Environmentální standardy v České republice

Česká republika se aktivně věnuje ochraně životního prostředí a udržitelnému rozvoji. K tomu slouží řada strategických dokumentů, politik a akčních plánů, které směřují k zlepšení kvality života a minimalizaci negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí.

Vrcholové dokumenty

Strategický rámec Česká republika 2030 je strategickým rámcem, který udává směr, jímž by se rozvoj naší země a společnosti měl vydat v příštích desetiletích. Jeho naplnění by mělo zvýšit kvalitu života v České republice a nasměrovat naši zemi k rozvoji, který bude udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce. Dokument vytváří základní rámec pro ostatní strategické dokumenty na národní, krajské i místní úrovni. Schválen usnesením vlády č. 802 z 6.11.2024.

Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 rozpracovává Strategický rámec Česká republika 2030. Pokrývá „bílá místa“ (policy gaps) v dosahování cílů ČR 2030, tedy problémů a záměrů, která nejsou z hlediska aktivit veřejné správy vůbec či dobře pokryty stávajícími strategiemi. Schválen usnesením vlády č. 766 z 14.9.2022.

Státní politika životního prostředí ČR 2030, s výhledem 2050 je zastřešující strategický dokument, který vymezuje realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2030. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Schválena usnesením vlády č. 21 z 11. 1.

Ochrana vod

Národní plány povodí Labe, Odry, Dunaje stanovují cíle a opatření pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a pro zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability krajiny. Plány povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. Slouží především pro územní plánování a vodoprávní řízení. Obsahují opatření, která vedou ke snižování povodňových rizik a naplňování cílů uvedených ve Směrnici 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a také jako podklad pro výkon veřejné správy. Schváleny usnesením vlády č. 30 z 19.1. 2022.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Koncepce ochrany před následky sucha 2023-2027 se zaměřuje na strategické cíle vodního hospodářství pro ochranu před suchem. Definuje 5 základních a rovnocenných pilířů, které jsou v další části rozvedeny do konkrétních opatření, kterými je možné nepříznivé důsledky sucha (a nedostatku vody) zmírnit nebo dokonce zcela eliminovat. Opatření vedou k vytvoření jednotné komunikační platformy k suchu, k posílení nebo vytváření nových vodních zdrojů, ke zvýšení objemu vody v půdě a v celé ploše krajiny, což přispěje jak k posílení půdní vláhy, tak k udržení delšího období dostatečného základního odtoku nezbytného pro zachování dostatečných průtoků ve vodních tocích a k zodpovědnému hospodaření s vodou.

Biodiverzita a ochrana přírody

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR na období 2026-2050 je základní strategický dokument definující dlouhodobé národní priority v oblasti ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti na území ČR. Strategie je implementována Akčním plánem na období 2026-2030, který vymezuje prioritní aktivity, nástroje a prostředky pro účinnou ochranu a posílení biologické rozmanitosti na území České republiky. Při plnění jednotlivých cílů a opatření je kladen důraz na vzájemnou synergii s ostatními sektorovými politikami a strategiemi. Schváleny usnesením vlády č. 843 z 29.10. 2025.

Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020-2030 se věnuje závažným problémům, které ohrožují populace volně žijících živočichů včetně zvláště chráněných druhů, ale i zdraví člověka. Jedná se o (1) nelegální otravy volně žijících živočichů (2) další způsoby nelegálního zabíjení volně žijících živočichů, (3) pesticidy (zejména insekticidy a rodenticidy) a (4) veterinární léčivé přípravky. Účelem strategie je vytvořit rámec pro prevenci a řešení případů nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v ČR pro období let 2020-2030. Schválena usnesením vlády č. 13 z 6. 1. 2020.

Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice 2023-2028 reaguje na hlavní způsoby zavlékání a šíření invazních nepůvodních druhů do a v rámci České republiky. Stanovuje specifické cíle pro ČR a prioritní opatření vedoucí k omezení zavlékání a šíření invazních nepůvodních druhů a tím k omezení jejich nepříznivých dopadů na biologickou rozmanitost, ekosystémové služby i hospodářství a lidské zdraví. Schválen usnesením vlády č. 112 z 19.2.2025.

Politika krajiny ČR s výhledem do roku 2050 propojuje státní strategie v oblasti využívání, ochrany a plánování krajiny. Stanovuje priority, strategické cíle do roku 2050 pro zachování zdravé a funkční krajiny. V opatřeních rozpracovává záměry z jiných strategií z pohledu jejich dopadů na krajinu a vymezuje potřebné nástroje a procesy k jejich dosažení. Zároveň doplňuje oblasti, které nejsou v těchto strategiích pokryty. Schválena usnesením vlády č. 845 z 29.10.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Ochrana ovzduší a dekarbonizace

Národní program snižování emisí analyzuje stav a vývoj ovzduší v ČR, příčiny znečištění, emise znečišťujících látek z jednotlivých sektorů ekonomiky, scénáře vývoje znečišťování ovzduší, mezinárodní závazky ČR a jejich dodržování. Stanovuje postupy a opatření k nápravě stávajícího nevyhovujícího stavu ovzduší, cíle v oblasti snižování úrovně znečišťování ovzduší a lhůty k jejich dosažení. Schválen usnesení vlády č. 987 z 20. 12.

Politika ochrany klimatu v ČR představuje koncepci vlády ČR, která určuje základní (do roku 2020 a do roku 2030) a indikativní dlouhodobé (do roku 2040 a do roku 2050) cíle ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a představuje tak dlouhodobou strategii nízkouhlíkového rozvoje ČR. Účelem Politiky je navrhnout efektivní a účinná opatření v odvětvích energetiky, konečné spotřeby energie, průmyslu, dopravy, zemědělství a lesnictví, nakládání s odpady, vědy a výzkumu a dobrovolných nástrojů, včetně jejich příspěvku ke snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 a popsat trajektorie, které by směřovaly k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Schválena usnesením vlády č. 207 z 22.3.2017.

Akční plán k využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla se zaměřuje na využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla v centrálním zásobování teplem - například prostřednictvím velkých tepelných čerpadel, odpadního tepla z průmyslových procesů, čistíren odpadních vod nebo datových center. Dále podporuje rozvoj využívání geotermální energie. Využití těchto zdrojů tepla může hrát zásadní roli v dekarbonizaci teplárenství a snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv, případně i potřebu vodíku a biomasy. Schválen usnesení vlády č. 564 z 23.7.2025.

Akční plán podpory rozvoje biometanu navazuje na Národní energeticko-klimatický plán (NEKP) a novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Zavádí provozní podporu výroby biometanu, investiční pobídky i opatření ke zvýšení poptávky, podporu vtláčení do plynárenské sítě, rozvoj infrastruktury pro bioCNG a bioLNG, zavedení systému záruk původu a certifikace udržitelnosti či dotační programy na nákup vozidel. Schválen usnesení vlády č. 565 z 23.7.2025.

Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání CO2 v ČR představuje jednotlivé technologie z hlediska jejich možného uplatnění v České republice. Součástí dokumentu je návrh opatření, která mají pomoci překonat identifikované překážky rozvoje. Schválen usnesení vlády č. 162 z 12. 3.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Odpadové a oběhové hospodářství

Strategický rámec Cirkulární Česko 2040 je dlouhodobý zastřešující strategický dokument pro posílení principů oběhového hospodářství v České republice a zdůrazňuje oběhové hospodářství jako prioritu České republiky. Cílem rámce je nastavit další směřování rozvoje cirkulární ekonomiky v České republice do roku 2040. Strategie obsahuje analytickou a návrhovou část. Definuje vizi, globální cíl a strategické cíle. Pro jednotlivé prioritní oblasti stanovuje cíle, zásady a opatření pro jejich plnění. Schválen usnesením vlády č. 1151 z 13.12.2021.

Akční plán Cirkulární Česko 2040 pro období 2022-2027 podrobněji nastavuje způsoby naplňování strategických cílů, specifických cílů a typových opatření Cirkulárního Česka 2040 do podoby aktivit a úkolů, čímž stanoví způsob jejich plnění. Navrhované aktivity a opatření v Akčním plánu zároveň reagují na aktuální vývoj v oblasti oběhového hospodářství na úrovni Evropské unie. Schválen usnesením vlády č. 455 z 21.6.2023.

Plán odpadového hospodářství ČR 2025 - 2035 je klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností. Cíli Plánu je předcházení vzniku odpadů a zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Plán se zaměřuje na upřednostnění způsobů nakládání s odpady podle celoevropské odpadové hierarchie a plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Součástí POH je i Program předcházení vzniku odpadů.

Další témata

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2026-2035 se zaměřuje mj. na témata jako je spravedlivá transformace, cirkulární ekonomika, klimatická a energetická bezpečnost, zdraví a wellbeing, biodiverzita a péče o přírodu, propojování se sociálními a ekonomickými tématy, kompetence pro udržitelnost a enviromentální témata v RVP, rozvoj zelených dovedností pro trh práce, podpora dobrovolnictví a občanského zapojení, důraz na standardy kvality a certifikace v EVVO. V kontextu aktuálních celospolečenských výzev (změna klimatu, bezpečnostní nejistoty aj.) klade důraz na budování odolnosti a schopnosti pružných reakcí (resilienci) na individuální i celospolečenské úrovni a jejich promítnutí do obsahu EVVO. Schválen usnesením vlády č. 660 z 3.9.2025.

Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta 2024 - 2029 je hlavním národním strategickým dokumentem pro plnění závazků uvedených v článku 7 této globální environmentální smlouvy. Cílem Úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech. Úmluva upravuje výrobu (zamýšlenou i nezamýšlenou), použití, dovoz a vývoz POPs uvedených v přílohách. NIP vyhodnocuje plnění předchozích aktivit v souvislosti s POPs v ČR. Byl doplněn o akční plány pro látky, které byly nově zařazeny do Stockholmské úmluvy. Schválen usnesením vlády č. 553 z 7.2. 2024.

Koncepce environmentální bezpečnosti 2021-2030, s výhledem do 2050 poskytuje komplexní pohled na environmentální bezpečnost zahrnující jak přírodu, tak lidskou společnost a její aktivity, a také propojení časového horizontu krizového řízení a časového horizontu dosahování udržitelnosti a adaptace na klimatickou změnu. Koncepce byla připravena s cílem omezit riziko vzniku krizových situací (katastrof) vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti (vedle katastrof antropogenního a přírodního původu také teroristické činy), snížení dopadů krizových situací, pokud se jim nepodařilo zabránit, a zvýšení environmentální bezpečnosti.

Nová pravidla pro zveřejňování informací o udržitelnosti

Evropská unie připravuje pro firmy nová pravidla pro zveřejňování informací o udržitelnosti. Nová legislativa v podobě směrnice CSRD a návazných reportovacích standardů se bude v České republice týkat více než tisícovky podniků, účinná by měla být od roku 2023. Je důležité, aby firmy věnovaly změnám pozornost už nyní a dokázaly se na ně včas připravit.

V září zveřejnila unijní pracovní skupina EFRAG první prototyp standardu pro reporting o otázkách klimatu, který poskytuje důležité informace o tom, jak budou finální standardy vypadat. Z obsahu prototypu vyplývá, že umožní podnikům reportovat relevantnější a lépe srovnatelné údaje a zároveň sníží jejich administrativní zátěž a náklady. Jak ukázaly výsledky letošního výzkumu Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold, české podniky stále zaostávají v reportování klíčových ESG dat, což ohrožuje jejich budoucí konkurenceschopnost.

Podniky by na smysluplné a relevantní informace měly nasměrovat standardy pro reporting o udržitelnosti, které z pověření Evropské komise připravuje pracovní skupina v rámci EFRAG. Skupina čítající desítky odborníků z různých oborů, včetně expertů z Frank Bold, vyvíjí standardy pro environmentální, sociální i governance oblast. V prvním kvartálu příštího roku předá návrh kompletního souboru standardů stálé struktuře EFRAG, která se momentálně zřizuje.

Na jaře 2022 by měl EFRAG zahájit veřejnou konzultaci a následně předložit Evropské komisi finální technické doporučení pro první soubor standardů. Přijetí klíčového souboru standardů se očekává na podzim 2022, od roku 2023 pak evropské společnosti začnou shromažďovat a vyhodnocovat údaje o udržitelnosti v souladu se schválenými standardy.

V září publikovala pracovní skupina EFRAG první prototyp standardu pro reporting klimatických údajů, jako jsou firemní klimatické cíle nebo emise skleníkových plynů. Ačkoli nejde o finální standard, ale “work in progress”, prototyp dobře naznačuje směr, jakým se budou standardy ubírat, a proto by se o něj měly společnosti zajímat.

V oblasti dosahování klimatických cílů prototyp vyjasňuje, jaká data jsou podstatná a v jaké formě je mají firmy reportovat, pokud tedy tyto cíle mají. Například pokud deklarují, že budou do roku 2030 klimaticky neutrální. Toto ustanovení zásadním způsobem ulehčuje investorům a bankám práci s podnikovými reporty a zároveň usnadňuje porovnávání firem mezi sebou.

Řada navrhovaných požadavků ohledně firemních strategií, řízení a hodnocení rizik a příležitostí je značně flexibilní a záleží na konkrétní firmě, jak k nim přistoupí. Prototyp ale obsahuje i soubor povinných údajů. Celkově návrh pomůže odstranit současné zmatky, kdy firmy nedokážou identifikovat podstatné a relevantní informace o klimatu, jak ukazuje letošní výzkum, a povede k lépe porovnatelným a komplexnějším reportům.

tags: #environmentalni #smer #standart #v #Ceske #republice

Oblíbené příspěvky:

• Definice emisních podmínek dluhopisů
• Informace o Skládce Bruntál
• Ekologické parametry kotle Aguna
• Průvodce emisí dluhopisů
• Stav CO2 v atmosféře