Environmentální problémy v Nigérii a znečištění delty řeky Niger

Vítejte v deltě řeky Niger, v místě jednoho z největších ekologických zločinů na celé planetě. Delta Nigeru se rozkládá na sedmdesáti tisících kilometrech čtverečních v Guinejském zálivu. Obývá ji 40 různých kmenů pod oficiální správou Nigérie, která je největším africkým producentem ropy.

Těžit ropu tady, v místě zvaném Ogoniland, začala britsko-nizozemská společnost Shell v 50. letech minulého století. V letech 1976 až 1991 znečistilo Ogoniland více než dva miliony barelů ropy v 2 976 samostatných ropných skvrnách. Zatímco produkce ropy vždy po čase skončí, ropovody provozované společností Shell stále zůstávají v zemi, vedou přes potoky i jezera.

Život vedle ropné skvrny

Mnoho jezer v deltě Nigeru se nachází hned vedle vesnic. I děti dýchají otrávený vzduch. Po téměř 24 letech od popravy devíti vzbouřenců z kmene Ogoni vedených Kenem Saro-Wivou, kteří hájili práva místních před brutalitou ozbrojených skupin ropné společnosti a žádali zlepšení životních podmínek v regionu, se situace výrazně nezlepšila. Ukázali světu důsledky praktik nadnárodní korporace. Obyvatelé zdejších vesnic musejí stále těžce bojovat za spravedlnost.

Spolu s devíti kolegy a kolegyněmi ze sítě Friends of the Earth stojíme na břehu jezera Kidaro u vesnice Kegbara Dere. Michael Karikpo z nigerijské organizace Environmental Right Action (ERA), která pomáhá Ogoniům bránit jejich práva, a doktor environmentálních věd Eraks Kobah, budou našimi průvodci. Eraks vyrostl v blízké vesnici.

„Když jsem byl kluk, moje rodina nebyla bohatá, ale mohl jsem lovit ryby a prodat je na trhu. Jezera byla plná ryb. Uživili jsme rodinu a já mohl chodit do školy. Vesnice mívaly čistou vodu. Dnes je mi do pláče, když vidím svůj domov,“ říká a noří ruku do mazlavé hmoty, aby nám ukázal, že i po letech je voda i půda kontaminovaná. Vrátil se po přírodovědných studiích zpět, aby podpořil boj místních za spravedlnost.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Místní moc dobře vědí, že Nigérie je na ropě závislá, vždyť tvoří tři čtvrtiny exportu země. Oproti jiným západoafrickým zemím ji také Světová banka neřadí k zemím extrémně chudým, naopak je v regionu nejbohatší. Zisk z ropy je ale v Nigérii dělen - nepřekvapivě - nerovnoměrně. Bohatství z černého zlata zajišťuje prostředky a moc zejména prezidentu Muhammadu Buharimu a jeho okolí. Letos v únoru byl tento bývalý generál zvolený do úřadu znovu, takže ti, kteří doufali v lepší rozdělení zisků z těžby ropy, se změny opět nedočkali.

Původní bohatý porost mangrove u vesnice Bodo hyzdí od roku 2008 bláto a voda plná ropy. Místní čekají, až Shell škody napraví. Na břehu jezera Kidaro nejsme sami. Sbírá a rovná tu dřevo starý muž. Má s sebou asi šestiletého vnuka. Ochotně nám ukáže cestu přes zbylé porosty mangrove a pomáhá prosekat cestu, abychom se dostali blíž k toxické hladině. Ujišťuje mě, že dělá, co může, aby vnuk mohl chodit do školy.

Ropa se tu těžila mezi lety 2008 a 2014. Zanechala za sebou spoušť, s níž si příroda neporadí. Ani kdyby si místní vyhrnuli rukávy, písek a vodu nevyčistí, byť by byli sebevíc houževnatí. Unikající ropa otrávila nejen zdroj pitné vody, ale také okolní políčka. Místní se snaží dosáhnout nápravy všemi možnými prostředky.

Boj za spravedlnost a odškodnění

Navštěvujeme aktivistu Chiefa Sundaye, který se po desetiletí soudil se společností Shell. V roce 2015 mu nigerijský soud přiznal náhradu třicet osm milionů amerických dolarů za to, že ropný gigant těžil po léta ropu v jeho jezeře a zničil jej. Otrávili mu vodu, všechny ryby do jedné umřely. Shell se odvolal a dnes stoletý Sunday doufá, že jednou se vyplacené náhrady skutečně dočká.

„Shellu jsme nic neudělali, a přesto se chová takhle. Pokud zemřu, bude mít soud pořád význam? Dostali by kompenzaci moji potomci? Doktor environmentálních věd Eraks Kobah u jezera Kidaro ukazuje, jaké důsledky má kontaminovaná půda a voda pro místní komunitu.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Někteří Nigerijci už si však od Shellu kompenzace vymohli. Komunitě Bodo přiřkl britský soud v roce 2015 přes 80 milionů dolarů, což je jedna z nejvyšších částek, která byla postiženým komunitám v Africe kdy vyplacena. Představitelé Shellu nyní stojí též před nizozemským soudem. Důvodem občanské žaloby je úmyslné poškozování životního prostředí s následkem změny klimatu.

Součástí spisu jsou také důkazy o úmyslném poškozování životního prostředí v Deltě Nigeru. Soudní spory zvané litigace představují nový typ opatření v oblasti ochrany klimatu, při nichž občané usilují o účinnější kroky ke snížení emisí uhlíku a vyšší náhrady škod, které by zaplatily náklady na řešení dopadů klimatických změn. Podobných soudních sporů běží více, kupříkladu New York požaduje po pěti největších ropných společnostech včetně Shellu kompenzaci za stoupající hladinu přílivu a častější bouře.

Důsledky těžby ropy a sociální problémy

Ropné studny a pumpy staré desítky let reznou v krajině. Stále z nich vytéká ropa, o jejich opravy se nikdo nestará. Kanálky a potrubím pořád proudí mastná, temná kapalina. V oblasti Bomu Maniford způsobila v roce 2009 unikající ropa masivní požár, za který Shell odmítl zodpovědnost.

Mnohé ropné studny dosud hyzdí krajinu, vytéká z nich ropa. Ze školy stojící na dohled jedné reznoucí studny se ozývá zpěv dětí. Stejně jako jinde na světě, i tady mladí často odcházejí do měst vydělat peníze. Blízké město Port Harcourt je tudíž přeplněné. Mnozí přespávají na ulici pod kusy vlnitého plechu v oblacích smogu. Děti žebrají na ulici, pečou banány plantains na ohni, ty šťastnější prodávají limonádu, kapesníčky nebo potřeby pro domácnost.

Únosy bohatých bělochů, často zaměstnanců Shellu, jehož sídlo je strážené a obehnané vysokou zdí s ostnatým drátem, jsou tu na denním pořádku. Únosci pak chtějí tučné výkupné. Michael mi vysvětluje, že toto ještě před dvaceti lety normální nebylo, ale venkovské obyvatelstvo chudne, lidé nemohou farmařit nebo rybařit a děti se vydávají do měst velmi mladé.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Reportáže ukazující zloděje ropy nesou podobně smutné poselství. Ropné společnosti berou lidem přírodní bohatství a oni často nemohou najít práci a uživit rodinu, a tak si část bohatství chtějí vzít zpět. Zakládají proto gangy, které narušují potrubí a ropu kradou. Navíc jsou schopni v porostech mangrove postavit celé rozlehlé rafinerie, které ukradenou kapalinu zpracovávají. Vláda proti nim postupuje velmi tvrdě a nekompromisně. Hlídky křižují řeku na člunech, zloděje zatýkají a ropu nebo už hotovou naftu bez milosti vylévají do řeky, jezera či na zem.

Navštěvujeme i další jezera. Některá leží přímo ve vesnicích, v některých zkoušejí děti chytat v mastné vodě ryby. V roce 2011 vydal Program OSN pro životní prostředí (UNEP) environmentální hodnocení Ogonilandu. Zpráva nařídila komplexní očištění území a doporučila, aby společnost Shell vyčistila každý únik ropy bez ohledu na příčinu. Rovněž doporučila zřízení Ogonijského úřadu pro obnovu životního prostředí a fondu s počátečním kapitálem ve výši miliardy amerických dolarů, které by měly být zaplaceny firmou Shell Petroleum Development Company, nigerijskou vládou a nigerijskou státní ropnou společností NNPC. S naplňováním se začalo v roce 2016.

Sanace znečištění probíhá bolestivě pomalu, ač na ni jde deset procent celkové částky. V první fázi, započaté v roce 2017, čistí čtyři sta lidí plochu deseti kilometrů čtverečních během tří let. Stejným tempem by ovšem celou deltu vyčistili za 21 tisíc let.

Dopady na zdraví a životní prostředí

Potrubí u ropné studny. Místní trpí zvýšeným výskytem nemocí a obtížemi. Některé staré studny a potrubí hlídá ochranka, jiné jsou nehlídané. Zdejší původní bohatý porost mangrove je jedním z nejrozmanitějších ekoystémů na planetě. Lidem v Nigérii vždy přinášel dostatek obživy, úrodnou půdu i možnost rybolovu. Místní však už jen smutně vzpomínají na divoká zvířata, například krokodýly a hrochy, která zmizela.

Na břehu dalšího jezera u vesnice Goi mezi ropnými poli West Buda a Bom stojí nás vita celá delegace místních vůdců a vůdkyně. Z jejich slov neslyším hořkost nad tím, že bohatý Sever chce jejich ropu. Žádají jen, aby Shell dal do pořádku přírodu, kterou ničí. Zlobí se, že všichni obyvatelé Delty umírají pomalou smrtí, že děti, často narozené předčasně a nemocné, nemají dostatečnou zdravotní péči.

Cestu končíme na mši ve velkém kostele ve městě Bodo. Je neděle a tradičně pestrobarevně odění Afričané se modlí k Bohu rytmickým zpěvem. Modlí se za čistý vzduch, pitnou vodu, úrodnou půdu a požehnání pro komunitu. Vítají nás jako celebrity, jsou rádi, že se svět zajímá o jejich problémy. Nizozemský kolega přede všemi slibuje, že aktivisté celého světa se budou snažit pomoci. Odměnou je mu potlesk ve stoje a další krásný chorál.

Obyvatele Delty tradičně živí rybolov a zemědělství. Bez vyčištění jezer, písku a půdy se nemohou uživit. S pomocí organizací jako ERA se zdejší vesnice snaží starat o nejchudší obyvatele, pokud nemůže pomoct rodina. Jak vysvětluje Michael Karikpo: „Chceme hlavně ukázat dětem, že existují příležitosti, které nabízí celý svět. Pokud zůstanou ve škole, vystudují a budou přemýšlet o energetických řešeních, nemusí být příroda zdevastovaná a znečištěná tak, jak ji denně kolem sebe vidí.

Strávila jsem v deltě Nigeru pár dní. Vezu si domů tenisky špinavé od ropy, která už nikdy nepůjde dolů, a vzpomínky na lidi, kteří nevzdávají boj ani tehdy, když víc než co jiného připomíná souboj Davida a Goliáše. Po desetiletí bojují za svůj domov, své děti, za budoucnost, drží spolu.

Environmentální povědomí a vzdělávání

Několik předchozích studií z celého světa spojovalo vzdělávání s environmentálním povědomím a chováním, nicméně v rozvojových zemích je třeba řešit mezeru ve výzkumu dopadu environmentálního vzdělávání na proenvironmentální povědomí a podporu proenvironmentálního chování, zejména mezi vysokoškolskými studenty. Nigerijské univerzity jsou vyzvány, aby podnikly proaktivní kroky k úpravě svých studijních programů a dobrovolnických aktivit v oblasti životního prostředí.

Podle Uchendua je poskytnutí prostoru mladým Afričanům, aby mohli mluvit o svých ekologických obavách, zásadním krokem v pokračování boje za lepší budoucnost. „Potřebujeme mít mladé lidi, kteří se cítí dobře a mohou prosperovat v podmínkách, které nyní máme. Pokud se mladí lidé cítí zcela bezmocní a ochromení, není to jen krize veřejného zdraví, ale i katastrofa pro změnu klimatu,“ říká. „Musíte mít energii něco dělat.“ To je další cenný zdroj, který je třeba chránit.

Migrační a humanitární rizika

Právě environmentální hledisko je zásadní, protože se může stát spouštěčem dalekosáhlých konfliktů (stejně jako jsme to viděli v Sýrii před občanskou válkou, kdy se venkované houfně stěhovali do měst kvůli dlouhodobému suchu). Frustrace velkého počtu lidí na malém prostoru v neutěšených podmínkách městských slumů je tím nejlepším předpokladem pro vznik konfliktů. Údaje z roku 2015 uvádějí, že 60 % území země je zasaženo desertifikací.

Jak předpovídal už Samuel Huntington ve svém slavném Střetu civilizací, větší náchylnost ke konfliktům v éře po studené válce najdeme v pásmech, kde se střetávají rozdílné civilizace. Z té podle zprávy UNHCR kvůli občanské válce dosud odešlo 6,7 milionu lidí, tj. V hypotetické situaci, kdy by se podobným způsobem a kombinací uvedených faktorů zhroutila půlmiliardová Nigérie, by počet utečenců mohl snadno dosáhnout až stamilionových čísel. To by znamenalo bezprecedentní humanitární katastrofu, jakou si dnes stěží umíme představit.

tags: #environmentalni #problemy #v #nigerii

Oblíbené příspěvky:

• Kompost Bílovec – prodej
• Materiály a výhody ekologických tašek
• Jak urychlit kompostování
• Cíl 42,5 % pro OZE do roku 2030
• Test ekologických pracích prostředků