Environmentální program Vlna: Vzdělávání pro udržitelnou budoucnost

Jsme certifikovaným poskytovatelem environmentálního vzdělávání (EVP). Mateřským, základním a středním školám nabízíme programy a divadelní představení, které vycházejí z principů přírodní a zážitkové pedagogiky. Naše programy vycházejí z RVP a cílů Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství. EVVO a EP se v posledních letech stále více zaměřují na oblast změny klimatu.

Naše nabídka je koncipovaná tak, aby si z ní mohla každá škol(k)a vybrat, co potřebuje. Jednotlivé programy jsou rozdělené podle věku dětí a zahrnují věkové rozpětí od 4 do 6 let (MŠ), od 6 do 11 let (I. stupeň ZŠ), od 11 do 15 let (II. stupeň ZŠ) a od 15 do 19 let (SŠ). Vybrané programy mohou probíhat i v angličtině. Divadla s ekologickou tématikou osloví i větší skupiny dětí, takže se hodí pro celoškolní nebo volnočasové akce.

Důraz na změnu klimatu a venkovní výuku

A kde jinde změnu klimatu vnímat a pozorovat než právě venku? Proto se čím dál tím častěji setkáváme s takovými názvy programů jako Venkovní výuka, Učíme se venku, Les ve škole či GLOBE. GLOBE je mezinárodní badatelsky orientovaný program a jen v ČR je do něj zapojeno přes 130 škol.

Koncepce našich programů je postavena na různých metodách zážitkové pedagogiky a badatelského učení, jež využíváme také v lesní školce Šárynka a v outdoorovém kroužku Malý průzkumník přírody. Většina z nich je vymyšlená tak, aby mohly probíhat venku. Pokud nepadají kroupy nebo neřádí hromobití, učíme se o přírodě v přírodě. Venku žákům ukážeme, že i oni mají přírodu na dosah - přímo na školní zahradě nebo v prvním blízkém parku.

Dlouhodobá spolupráce a participativní programy

Abychom zvýšili dosah environmentálního vzdělávání na vaší škole, nabízíme také dlouhodobější spolupráci s jednou skupinou žáků, případně s více třídami na jedné škole. Takovouto spolupráci - například v podobě realizace více programů pro jednu třídu v průběhu jednoho školního roku - také cenově zvýhodňujeme.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Participativní dlouhodobé programy jsou příležitostí k dlouhodobější a intenzivnější spolupráci s konkrétním dopadem.

Možnosti financování a inspirace

Spoustu aktivit, včetně environmentálních, nemusíte hradit z rozpočtu školy. Některé školy se environmentálnímu vzdělávání nevěnují v rámci nějakého programu (dlouhodobé iniciativy) či projektu (krátkodobé iniciativy), ale raději si hledají vlastní cestu.

Začínají například aktivitami v rámci oslav svátků environmentálního kalendáře, jako je Světový den lesů 21. března, Světový den vody 22. března, Den Země 22. dubna, Evropský den koupání v řekách 16. července, Evropský den bez aut 22. září, Den stromů 20. října a tak dále. Postupně se tyto školy inspirují navzájem či z metodik ověřených dlouhodobých programů a tvoří si tak vlastní školní programy environmentálního vzdělávání. Jakým směrem se mají rozvíjet, zjišťují intuitivně nebo pomocí Metodiky pro autoevaluaci škol v oblasti realizace environmentální výchovy. Zapojení do již existujících programů však přináší řadu výhod.

Vedle hotových tematických celků, síťování a zásobování aktuálními informacemi často nabízí i záruku krytí části nákladů vzniklých zapojením do programu, a to z dotačních výzev. Hlavním zdrojem investic do životního prostředí ČR je vedle státního rozpočtu Státní fond životního prostředí. Ten zajišťuje čerpání financí do Národního programu životního prostředí i do Operačního programu životního prostředí.

Hlavním garantem EVVO a EP v ČR je Ministerstvo životního prostředí. Cílem MŽP je zajistit dlouhodobé fungování systému EVVO a EP v co nejvyšší kvalitě a zároveň jeho otevřenost novým přístupům dle aktuálního Státního programu EVVO a EP pro období 2016-2025.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Environmentálně vzdělávací programy se pochopitelně zaměřují zejména na zlepšování školy a jejího okolí. Formou projektové výuky toto řeší mezinárodní program Ekoškola. Program je výjimečný metodikou 7 kroků, kdy prvním krokem je tvorba ekotýmu složeného nejen z dětí či studentů, ale i zaměstnanců školy a veřejných činitelů. Mimo skvělých zkušeností lze získat mezinárodní titul Ekoškola. Pokud se podaří studentům či vedení školy zrealizovat projekt, který pomáhá přizpůsobit se změně klimatu, lze zkusit štěstí a přihlásit projekt také do soutěže Adapterra Awards, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství.

Seznam aktuálních programů a projektů se rychle mění, proto je nejvhodnější sledovat přímo stránky jednotlivých středisek ekologické výchovy, například Sluňákov, Lipka, Chaloupky, SEVER, TEREZA, Přírodní zahrady.

Projektové dny a vzdělávací programy

Na závěr bych rád Vaše děti a žáky pozval na Projektové dny („ve výuce“ i „mimo školu“), které můžete hradit například ze Šablon IV (OP JAK). Aktivity, které v rámci Projektových dnů realizuji, můžete v roli dětí zažít i na mých vzdělávacích programech pro dospělé.

Příklady environmentálních programů pro mateřské školy

Principy environmentální výchovy a vzdělávání je nutné uplatňovat v každém věku; nejefektivnější je však výchova předškolních dětí, které začínají poznávat svět, osvojují si pravidla chování ve společnosti lidí i v samotném prostředí, ve kterém žijí. V České republice se předškolnímu vzdělávání v environmentální oblasti věnuje řada organizací, přičemž jejich počet je prozatím spíše potěšující než zcela uspokojivý. Za zmínku bezpochyby stojí aktivity Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. Prostřednictvím krajských koordinátorů již třetím rokem realizuje v rámci vzdělávacího programu Dítě a svět, určeného dětem předškolního věku a financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, projekt Mrkvička.

Dlouhodobým záměrem projektu je zajistit systematickou vzdělávací a informační podporu mateřským školám; jde především o rozvoj sítě mateřských škol na krajských, resp. Poskytuje pedagogům nejen mateřských škol základní informace o problematice environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty včetně platných předpisů a dokumentů, přináší také informace z oboru dětské psychologie a seznamuje čtenáře se zajímavými publikacemi, metodickými materiály, které lze při environmentální výchově v mateřských školách velmi dobře využít. Do celostátní sítě Mrkvička se doposud zapojilo na 700 mateřských škol z celé ČR. Každá obdržela od jednoho ze 14 krajských koordinátorů (např. Cassiopeia, České Budějovice; Lipka, Brno; Ametyst, Plzeň; SEVER, Horní Maršov/Hradec Králové; Ekocentrum PALETA, Pardubice; SEVER, Litoměřice; Alcedo, Vsetín atd.) osvědčení o účasti v síti s platností do 31.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Vedle významné koordinační činnosti v oblasti environmenální výchovy dětí předškolního věku lze uvést i konkrétní příklady projektů či samotných programů určených právě malým dětem. Jedním z nich je projekt Dětského dopoledního klubu Šárynka, který připravuje občanské sdružení Ekodomov a který se inspiroval lesními mateřskými školami fungujícími například v Německu, Dánsku či ve Švédsku. Podle informací hlavní koordinátorky projektu Kateřiny Hodkové využívá program prvky waldorfské a Montessori pedagogiky.

S ohledem na roční období i samotné počasí pracují zkušení pedagogové s asistenty v přírodě, kde lze využít pomůcky, jako jsou tráva, hlína, dřevo, kámen, akvarelové barvy s přírodními pigmenty, pastely a bločky z včelího vosku, ovčí vlna apod. Cílem je rozvíjet individuální přístup, nápaditost a tvořivost samotných dětí, seznámit je s přírodními zákony prostřednictvím osobních zkušeností, učit je vzájemné spolupráci a rozvíjet poznání. Klub Šárynka je jedním z mála projektů v České republice, které navazují na odkaz práce Emilie Strejčkové (✝2009), nestorky environmentální výchovy pro nejmenší, která v roce 2004 zahájila činnost ekologicky orientované dvoutřídní mateřské školy Semínko při Toulcově dvoře.

Zatímco v ČR se podobné projekty se­-t­kávají s řadou překážek (např. požadavek na dodržování hygienických norem), počet lesních mateřských školek, též zvaných outdoor preschool, nature preschool či forest kindergarten, v západní Evropě každoročně stoupá. Například v Německu vznikla první lesní školka už v roce 1968. U nás byla první „zelená školka“ na Liberecku a založila ji na svém statku v roce 2007 Linda Kubale.

Další z vhodných příkladů představuje celoroční projekt pro mateřské školy s názvem Vyprávění starého stromu, který pro školní rok 2007/2008 přípravila Lipka - školské zařízení pro enviromentální vzdělávání a který byl určen dětem z Jihomoravského kraje. Program se zaměřil na strom a jeho život. Děti se vydaly na cestu stromem od kořene k listům. Seznámili se tak s jeho životem v průběhu jednoho roku. Poznaly jeho obyvatele - veverku, tesaříka či datla. Dozvěděli se, odkud pochází dřevo, k čemu slouží a jak je strom důležitý pro přírodu a člověka.

V projektu byly využity praktické pracovní listy, tzv. „klíčidlo“ (skleněná nádoba určená pro naklíčení semen) a sada semen stromů včetně návodu na jejich výsadbu a pěstování. Děti si ve škole pověsily na nástěnku velký obrázek stromu a vlepovaly do něj vystřižené a vymalované dílky, které dostaly za splněné úkoly.

Stejně jako v minulých letech přibýval počet environmentálně-výchovných programů pro žáky a studenty základních a středních škol, lze doufat, že se v budoucnu zvýší i počet programů pro děti v předškolním věku.

Cirkulární ekonomika jako budoucnost pro vaše žáky

V dnešní době čelíme výzvám spojeným s plýtváním zdroji, nadměrnou spotřebou a hromaděním odpadu. Prostřednictvím interaktivních workshopů a projektových dnů navedeme žáky a pedagogy k porozumění cirkulární ekonomice a jejím principům a možnostem, jak mohou aktivně přispět k udržitelnosti svého prostředí. st. Na začátku každého programu se žáci hravou formou dozvědí, co je cirkulární ekonomika, proč je důležitá a jakým způsobem mohou i oni přispět k udržitelnější budoucnosti. Zábavné aktivity a praktické příklady jim ukáží, jak lze odpady přeměnit na nové hodnotné produkty a jak se chovat šetrněji ke zdrojům.

V souladu s RVP se zaměřujeme na:

• Environmentální výchovu
• Výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech
• Technickou a digitální gramotnost
• Udržitelný rozvoj

Praktické workshopy a projektové dny

Naše vzdělávací programy zahrnují nejen teoretický úvod do cirkulární ekonomiky, ale především praktické dílny a projektové dny. Žáci se naučí, jak kreativně využívat zbytkové materiály a aplikovat principy cirkulární ekonomiky v reálném světě. Každý workshop je přizpůsoben věku a znalostem žáků a je zaměřen na konkrétní využití těchto principů ve škole či domácnosti.

Materiálová banka a kreativní činnosti

Poskytujeme pedagogům přístup k materiálové bance, kde mohou získat zbytkové materiály pro výuku, kreativní dílny a projekty. Díky tomu si mohou žáci osvojit dovednosti spojené s upcyklací a opravami, čímž přispívají k udržitelnosti a rozvoji lokálních řešení.

Mentoring a dlouhodobá spolupráce

Cirkulární centrum nabízí dlouhodobou spolupráci školám. Pomáháme pedagogům integrovat témata cirkulární ekonomiky do výuky, poskytujeme odborné poradenství a podporujeme učitele i žáky při zavádění konkrétních projektů zaměřených na udržitelnost. Žáci se tak mohou stát aktivními hybateli změn ve svém školním prostředí i komunitě.

Technické a kreativní workshopy

Díky našim workshopům získají žáci praktické dovednosti při práci se zbytkovými materiály. Naučí se nejen, jak tvořit nové produkty, ale také jak přemýšlet o designu, opravách a opětovném využití zdrojů. Tato práce podporuje rozvoj manuálních dovedností i technického myšlení.

Co vaši žáci získají?

• Kreativní a technické dovednosti: Na workshopech si žáci vyzkouší upcyklaci, opravy a práci s různými materiály.
• Schopnost kritického myšlení: Diskutujeme s nimi o tom, jaké dopady mají naše každodenní rozhodnutí na životní prostředí a jak mohou přispět ke změně.
• Přípravu na budoucnost: Cirkulární ekonomika není jen koncept, je to budoucnost trhu práce. Naše programy žákům ukážou, jaké profesní možnosti mohou v tomto oboru najít.
• Návaznost na další aktivity: Po úvodním teoretickém programu nabízíme řadu praktických dílen a projektových dnů, kde se žáci mohou zapojit do konkrétních projektů a hlouběji pochopit principy cirkulární ekonomiky.

Nová výzva MŽP na podporu EVVO

6. 9. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo novou výzvu zaměřenou na rozvoj znalostí a dovedností pro žáky, studenty nebo učitele ale i mimoškolní veřejnost. Výzva je určená na environmentální vzdělávací programy, kurzy či školení a aktivity související s ochranou přírody i klimatu a celkově na podporu ekologické osvěty. Na to je v Národním programu Životní prostředí připraveno 70 milionů korun.

„Vést děti a mládež k ekologickému vnímání a cítění, učit je chápat význam klimatických změn a proč je důležité chránit přírodu, je dnes jedním z našich nejdůležitějších úkolů. Dlouhodobě proto podporujeme nejen centra ekologické výchovy a řadu ekovýchovných programů a projektů a jsme rádi, že je po nich velká poptávka,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplnil: „Proto jsme také otevřeli novou výzvu, kde si mohou nejen ekocentra sáhnout na mnohem více financí než v předchozích výzvách - celkem na 70 milionů, což je téměř dvojnásobek. Tato výzva se zaměřuje na dlouhodobější programy, osvětu a aktivity jak pro žáky od základních škol až po vysokoškoláky, tak i mimoškolní veřejnost.

Současná výzva pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu je určena například pro pracovníky návštěvnických center, centra ekologické výchovy, odborné instituce ochrany přírody, muzea, univerzity, pracovníky veřejné správy v oblasti životního prostředí a další veřejnost. Žádosti mohou být podané elektronicky v období od 16. 9. 2024 do 31. 10. 2024 s podmínkou, že podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 31. 12. 2028.

„Podpora bude až ve výši 70 % z celkových způsobilých výdajů. Minimálně si žadatelé, například ekocentra, mohou sáhnout na 500 tisíc, maximálně pak 4 miliony korun,“ upřesnil ministr Petr Hladík. Finance jsou rozděleny do tří kategorií. Celkem 40 milionů korun je určeno na dlouhodobé environmentální vzdělávání a výchovu jak pro studenty na základních, středních a vysokých školách, tak pro širokou veřejnost. Dále 15 milionů korun je určeno na interpretaci přírodního dědictví, zejména na tvorbu funkčních informačních nástrojů v oblasti ochrany přírody v rámci zvláště chráněných území, území Natura 2000, biosférických rezervací UNESCO a národních geoparků. Poslední část, 15 milionů korun, půjde na motivační akce, soutěže a festivaly, konkrétně se jedná o soutěže v environmentální problematice určené žákům a studentům všech stupňů školního vzdělávání, motivační akce zaměřené na účast veřejnosti na ochraně životního prostředí a o festivaly s environmentální tématikou.

„Nejen, že dotace žadatelům pokryje téměř dvě třetiny z celkových způsobilých výdajů, navíc jim poskytneme 30 % zálohově formou jednorázové platby. Po doložení skutečných výdajů provedeme vyúčtování a vyplatíme zbytek dotace,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává, že díky této změně žadatelům odpadnou starosti se sháněním prostředků na počáteční náklady spojené s rozjezdem projektů.

„Jsme vděční za každou podporu, která cílí na podporu environmentální výchovy. Stejně jako v předchozí výzvě „Pilíře EVVO“, ze které realizujeme projekt Obce pro budoucnost a pořádáme vzdělávací kurzy o klimatické změně pro starosty, úředníky nebo členy místních akčních skupin, plánujeme i v nové výzvě požádat o podporu projektu společně s Ekocentrem Paleta, se kterým dlouhodobě spolupracujeme na rozvoji EVVO v Pardubickém kraji,“ řekla ředitelka ekocentra Stolístek Radka Báčová. Dodala, že samostatně letos realizují např. projekt ‚Zahrada všemi smysly‘ v celkové výši 420 tisíc korun, na který získali dotaci 292 tisíc korun z MŽP, konkrétně z Programu na podporu nestátních neziskových organizací. „‘Zahrada všemi smysly‘ podporuje přirozený vztah dětí k přírodě prostřednictvím pěti inovativních venkovních výukových programů zaměřených na vnímání přírody jednotlivými smysly, například tvorbou zázemí pro alpaky, kde u smyslu hmat využíváme lamaterapii včetně zpracování vlny,“ doplnila Báčová.

„Vést děti a žáky odmalička k tomu, že je potřeba se o přírodu starat a chránit ji, budovat u nich ekologické cítění a pochopení, proč je důležité se k přírodě chovat šetrně, vnímám jako zásadní pro budoucnost naší planety. Jsem proto rád, že i v Pardubickém kraji máme řadu míst a projektů, jako je třeba i v regionu rozšířený program Ekoškola, které mohou školy využívat a že pro to mají i velkou podporu ministerstva,“ komentoval poslanec a člen výboru pro životní prostředí David Šimek (KDU-ČSL) , který je zároveň starostou Svitav.

Aktuální tříletá výzva je vyhlášena jako jednokolová soutěžní. Kritéria žádostí budou posuzovat jmenovaní členové expertní komise z řad MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR na základě bodového hodnocení. Hodnocení bude zkoumat například přínos projektu a jeho dopad, dále rozpočet a efektivitu nákladů, udržitelnost projektu, kvalitu zpracování žádosti a reference.

Kritika konceptu VUR

Článek porovnává různé pohledy odborné komunity na problematiku výchovy k udržitelnému rozvoji. Ačkoli pojem výchova k udržitelnému rozvoji (VUR) je prosazován již více než patnáct let, stále otevírá v odborné komunitě široké pole možných interpretací. Částí odborné komunity je odmítána samotná myšlenka udržitelnosti, další odborníci zpochybňují reálný přínos konceptu do výchovně vzdělávací praxe.

tags: #environmentalni #program #vlna

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení chudobou v Česku
• Materiály pro ekologické zateplení
• Zásah hasičů v Ústí
• Ekologické stelivo pro kočky
• Mini odpadkové koše pro domácnost