Tato studie prezentuje průzkum provedený na množině učitelů (N=165) zapojených do sítě pro metodickou podporu environmentální výchovy M.R.K.E.V. a Mrkvička. Průzkum hodnotil význam, jaký respondenti přikládají centrům environmentální výchovy, a jejich důvody pro volbu služeb nabízených těmito centry.
Učitelé spatřují v centrech environmentální výchovy nezastupitelnou roli. Výsledky ukazují, že učitelé považují roli center environmentální výchovy za nezastupitelnou a úroveň jejich služeb za velmi kvalitní.
Učitelé nejčastěji poptávají krátké programy. Služby center environmentální výchovy využívají opakovaně během roku. Důležitými faktory při výběru jsou dobrá zkušenost, cena a vzdálenost centra.
Metodika je určena pro autoevaluaci výuky environmentální výchovy na druhém stupni základních škol. Jejím cílem je poskytnout školám zpětnou vazbu, a zvýšit tak kvalitu realizované environmentální výchovy na školách. Její struktura vychází z doporučených očekávaných výstupů průřezového tématu environmentální výchova Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
V rámci každé cílové oblasti stručně přibližuje aplikovaná teoretická východiska, definuje a vysvětluje kategorie kvality, které jsou předmětem autoevaluace, a nabízí možnost jednoduchého bodového ohodnocení školy.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Doc. PhDr. Jan Činčera, Ph.D. působí na Masarykově univerzitě v Brně (Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií). Zaměřuje se na oblast environmentální výchovy, vzdělávání pro udržitelný rozvoj a evaluace programů.
Odcizení od přírody, změna životního stylu, vyšší nároky ve škole, nedostatek pohybu v přírodě a také nedostatek práce na čerstvém vzduchu, to vše je zdrojem stresu, který (především městské) děti zažívají. Výzkumy ukazují, že tento stres je možné odbourávat prostřednictvím kontaktu se zvířaty, resp. přírodou, a opakovaně prokázaly, že kontakt s živým tvorem zvyšuje dětem sebevědomí, napomáhá řešit sociální i školní obtíže. Lidem, kteří se mazlili s domácími zvířaty, stoupaly hladiny endorfinů a dalších látek ovlivňujících pocit spokojenosti, pohody a štěstí.
Výzkumy tohoto typu a intuitivní poznatky z praxe („ono to funguje“) iniciovaly nový trend na pomezí psychologie, medicíny, biologie (chovatelství) a pedagogiky - trend zooasistencí, zooterapií a zoorehabilitací.
Pozitivně působí i menší a méně náročná zvířátka. Přítomnost akvária s rybkami v čekárně zklidňuje pacienty, zvyšuje jejich ochotu spolupracovat s lékařem a snižuje jejich vnímání bolesti.
Zvíře je v současnosti nahlíženo novým způsobem - ne jako tvor užitkový, ale jako partner - společník. To pro rozvoj environmentální senzitivity přináší jak pozitiva, tak negativa. Welfare je označení pro kvalita života či pohodu zvířat. V literatuře najdeme řadu definic - některé dávají důraz na biologický stav zvířat (zdraví, plodnost apod.), zatímco jiné zdůrazňují subjektivní pocity zvířat (strádání, příjemné pocity, apod.).
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
tags: #environmentalni #vychova #Morris