Environmentální, sociální a řídící (ESG) faktory: Klíč k trvale udržitelnému investování

V posledních letech se zvýšeným povědomím o dopadech lidských činností na životní prostředí a společnost roste zájem o investování do trvale udržitelných projektů. Jedním z hlavních pojmových rámů, který se stal středobodem pozornosti, je zkratka ESG (Environmetal, Social, Governance). Zkratka ESG neboli environmentální, sociální a správní faktory (v angličtině environmental, social, governance), využívané k hodnocení společností v oblasti trvale udržitelného investování, v sobě skrývá hned několik pojmů.

Co je ESG?

Zkratka ESG v podnikovém kontextu znamená „Environmental, Social and Corporate Governance“ - a týká se otázek životního prostředí, společnosti a řízení. V překladu do srozumitelné češtiny se jedná o zodpovědné chování firem ve vztahu k životnímu prostředí, společnosti i řízení rizik. Environmentální, sociální a správní záležitosti každého podniku jsou vzájemně propojeny a mezi investory, tvůrci politik a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami v poslední době získaly větší význam.

Jsou totiž považovány za způsob, jak ochránit podniky před budoucími riziky a rovněž slouží jako způsob, jakým sociálně uvědomělí investoři prověřují potenciální investice.

Základní faktory ESG

ESG označuje tři hlavní faktory, které ovlivňují udržitelnost společnosti:

• Environmentální faktor („E“) se zabývá dopadem spotřeby zdrojů jakéhokoli podniku na životní prostředí, jako je uhlíková stopa, vypouštění odpadních vod a další činnosti ovlivňující životní prostředí. Environmentální aspekt je obzvláště důležitý v současné době, kdy se společnosti po celém světě snaží splnit environmentální požadavky Pařížské dohody a zastavit nevratné změny klimatu. Ty, které své emise snižují, zaznamenávají v průběhu času nárůst výnosů.
• Sociální faktor („S“) se soustředí na to, jak podnik spolupracuje s komunitami, v nichž působí. Zkoumá také interní politiky týkající se například inkluze, vztahů společnosti se zaměstnanci, zákazníky a dalšími zainteresovanými stranami. Zdraví a bezpečnost na pracovišti, bezpečnost a kvalita výrobků a ochrana spotřebitele jsou další z mnoha sociálních ukazatelů, které se berou v úvahu.
• Faktor řízení rizik („G“) z anglického Governance, se týká interních postupů a politik, které vedou k efektivnímu rozhodování a dodržování právních předpisů. Do správy a řízení spadá například složení správní rady, odměňování a dohled nad vedoucími pracovníky společnosti, dodržování práv akcionářů a další.

Environmentální kritéria (E)

Environmentální kritéria, označovaná také jako environmentální faktory, které se skrývají pod písmenem E, jsou jednou ze tří základních kategorií kritérií, respektive faktorů ESG a spolu se sociálními a správními tvoří základní referenční rámec pro nefinanční reporting. Oblastí, kterou se environmentální kritéria zabývají, je dopad spotřeby zdrojů a činnosti daného podniku, na který povinnost ESG reportingu dopadá, na životní prostředí. Ať už se jedná o snižování dopadů klimatické změny, nebo o maximální možné snížení znečišťování životního prostředí, ke kterým dochází v důsledku činnosti podniku jako takové, i v rámci celého dodavatelského řetězce.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Cíle, které by podniky měly sledovat, jsou zejména snižování emisí skleníkových plynů (snižování uhlíkové stopy), efektivní využívání energií a maximální využití čistých zdrojů energie, zefektivnění nakládání s odpady a likvidace obalových materiálů.

Dotčené podniky by měly v rámci ESG reportigu dopady jejich činnosti náležitě doložit, zmapovat a nechat zhodnotit. Hodnocení environmentálních kritérií je důležitou součástí ESG reportingu a zejména investování nebo přístupu k investičnímu kapitálu. Environmentální analýzy umožňují investičním manažerům a investorům posoudit, jaký dopad má podnikání společnosti na životní prostředí a jakým způsobem podnik pracuje na snižování svého ekologického otisku.

Podniky, které environmentální faktory sledují a aktivně pracují na snižování svých emisí a ekologického otisku, přičemž jsou tyto aktivity vykazatelné v rámci ESG reportingu, mají větší šanci na úspěch v dlouhodobém měřítku a jsou pro investory atraktivnější.

V současnosti je ochrana životního prostředí jedním z nejakcentovanějších témat, která se čím dál více projevují i v právní regulaci chování jednotlivců, a zejména podniků. Kritéria, která musí v rámci ESG podniky sledovat a relevantně na ně reagovat, jsou významným společenským a byznysovým faktorem. Zjištěné informace jsou a v budoucnu nepochybně budou esenciální nejen pro potenciální investory nebo obchodní partnery, ale mohou být incentivem i pro podnik samotný, který může svou činnost optimalizovat například zkrácením dodavatelského řetězce nebo výrobu z recyklovaných materiálů.

Standardy a metodiky pro hodnocení environmentálních kritérií

Pro hodnocení environmentálních kritérií v ESG investování se běžně využívají standardy a metodiky, jako jsou například GHG Protokol nebo Global Reporting Initiative (GRI):

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

• GHG Protokol zavádí komplexní globální standardizované rámce pro měření a řízení emisí skleníkových plynů (GHG) z operací soukromého a veřejného sektoru, hodnotových řetězců a zmírňujících opatření.
• GRI (Global Reporting Initiative) je nezávislá mezinárodní organizace, která pomáhá podnikům a dalším organizacím převzít odpovědnost za jejich dopady tím, že jim poskytuje globální společný jazyk pro komunikaci o těchto dopadech - Standardy GRI. Dle těchto standardů pak mohou podniky, které si GRI zvolí jako výchozí hodnotící systém, získat ucelený obraz o významných tématech, která se týkají jejich konkrétní činnosti v souvislosti například s odvětvím podnikání, jejich souvisejících dopadech a způsobech jejich řízení.

Sociální faktor (S)

Sociální faktor („S“) se představuje sociální faktory, jako práva zaměstnanců, zdravotní a bezpečnostní standardy, rovnost pohlaví a rovnost v odměňování - tedy otázky, které mohou mít negativní dopad na společnost. Zkoumá také interní politiky týkající se například inkluze, vztahů společnosti se zaměstnanci, zákazníky a dalšími zainteresovanými stranami. Bezpečnost a kvalita výrobků a ochrana spotřebitele jsou další z mnoha sociálních ukazatelů, které se berou v úvahu.

Je vhodné zdůraznit, že sledování těchto (a i níže uvedených) ukazatelů má za cíl nejen zlepšovat pracovní podmínky zaměstnanců a vztahy uvnitř i vně podniku, ale také, a pro některé podnikatele i zejména, zefektivnit celkovou činnost a výnosnost podniku, jakož i vylepšit image podniku pro byznys partnery i zákazníky - spotřebitele.

V rámci ESG reportingu jsou podniky povinné tyto parametry a sociální jevy sledovat a relevantní informace a analýzy v reportech uvést. Mezi povinné tzv. indikátory patří například (i) proces angažování a stížností mechanismy pro vlastní pracovníky, (ii) popis vlastních zaměstnanců (dle úvazku a vztahu, pohlaví a regionu), (iii) BOZP indikátory, (iv) platové rozdíly mezi ženami a muži a celkově a (v) závažné incidenty týkající se práce a lidských práv.

Finanční výkonnost společnosti může ovlivnit řada sociálních faktorů, které mohou způsobit krátkodobé, ale i po dlouhodobé problémy. Požadavky a složení pracovní síly společnosti mohou představovat problémy v budoucnosti. Dlouhodobé změny spotřebitelských preferencí ovlivňuje složitá společenská dynamika, od prudkých nárůstů veřejného mínění na internetu až po fyzické stávky a bojkoty firem ze strany různých skupin.

„Udržitelní“ investoři se budou snažit minimalizovat rizika, která společenské faktory představují pro výnosy.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Správní aspekt ESG (Governance)

Správní aspekt ESG (governance) se zabývá řízením podniku a transparentností ve vztahu k akcionářům a dalším zainteresovaným stranám, jako obchodní partneři, investoři a zaměstnanci. Správa, respektive řízení podniku v rámci ESG nastavuje struktury a ochranná schémata a poskytuje důležitá pravidla, kterými se mohou všichni a celá daná společnost řídit, jako je například celopodnikový kodex etického chování pro zaměstnance.

Mezi klíčová témata v rámci ESG správy podniku patří struktura akcionářů nebo společníků, diverzita představenstva, respektive řídích orgánů, odměňování vedoucích pracovníků, firemní politiky, podnikatelská etika a chování, daňová a obecně finanční transparentnost a strategie, řízení rizik, nekonkurenční praktiky, ochrana údajů, soukromí a kybernetická bezpečnost, definovaná struktura rozhodování ESG a mnohá další.

Řízení ESG se vztahuje na provádění rozhodování, dohled správní rady, pravidla, zásady a postupy v celém podniku týkající se ESG. Když chce společnost svoje řídící a správní mechanismy zefektivnit a uvést do souladu s ESG legislativou, obvykle podniká konstruktivní kroky v jedné nebo několika výše uvedených oblastí.

Investoři, regulační orgány a zákazníci hledají společnosti, které prokazují správné finanční rozhodování a obchodní výkonnost a zároveň pozitivně přispívají k životnímu prostředí a společnosti. ESG správa zahrnuje mimo jiné řízení rizik a mnozí investoři a analytici ji považují za zástupný ukazatel celkové kvality řízení.

Vzhledem k tomu, že správa a řízení podniků existuje déle než většina environmentálních a sociálních postupů, existuje mnoho historických údajů a výzkumů, které poukazují na úspěch a dlouhodobou hodnotu řádné správy a řízení.

Jak ESG ovlivní podnikání?

Vzhledem k tomu, že je ESG relativně nový pojem, který se poprvé objevil teprve v roce 2006 jako součást Principů o odpovědném investování vydaných OSN, české firmy o kritériích ESG zatím příliš nevědí. Nicméně bude-li schválena novelizace evropské směrnice týkající se sociální odpovědnosti podniků (Corporate Social Responsibility Directive (CSRD)), pak budou muset společnosti začít informovat o tom, jak se jejich činnost projevuje na životním a sociálním prostředí a jaké přístupy aplikuje k zajištění podnikové udržitelnosti.

Velké společnosti s obratem nad 50 milionů eur a s více než 250 zaměstnanci budou muset podávat tzv. ESG reporting - a to již od 1. ledna 2023. Tato povinnost by se od roku 2026 měla rozšířit i na malé a střední firmy. Je tedy načase začít se připravovat. Administrativní zátěž zpracování reportů může být velká - a to zejména právě pro malé a střední podniky. Nicméně jejich včasná implementace může na druhou stranu znamenat konkurenční výhodu a posílit důvěru jak zákazníků, tak obchodních partnerů.

Jak účinně řídit ESG?

Způsob, jakým společnosti řeší konkrétní významné otázky ESG, závisí na jejich provozním prostředí, zdrojích, lokaci a dalších aspektech podnikání. Existují však některá společná opatření, která mohou všechny společnosti přijmout, aby identifikovaly a účinně řídily ESG ve svém podnikání:

1. Vytvoření vzdělávacích a školicích programů v oblasti ESG pro management a zaměstnance.
2. Stanovení referenčních hodnot pro své klíčové ukazatele výkonnosti a vytyčení relevantních cílů pro zlepšení
3. Zavedení dohledu na dodržováním ESG, která mají největší dopad na firmu a zainteresované strany.
4. Vytvoření příslušných zásad a programů ESG a usilování o externí certifikaci (např. certifikace ISO) nebo o pozitivní ESG Rating.
5. Využívání nástrojů udržitelného financování k rozvoji aktiv a projektů s pozitivním environmentálním a sociálním přínosem.
6. Důsledné zveřejňování informací o souvisejících strategiích ESG a pokroku v plnění cílů ve výročních zprávách CSR (Společný reportovací standard), ESG nebo integrovaných zprávách.

tags: #environmentalni #socialni #a #ridici #ESG

Oblíbené příspěvky:

• Emisní norma Stupeň IV
• Česká legislativa pro ekologii a BOZP
• Postup utahování odpadu u dřezu
• Proč vybrat bio vejce?
• Komunální odpad Pelhřimov