Vytvořit fotky krajiny, které jsou poutavé a nutí diváka přemýšlet, není jednoduché. S trochou cviku ale takového efektu dosáhnete. Krajinářská fotografie je z velké části věcí kreativity stejně, jako každé jiné umělecké odvětví. Zároveň ale existuje řada prověřených postupů a pravidel, které se hodí dodržovat, protože pomáhají k ještě lepšímu výsledku.
V první řadě se proto naučte pozastavit se v krajině a kochat se. Jakmile se zastavíte a najdete své krásno, vzpomeňte si na základní pravidla fotografování. Horizont nedávejte na jeho střed, raději ho posuňte do třetiny fotografie. Díky tomu si dokonale promyslíte snímek.
Důležité je zejména chápat světlo. Jakmile porozumíte hře světla a stínů v krajině, objevíte „krásno“. Stoupněte si někdy jen tak na kopec, ze kterého máte výhled na pole nebo zajímavou krajinu, sledujte, co se v ní děje a to dění vnímejte. Tím se dostáváme k podstatě. Většina lidí postupuje přesně opačně. Fotí první věc, která je zaujme. Fotografie by měla mít příběh, něco sdělit. U fotografií zvířat je ideální, pokud se na nich něco děje, divákovi to poví něco o jejich přirozeném chování.
Znáte tzv. pravidlo třetin? Jde o populární fígl pro poskládání dokonale vyváženého a estetického obrázku krajiny, který se používá nejen ve fotografování, ale také v malířství, filmu či designu. Pomyslně si rozdělte obraz v hledáčku třemi horizontálními a třemi vertikálními čarami. Objekt zájmu pak umístěte do blízkosti jednotlivých průsečíků. Fotku krajiny skutečně chápejte jako tři díly, které musíte obsadit. Všechny tyto části musí být něčím obsazené. Ve středu by pak měl být hlavní motiv. Také může obsahovat pokračování linií, které diváka vedou k ústřednímu motivu na pozadí. Pozadí pak zpravidla tvoří kulisu pro celý snímek. Jsou ale i situace, kdy obsahuje hlavní motiv. Popředí a střed jsou v tom případě pouze části příběhu fotografie, která má ústřední motiv v pozadí.
Krajina se v jednotlivých ročních obdobích výrazně mění. Proto se vyplatí, když se na některá místa vrátíte. Krajina, která je nezajímavá v létě, může být kouzelná na podzim nebo v zimě. Někdy je na místě vybrat si určitý detail a nafotit ho pomocí teleobjektivu.
Čtěte také: Wave Profi vs. Waste King Commercial 10000: Srovnání drtičů odpadu
Každý totiž děsně řešil fotografickou techniku. Je možné, že se pěkná fotka povede i z telefonu, pokud ale chcete fotit snímky, které opravdu vyniknou, investice do kvalitního fotoaparátu se vyplatí. Chcete-li focení brát opravdu vážně, měli byste dobře vědět, co pojmy expozice, clona a několik dalších znamenají. Podmínky v přírodě se mohou v okamžiku zcela změnit a fotograf by měl být schopen jim nastavení svého přístroje přizpůsobit.
Největším hendikepem mobilů je to, že většinou postrádají optický zoom. Právě proto je při výběru telefonu dobré se zaměřit na to, aby měl fotoaparát co největší počet megapixelů. Pokud plánujete telefon využívat hlavně k fotografování, tak se zaměřte na technické parametry fotoaparátu, abyste z něj dostávali fotky té nejvyšší možné kvality. Možná patříte spíš k samoukům, kteří si vyhledají informace na internetu a metodou pokus - omyl se dopracují k ucházejícím výsledkům.
Wildlife, divoká zvířata, ptáky i přírodu sice můžete fotit i se základnimi fotoaparáty, věřte ale, že brzy budete chtít něco lepšího. Zvířata mají skvěle vyvinutý sluch. Jestli chcete získat ty nejlepší záběry, sáhněte po bezhlučných fotoaparátech, tedy digitálních bezzrcadlovkách. Zvířata jsou rychlá. Proto se bude hodit sekvenční snímaní o rychlosti minimálně 10 snímků za sekundu. Jen tak si můžete být jistí, že vám neuteče žádný důležitý moment. Zvířata jsou plachá. Chybu proto neuděláte v případě, že vyberete přístroj, který zaostřuje na oči zvířat. V přírodě je počasí. V náročných podmínkách proto přijde vhod utěsnění těla fotoaparátu proti vnikající vodě a prachu.
Fotografování ptáků obvykle vyžaduje ohniskové vzdálenosti superteleobjektivu. Objektiv Canon RF 100-400mm F5.6-8 IS USM má velký rozsah zoomu, díky kterému je velice všestranný. Jelikož je snímač ve fotoaparátu APS-C menší než snímač v plnoformátovém fotoaparátu, bude objekt v záběru větší, takže fotoaparát se snímačem APS-C ve výsledku přibližuje asi 1,6×. Spárujte například objektiv RF 100-400mm F5.6-8 IS USM s fotoaparátem EOS R7 a využijte výhod „efektivní ohniskové vzdálenosti“ 160-640 mm.
Stativ stabilizuje fotoaparát, takže z něj pořídíte naprosto přesné záběry. Hodí se hlavně v situacích, kdy není ideální osvětlení nebo při nočním focení. Díky stabilitě je totiž možné snížit rychlost závěrky, aniž byste museli obávat zhoršení kvality výsledného snímku. Maskování: jestli se chcete dostat opravdu blízko, budete potřebovat maskování. To může být ve formě maskovací sítě, maskovacího obleku nebo třeba maskovacího stanu. Stativ: věřte, že při focení s teleobjektivem nebo při dlouhém čekání na záběr budete za stativ opravdu vděční.
Čtěte také: Ekologická Profesionální Chemie: Podrobný Přehled
Nejlepší světlo je měkké, rozptýlené, přitom ale dostatečně kvalitní. Proti tomuto jemnému světlu je pak mnohem jednodušší zachytit reálné tóny úchvatné přírody okolo nás. Rána však jednoznačně vedou, díky lepší viditelnosti má to nízko nad obzorem položené slunce šanci lépe zasvítit. A co je nejlepší světlo? To, které nedělá ostré stíny a má pěknou barvu. Ideálně růžovo-oranžovou, ne žlutou, ne bílou. Pokud je ostré slunce bez mráčku, přes den vůbec nefotím.
Logickým krokem při fotografování rychlých akcí je zvýšení rychlosti závěrky. Na snímku výše rychlost závěrky 1/3 200 s zmrazila volavku v pohybu, stejně jako kapky vody ve vzduchu. Dobrý výchozí bod je hodnota přibližně 1/2 000 s nebo rychlejší. Možná ale budete chtít například špičky ptačích křídel trochu rozostřit a použít nižší rychlostí závěrky, abyste zachytili dojem pohybu. Pravidlem je, že potřebujete rychlost závěrky, která je alespoň stejně rychlá jako reciproční ohnisková vzdálenost u plného formátu.
Většina snímků krajiny se spoléhá na široký záběr a vysokou hloubku ostrosti. Díky nastavení vysoké clony však můžete zaostřit mnohem lépe. Použijte k tomu mřížky v hledáčku nebo na obrazovce. Začněte buď na horní nebo dolní třetině rámečku a postupujte dál. Nebojte se experimentovat. I když fotky, které upřednostňují popředí a pozadí nechávají rozmazané, jsou v poslední době velmi oblíbené, obrázky krajiny by takové být neměly.
I když teleobjektiv nemusí mít „vysokou“ světelnost, můžete jej použít k rozmazání pozadí snímků, protože dlouhá ohnisková vzdálenost může zajistit dojem poměrně malé hloubky ostrosti, a to i při relativně vyšší cloně. To umožňuje schopnost teleobjektivů komprimovat vzdálenost a rozostřené, rozmazané pozadí blíže k vašemu objektu.
Postprodukce je stejně důležitá jako samotný proces fotografování. Vyberte si z bohaté nabídky programů takový, který vám bude plně vyhovovat. Využijte neplacené zkušební verze, díky které si daný program můžete nejlépe otestovat. Dejte proto přednost formátu RAW. Jenže tento formát automaticky komprimuje detaily, což má za následek sníženou kvalitu obrázku.
Čtěte také: Profesionální drtiče kuchyňského odpadu
Seznamte se se svým objektem: Může se vám hodit, pokud se naučíte, jak se zvířata ve volné přírodě pohybují, jak jednají a jak se chovají, abyste mohli přijít na nejlepší způsob, jak je fotografovat. Udržujte ho stabilní: V mnoha scénářích fotografování divoké přírody nebudete mít na nastavení stativu čas. Záchrana přichází v podobě stabilizace obrazu, která zajišťuje trvale ostré snímky z ruky, a to i s dlouhými teleobjektivy a makroobjektivy. Nebuďte hluční: Chcete-li zachytit zvířata při přirozeném chování, buďte co nejtišší a přibližujte se k nim klikatě, namísto abyste šli přímo k nim. Ujistěte se, že vám vane vítr do tváře, když se přibližujete, aby se váš pach od zvířat vzdaloval.
Nejlepším způsobem, jak se stát opravdu dobrým fotografem krajiny, je prostě vyrazit do přírody kdykoli je to jen trochu možné a zachytit v ní co nejvíce jedinečných okamžiků a zážitků. Pamatujte si, že zvíře má být ve fotce takové, že i když si to zvíře odmyslíte, pořád se na tu fotografii dá koukat.
tags: #profi #fotky #prirody #tipy