Environmentální rizika v České republice

Nově zveřejněná globální mapa organizací Arnika a IPEN naléhavě upozorňuje na rozsah celosvětového znečištění perzistentními organickými látkami (POPs), které představují trvalou hrozbu pro lidské zdraví a životní prostředí.

Lokalita znečištěná POPs je místo, kde se tyto látky vyskytují v koncentracích přesahujících přirozené pozadí, čímž představují potenciální riziko pro lidské zdraví a životní prostředí.

Většina národních legislativ klasifikuje místo jako kontaminované, pokud znečištění výrazně poškozuje lidi, ekosystémy, vodní zdroje nebo jiné příjemce. Kontaminace může pocházet z průmyslové činnosti, používání pesticidů, likvidace odpadu nebo jiných lidských činností vedoucích k akumulaci nebezpečných látek v půdě, vodě nebo vzduchu.

Mapa identifikuje více než 70 kontaminovaných lokalit po celém světě, včetně průmyslových areálů zasažených pesticidy, PFAS a dalšími vysoce toxickými látkami, ale také míst, kde je znečištění spojeno s odpady, včetně plastů, Během jejich spalování se do životního prostředí dostávají nebezpečné látky dlouhodobě v něm setrvávající (POPs).

Jindřich Petrlík, vedoucí autorského týmu mapy z programu Toxické látky a odpady organizace Arnika, zdůrazňuje závažnost situace: „Nová mapa ukazuje pokračující globální problém s POPs, které patří mezi nejnebezpečnější chemické látky vznikající lidskou činností, ať už záměrně anebo jako vedlejší produkty v chemické výrobě, metalurgii anebo při spalování odpadů. I když některé z nich již nejsou vyráběny, zanechávají dědictví ve formě kontaminovaných míst, která je třeba vyčistit, jinak zůstanou trvalými zdroji znečištění.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Mapa ukazuje jen několik z desítek či stovek tisíc lokalit kontaminovaných POPs po celém světě, které stále představují hlavní zdroje znečištění. Není zamýšlena jako komplexní přehled, jejím cílem je ukázat, jaké podoby mohou mít místa kontaminovaná POPs: mohou to být staré opuštěné chemické závody, zastaralé sklady pesticidů, malé spalovny zdravotnických odpadů, kontaminace tzv.

Příklady kontaminace v České republice

Jako konkrétní příklad z České republiky uvádí mapa například znečištění polychlorovanými bifenyly (PCB) v sedimentech Labe v Ústí nad Labem, způsobené opravou železničního mostu natřeného barvou obsahující PCB, a také trvající kontaminací v areálu ústecké Spolchemie. Dalším znepokojivým příkladem z České republiky je odkaliště Lhotka u Pardubic a jeho okolí, kde vedlo historické i současné vypouštění průmyslových odpadních vod ze Synthesie a místní nezabezpečené skládky k překročení bezpečnostních limitů pro PCB, DDT, HCH, PBDE, PCDD/PCDF a dechloran plus (DP).

Mapa také upozorňuje na rozsáhlou kontaminaci dioxiny, lindanem a dalšími POPs v areálu chemického závodu Spolana Neratovice, které bylo důsledkem desítek let výroby pesticidů a chlóru. Zahraniční příklady zahrnují vysoké koncentrace PCB zjištěné v Mexiku v půdě a krvi dětí žijících poblíž továrny na kondenzátory obsahující PCB. Stejné látky zřejmě kontaminovaly i Camp Century, bývalou vojenskou základnu USA v Grónsku.

V Akkře v Ghaně bylo na šrotišti elektroodpadu a vraků aut zjištěno vysoké množství PCB, dioxinů a dalších toxických látek. V Lake Charles v Louisianě (USA) vedlo znečištění dioxiny z petrochemického průmyslu k vysokým koncentracím POPs v krvi místních obyvatel a vejcích z domácích chovů. V belgickém Zwijndrechtu se v důsledku provozu výrobního závodu na PFAS společnosti 3M nalezly vysoké koncentrace těchto látek v ovzduší, podzemní vodě a zemědělských produktech.

Vzhledem k těmto znepokojivým faktům organizace IPEN a Arnika naléhavě vyzývají k přijetí nové směrnice Stockholmské úmluvy, která by poskytla státům účinné nástroje a postupy pro mapování, řízení a sanaci kontaminovaných lokalit s využitím technologií, které nevytvářejí nové POPs. Potřebná je také implementace vhodných politických, právních a finančních rámců pro komplexní řešení tohoto globálního problému.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

„Je důležité podporovat likvidaci těchto zátěží s použitím technologií, ve kterých nedochází ke vzniku nových POPs jako jsou například dioxiny. Brusel - Česko v posledních desetiletích výrazně pokročilo v oddělování environmentální zátěže od hospodářského růstu. Země však zůstává jednou z nejnáročnějších ekonomik EU z hlediska spotřeby energie, uhlíku i zdrojů, a to zejména kvůli silné průmyslové základně a závislosti na fosilních palivech.

Zelená transformace přináší České republice řadu výzev, které ještě zhoršila ruská agrese proti Ukrajině, jež má na Česko významný dopad, píše se v jedné z částí dokumentu. Navzdory těmto překážkám ale země i nadále pokračuje ve snaze o dekarbonizaci své ekonomiky a plnění evropských klimatických cílů do roku 2030. Klíčovou roli přitom hrají nové politiky na podporu udržitelné dopravy, renovací budov a investice do čisté energie i recyklace. Národní strategie v oblasti energetiky se pak zaměřuje na omezení závislosti na ruských fosilních palivech a posílení výroby domácí čisté energie.

"Tyto kroky jsou nezbytné pro zajištění energetické bezpečnosti země a urychlení přechodu k čistším technologiím," uvádí zpráva EEA. Při popisu situace v Česku zpráva uvádí, že český energetický sektor postupně přechází z pevných fosilních paliv na zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž stále se spoléhá na jadernou energii. "Stále je ale zapotřebí zlepšit energetickou účinnost a spotřebu," dodává dokument.

Emise skleníkových plynů se od roku 1990 snížily o 47,8 procenta a Česká republika podle zprávy pracuje na splnění cíle EU v oblasti snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 procent. Přibližně 14 procent českých domácností stále používá k vytápění pevná fosilní paliva, přičemž uhlí tvoří zhruba 12 procent topného paliva, uvádí agentura EEA. Nedávná energetická krize přitom vedla některé domácnosti k tomu, aby v používání uhlí pokračovaly nebo na něj přešly kvůli vysokým nákladům na alternativní způsoby vytápění.

Dopravní sektor je pak z hlediska dekarbonizace nejméně pokročilý, s rostoucí spotřebou energie a více než devadesátiprocentní závislostí na fosilních palivech. Česko má podle nové zprávy třetí nejnižší podíl registrací nových bateriových elektromobilů v členských státech EU.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Stav životního prostředí v Evropě není dobrý, varovala agentura EU. Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší bylo dosaženo významného pokroku, avšak celkový stav životního prostředí v Evropě není dobrý. Vyplývá to ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu životního prostředí, která je zveřejňována jednou za pět let. Přírodní prostředí podle zprávy i nadále čelí degradaci a dochází rovněž k nadměrnému využívání a úbytku biologické rozmanitosti.

Výhled je přitom u většiny environmentálních trendů znepokojivý a představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě, uvedla ke zprávě EEA. Téměř 300stránkový materiál zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují přímou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy, která je závislá na přírodních zdrojích. Dále se v dokumentu uvádí, že dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je podmíněno také lepším a odpovědnějším hospodařením s půdou, vodou a dalšími zdroji.

"Ochrana přírodních zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a snižování znečištění zvýší odolnost životně důležitých společenských funkcí závislých na přírodě, jako jsou například potravinové zabezpečení, zabezpečení pitné vody a protipovodňová ochrana," upozornila agentura EEA. Zpráva v této souvislosti vyzývá k urychlení realizace politik a opatření podporujících dlouhodobou udržitelnost, které již byly schváleny v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).

Evropská unie je podle zprávy světovým lídrem v ochraně klimatu, neboť od roku 2005 snížila emise skleníkových plynů a spotřebu fosilních paliv a zároveň zdvojnásobila podíl obnovitelných zdrojů energie. V posledních deseti až patnácti letech došlo rovněž k výraznému zlepšení kvality ovzduší a zvyšování míry recyklace odpadu a účinného využívání zdrojů.

"Tato zpráva nám jasně připomíná, že Evropa musí pokračovat v nastoupeném kurzu, a dokonce urychlit své ambice v oblasti klimatu a životního prostředí," reagovala na zprávu místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Nedávné extrémní povětrnostní jevy podle ní dokládají, jak křehká je "naše prosperita a bezpečnost v době, kdy dochází k degradaci přírodního prostředí a zesilují dopady změny klimatu".

Legislativní opatření v České republice

Nebezpečné chemické látky, geneticky modifikované organismy, biocidy - vliv těchto environmentálních rizik se snaží minimalizovat řada zákonů, které byly po evropském vzoru v uplynulých pěti letech přijaty i České republice. Některé z nich v současné době novelizují, aby odpovídaly aktuálnímu stavu v Evropské unii.

• Zákon o nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky [1]. Nyní se projednává nový návrh tohoto zákona, který mimo jiné zajišťuje i vzájemné uznávání registrace chemických látek v rámci Evropské unie. Je koncipován tak, aby ode dne, kdy začne platit Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, měla Česká republika zaručený volný přístup na celý jednotný trh Evropské unie v oblasti chemických látek a přípravků.
• Zákon o prevenci závažných havárií [2]. Cílem je snížit na minimum rizika průmyslových havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami a přípravky. Zabezpečuje ochranu obyvatelstva a životního prostředí v okolí průmyslových komplexů a dalších objektů a zajišťuje informování veřejnosti o přijatých preventivních opatřeních. Připravovaná novela odstraňuje zejména problémy spojené s výkonem státní správy. Evropská komise v současné době chystá podstatné rozšíření směrnice na základě vyhodnocení závažných havárií, které se staly v nedávné době (Baia Mare, Enschede, Toulouse). Vzhledem k tomu, že schvalování těchto změn probíhá podstatně pomaleji, než se očekávalo, není vyloučeno, že naše republika vstoupí do konečné fáze toho procesu již jako členská země EU.
• Zákon o integrované prevenci znečištění [3]. Přispívá ke snížení rizik emisí chemických látek z průmyslové činnosti.
• Zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty [4]. Stanoví podmínky pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) v jednotlivých režimech - uzavřené nakládání, uvádění do životního prostředí a uvádění do oběhu. Nakládání povoluje MŽP, významným prvkem zákona je účast veřejnosti na tomto procesu a zveřejňování informací o povoleném nakládání na webové stránce MŽP. Novela podrobněji upravuje uvádění GMO do oběhu (například dopravu, dovoz, vývoz, označování), protože Evropská unie se snaží uplatnit především princip předběžné opatrnosti. Vědecké výzkumy totiž dosud neprokázaly jistě, zda jsou geneticky modifikované organismy a produkty bezpečné, či zda nepředstavují možné nebezpečí pro lidské zdraví, biodiverzitu (biologickou rozmanitost) a životní prostředí obecně.
• Zákon o zavádění biocidních přípravků na trh [5]. Vymezuje povinnosti podnikatelů, uvádějících na trh látky, které jsou definovány jako pesticidy pro mimozemědělské využití. Jedná se o prostředky k hubení plísní, hub, řas, hmyzu a vyšších organismů, používané v obytných, výrobních a skladovacích objektech. Při této činnosti je primárním úkolem ochrana zdraví člověka.

[1] Zákon č. [2] Zákon č. [3] Zákon č. [4] Zákon č. [5] Zákon č.

tags: #environmentalni #rizika #Ceska #republika

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem špionážních dalekohledů
• Výhody dřevěné podlahy
• Metodika environmentální výuky
• Testování odpadu během rekonstrukce
• Jak spojit pračku a WC do stejného odpadu?