Environmentální problémy v Asii

Asie, největší a nejlidnatější kontinent naší planety, představuje po všech stránkách úžasně pestrý region - přírodně, etnicky i kulturně. Poznání všech jejích krás by zabralo několik životů... Oblast jihovýchodní Asie není v rámci kontinentu žádnou výjimkou - právě naopak. Na relativně malé rozloze najdeme téměř vše - například moře s nejvyšší biodiverzitou světa, prastaré lesy, desítky aktivních sopek, mocné řeky spojující svým životodárným tokem země ležící podél jejich břehů, či vysoké hory s vrcholky, jež navzdory tropickému podnebí pokrývá sníh.

Také bohatství místní unikátní fauny a flóry je obrovské - oblast jihovýchodní Asie je domovem až 20 % světových druhů pozemních a mořských druhů rostlin a živočichů. Z celkem 17 světových zemí pyšnících se přírodní megadiverzitou najdeme hned 4 v jihovýchodní Asii - jsou to Indonésie, Malajsie, Filipíny a Papua-Nová Guinea. Příroda v tomto koutu světa opravdu svými dary nešetřila. A neuvěřitelná různorodost zdejších etnik, národů, náboženství a kulturních zvyků jakoby kopírovala přírodní bohatost regionu.

Dopady lidské činnosti a turismu

Příroda, jež zde s nezměrnou štědrostí nabízí lidem své dary, zároveň umožňuje rychlý růst lidské populace. Výsledkem prosperity lidské komunity jsou i jevy méně pozitivní - mnohamilionové metropole zahalené oblaky smogu, stále se zmenšující plochy nesmírně cenných deštných pralesů nahrazované poli a plantážemi, znečištěná moře a řeky, ohrožované navíc nadměrným lovem ryb. Nebo také necitlivá těžba nerostných surovin v oblastech, které si zaslouží nejvyšší stupeň ochrany. Mnohdy se při drancování místního přírodního bohatství ani nejedná o záměr, ale důsledek faktu, že stále větší počet obyvatel se musí dělit o stejný, či dokonce zmenšující se objem prostředků k obživě.

Vedle problémů ničení přírody spjatých s činností člověka usilujícího o prostou obživu (což je do určité míry možné považovat za životní nutnost) je zde i otázka turismu. Krásy a obrovská pestrost zdejší přírody v kombinaci s velmi příznivými podmínkami k návštěvě - slušnou infrastrukturou, dlouhodobě víceméně stabilní bezpečnostní situací, přívětivými obyvateli, fantastickou kuchyní a obecně příznivou cenovou hladinou - působí na turisty z celého světa jako magnet. Poptávka po dovolené v jihovýchodní Asii rostla v posledních dekádách přímo raketově, mezi lety 1991-2011 vzrostl počet jen zahraničních turistů o 300 % (samostatnou kapitolu představují návštěvníci z Číny). A místní obyvatelé, vděční za další zdroj obživy a prosperity, rádi vyhoví klientům přinášejícím tak potřebné finance. Tlak na již tak těžce zkoušenou přírodu se s přílivem turistů ještě znásobuje...

Ohrožení unikátního regionu

Prozatím zůstává pestrost zdejších druhů ohromující. Region je zhruba v polovině rozdělen tzv. Wallaceovou linií, jež představuje přelom mezi především asijskou a především australskou faunou a flórou. Proto se v jihovýchodní Asii můžeme, možná trochu překvapivě, setkat například se stromovými klokany a obrovským množstvím papoušků, které bychom jinak očekávali spíše v Austrálii. Z dalších zajímavých druhů fauny, pro něž je zdejší příroda domovem, uveďme například orangutany, tapíry čabrakové, slony indické, nosorožce jávské, tři druhy tygrů, známé komodské draky (varan komodský) či orly filipínské - seznam by mohl dlouho pokračovat.

Čtěte také: Dopady znečištění v Asii

Většina těchto druhů je dnes již bohužel ohrožena, mnohdy kriticky. Nesmírně pestrá je i fauna a flóra zdejších moří - vedle obrovských žraloků velrybích žije v jihovýchodní Asii šest z celkových sedmi druhů mořských želv (čtyři druhy zde i kladou vejce). A stejně jako pozemní druhy jsou i ty mořské mnohdy v ohrožení. Podle odhadů je ohrožena až polovina celkové rozlohy korálových útesů jihovýchodní Asie, podobně jsou ohroženy všechny druhy mořských želv (některé kriticky). Příčin je mnoho - vedle oteplování oceánů zde hrají roli i přílišný či necitlivý (za pomoci výbušnin či jedů) rybolov, ukládání sedimentů přinášených řekami v důsledku zvýšené deforestace a další vlivy.

"Ekologický" palmový olej a tradiční medicína

Navzdory vysoké schopnosti regenerace představuje kombinace změny klimatu, lidských faktorů (především rozvoje zemědělství a infrastruktury) a turismu pro zdejší přírodu smrtící koktejl, z něhož by se podle některých studií již nemusela zotavit. Stále větší plochy primárního pralesa, domova mnoha nenahraditelných přírodních druhů, padají za oběť vypalování za účelem zakládání polí a plantáží, především palmy olejné (Malajsie a Indonésie dnes pokrývají 90 % světové produkce palmových olejů, jejichž význam coby biosložky paliv je navíc sporný).

I místní vlády si již začínají uvědomovat, jak křehká je rovnováha mezi potřebami obživy místních a nutností uchovat přírodu budoucím generacím. Výsledkem jsou desítky národních parků a chráněných území jihovýchodní Asie a také mezinárodní smlouvy, které mají poskytnout možnost přežití ohrožené původní přírody.

Vedle důsledků lidské činnosti způsobené do značné míry životní nutností se jihovýchodní Asie bohužel pyšní i dalším primátem - region je centrem ilegálního obchodu se zvířaty a zvířecími produkty. Příroda je drancována za účelem odchytu zvěře prodávané jako domácí mazlíčci, ale také kvůli obchodu se zvířecími produkty sloužícími jako součást tradiční (především čínské) medicíny či jako vybrané pochoutky.

Čínská medicína je kapitola sama pro sebe - téměř každá země jihovýchodní Asie hostí menší či větší komunitu Číňanů, jejichž tradiční medicína představuje další hrozbu pro mnohé vzácné druhy živočichů a rostlin. Tradiční čínská medicína léčí prostředky, které mnohdy fungují spíše na mýtickém než vědeckém základě. Poptávka po vzácných složkách s mnohdy pofidérním účinkem je ale zcela reálná, ať už se jedná o tygří penisy (mají zvyšovat mužskou potenci), rohy nosorožců (údajně „ochlazují krev“) či medvědí žluč, získávanou za drastických podmínek. Číňané považují svou tradiční medicínu za nedílnou součást své prastaré kultury a vzdávají se jí jen velmi neochotně. Podobný pohled na tradiční medicínu najdeme i ve Vietnamu, jenž byl po tisíciletí čínskou kulturou formován a ovlivňován. I zde bohužel platí zákony trhu - tedy kde je poptávka, je nakonec i nabídka. Totéž se týká i různých suvenýrů, které je možné v Asii pořídit. Je libo želví náramek či roh nosorožce?

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Důsledky klimatických změn a extrémní počasí

Globální oteplování a klimatické změny začínají mít smrtící dopady. Mezi možnými následky klimatických změn v regionu bude výskyt moskytů v oblastech, kde v současnosti nejsou. Následně pak budou hrozit epidemie malárie a horečky dengue. K tomu se připojí menší dešťové srážky a následně rozšíření nemocí, jejichž zárodky si libují ve stojatých vodách.

Když ve východní Asii udeří tropický cyklon, rychlost větru dosahuje i 300 kilometrů za hodinu. Ve městech a vesnicích boří domy a přináší chaos. V přírodě pak láme stromy jako sirky. Vědci z Botanického ústavu AV ČR v souvislosti s těmito katastrofami nyní přinášejí alespoň jednu dobrou zprávu. Lesní porosty ve východní Asii se těžkým podmínkám z dlouhodobého pohledu dokážou poměrně dobře přizpůsobit. Porosty ve východní Asii se dokážou poměrně zdatně vyrovnat s tropickými cyklony. Na zasažených místech vyrůstají stejné druhy stromů, které tam byly původně. Změněné klimatické podmínky na ně nemají v tomto smyslu výraznější vliv. Optimistické zjištění: Tajfuny přetvářejí prostředí, ve kterém stromy rostou.

Vědci z Botanického ústavu ale zjistili, že se dokážou úspěšně zmlazovat i v prosvětlených polomech. A naopak - druhy, dříve považované za světlomilné, umějí podle badatelů prosperovat i v houštině. „Výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické v době, kdy globální změny mají povětšinou negativní vliv na lesní společenstva a přírodu obecně. V případě opačného zjištění by to totiž znamenalo, že v příštích letech můžeme očekávat výrazné změny v lesních ekosystémech, jelikož tajfuny se posouvají do nových oblastí, které na ně nejsou přizpůsobeny,“ říká spoluautor studie Jan Altman z oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR. Podle něj se tedy ukazuje, že dosavadní škatulkování dřevin na stínomilné či světlomilné není zcela platné. Současně však upozorňuje, že výzkum se týkal několika druhů stromů, které jsou v oblasti dominantní.

Změna stravovacích návyků

Prudký nárůst konzumace produktů vzešlých z chovu hospodářských zvířat je ale pro naši planetu velmi špatnou zprávou. Platí to zejména o Číně a Indii, ale také o Indonésii. Přežvýkavci vypouštějí do vzduchu značné množství metanu. Oxid dusný, další významný skleníkový plyn, je vylučován z hnojišť a z krmiva pro dobytek.

V Indonésii má růst spotřeby masa z chovných zvířat i nepřímé dopady na klima: více dobytka znamená více zemědělských farem, a tedy další odlesňování, které je již dnes značné kvůli poptávce po palmovém oleji, papíru a rýži. Změna stravovacích návyků je nezbytná, aby oteplení planety nepřekročilo dva stupně Celsia, uvádí Chatham House. Tento limit si stanovilo mezinárodní společenství a vědci soudí, že jeho překročení může vést k řetězové reakci, který nynější stav ještě zhorší.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Environmentální problémy v Afghánistánu a Etiopii

Afghánistán stojí uprostřed několika souběžných krizí. Desetiletí konfliktů, chudobu a kolabující ekonomiku umocňuje politická nestabilita po převzetí moci Talibanem. Kromě okamžitých humanitárních potřeb volají Afghánci po dlouhodobých řešeních, aby mohli obnovit svá živobytí a postavit se tváří v tvář měnícímu se klimatu. Afghánistán je jednou z nejohroženějších zemí světa klimatickou změnou. Podle indexu ND Gain se umisťuje na 180. místě ze 187 zemí.

Stále častěji totiž přichází sucho i záplavy kvůli nepravidelným srážkám. Afghánistán prošel třemi po sobě jdoucími obdobími velkého sucha v letech 2021 až 2023. Zimy jsou nyní teplejší a je méně sněhu, což snižuje množství vody pro jarní setí. V létě jsou teploty vyšší a urychlují erozi půdy a vysychání řek. Když už déšť přijde, je nevyzpytatelný a často příliš silný - způsobuje bleskové záplavy a sesuvy půdy. Náš průzkum potvrdil, že 71 % farmářů má problémy v důsledku katastrof vyvolaných klimatem a 56 % uvedlo, že hlavní překážkou jsou poškozené nebo nefunkční zavlažovací systémy.

Podpora afghánských farmářů je investicí do stability a budoucnosti celé země.

Sucho i povodně: Etiopie zmítaná klimatickými šoky. Etiopie, druhá nejlidnatější země v Africe a jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu, je také extrémně zranitelná vůči změně klimatu. V indexu ND-Gain se umisťuje na 145. místě ze 187 zemí. V letech 2020 až 2023 zažil Africký roh pět po sobě jdoucích období dešťů. V říjnu 2023 UNICEF uvedl, že kolem 29,7 milionu lidí v Etiopii potřebovalo humanitární pomoc.

Dopady změny klimatu umocňují stávající problémy Etiopie, jako jsou konflikty, vysídlování a chudoba. Napětí kvůli ubývajícím vodním zdrojům v pasteveckých oblastech roste. Podle našeho průzkumu je hlavní obživou místních lidí farmaření závislé na srážkách a pastevectví. Proto jsou tito farmáři v důsledku změny klimatu velmi zranitelní.

Mezi dopady změny klimatu patří narušená vegetační období, snížená vlhkost půdy, častější záplavy, sesuvy půdy, sucha, více chorob rostlin, více škůdců, a dokonce i častější výskyt malárie, kterou přenáší komáři. Změna klimatu nejvíc dopadá na děti, kojící a těhotné ženy, starší lidi, osoby s postižením a marginalizované etnické skupiny.

Etiopané nečekají pasivně na řešení, ale sami se na něm podílí, i když často nemají dost prostředků. Chrání svoji půdu, obnovují ekosystémy a budují živobytí. Připomínají, že adaptace na změnu klimatu nepočká. Jejich poselství lídrům na COP30 je jednoduché: Pomozte nám chránit naši půdu a my ochráníme naši budoucnost.

Klíčová fakta o Afghánistánu:

• 89 % Afghánců je závislých na zemědělství (OCHA, 2025)
• 3 po sobě jdoucí období velkého sucha v letech 2021 až 2023
• 71 % farmářů uvádí vážné problémy v zemědělství (PIN MSNA, 2024)
• 56 % zemědělců omezují poškozené nebo nedostatečné zavlažovací systémy

Klíčová fakta o Etiopii:

• 63 % populace závisí na zemědělství
• Pět nepříznivých období dešťů (2020-23) a nejhorší sucho za 40 let
• 29,7 milionu lidí potřebovalo v roce 2023 humanitární pomoc
• Ženy, děti a vyloučené skupiny jsou zranitelnější a mají omezený přístup ke zdrojům a službám

Nadměrný turismus

Po pandemii přicházejí rekordní čísla. Asie právě teď zažívá nejrychlejší turistický boom po pandemii covidu-19 na světě. Podle Pacific Asia Travel Association vzrostl počet návštěvníků v prvním pololetí roku 2025 až o 20 %. Největší nárůst hlásí severovýchodní Asie - Čína, Japonsko a Jižní Korea, jihovýchodní destinace jako Thajsko nebo Vietnam se právě připravují na rekordní sezónu.

Úzké uličky historických měst praskají ve švech, pláže mizí pod nánosy lehátek a chrámové komplexy se mění v selfie kulisy. Zároveň roste tlak na infrastrukturu, přírodu i místní obyvatele. Nejvíce na očích je problém v Kjótu, kde se počet turistů v roce 2024 vyšplhal na více než 56 milionů. Historické čtvrti, dopravní síť i obyvatelé města tak čelí neustálému přetlaku. Místní úřady reagují zákazem vstupu do soukromých uliček čtvrti Gion, novými poplatky a kamerovými systémy, město, které bylo kdysi synonymem ticha a duchovna, se ale i přesto - možná nenávratně - změnilo v hlučnou scénu.

Podobně se vyvíjí situace v jihovýchodní Asii. Maya Bay na thajském ostrově Phi Phi, proslavená filmem Pláž, musela být kvůli ekologickému kolapsu na čtyři roky uzavřena. Nyní funguje v omezeném režimu a každý rok se na dva měsíce zcela uzavírá, aby se mořské ekosystémy mohly zotavit. Přesto se sem denně vydávají stovky lodí. Ve Vietnamu zase přetlak turistů dopadá na destinace jako Ha Long Bay nebo Hoi An, které získaly status UNESCO. Zátoka trpí přetížením výletními loděmi, staré město zase přetlakem návštěvníků, pro které se z něj stalo spíš tržiště než kulturní památka.

A ze hry není ani indonéský ostrov Bali, který dlouhodobě patří k nejvýraznějším symbolům overturismu. Stále rostoucí výstavba hotelů a vil vytlačuje rýžová pole, která kdysi tvořila duši ostrova. Beton nahradil půdu, která dříve přirozeně vsakovala dešťovou vodu, což v posledních letech vedlo k rozsáhlým záplavám. K tomu přibývá problém s odpady, dopravou i rostoucími cenami pro místní obyvatele. Turistický sen se tak pomalu obrací proti svým vlastním lidem.

Vnitrostátní turismus v Číně

Zatímco jiné země řeší spíše nápor zahraničních návštěvníků, Čína navíc čelí fenoménu vnitrostátního overturismu. Podle Daxue Consulting zaznamenala během „zlatého týdne“ v roce 2025 rekordní počet cestujících a například jen železnice přepravila přes 23 milionů lidí denně. Mnohá města tu dlouhodobě zažívají dopravní kolaps, a oblíbené památky jako Velká čínská zeď nebo hora Tchaj-šan praskají ve švech.

Další problém pak ale přináší sociální sítě. Města jako Zibo nebo Jingdezhen se přes noc proměnila v turistické senzace díky virálním videím - jedno je o grilování, druhé o levném jídle a keramice. Místa, která byla dříve bez povšimnutí, teď zaplavují desetitisíce návštěvníků, a místní samosprávy proto tak trochu improvizují: otevírají vládní budovy, aby ulevily přeplněným ulicím, a zavádějí dočasná pravidla pro bezpečnost. Tento trend je pro Čínu nový, ale rychlost, s jakou se rozvíjí, ukazuje, jak velký vliv má digitální obsah na reálný svět.

Projevuje se přetíženou dopravou, nedostatkem vody, znečištěním, růstem cen i úbytkem bydlení pro místní. Zároveň se snižuje i samotný zážitek z cestování a z krásného místa se stává davová atrakce. Udržitelný turismus se proto snaží hledat rovnováhu: rozprostřít návštěvnost, chránit přírodu a kulturu a zajistit, aby cestování obohacovalo jak hosty, tak obyvatele.

Budoucnost turismu v Asii

Turismus, samozřejmě, zůstává pro většinu asijských zemí klíčovým zdrojem příjmů. World Economic Forum ale upozorňuje, že bez lepší regulace se může proměnit v hrozbu pro životní prostředí i kulturní dědictví. Řešením je kombinace chytrých technologií, přísnějších limitů a podpory méně známých destinací. V Číně se tak nyní testují rychlé reakční systémy, které mají pomoci zvládat náhlé přívaly návštěvníků, zatímco Japonsko a Thajsko sází na sezónní uzávěry nejzatíženějších míst.

Všichni společně pak stojí na rozcestí: turismus zemím logicky přinesl nebývalý ekonomický růst, zároveň ale také nepopiratelné ekologické i kulturní ztráty. Pokud se tedy nenaučí rozprostřít návštěvníky a chránit nejcennější místa, mohou přijít o to, co dělá její krásu jedinečnou. Protože každý ráj má své limity, a ty v Asii se právě teď intenzivně testují.

Čeští dobrovolníci uklízejí asijské ostrovy

Plastový odpad představuje tíživý problém pro moře a oceány. Podle vědců by v roce 2050 plasty v oceánech mohly vážit víc než všechny zdejší ryby dohromady. Přílivem smetí trpí třeba pobřeží ostrovů v jihovýchodní Asii. Do zemí, které jsou i bez toho jedněmi z největších znečišťovatelů, jezdí odpad uklízet také Češi.

Například na jednom thajském ostrově se sto kilometrů od města nachází pláž, na které nikdy nikdo trvale nežil. Přesto tam dobrovolníci našli čtyřicet tun naplaveného odpadu. „Šedesát tisíc pet lahví, osmdesát tisíc bot, hora polystyrenu,“ vypočítává cestovatel a potápěč Jan Bareš z dobrovolnické organizace Trash Hero.

Bareš začal odpadky sbírat spontánně s kamarády. Organizace Trash Hero, kterou později založili, teď uklízí v deseti zemích a do jejich akcí se už zapojilo přes sedmdesát tisíc dobrovolníků z celého světa. „To bylo právě to, jak nás to naplňovalo, co nás motivovalo, abychom to příští týden udělali znovu,“ dodává Bareš, který aktuálně pracuje na Bali.

Dobrovolníci mají v jihovýchodní Asii asi padesát základen. Uklízí turisté a díky osvětě také čím dál víc místních. „V Indonésii není žádný svoz odpadků, nefungují tam státní popeláři, není kde by se to recyklovalo,“ vysvětluje dobrovolnice Monika Trojanová. Do aktivit Trash Hero se může zapojit kdokoli, třeba během dovolené. Stejně jako Jan Bareš ale zdůrazňuje, že úklid problém nevyřeší.

tags: #environmentální #problémy #v #Asii

Oblíbené příspěvky:

• Vše o odpadových mřížkách do dřezu
• Odpadky v lese a zvířata
• Aukce OZE a Lazarevič
• Co potřebujete vědět o emisi dluhopisů
• Relaxační dovolená v Česku