Den ekologického dluhu: Co to znamená a jak ho můžeme oddálit?

Každý rok si připomínáme Den překročení kapacity Země - symbolické datum, kdy lidská spotřeba přírodních zdrojů přesáhne množství, které je planeta schopna obnovit během jednoho roku. V praxi to znamená, že od tohoto okamžiku „žijeme na ekologický dluh“.

Svetový fond na ochranu prírody upozorňuje najmä na nezdravé využívanie lesov, nadmerný rybolov a príliš vysoké emisie oxidu uhličitého. Ročnú kapacitu bohatstva planéty sme už vyčerpali. Od 22. augusta začíname žiť na dlh. Vplyv na takéto „prešľapy“ majú politické rozhodnutia jednotlivých krajín. Deň ekologického dlhu potrebuje ľudstvo koordinovať.

Tohtoročný prichádza o 3 týždne neskôr ako vlani. Pomohla k tomu pandémia Covid-19, lebo priniesla viacero obmedzení a uskromnení. Aj tak využívame o 60 % viac ako planéta umožňuje. Odborníci vyčíslili, že ekologická stopa potrebuje pokles o 9,3 %, ťažba dreva o 8,4 % a zníženie emisií o 14,5 %.

Ak celosvetovo vzniká ekologický dlh 131 dní pred koncom roka, Slovensko je na tom ešte horšie: ekologický dlh sme začali už 21. mája 2020, keď do konca roku zostávalo 222 dní.

Jak můžeme Den ekologického dluhu oddálit?

Přestože se může zdát, že jednotlivci toho moc nezmůžou, právě drobné každodenní volby hrají klíčovou roli. Průzkum GROHE Water Insights 2025 odhaluje výrazný rozpor mezi povědomím Evropanů o nedostatku vody a jejich osobní spotřebou. Dvě třetiny Evropanů očekávají budoucí problémy s nedostatkem vody a téměř 90 % považuje efektivní využívání vody za důležité, přesto většina podceňuje vlastní spotřebu.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Každý pátý Evropan se například domnívá, že denně spotřebuje jen několik litrů vody, zatímco skutečný průměr činí 1441 litrů na osobu. Možná patříte mezi jednoho z nich. Přestože většina domácností podporuje úsporná opatření více než třetina dosud nenainstalovala žádné zařízení na úsporu vody. Mezi hlavní důvody patří vnímaná vysoká cena těchto zařízení, nedostatek informací či nezájem. Přitom změna není náročná ani drahá.

Tipy pro úsporu vody v domácnosti

Začněme u koupelny, která tvoří více než dvě třetiny denní spotřeby vody. Například přechodem na ruční sprchu GROHE Tempesta 110 s technologií EcoJoy lze ročně při běžném sprchování ušetřit přes 20 000 litrů vody - to odpovídá více než 130 plně napuštěným vanám. Pořizovací hodnota této sprchy je necelých 800 Kč. Nahrazením jedné koupele pětiminutovou sprchou pak ušetříte 25 až 125 litrů vody. Zkrácením doby sprchování o každou minutu ušetříte více než 560 litrů vody měsíčně.

Další jednoduchou možností úspory vody je duální splachování, dík kterému může čtyřčlenná rodina ušetřit až 40 % roční spotřeby vody. I v kuchyni lze ušetřit vodu pořízením baterií s perlátorem. Snižují průtok vody až o 50 %, aniž by bylo nutné slevit z vašeho pohodlí. Využít můžete také „chytré baterie“, které umožňují spuštění vody dotykem nebo stiskem tlačítka. Oceníte především při mytí zeleniny nebo nádobí, kdy si potřebujete pustit vodu jen na chvíli.

Pokud stále pijete vodu v plastových lahvích, ušetřili byste přírodu i svoji peněženku pořízením filtračního systému. GROHE Blue přináší filtrovanou, vychlazenou vodu - neperlivou, jemně perlivou nebo perlivou - přímo z kohoutku.

Den překročení kapacity Země nám všem připomíná, abychom žili ohleduplněji k životnímu prostředí. Úspora vody nemusí znamenat velké změny nebo omezování pohodlí. Stačí začít v koupelně výměnou sprchy, zkrácením doby sprchování nebo investicí do chytrých technologií, které snižují spotřebu bez toho, abyste to vůbec postřehli.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Ekologická stopa vánočních stromků

Preference živých vánočních stromků by měla patřit k ekologicky zodpovědnému chování dnešních spotřebitelů, uvědomme si například, že jen v ČR se ročně sice prodá cca 1,3 milionu stromků, avšak nikoliv zanedbatelná část domácností stále používá stromky plastové.

Množství nezávislých vědeckých studií z posledních let však ukazuje úplně odlišný obrázek. Umělé vánoční stromky se jeví jako extrémně obtížně recyklovatelné, jejich životnost je obecně nízká a zákazníci mají tendenci je vyměňovat ve velmi krátkých cyklech. Environmentální dopady jejich výroby, transportu a následné likvidace jsou přitom dramatické, u průměrně velkých plastových stromků aktuálně dosahují až ke 30 kg ekvivalentu CO2 na jeden stromek. Naproti tomu živé, lokálně plantážně pěstované stromky prodávané jako řezané i při započtení produkce CO2 při všech myslitelných souvisejících operacích (např. chemické ošetření osiva, hnojiva, palivo pro mechanizaci apod.) neznamenají environmentální zátěž ani 2 kg ekvivalentu CO2 na jeden stromek.

Nelze však zároveň zapomínat na to, že environmentální stopa živých stromků dramaticky roste s délkou jejich přepravy a výše uvedené údaje o produkci CO2 jsou platné výhradně pro živé vánoční stromky pěstované či získávané v relativní blízkosti jejich spotřeby. V současnosti i v ČR tolik populární dovoz rádoby „exkluzivních" vánočních stromků, zejména jedlí kavkazských ze vzdálených skandinávských plantáží, již za ekologicky optimální označit nelze, což si bohužel zákazníci vůbec neuvědomují.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentalni #stopa #2 #augusta #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné produkty pro domácnost
• Metodika hodnocení environmentální kvality
• Třídění plastu
• Definice stanoviště oddílového návěstidla
• Brodek u Přerova: Recyklace