Koupání v přírodě a ženské zdraví: Prevence zánětů močových cest a zásady močení v přírodě


27.11.2025

Koupání v přírodě je v létě krásné a byla by jistě škoda o něj přijít. Bohužel si ale mnoho žen neuvědomuje, že z něj může mít zdravotní problémy - kromě jiného třeba i zánět močových cest, který je právě v letním období velkým omezením. Je proto důležité znát zásady prevence a nepodcenit prvotní příznaky problémů, s počínajícími záněty močových cest si totiž dokážeme pomoci i samoléčbou.

Snad každá žena prodělala alespoň jednou v životě zánět močových cest, i kdyby jen v té nejlehčí formě. A právě letní koupání může být pro ženskou část populace důvodem, proč se jim tento problém nevyhne.

„Nejčastějším onemocněním při koupání v přírodních nádržích jsou střevní a žaludeční potíže. Dalšími projevy spojené s koupací vodou mohou být různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí. Onemocnění z vody způsobují viry, bakterie či prvoci. Vždy je třeba zhodnotit kvalitu přírodní nádrže a vyhýbat se vodám evidentně znečistěným, dbát nařízení hygieniků a tam, kde to nedoporučují se nekoupat,“ říká MUDr.

„Záněty močových cest u žen jsou skutečně častější v letním období a jistá souvislost s koupáním především v přírodních nádržích být může. Především u rizikových skupin jako jsou těhotné ženy, ženy s cukrovkou, močovými kameny nebo u osob se sníženou imunitou,“ dodává MUDr. Tůma.

Problém tak může být například nošení mokrých plavek, které jsou viry, bakteriemi či prvoky nasáté. Mokré plavky navíc bývají pro intimní partie příliš studené a močové cesty proto snadněji prochladnou. U mužů tento druh onemocnění tak častý není, mají totiž delší močovou trubici, což snižuje pravděpodobnost vzniku infekce.

Čtěte také: Přečtěte si o trapasích v přírodě

Vyústění se u nich nenachází tak blízko konečníku, který je častým zdrojem bakterií způsobujících zánět. Řešení je nasnadě - opravdu se vyplatí nepodceňovat radu, že byste se po koupání měli převléct do suchého. Pokud je v místě koupání k dispozici sprcha, využijte ji po každém výlezu z vody.

„Klíčem k prevenci je také dostatečný pitný režim, zvláště v horkých letních dnech. Dále také pečlivá hygiena, především v souvislosti se sexuálními aktivitami,“ upozorňuje MUDr.

Pokud se u vás problémy s močovými cestami přeci jen objeví, je možné při lehčích formách zánětů začít samoléčbu bez nutnosti návštěvy praktického lékaře nebo urologa. „Většina infekcí močových cest u nerizikových skupin jsou naštěstí nekomplikované a postačí samoléčba - důležité je pít dostatek tekutin - minimálně 2-2,5 litru za den. Nejvhodnější jsou nesycené nápoje, voda nebo bylinné čaje. Naordinujte si také klidový režim.

Další zásada je nezadržovat moč - při nutkání na močení je vhodné vymočit se okamžitě. V lékárně lze dnes koupit celou řadu podpůrných prostředků, například brusinky, brusinkové džusy a zmíněné bylinné čaje, případně je lze doplnit přípravky proti křečím a bolestem. Je ale nutné poradit se s lékárníkem,“ dodává MUDr.

Pokud při samoléčbě nedojde do 3 dnů ke zlepšení obtíží, měli byste navštívit lékaře. Pokud se u vás objeví bolest v bedrech, teploty, třes či krev v moči, bude pro vás nezbytná léčba antibiotiky či chemoterapeutiky.

Čtěte také: Důstojné "odskočení" v přírodě

Močení v přírodě: Jak na to správně a ohleduplně

Někdy, když jste na výletě, kempujete nebo chodíte na túry, zjistíte, že opravdu musíte na toaletu. Často vám nezbývá nic jiného, než si najít vlastní toaletu v pohodlí matky přírody. Moderní příroda je lidmi ničena stále více a více, takže pokud z ní chcete zachovat co nejvíce i pro další generace, tak nezbude, nežli se k ní chovat s maximálním respektem. A to se bohužel neobejde bez perfektních znalostí, jak na to a přímo fanatického nasazení těchto rad i u vás do praxe.

Naučili jste se v přírodě žít v duchu hesla „Nikdy zde nenechám žádné stopy!“? Osvědčená zásada a to nejlepší pro vaše kolegy v lese je, opustit zemi tak čistou (nebo ideálně čistější) jako jste ji našli.

Zjistěte, jaké jsou v této věci i jakékoliv případné místní vyhlášky, předpisy a zvyky. To záleží dost místo od místa. Může se stát, že u vyšších a více frekventovaných míst se objevuje i nutnost posbírat a odnést všechen pevný lidský odpad.

Zásady pro výběr místa

  • Malá vodní tělesa: Nikdy nechoďte přímo do malého rybníku, řeky, potoka nebo jezera. Jděte minimálně 70 kroků od něj (a od každého dalšího tělesa vody v okolí).
  • Velká vodní tělesa: Pokud jste na raftu ve skupině a na větší řece apod. anebo kempujete na břehu velké řeky, tak pravidlo žádných stop doporučuje vymočit se přímo do vody. Objem vody je tu natolik velký, že se vše bezpečně naředí a místo se nestane brzy přesyceným.
  • Alpské oblasti: Když jste v terénu, jenž je jako stavěný na horské kozy, tak se doporučuje močit na kameny. Zvěřinu sem přiláká vůně soli v moči a vyhrabe si zde rostliny se solí i z větší hloubky.

Když máte ve zvyku dřepnout si při močení, tak najděte měkký kus země, jenž vše hladce vsákne (suché jehličí saje také pěkně), takže nejste ušpiněni ani vy. Chce to ale širší rozkročení v rámci udržení rovnováhy. Též se ujistěte, že žádný z vašich nástrojů, popruhů, sponek, přezek a podobných věcí nedojde při této akci zbytečné úhony.

Též sledujte, jakým směrem zemina jde a snažte se být lehce nad ní, aby vše šlo z kopce dokonale od vás a nikoliv k vám. Pokud není v místech, kde jste příliš soukromého prostoru, tak lze výše řečnou metodu použít i s pomocí nějakého sarongu, ručníku, dokonce i starší košile uvázané okolo pasu.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Když cestujete s někým, tak jeden může být na hlídce, nežli druhý provede akci (a naopak). Existuje i speciální vybavení známé jako močové násada / svodka, co vám umožní močit ve stoje a ta velmi pomůže ve dnech, kdy je zima, deštivo, metr sněhu apod. Také v poušti a u vyšší alpské oblasti, kde není moc soukromí.

Trénujte s ní doma a po každém použití co nejdříve propláchněte / vypláchněte (přirozeně s ohledem k výše řečeným zásadám) a noste ji v plastovém pytlíku extra. Pokud jste někde na jednodenní výpravě, tak se dá nést pár malých roliček toaletního papíru, nebo ubrousků s malým plastovým pytlíkem pevně uzavíratelným shora (sají vlhkost přece jen).

Použitý papír je vhodné dávat do zvláštního pytle na odpadky a vyklopte jej do WC, jakmile jste doma. Řada opravdu těch největších survivalových minimalistů a skutečných outdoorových šílenců dokonce jako věc na močení používají šátek a pak si jej dají v rámci chlazení na hlavu / nechají uschnout na batohu a v první vodě vyperou.

Nebo zkrátka jen otřepou výbavu do sucha a pokračují dále. Když spíte ve stanu a nechcete se vám vylézat v noci kvůli močení (nebo to jeho konstrukce vylučuje, tak se dá použít jakákoliv dedikovaná láhev nebo výše řečená pomůcka na močení.

Opět to chce trochu tréninku doma, ne až budete nevyspalí, v půli noci a možná beze světla. Potom láhev zavřete a umístěte ji hned ven ze stanu. Ráno ji pak vylijte v křoviskách dále od kempu. Člověk nemusí jezdit k moři, aby si užil bohaté fauny a flóry, ale překvapivě rozmanité biotopy poskytují i naše končiny. Nenechte se proto zmást jejich zdánlivou jednoduchostí a malou efektivností pro náhodného kolemjdoucího.

Zásoby a vybavení pro močení v přírodě

Ještě před tím, nežli vyrazíte na vaše venkovní WC, tak se ujistěte, že máte všechny zásoby, jaké potřebujete a že znáte veškeré správné postupy a techniky okolo nich. Co se týče zásob, tak vedle skutečných základů (toaletní papír a mýdlo na ruce) si nezapomeňte přinést i (dle potřeby):

  • Uzavíratelný plastový pytlík: v některých místech budete potřebovat něco na odnesení použitého toaletního papíru.
  • Malá lopatka pro kempaře: mnohé na trhu jsou velmi lehké a mohou být velmi užitečné tehdy, když potřebujete vykopat rychle díru na opad či moč.
  • Kontejnery a plastové pytle na pevný odpad: některá místa s dostatečnou nadmořskou výškou a místa s těžkým provozem vyžadují obvykle po všech svých návštěvnících, abyste odnesli veškeré pevné lidské výkaly.

Opět jděte stejně jako v případě močení aspoň 70 kroků od nejbližší cesty, kempu a jakékoliv vody. Pokud si potrpíte na soukromí, tak neuškodí se vydat do nízkých stromů, keřů apod., ale během cesty si určitě dělejte mentální poznámky (a občas se ohlédněte), jak se zase dostanete zpět do kempu / na cestu.

Pokud je to jen trochu možné, tak si vyberte volnější a bohatou vrstvu zeminy a trochu slunce. Obě tyto podmínky pomáhají s rozkladem fekálií rychleji. Také použijte lopatku, klacek, kámen, podrážku kanady či něco podobného k vyhrabání otvoru asi tak 10 cm širokého a 15-20 cm hlubokého.

Za oné konstelace, že je zemina příliš kamenitá a kopání opravdu nehrozí, tak zkuste aspoň nějaký kámen nadzvednout a použít ho. Pak jej vraťte zpátky anebo fekálie odneste v pytlíku. Použijte tak málo toaletního papíru, kolik jen to lidsky bude možné.

Abyste maximálně zredukovali jeho použití, tak můžete k následně očistě použít větší listí a traviny větší - jen se ujistěte, že daná věc není jedovatá nebo na ni nemáte alergii. Některé drsnější povahy používají i sníh a hladké kamení. Ať již zvolíte cokoliv, nachystejte si danou věc dopředu.

Vhoďte váš použitý toaletní papír a další věci do vykopané díry anebo ještě lépe, odneste právě papír v pytlíku na pevné odpady. Předem vlhké ubrousky jsou v této věci také luxusní volba a čas od času se jimi určitě rozmazlete! Jejich cena je ale vysoká - ty se totiž zase nemohou nechat v přírodě (stejně jako menstruační vložky), takže vše podobné je nutné zase odnést.

Zakryjte odpad (včetně jakéhokoliv toaletního papíru, jenž jste se zde rozhodli nechat) původní hlínou a to tak, že ji kompletně zakryjete. Poté ji zadupejte v rámci maximálního uhlazení. Poté sem dejte kámen nebo větev, abyste odradili hrabavá zvířátka.

Pro odrazení dalších lidí postačí dát sem něco pro ně zjevné - nahoru nasměrovaný ostrý zapíchnutý klacek apod. Nakonec použijte trochu mýdla / čističe a pořádně své ruce s ním vydrbejte. Speciální pozornost pak věnujte oblasti pod nehty.

Hygiena rukou v přírodě

Neumyté ruce mohou vést k problémům s trávením vás či někoho ve skupině. A to během i po vašem výletu. Zde je tedy pár tipů, jak vaše ruce v divočině udržet čisté a to i v situacích, kde to není s vodou právě ideální:

  • Noste hygienický přípravek na očistu rukou ve formě gelu (nebo gelové ubrousky, jenž se musí vybalit). Vždy jej používejte automaticky po vykonání tělesné potřeby (speciálně velké) a kdykoliv budete operovat s jídlem.
  • I když je někdo toho názoru, že když si člověk pořádně vydrbe ruce mýdlem, to samo o sobě je fyzická forma očisty, tak ubrousky mohou mít proti gelu přece jen větší srovnatelný efekt.
  • Určitě bude nutné gel nechat působit všude na rukou déle jako fyzické mýdlo. Když jste někde na výletě s batohem, tak je dobrý nápad aspoň jednou denně si umýt důkladně ruce právě mýdlem a vodou.
  • Usušte své ruce jiným ručníkem / šátkem, jako jste právě použili na svoje nádobí. Minimalizovat váš dopad na okolní přírodu, to je věc, která by se ve vaší mysli měla objevovat často, systematicky a automaticky v podobné situaci naskočit. Nerespektovat maximálně přírodu je proto chyba a omyl.

Mytí těla ve volné přírodě

Když jste na delších cestách, tak asi neodoláte a občas si umyjete celé tělo anebo si aspoň skočíte zaplavat do vody. Zde je pár tipů, jak naše vodní zdroje udržet čistější:

  • Nikdy se nedrhněte přímo v potoce nebo jezeře, dokonce to platí i pro biologicky degradovatelné mýdlo. Má totiž stále potenciál poškodit vodní život a složení bakterií.
  • Noste přenosnou speciální nádobu (nebo hrnec na vaření) pro nošení vody na koupání do tábora na místo aspoň 70 kroků od jakéhokoliv vodního zdroje.
  • Když se rozhodnete použít mýdlo, ujistěte se, že je bez vůně a biologicky rozložitelné. Před koupáním / plaváním ze sebe setřete a opláchněte veškeré krémy, nátěry a nástřiky. Podobné chemikálie malé potoky doslova zabíjí nebo masivně poškodí.
  • Po umytí nalijte svoji špinavou vodu jen na hnědou hlínu, nikdy ne na rostliny ba i mech a lišejníky „zelené kamení“ je tabu. Zvažte nesení malého a rychleschnoucího cestovního ručníku právě pro výše řečené.

tags: #curani #zen #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]