Podpora obnovitelných zdrojů energie v EU: Cíl 42,5 % do roku 2030

07.03.2026

Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody ohledně posílení směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie. Tato dohoda představuje další krok, kterým se EU přibližuje k dokončení balíčku právních předpisů „Fit for 55“ zaměřeného na realizaci Zelené dohody pro Evropu a cílů plánu REPowerEU.

Zvýšení závazného cíle EU

Na základě dohody se zvyšuje závazný cíl EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 ze současných 32 % na nejméně 42,5 % a téměř se zdvojnásobuje stávající podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU. Dohoda potvrzuje odhodlání EU dosáhnout energetické nezávislosti rychlejším zaváděním doma vyrobené energie z obnovitelných zdrojů a splnit unijní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 %.

Podpora zavádění obnovitelných zdrojů v různých odvětvích

Dohoda obsahuje cíle a opatření na podporu zavádění obnovitelných zdrojů energie v různých odvětvích hospodářství. Revidovaná směrnice zpřísňuje roční cíle týkající se obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v oblasti energie z obnovitelných zdrojů používané v systémech dálkového vytápění. Do působnosti směrnice o obnovitelných zdrojích je jako klíčové odvětví spotřebovávající energii poprvé zahrnut průmysl.

Dohoda stanoví orientační cíle (roční nárůst využívání energie z obnovitelných zdrojů o 1,6 %), jakož i závazný cíl dosáhnout do roku 2030 podílu obnovitelného vodíku na celkové spotřebě vodíku v průmyslu ve výši 42 %. Dohoda rovněž posiluje regulační rámec pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě (14,5% snížení intenzity emisí skleníkových plynů nebo 29% podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie). To zahrnuje kombinovaný dílčí cíl ve výši 5,5 % pro pokročilá biopaliva a obnovitelná paliva nebiologického původu, včetně minimální úrovně 1 % obnovitelných paliv nebiologického původu.

Kritéria udržitelnosti bioenergie

Dohoda posiluje kritéria udržitelnosti bioenergie v souladu s vyššími ambicemi Zelené dohody pro Evropu v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. V budoucnu se tato kritéria budou vztahovat na menší zařízení (s výkonem 7,5 MW nebo vyšším), tj. přestane se uplatňovat prahová hodnota 20 MW podle stávající směrnice. Dohoda obsahuje ustanovení, která mají zajistit, aby lesní biomasa nebyla získávána z určitých oblastí se zvláštním významem z hlediska biologické rozmanitosti a zásob uhlíku. Dohodnutá pravidla navíc stanoví, že dřevní biomasa bude muset být využívána podle své nejvyšší ekonomické a environmentální přidané hodnoty (tzv. kaskádové využívání).

Čtěte také: Podpora pro elektromobily

Zelená dohoda pro Evropu a plán REPowerEU

Zelená dohoda pro Evropu je dlouhodobá strategie růstu EU, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality Evropy. Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie je jedním z návrhů balíčku „Fit for 55“, který Komise předložila v červenci 2021. Jeho záměrem je přizpůsobit politiky EU v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy a zdanění tak, aby přispěly do roku 2030 ke snížení čistých emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Posílení výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů je rovněž klíčovým pilířem plánu REPowerEU, který je strategií EU pro co nejrychlejší ukončení dovozu fosilních paliv z Ruska.

Energie z obnovitelných zdrojů bude hnací silou budoucnosti Evropy a přispěje k naší energetické nezávislosti snížením dovozu fosilních paliv. Domácí obnovitelné zdroje patří také k nejlevnějším zdrojům energie na trhu, takže více obnovitelných zdrojů znamená levnější a čistší energii pro naše občany a podniky.

Dopad na Českou republiku

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy by Česko mělo ke splnění unijního cíle přispět podílem až 34 procent. Vnitrostátní plán energetiky a klimatu (NKEP) schválený v prosinci 2024 počítá s dosažením hodnoty 30 procent do roku 2030. Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě v České republice dosáhl v roce 2024 úrovně 19,21 %.

Česko může svůj podíl na evropském závazku naplnit rozvojem obnovitelných zdrojů v elektroenergetice. Jak upozorňuje studie Centra životního prostředí při Univerzitě Karlově (2021), do konce desetiletí lze výkon solárních elektráren zvýšit o 9617 megawattů. Pro naplnění evropského závazku potřebuje stát udělat několik kroků. Mezi hlavní patří vytvoření tzv. go to zón, tedy přijetí takové legislativy, která umožní vyčlenit území vhodná pro vznik velkých instalací. Na takových místech bude možné povolovat stavbu ve zrychleném řízení.

Vývoj podílu OZE v ČR

Nová data MPO, založená na metodice EUROSTAT - SHARES, ukazují, že na spotřebě elektřiny se OZE v roce 2024 podílely 17,93 %, na vytápění a chlazení 29,06 % a v dopravě 5,74 %. Celková konečná spotřeba energie z OZE dosáhla 198 034 TJ.

Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování

„Statistika MPO potvrzuje, že se sice hýbeme kupředu, ale stále jen velmi malými krůčky. Pro moderní ekonomiku je to nebezpečně málo,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a doplňuje: „Obnovitelné zdroje jsou vedle využití potenciálu energetických úspor nejlevnějším nástrojem pro posílení naší energetické bezpečnosti. Akcelerace jejich výstavby nám umožní zásadně snížit naši závislost na importovaných fosilních palivech.

Svaz moderní energetiky proto v souvislosti s novými daty apeluje na vládu, aby implementovala opatření, která navrhuje na základě vlastní analýzy „Klíče k akceleraci rozvoje OZE“. Hlavními brzdami rozvoje jsou v současnosti složitá legislativa a nedostatečná komunikace.

Klíč k veřejnosti - Dlouhodobá osvěta, podpora obcím při jednání s investory a boj s dezinformacemi.
Klíč k ekonomice - Zavedení provozní podpory formou aukčního systému CfD (Contract for Difference) pro velké solární parky, což umožní stabilní financování a rychlejší výstavbu.

Dosavadní tempo rozvoje OZE v Česku, kdy podíl na elektřině tvoří necelých 18 %, zaostává za ambicemi sousedních zemí. Přitom rozvoj čisté energetiky představuje obrovskou příležitost pro český průmysl.

„Realizace větrných elektráren se, zejména kvůli delšímu povolování a samotné přípravě projektů, postupně rozbíhá nebo se připravují nové projekty. Dosavadní aukce na provozní podporu zajistily 163 megawatt nových kapacit, které se uvedou do provozu do roku 2028. Průměrný podíl obnovitelných zdrojů energie v unijní sedmadvacítce v roce 2023 činil 24,53 procenta, Česko v tom roce dosahovalo 18,59 procenta. Nejvyšší podíl mají dlouhodobě státy Skandinávie, mezi které patří Finsko, Švédsko a Norsko.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí mají k dispozici několik scénářů. Plán přitom pracuje s tím, na němž se našla „odborná a politická shoda“. Podle neziskových organizací nicméně schválený draft plánu nedosahuje požadovaných evropských cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie a úspor energie do roku 2030, které jsou zásadní pro splnění klimatických závazků Česka.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU

Návrh Národního klimaticko-energetického plánu vychází z cíle zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 na 32 procent. Počátkem října však Rada EU schválila nový cíl 42,5 procenta, takže je jasné, že český podíl se bude muset zvyšovat rychleji, vyvozují experti neziskových organizací ve společné tiskové zprávě k plánu.

„Ve finálním modelování se cíl pro podíl OZE na celkové spotřebě zvýšil i díky tomu, že se snížila odhadovaná spotřeba. Dosahujeme tedy na 30 procent, ale mohli bychom jít výše a bylo by to správné. Je na tom znát, že jde o výsledek politické dohody. Navíc zatímco u OZE se držíme při zdi, u jaderné energetiky se pohybujeme v úplně nereálných odhadech. Vždyť malé modulární reaktory ještě ani neexistují a my už máme první naplánovaný pro rok 2035, řekl Ekonews vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.