Jednou ze základních občanských i lidských potřeb je cítit se dobře v prostředí, ve kterém žijeme. Občanské sdružení TEREZA usiluje o to, aby děti měly rády přírodu a místo, kde bydlí, aby rozuměly životnímu prostředí a aby aktivně dělaly něco pro udržitelný rozvoj.
Na základech konstruktivistického modelu vzdělávání ve třech krocích (evokace - uvědomění si významu informací - reflexe) nabízí tato publikace postup pro vytváření aktivizujících výukových hodin na environmentální témata.
Třífázový model učení E-U-R je uplatněn v ukázkách 15 výukových hodin na témata, jako jsou biopotraviny, domácí ekologie, znečištění životního prostředí či biodiverzita. Podrobné popisy jednotlivých hodin jsou doplněny veškerými materiály potřebnými pro výuku: pracovními listy, texty pro žáky či obrázky.
Publikace nabízí hodiny použitelné v předmětech přírodopis, český jazyk, angličtina či zeměpis a je určena učitelům na druhém stupni ZŠ a na SŠ. Petra Šebešová je externí spolupracovnice Sdružení TEREZA, autorka pracovních listů a metodik environmentální výchovy. Sdružení TEREZA vytváří vzdělávací programy a materiály, které s využitím metod aktivního učení napomáhají učitelům s realizací environmentální výchovy na základních a středních školách.
V průběhu realizace projektu proběhly tyto aktivity:
Čtěte také: Výuka ochrany životního prostředí v Polsku
V rámci této klíčové aktivity byly vytvářeny pedagogické pomůcky určené k realizaci výukových bloků, které se zabývají aktuálními otázkami a tématy životního prostředí. Činnosti v rámci této aktivity zahrnovaly diskuse a práce nad koncepcí pomůcek, nad jejich podrobnou osnovou a na samostatné tvorbě jednotlivých modulů.
Na schůzce dne 1. 9. 2010 bylo projednáváno rozdělení modulů mezi jednotlivé pracovníky a diskutovány představy a návrhy o konkrétní podobě modulů, přičemž byla stanovena základní metodika pro jejich tvorbu (max. 1 A4 vysvětlení pojmů pro žáky, max. 5 A4 podklady pro učitele, max. 1 A4 úkoly k zadání, hra či početní příklady, hodina zpracována formou powerpointové prezentace či papírově).
Na schůzce dne 7. 10. 2010 byly projednávány již konkrétní obsahy jednotlivých modulů, vizuální podoba internetových stránek, logo projektu a příprava na prezentaci rozšířených obsahů zapojeným partnerům.
Dne 5. 11. 2010 proběhla schůzka v Hradci Králové, kde byly prezentovány obsahy jednotlivých modulů a diskutovány jejich obsahy, tj. co do kterého modulu zařadit, co ne apod. Pedagogové se detailně vyjadřovali k rozpracovaným osnovám. Jednotlivé připomínky jsou evidovány v zápisu ze schůzky, spolu s fotodokumentací ze schůzky.
Práce na jednotlivých modulech zahrnuje následující činnosti: vyhledávání relevantních zdrojů, rešerše zdrojů, tvorba obsahu modulů, návrhy příkladů a souboru her, tvorba materiálů pro učitele apod.
Čtěte také: Poznávání přírody s lupou
Nad závěrečnou podobou modulů byla uskutečněna ještě jedna schůzka a to dne 17. 2. 2011.
Časový harmonogram pro každý modul byl stanoven a 1 - 2 vyučovací hodiny s tím, že pedagog bude mít k dispozici vždy celý modul a sám si může tak rozvrhnout, zda bude s žáky probírat celou látku, či z ní použije pouze část. Moduly jsou pro pedagogy zpracovány s podrobným časovým harmonogramem pro lepší plánování výuky.
Moduly jsou rozděleny na metodiku, část pro učitele, část pro žáky a materiál do hodin, ke každému modulu je zpracována prezentace. Pedagogové dostanou materiály pro použití modulových pomůcek a zpracovanou powerpointovou prezentaci listinnou podobu, pokud by nešklo využít v dané chvíli IT techniku.
Koncepce metodiky pro učitele byla vytvořena v součinnosti jak s experty rýmu, tak partnery a jednotlivými pedagogy. Diskuse nad metodikou probíhala jednak na schůzce s pedagogy, ale i v rámci virtuální komunikace (skype) a byla řízena metodikem, který byl v tomto období za tuto činnost odpovědný a hrazen.
Závěrečný tisk metodiky byl naplánován až s konečným tiskem finálně zpracovaných modulů (září 2011).
Čtěte také: Dekarbonizace a školství
V rámci této klíčové aktivity proběhlo ve spolupráci s partnery pilotní ověření vytvořených interaktivních pomůcek. Konkrétně moduly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 12 na Střední škole gastronomie a služeb, Nová Paka, na Průmyslové škole Hradec Králové, na Střední zdravotní škole Hradec Králové a Obchodní akademii Hradec Králové.
Učitelům SŠ byla poskytnuta metodika k pomůckám. Následně proběhla výuka pomocí vytvořených pomůcek, kterou realizoval pedagog partnera za přítomnosti vědeckého pracovníka z týmu příjemce. V rámci řízené diskuze mohli jak zástupci žáků, který měli možnost si vyzkoušet pomůcky, tak pedagogové přednést své připomínky ke zlepšení výukových pomůcek.
U každého modulu se vypracoval záznam. Tento záznam je pořizován za účelem získání zpětné vazby i z pohledu řešitelského týmu, kde se především dává zřetel na časovou přiměřenost pomůcek a srozumitelnost pro žáky.
V rámci této klíčové aktivity proběhlo ve spolupráci s partnery zapracování připomínek k pomůckám a metodice. Byly shrnuty připomínky z pilotáží jak od učitelů, tak od vědeckých pracovníků účastnících se pilotáží. Klíčová aktivita probíhala od července až do září 2011.
V rámci zpracování podkladů pro tisk byla realizována jazyková korektura, grafická příprava k tisku a samotný tisk materiálů. Materiály obsahují 13 modulů, jednotlivé moduly jsou rozčleněny na 5 částí: metodika, materiál pro učitele, materiál pro studenty, materiál do hodin a prezentace jako podklad pro učitele do hodin.
"Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách".
EVVO klade důraz především na poznávání životního prostředí, na uvědomování si nezbytnosti zachovávání podmínek života, na poznávání vztahu člověka a životního prostředí. Environmentální výchova je povinnou součástí vzdělávacích programů škol a součástí jejich režimu.
Cílem EVVO je nejen vytváření pozitivních postojů k životnímu prostředí, k úctě k životu ve všech jeho formách, znalost a péče o prostředí kolem nás, ale i pochopení vzájemné provázanosti oblasti sociální, ekonomické a kulturní.
Žáci nejprve přemýšlejí nad svými potřebami. Po zhlédnutí videa shrnou, jaké jsou potřeby hospodářských zvířat. Zpracují informace o konkrétních podmínkách v hospodářském chovu a na základě rozboru vzorového dopisu napíší dopis chovateli, ve kterém použijí získané poznatky.
Oproti předpokladu učitelů považuje naprostá většina českých žáků již na konci základní školy změnu klimatu za závažný problém, který ovlivní naše životní prostředí i budoucí generace. Jen méně než 2 % žáků si nemyslí, že se klima mění, jen 4 % si nemyslí, že je existence klimatické změny dostatečně dokázána a zhruba stejný podíl žáků nesouhlasí s tím, že by změna klimatu byla z velké části ovlivněna lidskou činností.
Na druhé straně, více než 70 % žáků má ze změny klimatu obavy, bojí se, že ovlivní stav životního prostředí, naše životy i životy budoucích generací a je přesvědčeno, že každý může přispět k řešení klimatické změny.
Vztah mezi postoji ke klimatické změně a chováním je složitý. Postoje ke klimatické změně mají na environmentálně odpovědné chování žáků jen malý vliv. Pokud chce učitel chování žáků v této oblasti ovlivnit, musí na to proto jít jinak.
Environmentálně odpovědné chování žáků ovlivňuje souhra faktorů. Z hlediska toho, co můžeme ovlivnit výchovou, jsou ale klíčové dva: vztah k přírodě a přesvědčení žáků o tom, že svým chováním mohou životnímu prostředí a okolnímu světu pomoci.
Pokud chceme, aby žáci promítnuli ochranu klimatu do svého chování, musí věřit tomu, že jejich jednání má smysl. Aby člověk věřil tomu, že něco dokáže změnit, musí něco podobného sám zkusit a zažít úspěch. Pokud tedy chceme, aby žáci věřili tomu, že dokážou okolnímu světu či měnícímu se klimatu pomoci, musíme jim pomoci takový zážitek zprostředkovat.
Odpovědné environmentální chování rozdělujeme podle toho, zda se jím zabývá jednotlivec sám (individuální) nebo ve skupině (kolektivní) a zda jím přímo ovlivňuje stav přírodních zdrojů (přímé), nebo zda se k tomu snaží ovlivnit jiné (nepřímé).
Tabulka 1: Kategorie klimaticky odpovědného chování
| Individuální | Kolektivní | |
|---|---|---|
| Přímé | Snížení spotřeby energie v domácnosti | Výsadba stromů |
| Nepřímé | Podpora ekologických produktů | Kampaň za klimatickou spravedlnost |
Přímé individuální chování se často na školách posiluje nejvíce, ale ve vztahu ke klimatu má vlastně nejmenší význam. Větší dopad mají proto akce kolektivní, ve kterých žáci mohou spojit síly a pokusit se prosadit nějakou reálnou změnu. Takových akcí se ale účastní méně než pětina žáků.
Hlavní důraz v klimatickém vzdělávání bychom neměli dávat na předávání znalostí, ani na formování postojů, a dokonce ani na posilování individuálního chování žáků. Naším úkolem je rozvíjet kompetence žáků vedoucí k tomu, že úspěšně realizují společný projekt směřující k ochraně klimatu (mitigaci) či ke zmírnění důsledků klimatické změny (adaptaci).
Ukazuje se totiž, že existuje statisticky významná souvislost mezi tím, jak moc žáci věří v to, že něco mohou ovlivnit, a mezi tím, jak velký měli prostor spoluovlivňovat průběh projektu svým rozhodováním.
Žáci projekt dotáhli do konce a přesvědčili vedení školy k zavedení navrhovaných úspor - a mohli tak zažít potřebný pocit úspěchu a ten si pak přenést do odhodlání k dalším podobným akcím.
Žáci ovšem mohli přijít i s nápady na akce za hranicemi školy. Mohli například navrhnout výsadbu nových stromů či demonstrovat za klimatickou spravedlnost, práva klimatických uprchlíků nebo přísnější klimatickou politiku města. Anebo mohli požadovat větší podíl ve využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Jsou to ale právě kolektivní nepřímé akce, prostřednictvím kterých toho žáci mohou nejvíce změnit. Jsou to také akce, kde si mohou vyzkoušet, jak funguje demokracie a jakou roli v ní oni sami mohou hrát.
Abychom u žáků posílili přesvědčení, že něco dokážou změnit, musí zažít alespoň částečný úspěch. Úkolem učitele není nechat žáky během projektu být, ale snažit se jim pomáhat a rozvíjet u nich potřebné kompetence. Mezi ty patří i schopnost porozumět názorům jiných stran (třeba právě zastupitelů na radnici) a snažit se hledat široce akceptovatelnou dohodu.
tags: #environmentální #výuka #pro #ZŠ #a #SŠ