odklonu odpadů se pohybuje tam, kde ji nově schválilo Slovensko, tedy kolem 1200 Kč.

tags: #environmentální #problémy #Slovensko

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce ekologickou daní vozidla
• Tipy pro Úchvatné Snímky Přírody
• Jak bojovat se znečištěním ovzduší?
• Harmonogram svozu odpadu Jablonec nad Nisou
• Recyklovaná zatravňovací dlažba