Odpadové hospodářství je klíčovým aspektem udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. S narůstajícím množstvím odpadu a rostoucím tlakem na organizace, aby přijímaly opatření k jeho správě, vzniká potřeba inovativních přístupů.
Jednou z důležitých oblastí strategie společnosti UNITHERM, s. r. o. je soulad svých činností s podmínkami udržitelného rozvoje. Důkazem vyspělé péče o životní prostředí je certifikace dle mezinárodní normy ČSN EN ISO 14001.
Environmentální rizika spojená s odpady mohou mít vážné dopady na životní prostředí a ekonomiku. Mezi tyto rizika patří nelegální skládky, havárie při přepravě nebezpečného odpadu, environmentální škody způsobené nesprávným zpracováním odpadu a možné právní a regulační důsledky.
Nebezpečný odpad je definován podle § 7 zákona č. 541/2020 Sb. a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. Nařízení Rady (EU) 2017/997 ze dne 8.
Při zařazování odpadu postupuje původce v souladu s § 6 zákona o odpadech a odpad zařadí podle kategorie odpadu (nebezpečný, ostatní) a podle druhu odpadu vymezeného dle vyhlášky č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů.
Čtěte také: Odpady a životní prostředí: Rizika
V souladu s § 4 odst. Přičemž od 1. ledna roku 2025 se nově povinně používají i tzv. poddruhy odpadů (katalogová čísla) dle materiálu odpadu jako např. Zavedení nových poddruhů (odpady 12 01 .. ..) sleduje stávající praxi, kdy s ohledem na následnou recyklaci jsou již mezi původci a zpracovateli předávány tyto odpady odděleně.
Konkrétní nebezpečné vlastnosti u odpadů lze vyloučit pouze u konkrétního existujícího odpadu a u odpadu vznikajícího řízeným nebo známým postupem zaručujícím pro hodnocený odpad neměnné vlastnosti, pokud jsou v osvědčení zároveň stanoveny podmínky pravidelného ověřování vlastností odpadu. Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě zadání vlastníka odpadu.
Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí být provedeno v souladu s metodami a postupy stanovenými vyhláškou č. 8/2021 Sb. a postupem dle § 76 zákona o odpadech. Vyloučí-li pověřená osoba všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, osvědčení.
Konkrétní (koncentrační) limity jsou stanovené pro jednotlivé nebezpečné vlastnosti HP1 až HP15 v příloze III směrnice o odpadech, kde jsou ještě dále rozděleny dle jednotlivých tříd a kategorií nebezpečnosti látek (včetně příslušných H-vět dle CLP). Obsahuje-li tedy odpad jednu nebo více látek klasifikovaných jedním nebo více z uvedených kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti, a je-li překročen nebo dosažen jeden nebo více z uvedených koncentračních limitů, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě příslušné nebezpečné vlastnosti.
Co se týče podmínek přeshraniční přepravy určitých druhů odpadů (resp. vývozu odpadů kovů) za účelem jejich dalšího využití, platí v přechodném stavu stále Nařízení č. 1013/2006/ES, které stanoví pravidla pro přeshraniční přepravu odpadů (NPO), které je závazné a přímo použitelné ve všech členských státech EU. Nové Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1157 ze dne 11. dubna 2024 o přepravě odpadů, o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056 a o zrušení nařízení (ES) č. 1013/2006 se použije od 21.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
„Selhání lidského faktoru,“ říká stručně Eva Butzke a dodává: „Většinou se jedná o podcenění rizika, neznalost nebo nedbalost.“ Nejsou to ale jediná bezpečností rizika.
Mezi další rizika patří:
„Kromě selhání lidského faktoru mohou být příčinou ekologických havárií také živelní pohromy, které jsou do značné míry mimo naši kontrolu,“ doplňuje Ing. Eva Butzke.
Nebezpečné látky, ať už ve formě surovin, či odpadu, jsou běžnou součástí průmyslové výroby. To, zda se stanou skutečnou hrozbou pro naše zdraví a životní prostředí, závisí na nás.
Prevence havárií je integrální součástí řízení environmentálních rizik. Zejména podniky manipulující s nebezpečnými látkami mají povinnost vést havarijní plány podle požadavků zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Riziková je zejména aplikace nedostatečně zpracovaných biologicky rozložitelných odpadů (BRO) do půdy, která je citlivým ekosystémem zapojeným do potravinového řetězce.
Existuje několik možných rizik - mikrobiologická rizika pro člověka, zoocenózy z přítomných patogenních a podmíněně patogenních mikroorganizmů. Dalším rizikem je přítomnost biologických i chemických toxických a ekotoxických látek, dále toxicita způsobená akumulací těžkých kovů a dalších nebezpečných látek ve vodě a v půdě, které přecházejí do rostlin, zvířat a lidí.
Za zatím největší zdravotní riziko, které v ČR při nakládání s BRO vzniká, je nutno neustále považovat riziko možné kontaminace prostředí infekčními zárodky přítomnými ve směsi materiálů v některých kategoriích BRO.
Vzhledem k tomu, že oblast výskytu toxických látek anorganického původu, především toxických kovů, je dostatečně známá, v analýze rizik je nutné se především věnovat pro-blematice mikrobiologické kontaminace a následných rizik z ní vyplývajících. Pochopitelně je nezbytné při nakládání s BRO sledovat i problematiku chemických polutantů.
Zdravotní rizika přímo souvisí s původem a složením odpadu. V případě, že mezi BRO jsou brány i kaly z ČOV, lze za největší zdravotní riziko pro lidi a zvířata počítat obsah patogenních mikroorganismů a toxických chemických látek v kalech.
Jedním z inovativních přístupů v odpadovém hospodářství je pojištění odpadového hospodářství, které může poskytnout podnikům a komunitám potřebnou ochranu a finanční stabilitu.
Oblast ochrany životního prostředí představuje pro společnosti zvýšené riziko nákladů spojených s prevencí či sanací ekologických škod. Tlak na ochranu životního prostředí je posílen také legislativou, tj. zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.
Pojištění odpadového hospodářství se zaměřuje na krytí rizik spojených s činnostmi nakládání s odpady, recyklací, likvidací nebezpečných odpadů a obecně s odpadovým řízením.
Aspekty, se kterými se pojí pojištění odpadového hospodářství jsou:
Efektivní a široce koncipované pojištění může pomoci snížit finanční a environmentální rizika spojená s odpadem, podporovat zodpovědný přístup k odpadům a přispívat k udržitelnému rozvoji společnosti jako celku.
Plasty se nacházejí v nespočetných formách, tvarech a aplikacích - od obalů, stavebních materiálů, přes elektroniku a automobilový průmysl až po zdravotnické materiály či nástroje, přístroje a díly. Plastové materiály jsou v některých oblastech nenahraditelné.
Plastové odpady a mikroplasty mohou mít negativní dopady na životní prostředí a také zdraví lidí, proto je třeba tuto oblast regulovat.
Podle statistik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se za posledních dvacet let celosvětová produkce plastového odpadu zdvojnásobila a tento trend se má v příštích desetiletích dále zvyšovat.
Řízení environmentálních rizik je klíčovým prvkem odpovědného podnikání a nedílnou součástí efektivního systému environmentálního managementu. Umožňuje nejen minimalizovat negativní dopady činností na životní prostředí, ale také předcházet událostem, které by mohly vést k poškození ekosystémů, zdraví lidí nebo finančním ztrátám.
Prvním krokem v řízení rizik je identifikace tzv. environmentálních aspektů - činností, služeb nebo produktů organizace, které mohou ovlivnit životní prostředí.
Příklady environmentálních aspektů:
Po identifikaci aspektů následuje jejich kvantitativní nebo kvalitativní hodnocení z hlediska rizika.
Zákon č. 167/2008 Sb., o ekologické újmě, představuje legislativní rámec odpovědnosti za vážné poškození životního prostředí.
Cílem zákona je:
Ochrana životního prostředí je často vnímána jako nezbytná, ale nákladová položka. Přestože je dodržování legislativy povinností, lze při správném přístupu environmentální agendu využít také jako nástroj pro optimalizaci nákladů, zefektivnění provozu a zvýšení firemní hodnoty.
Získání certifikace dle ISO 14001 nebo registrace v systému EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) není jen otázkou souladu s normou, ale i nástrojem budování důvěry a strategické konkurenceschopnosti.
Zlepšování environmentální výkonnosti lze v mnoha případech spojit s dotační podporou.
tags: #environmentální #rizika #spojená #s #odpady