Environmentální rizika Plzeňský Prazdroj

06.12.2025

Českou národní kulturu si bez piva lze jen stěží představit. Pivo, ušlechtilý nápoj, se vine celou naší moderní historií. Naši předkové nám zanechali plody své práce, díky kterým my teď dokážeme vařit ta nejlepší světová piva. Naším právem je toto dědictví využívat a povinností o něj pečovat, abychom je v pořádku předali svým potomkům.

Pivovary jsou od nepaměti srdcem našich měst a obcí. My pečlivě dbáme na to, abychom vždy byli všude dobrými sousedy. Pravidelně hlídáme dopady naší činnosti na životní prostředí. Na naší kultuře nám záleží, proto pravidelně školíme majitele hospod a restaurací, kterým předáváme své léty prověřené zkušenosti. Jednoduše chceme, aby si zákazník vždy vychutnal prvotřídně opečované pivo.

Z vody pochází život a život bez ní není možný. Stejně tak se bez vody neobejde výroba našeho piva. Od roku 2010 se nám podařilo snížit spotřebu vody při výrobě o 33 %. Vše živé dýchá a nám záleží na tom, aby svět kolem nás dýchal i za několik generací. Vždy dbáme na to, aby naše pivovary dodržovaly ty nejvyšší environmentální standardy podle mezinárodně uznávaných norem. A totéž očekáváme i od našich dodavatelů. Neustále usilujeme o snižování naší uhlíkové stopy.

Nežijeme jen dnes. Uvědomujeme si, že vše, co uděláme nyní, se vtiskne i do budoucnosti. Pečlivě domýšlíme ekologickou stopu našeho podnikání. Dokonalé dílo může vzniknout jen tehdy, je-li každá jeho část naprosto dokonalá. V našich pivovarech věnujeme mimořádnou péči výběru jednotlivých surovin. Také rozvíjíme dlouhodobou spolupráci s našimi dodavateli.

Plzeňský Prazdroj ho letos na dobrovolné bázi vydává už po osmnácté. Už od roku 2026 budou všechny velké tuzemské firmy vydávat svůj nefinanční reporting povinně. Představuje v něm své aktivity v pivovarech i mimo ně, které mu pomáhají snižovat dopad jeho podnikání na životní prostředí.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

V roce 2023 dosáhl historicky nejnižší průměrné spotřeby vody v pivovarech, výrazně se posunul na cestě k plné cirkularitě obalů, investoval do fotovoltaiky a dalších technologií snižujících emise ve výrobě. Zpráva o udržitelnosti 2023 se ale také věnuje dodavatelsko-odběratelskému řetězci, protože drtivá většina emisí pochází z činností mimo pivovary, a projektům, kterými Prazdroj podporuje pěstitele chmele a ječmene.

„Z aktivit mimo pivovary pochází 86 % emisí spojených s našimi výrobky, zatímco přímo na výrobu v pivovarech připadá jen 14 %. Do roku 2030 chceme být ve výrobě uhlíkově neutrální. Prazdroj všechny klíčové údaje shrnuje už po osmnácté ve své nefinanční Zprávě o udržitelnosti, v níž se věnuje tomu, jak naplňuje svoji strategii udržitelnosti s názvem „Na budoucnost! 2030“.

Představuje v ní klíčové ukazatele napříč všemi pilíři ESG včetně detailních informací k jednotlivým pivovarům a konkrétním zdrojům emisí. Zpráva mimo jiné ukazuje dlouhodobý trend snižování emisí ve výrobě Plzeňského Prazdroje. Zatímco v roce 2019 produkoval 21 % z celkových emisí CO2 celého dodavatelsko-odběratelského řetězce, v roce 2023 to bylo už jen 14 %.

Napříč celým hodnotovým řetězcem, tzv. „Pomáhá nám k tomu zejména postupný přechod na obnovitelné zdroje energií ve všech pivovarech. Ať už jde o instalaci solárních panelů na střechy provozních budov, čímž snížíme produkci CO2 o téměř 500 tun ročně, nebo teplo, které v Plzni odebíráme z dřevní štěpky. Prazdroj ve Zprávě přesně monitoruje produkci emisí v rámci celého řetězce od pěstitelů přes výrobu až po dopravu a gastronomii.

Oblast zemědělství a surovin loni vyprodukovala 9 % emisí, zpracování surovin 5 %. Nejvíce pak připadalo na obaly, a to 28 % emisí. Doprava a logistika tvořila 17% podíl a druhou největší položkou bylo s 23 % chlazení piva v obchodech, hospodách a restauracích.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Prazdroj se proto výrazně angažuje v environmentálních inciativách mimo pivovar. Jeho projekt „Chytrej výčep“ měří spotřebu vody a energií ve výčepech a letos přinesl první výsledek - úspornější chladič, který snižuje spotřebu energií výčepu o více než 30 %. Projekt „Pro chmel“ je zaměřen na efektivnější hospodaření s vodou na chmelnicích a letos nabídl chmelařům aplikaci, která jim radí, kdy a v jakém množství mají zavlažovat.

Graficky je Zpráva o udržitelnosti za rok 2023 ztvárněna jako dialog mezi Plzeňským Prazdrojem a přírodou. Koncept, který připravila agentura Boomerang Communication, vychází z myšlenky, že k pivu neoddělitelně patří diskuse.

Povinnost reportovat o udržitelnosti má v ČR nyní několik desítek firem, dobrovolně se k nim postupně přidávají další. Zpráva od Prazdroje se pravidelně řadí k těm nejkomplexnějším. Je vytvořena v souladu s mezinárodními reportingovými standardy GRI (Global Reporting Initiative) a prošla nezávislým externím ověřením u společnosti Forvis Mazars v souladu se standardy ISAE 3000.

Prazdroj dlouhodobě snižuje spotřebu vody ve všech svých pivovarech. V roce 2023 dosáhl historicky nejnižší úrovně spotřeby 2,8 litru na jeden litr piva, přičemž například ještě v roce 2012 to bylo 3,6 litru. Světový průměr spotřeby vody na jeden vyrobený litr piva se přitom udává kolem 4,5 l. Premiantem v úsporách je pivovar Radegast, kde se na 1 litr piva spotřebuje 2,29 litru vody.

Ke snižování emisí a využívání obnovitelných zdrojů energie přispívá rozsáhlý program instalace fotovoltaiky na střechách provozních budov pivovarů. V roce 2023 Prazdroj zapojil první solární elektrárnu ve Velkých Popovicích a chystá je i v dalších pivovarech. Solární panely ve Velkých Popovicích jsou na ploše 5 850 m2, což odpovídá zhruba 30 tenisovým kurtům. Celkový výkon panelů v Popovicích je 306 MWh elektřiny ročně, což odpovídá spotřebě cca 100 českých domácností.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Dlouhodobou strategií Plzeňského Prazdroje je navyšovat v portfoliu podíl vratných obalů, tedy skleněných lahví, sudů, tanků a (na Slovensku) plechovek. V roce 2023 prodala společnost ve vratných obalech v Česku 69 % svých produktů. Dlouhodobě nejžádanějším obalem Prazdroje v Česku jsou vratné lahve, které tvoří více než třetinu obalů a které potvrzují význam zálohování - v průměru se naplní 26krát a více než 98 % se jich vrací zpátky do pivovaru.

Trendem posledních let je však rostoucí zájem o plechovky, jejichž podíl stoupl v roce 2023 již na 29 %. Na Slovensku se díky zavedení zálohování plechovek podařilo Prazdroji uzavřít jejich koloběh. Použité plechovky odkupuje a nechává zpracovat na nový plech.

Restaurace a hospody dlouhodobě bojují s vysokými cenami energií, přičemž u čepovaného piva jsou největší energetickou zátěží chladicí systémy. V rámci projektu „Chytrej výčep“ Prazdroj poprvé v historii změřil reálnou spotřebu elektřiny u různých velikostí a typů chladičů. Na základě naměřených dat Prazdroj vyvinul nový pilotní chladič, který má v laboratorních podmínkách úsporu energie až 40 %.

Projekt PRO CHMEL pomáhá chmelařům efektivněji zavlažovat a přispívá k zachování kvality i vypěstovaného množství českého chmele. Po téměř třech letech sběru dat na chmelnicích v rámci projektu vznikla rozsáhlá databáze o potřebách rostlin a vlivu počasí na jejich růst. Podařilo se také přesně změřit, kolik vody spotřebuje chmelová rostlinka za sezónu. Na základě dat získaných v projektu farmáři na chmelnici v Chrášťanech změnili taktiku zavlažování a dokázali loni zvýšit úrodu až o 40 %.

Letos výzkumníci nabídli pěstitelům první aplikaci na světě, která chmelařům radí, kdy a jak mají zavlažovat.

Plzeňský Prazdroj se pustil i do regenerativního pěstování chmele. Na deseti žateckých chmelnicích vysel mezi řádky květiny, traviny a víceleté plodiny. Na chmelnicích, kde se pěstuje regenerativně, se půda na podzim nezaorává.

Společnost testuje regenerativní postupy spolu s farmáři a Českou zemědělskou univerzitou v Praze a brněnskou Mendelovou univerzitou celkem na třech lokalitách. Celková zkušební plocha činí 216 hektarů. Ročně Plzeňský Prazdroj potřebuje ječmen ze 30 tisíc hektarů, regenerativní sklizeň tedy pokryje zatím jen nepatrnou část.

„Dosavadní poznatky ukazují, že zejména v sušších obdobích je na regenerativních plochách zřetelné, že mají více vláhy než plochy s konvenčním pěstováním. Více půdní vláhy v době sucha potvrzuje také agronom ze zemědělské skupiny JTZE Tomáš Sojka. „Jsem překvapený, jak si plodiny zaseté do nezpracované půdy dokážou poradit.

Data i z tohoto projektu zatím vycházejí pozitivně. O regenerativní zemědělství se zajímají čím dál více i farmáři. Radim Kužel z Asociace soukromého zemědělství potvrzuje, že zájem mezi členy roste. Podle Platformy pro regenerativní zemědělství se v Česku tímto způsobem obhospodařuje zhruba 30 tisíc hektarů půdy, což představuje necelé jedno procento veškeré zemědělské plochy. Spadají do ní jak pastviny, tak pole.

„Věříme, že regenerativní zemědělství má velký potenciál se rozšířit plošně. Odpovídá to i trendům v zahraničí, kde jsou v regenerativní praxi dál. Podle koordinátorky Filipovičové a poradce pro vlastníky půdy v projektu Živá půda Michala Zedka se přínosy regenerativního zemědělství dají shrnout slovem životaschopnost.

Přesto se podle nich zemědělci potýkají s řadou překážek, ať už legislativních, ekonomických či agrotechnických. Naopak skeptický je k širšímu zavedení regenerativního zemědělství prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Regenerativní zemědělství bude kvůli eliminaci orby a ve snaze o zachování současných výnosů závislé na herbicidech a dalších přípravcích na ochranu rostlin ještě více než současné zemědělství,“ tvrdí Doležal.

Evropská unie usiluje o to, aby se udržitelné hospodaření s půdou postupně stalo normou. Mezi hlavní principy podle evropského dokumentu patří využití krycích plodin, jejich střídání a minimální mechanické narušování. Podle Krejčí může ukládání uhlíku v půdě podpořené nejen těmito postupy v Evropě každoročně zachytit a uložit 11 až 38 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého.

Přechod celé Evropské unie na regenerativní zemědělství by podle autorů mohl snížit emise až o 513 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně, což by teoreticky více než kompenzovalo současné emise zemědělského sektoru celé Unie. Tento odhad však zahrnuje široké spektrum dopadů. Nejde pouze o sekvestraci uhlíku v půdě, ale také snížení emisí metanu z chovu zvířat, oxidů dusíku z hnojení, zlepšení biodiverzity, vodního režimu a celkové odolnosti.

Celkový rozvoj regenerativních praktik by v tuzemsku mohly popohnat nové dotační programy. Ministerstvo zemědělství je podle vyjádření mluvčího Vojtěcha Bílého neplánuje, a to kvůli chybějícím závazným pravidlům a zpětné kontrole. Regenerativní zemědělství zatím přesně nedefinuje česká ani evropská legislativa. Vlastní vymezení ministerstvo nechystá.

K vytvoření definice a nástrojů k měření výkonnosti vyzval letos v červnu i Evropský hospodářský a sociální výbor. Zdůraznil přitom, že stávající chování EU dostatečně nepodporuje tyto formy zemědělství. Potřebu jasné definice regenerativního zemědělství zmiňuje i Karolína Kolářová, advokační koordinátorka v projektu Živá půda. Podpora a dotace by mohly významně vést k jeho rozvoji. „Velkou pomocí by byly i podpůrné dotace pro přechod.

Plzeňský Prazdroj je jednou ze čtyř firem v České republice a jednou ze 150 firem na světě s prestižním oceněním Equal Salary Certification za stejné mzdové ohodnocení mužů a žen na stejných pozicích. Má nižší než pětiprocentní rozdíl v odměňování obou pohlaví na stejných pozicích. V ČR je uváděn průměrný rozdíl až 16,4 %, v celé EU je pak podle stejných dat Eurostatu rozdíl mezi oběma pohlavími v průměru 13 procent.