Životní prostředí v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitý region. Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky (především v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).

Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány.

Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd - u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských Beskyd na hranici s Polskou republikou.

Kraj leží na severovýchodě České republiky a tvoří jednu z nejvíce okrajových částí. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími - Slezským a Opolským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. V rámci krajského uspořádání Česka je lemován Olomouckým krajem a na jihu se letmo dotýká kraje Zlínského.

Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní sféře, rozvoji infrastruktury, v ochraně životního prostředí, v kulturně-vzdělávací činnosti a především v oblasti turistického ruchu. Za tímto účelem působí na území kraje v současné době 4 euroregiony - Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Moravskoslezský kraj je vymezen okresy - Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 300 obcí, z toho je 42 měst. Svou rozlohou 5 431 km² zaujímá 6,9 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji.

Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin - především rozhodující domácí zásoby černého uhlí, dále ložiska zemního plynu a dalších surovin jako jsou vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly.

Vodní toky a zdroje pitné vody

Převážná většina území Moravskoslezského kraje náleží do úmoří Baltského moře, pouze z části Nízkého Jeseníku - Rýmařovska a menších území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do moře Černého. Nejvýznamnějším vodním tokem je Odra pramenící v Oderských vrších.

Na území Ostravy přijímá Odra své největší přítoky - řeku Opavu, jež odvodňuje Jeseníky a Opavsko, a řeku Ostravici, která odvádí vody z Moravskoslezských Beskyd. Severně od Bohumína se do Odry vlévá řeka Olše tvořící hranici s Polskem a odvodňující Těšínsko. V místě soutoku Odry s Olší dosahuje území kraje svého výškového minima - 195 m n. m.

Hlavními zdroji pitné vody jsou vodárenské nádrže Šance a Morávka v Moravskoslezských Beskydech a Kružberk v Nízkém Jeseníku.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Znečištění a ochrana životního prostředí

Od počátku devadesátých let dochází k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používání šetrnějších technologií a značným investicím do ekologických opatření. I přes tato uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního prostředí.

Dnes se jako nejzávažnější jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší.

Přírodní charakter a odlišný ekonomický vývoj se podílejí na rozdílech v kvalitě životního prostředí jednotlivých oblastí kraje. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují do střední a severovýchodní části kraje (Ostravsko, Karvinsko a Třinecko).

Na druhé straně jsou součástí Moravskoslezského kraje také místa s významnými a cennými přírodními zvláštnostmi, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí - Beskydy (rozlohou 1 205 km² vč. zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří - a dalších 167 zvláště chráněných území.

Obyvatelstvo a hospodářství

Moravskoslezský kraj je počtem 1 189 tisíc obyvatel čtvrtý nejlidnatější v České republice, se svými 300 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Tomu odpovídá i hustota osídlení 219 obyvatel na km², přičemž týž údaj pro celou Českou republiku je 138 obyvatel na km².

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Průměrná rozloha katastru obce 18,1 km² je druhá největší v republice a je o necelých 50 % větší než katastr průměrné obce v Česku (12,6 km²). V obcích do 499 obyvatel bydlí jen necelá 2 % obyvatel, v obcích od 500 do 4 999 obyvatel zhruba 27 % obyvatel, v obcích od 5 000 do 19 999 obyvatel žije 13 % občanů kraje. V krajské metropoli Ostravě žije 284,8 tisíce osob, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy jsou Havířov, Opava, Frýdek-Místek a Karviná.

Nízká porodnost je základním rysem současné populační situace nejen našeho regionu, ale i v rámci celé republiky, a proto dochází k pozvolnému stárnutí populace. Vedle pokračujícího přirozeného úbytku obyvatel dochází navíc v Moravskoslezském kraji, na rozdíl od zbytku republiky, od roku 1993 k poklesu obyvatelstva migrací.

Větší část Moravskoslezského kraje se již za dob Rakouska-Uherska stala jednou z nejdůležitějších průmyslových oblastí. Jádrem je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, jejíž industrializace byla úzce spojena s využíváním místního nerostného bohatství, zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí a s navazujícím rozvojem těžkého průmyslu a hutnictví.

Kraj je tak celostátním centrem hutní výroby, současně je zde soustředěna i těžba celé produkce černého uhlí ČR, i když dochází k poklesu vytěženého množství. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji dále prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a chemický a farmaceutický průmysl.

I přes současný útlum těžkého průmyslu a dobývání nerostných surovin pracuje podle Výběrového šetření pracovních sil v průmyslových odvětvích třetina z celkového počtu 543,7 tisíce osob zaměstnaných v národním hospodářství, dalších 12 % v obchodu a opravách zboží.

Od 19. století kraj patřil, a také v současnosti patří, mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Jeho zaměření hospodářské činnosti - odvětvová struktura - však dnes přináší nemalé problémy související s restrukturalizací tohoto regionu, s řešením sociálních problémů zejména spojených s výší nezaměstnanosti.

Relativně dobře jsou na tom okresy Opava, Frýdek-Místek a Nový Jičín, vysoký podíl nezaměstnaných osob naopak vykazují okresy Karviná, Bruntál a Ostrava-město, které zaujímají jedny z posledních míst mezi všemi okresy v Česku.

Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU.

Dálnice D1 mezi Prahou a Bohumínem řeší dopravní obslužnost a ekonomické oživení. Silniční komunikační systém dále doplňují hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48, D/48 (E 462): Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín, které procházejí východní částí kraje.

Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrifikované tratě č. 270 a č. 320. Trať č. 270 je významným úsekem hlavní železniční trasy ČR Praha - Bohumín. Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v České republice, jehož délka přistávací dráhy 3 500 m umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení.

Školství, zdravotnictví a kultura

Region Moravskoslezského kraje je vybaven kvalitním systémem školního vzdělávání. Na 448 základních školách plní povinnou školní docházku 105 tisíc žáků. Oborově širokou škálu 137 středních škol (z toho 39 vyučujících v oboru gymnázií) a 2 konzervatoří doplňuje 13 vyšších odborných škol a 4 vysoké školy (Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Evropská výzkumná univerzita), které svými 16 fakultami zabezpečují výuku pro více než 26 tisíc studentů.

Rovněž systém zdravotní péče je v kraji na vysoké úrovni. Najdeme zde 492 samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé, 177 pro děti a dorost, dále 552 ordinací stomatologů, 146 gynekologů a 858 ordinací různých specialistů. V celém kraji je k dispozici 5 867 lůžek v 19 nemocnicích akutní péče a dalších 270 lůžek ve 3 nemocnicích následné péče.

Tradičními kulturními centry regionu jsou Ostrava, Opava a pro území Těšínska, s významnou polskou menšinou, Český Těšín. V kraji nalezneme velké množství divadel, muzeí, galerií a kin. V Ostravě dále sídlí mezinárodně známá Janáčkova filharmonie. Milovníci literatury mohou využívat více než 400 knihoven. Města a další obce nabízejí pestrou škálu sportovního vyžití prostřednictvím stadionů, víceúčelových hal a stovek hřišť, tělocvičen, koupališť a bazénů.

Kromě kulturního a sportovního vyžití ve městech a vesnicích poskytuje malebná a pestrá příroda severní Moravy a Slezska nesčetné možnosti pro rekreaci, turistiku, poznávání kulturních památek a léčebné pobyty. V letním období skýtá region díky rozsáhlé síti turistických tras podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě pak jsou horské celky Hrubého Jeseníku a Beskydy vyhledávanými centry běžeckého a sjezdového lyžování.

Moravskoslezský kraj se může pochlubit mnoha kulturními památkami, na jeho území se nachází městské památkové rezervace (centra Příbora, Nového Jičína a Štramberku). Zámeckými skvosty kraje jsou sídla v Hradci nad Moravicí, v Raduni, v Kravařích na Opavsku či ve Fulneku. Mezi nejvýznamnější hrady patří Sovinec na Rýmařovsku, Starý Jičín a Hukvaldy v Pobeskydí.

Specifikem regionu jsou podmínky pro průmyslovou turistiku (Muzeum Tatra v Kopřivnici, Vagonářské muzeum ve Studénce, Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích, areál Dolních Vítkovic, Důl Michal aj.). Fandové vodních sportů s oblibou sjíždějí řeku Moravici nebo Odru, ti, kteří dávají přednost rekreaci u vodních ploch, navštěvují nádrže Žermanice a Těrlicko, v menší míře zatím Slezskou Hartu.

Odbor životního prostředí a zemědělství

Za oblast životního prostředí a zemědělství odpovídá člen rady kraje: Ing.

Zaměstnanci odboru

Oddělení vodního hospodářství

Oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence

Oddělení ochrany přírody a zemědělství

Oddělení odpadového hospodářství

Oddělení hodnocení vlivů na životní prostředí a lesního hospodářství

tags: #životní #prostředí #MS #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Emise bankovek v České republice
• Dopady cestování na životní prostředí
• Přesazování rostlin
• Příspěvky na ekologické bydlení v ČR
• Co je ekologický dohled?